Plasy drží 5100 dubových kůlů

Plaský klášter je jeden z největších v Česku a jeho stavitelem je slavný Santini. Když sejdete k základům kláštera, zjistíte, že stojí na vodě a právě v tom je unikátní. Stejně jako v systému postupného ohřívání pomocí otevíraných oken. Santini myslel i na takové praktické detaily jako třeba na výklenky pro svíčky na klášterních toaletách.

Klášter v Plasích, foto: Zdeňka KuchyňováKlášter v Plasích, foto: Zdeňka Kuchyňová Klášter v Plasích má tři podlaží. Barokní architekt Jan Blažej Santini - Aichel začal se stavbou kláštera v roce 1711. Po jeho smrti v roce 1723 přezval zakázku Kilián Ignác Dientzenhofer, který toho v návrzích příliš nezměnil. Největším technickým unikátem kláštera je jeho stavební založení. V místě je totiž nestabilní podloží, kdyby zde udělali klasické základy, začala by se stavba bortit a to bylo třeba vyřešit, uvedl náš průvodce kastelán Pavel Duchoň.

"Vyřešili to tak, že do země zatloukli 5100 dubových kůlů. Jsou to trámy o rozměrech 25 na 25 centimetrů, které jsou osekané do špičky. Ta špička je opálená nad ohněm, aby byla konzervovaná. Trámy byly zatlučené do země a na tom je položen trámový rošt, který vynáší tíhu zdiva. Kůly jsou dlouhé od 1,5 až 8 metrů, což víme z barokní kroniky. Že tam ty kůly skutečně jsou, máme ověřeno naším výzkumem. Aby rošt nad nimi nehnil, tak bylo třeba zamezit přístupu vzduchu. Tomu zamezili tak, že tam přivedli vodu. Tím se nedostává kyslík a dřevo nehnije. A za tu dobu, protože je to dub, tak za 300 let zkamení."

Foto: Zdeňka KuchyňováFoto: Zdeňka Kuchyňová Modrá štola přiváděla čistou a studenou vodu dřevěným potrubím přes různé filtrační kobky - filtrovalo se přes písek. Později, za Metternichů byl nahrazen koksem. Dopadající voda zkrápí drobný prach na vodě a pomáhá rozhýbat tzv. vlhkou kapsu. Studený vzduch je přes komín na rajské zahradě vytažen ven.

"Hlavní Santiniho poselství pro tento klášter, které máme i v logu je: Bez vody se stavba zřítí. Když si ten latinský nápis spočtete, je to chronogram a je to rok 1720 a slouží to jako druhý základní kámen."

Santini, který uměl výborně pracovat s prostorem, navázal na koncepci svého předchůdce, kterým byl Jean Baptiste Mathey. Santini postavil budovu konventu, která je největší v celém areálu kláštera. Má půdorys čtverce a je natočená k původnímu kostelu. Ten se vedle konventu krčí jako malá stavbička. Na jeho přestavbu už totiž nedošlo. Proto v Plasích stojí stále původní kostel už od roku 1204.

Kastelán Pavel Duchoň, foto: Zdeňka KuchyňováKastelán Pavel Duchoň, foto: Zdeňka Kuchyňová "Je vidět, že když sem Santini přišel, tak postavil monumentální stavbu, která převyšuje měřítkem všechny ostatní budovy. K tomu měl navrhnout adekvátní kostel. Tento se měl zbourat. Kvůli tomu, že na trůn nastoupila Marie Terezie a začala válčit, tak většina peněz z plaského panství odcházela na válečné účely. Santini již zemřel a mniši používali peníze na dostavování hospodářských dvorů v probošství v Mariánské Týnici. Ke stavbě kostela tak už nedošlo. A zůstal nám tenhle maličký, ale zase je to původní románsko-gotická stavba, která, co se týče Čech, nemá obdoby."

Santini vypracoval na kostel několik plánů. Chtěl, aby se velikostí vyrovnal konventu. Jeden z plánů se zachoval v rakouském klášteře.

Foto: Zdeňka KuchyňováFoto: Zdeňka Kuchyňová "Podle měřítka měl být delší než chrám sv. Víta na Pražském hradě v jeho dnešní podobě. Právě kvůli tomu, že kdyby ten kostel zmizel, tak si mniši v sýpce zachovali patrovou gotickou kapli. Těch v Čechách moc není. Najdete ji ve Zlaté Koruně a tady u nás v Plasích. A vynesli nad ní obrovskou, ale přitom štíhlou a elegantní věž. Je to takové zvláštní spojení. Těžko najdete někde sýpku s gotickou kaplí a ještě s věží."

