Cestujeme po Česku Papež navštíví Pražské Jezulátko i Starou Boleslav, kde je Palladium země české

Pražské Jezulátko, foto: ČTK Papež Benedikt XVI. si přál navštívit Pražské Jezulátko. To najdete v kostele Panny Marie Vítězné. Dřevěná soška s povrchem z barevného vosku má podle legendy schopnost uzdravovat nemocné. Měří 47 centimetrů a v kostele je od roku 1628. Ježíšek tu má podobu malého dítěte oblečeného do dlouhé košilky, ze které vykukují bosé nožky. Pravicí žehná, zatímco v levé ruce drží globus s křížem. Plastika vznikla v 16. století ve Španělsku a do Prahy se dostala s Marií Manrique de Lara, manželkou Vratislava z Pernštejna. Ke vzniku sošky se vztahuje legenda, vyprávěl při mé návštěvě převor karmelitánů Petr Schleich.

"Možná je kus pravdy na legendě, která říká, že před tím soška ve Španělsku prošla rukama svaté Terezie od Ježíše, protože ta rodina se se svatou Terezií znala. Jinak samotný původ sošky klade legenda na jih Španělska k řece Quadalquivir, kde měla vzniknout v jednom karmelitánském klášteře. Zdejší mnich se snažil vymodelovat podobu malého Ježíška, který se mu měl ukázat, ale nedařilo se mu to. Nakonec se mu ten chlapeček ukázal ještě jednou a tak pomohl jeho podobu dokončit. Mnich potom hned umírá. Ale pointa té legendy je v tom, že on modeloval sošku Ježíška nejen vlastníma rukama, ale také v sobě. A když se mu to povedlo, tak mohl odejít do věčné radosti, jak čteme tu legendu."

Pražské Jezulátko, foto: ČTK Spočítali jste, kolik má Pražské Jezulátko oblečků?

"70 nebo 100. Nedá se to přesně říct už proto, že to nejsou celé komplety. A když si potom člověk uvědomí, že to jsou většinou dary z vděčnosti a s většinou těch kousků se pojí nějaký příběh, potom to člověk čte ještě jinýma očima, ještě víc k němu ta krása mluví."

Pražské Jezulátko, foto: ČTK V době papežovy návštěvy má na sobě Pražské Jezulátko královský hermelínový plášť. Jedny z šatů, brokátové, Jezulátku v roce 1996 dala i španělská šlechtická rodina Manrique de Lara z Kanárských ostrovů. Právě z této rodiny pocházela i původní majitelka sošky. Jezulátko má v zásobě i šaty od císaře Ferdinanda III. z roku 1650 či od Marie Terezie z roku 1743. Sošku obdarovali také čeští krajané z USA či karmelitánky z Krakova, jeden obleček nechal dárce vyrobit dokonce v barvách české trikolory. Jezulátko navštíví papež hned po svém příletu do Česka. Korunovace papežskou korunkou je nejvyšším liturgickým projevem úcty, jaký lze Jezulátku prokázat," uvedl převor karmelitánů u Pražského Jezulátka Petr Šleich.

Sousoší Matyáše Bernarda Brauna ve Staré Boleslavi znázorňující vraždu knížete Václava Další zastávkou svatého otce je Brno, kde je nejvíc katolických věřících v Česku. A poté Stará Boleslav nejstarší české poutní místo spojené se svatováclavskou tradicí i mariánským kultem. Je významně spjato s počátky českého státu a s tradicí křesťanské víry a kultury a je označováno také za duchovní střed Čech. Právě zde u dveří kostela svatého Kosmy a Damiána byl ráno 28. září 935 svým bratrem Boleslavem a jeho lidmi zavražděn český kníže - svatý Václav. Uctíváno je tu takzvané Palladium země České - ochranný obraz, který má zajímavý příběh. Původně to byla klasická ikona malovaná na dřevě s kovovým rámem. Její historie začíná už v době svatého Cyrila a Metoděje, kteří přinesli na Velkou Moravu křesťanství a písmo. Prvním vlastníkem byla kněžna Ludmila, uvedla při naší návštěvě Nina Nováková.

Chrám Nanebevzetí Panny Marie ve Staré Boleslavi "Buď nechala z pohanských model ulít jakousi ikonku a nebo ji dostala přímo od Metoděje. Když byl potom pokřtěn malý Václav, tak mu ikonku darovala. Václav ji velmi ctil a měl ji nepochybně sebou i v Boleslavi. Když byl zavražděn, tak se podařilo jeho věrnému příteli Podivenovi ikonku zachránit a běžel s ní trasu od tehdejšího kostela sv. Kosmy a Damiána až na místo, kde dnes stojí chrám Nanebevzetí Panny Marie. Tam prý se mu podařilo ikonku ukrýt. Podle krásné staroboleslavské legendy po sto letech jakýsi oráč zbytky ikonky vyoral. Kov zůstal zachován, ale dřevo už vzalo za své. A tento kov má být podle tradice základem nově vytepaného reliéfu Madonky s dítětem."

Kovu se říká Korintská měď, což je slitina, která je typická pro zpracování v Byzanci, ale vůbec není typická pro střední Evropu a odtud tedy vazba na Cyrila a Metoděje. Poslední podoba ikonky vznikla kolem roku 1430. Paladiem, nebo-li ochranným obrazem se ikona stala v 17. století v době císaře Rudolfa. Tehdy se katolíci začali obávat, že v zemi převáží protestanté. Modlili se k Madoně a tehdy byl reliéf prohlášen za Palladium země české. Palladium země České

"Zajímavé je, že to věděli za třicetileté války příslušníci armád, které tu tehdy plenili. Paladium nejdřív odvezli Sasové, potom Švédové a za obrovských finančních nákladů bylo zpět odkoupeno a slavnostně přeneseno do Staré Boleslavi. Od doby 30ti leté války už se nic neponechávalo náhodě. Jakmile byl nějaký kritický moment, tak bylo paladium odvezeno ze Staré Boleslavi a ukryto v Praze na Hradě nebo ve Vídni."

Kdo by si však představoval velký obraz, byl by zklamán. Reliéf Madony s dítětem je malý - 13 na 19 centimetrů. Ve své době však jeho historicko-umělecká hodnota byla srovnatelná s korunovačními klenoty.