Při vyprávění o historii kláštera nám už u jeho základů byla pěkná zima a proto jsme se přesunuli do jeho nejteplejší místnosti a tou je letní hovorna mnichů.

Foto: Zdeňka KuchyňováFoto: Zdeňka Kuchyňová "Mniši cisterciáci se spolu nesměli bavit. To snadno pochopíte. Každý hluk, každé slovo se nese celým ambitem a je moc dobře slyšet dokola. Takže mniši tady měli vyhražené prostory, kde se spolu mohli bavit. Když se klášter roku 1785 rušil, tak na tomto místě byl zabaven kulečník. Je to nejteplejší místnost v klášteře a je postavena Santinim tak dobře, že slunce během dne prochází postupně všemi okny. Celou dobu sem svítí."

Také v Plasích najdete známé Santiniho hvězdy. Jedna z nich v hovorně připomíná ohňostroj. Hvězda byla pro Santiniho symbolická, stejně jako geometrické půdorysy. Zdejší klášter byl obrovský, zahrnoval, sýpku, prelaturu opata, provozní budovy, stáje, sádky, pivovar. Unikátní je hlavní schodiště, které je samonosné a slouží jako šachta, kterou se napouští teplý vzduch do budovy. Funguje to tak, že v teplých letních měsících se postupně otevírají okna odshora dolů. Musí se začít včas, aby se voda nezačala srážet na studených zdech.

Foto: Zdeňka KuchyňováFoto: Zdeňka Kuchyňová "Dá se to vysvětlit jednoduše. Efekt vyndání sklenice piva z lednice, která se vám orosí. Tady je to problém, nemůžeme běhat s hadrem a otírat zdi. Tady fungují takové šachty, otevírají se okna, jde sem teplý vzduch. Postupně se ochlazuje a padá schodišti dolů, dveřmi vychází ven a zpět do zahrady. Budova se postupně prohřívá a v zimě by měla zůstat relativně vyhřátá. Nám to tak úplně nefunguje, protože je tady jiný provoz, než když tu byl klášter. Dřív se ještě topilo kachlovými kamny a zároveň mniši věděli, jak si ten vzduch regulovat a kam si ho pouštět. To my nevíme a na všechno přicházíme posledních deset let."

Foto: Zdeňka KuchyňováFoto: Zdeňka Kuchyňová Jak dodal kastelán Pavel Duchoň, v klášteře bylo i nemocniční křídlo, kde mohli mniši jíst maso ze čtyřnohých zvířat a vstávat později. Normálně se tu totiž vstávalo před druhou ráno. Spát chodili v zimě ve čtyři, v létě v osm hodin. V době rozmachu kláštera tu žilo 60 mnichů. Přímo v klauzuře měli truhlářství, zámečnickou dílnu i svoji kuchyni. V klášteře se vyráběl i jakýsi plaský bílý prášek. Dokonce tu na něj mají barokní leták. Psali zde, že je proti ženské hysterii a všemu možnému. Ve své době byl velmi žádaný. Proto si v Plasích připomínají i historii lékárenství.

Ale vraťme se ke stavbě. Santini myslel i na zcela praktické věci, jako byly toalety. Záchody v Plasích byly na jednom místě - nad prudce tekoucí vodní štolou. V klenbě byl větrací otvor, byla tu i umývárna s odpadem.

Foto: Zdeňka KuchyňováFoto: Zdeňka Kuchyňová "Když bylo hodně vody, tak si napouštěli vodu do kádí, které byly na půdě, což bylo výborné proti požáru, ale zároveň z toho byly rozvedené trubky, kde si o patro níž napouštěli vodu do umyvadel. Rok výroby tohoto zázraku je 1711. Záchody byly proplachované. Štola je široká čtyři metry, vysoká od metru padesáti až do dvou a je dlážděná."

Jsou tu i zdánlivě zbytečné, ale ve své době velice potřebné výklenky na odložení svíčky. Technickým zvládnutím jsou Plasy jedinečné. Také tento klášter však postihlo zrušení. Ještě před tím, byl však částečně přesunut klášterní majetek.

"Mniši si mohli nechat svůj osobní majetek. Takže uváděli, a to je sepsáno, že mají stříbrné lžíce, oblečení, knihy, hudební nástroje a tak dál a tady v patře je zapsáno jen: místnost, kamna, stůl. Nic víc a záclony. Ty nesundali."