Cestujeme po Česku Lysá nad Labem

Když se řekne Lysá nad Labem, většina lidí si dnes představí výstaviště a dostihy. Město má však nesmírně dlouhou historii. První zmínky o osadě Lysé se objevují už v Kosmově kronice. Zdejší hradiště bylo totiž jedním ze středisek knížecí moci v Čechách. A právě zde se odehrála v roce 1035 vražda knížete Jaromíra, který měl už před tím hrozný osud. Jeden z jeho bratrů ho dal vykastrovat, druhý oslepit. Stoupenec jeho otce, bavorský vévoda Jindřich II. ho při prvním útěku přijal, při druhém uvěznil na 21 let v Ultrechtu. Po smrti bratra Oldřicha se Jaromír vzdal nároků na trůn, ani to mu však život nezachránilo, připomněl pro Český rozhlas znalec místní historie Jan Kořínek. Lysá nad Labem

"Kníže Jaromír tady zůstal a byl zabit Vršovci. Když seděl na prevétu, tak zlý Vršovec ho zespodu propíchl kopím a prakticky ho celého proklál. A od té doby se traduje, že každý knížecí rod, který zde bydlel, je na sedm pokolení proklet. Pokud vydrží těch sedm pokolení tady žít, tak kletba za vraždu Jaromíra bude smazaná. Žádný rod tady nevydržel tak dlouho."

Zámek A rodů se tu vystřídalo hodně. Svého času byla Lysá nad Labem městem českých královen. Později se stala střediskem rozsáhlé lovecké oblasti Habsburků, kam král se svou družinou zajížděl za lovem a zábavou. Slibný vývoj městečka přerušila třicetiletá válka. Zámek nezůstal ušetřen a při přechodu švédských vojsk byl zcela vydrancován. V tomto stavu získal panství v roce 1647 císařský generál Jan Špork. Snad nejvýrazněji do podoby sídla zasáhl jeho syn známý mecenáš umění hrabě František Antonín Špork. Do dějin města se zapsal další stavební úpravou zámku a parkem. Na zámku jsou v hodovních síních nádherné barokní fresky. Jedna z nich připomíná i život jeho otce.

František Antonín Špork "Tady na věčnou paměť nechal František Antonín Špork na stěnách vypodobnit, jak vypadala bitva u svatého Gottharda na řece Raabu, kde jeho tatínek Jan Špork generalissimus císařských vojsk porazil na hlavu Turky, jak stála fronta, jednotky, všechno je tu zaznamenáno."

Nedaleko zámku byl obnoven augustiniánský klášter, v zámku byla postavena kaple sv. Tří králů a ve městě nový farní kostel. Na těchto stavbách Špork zaměstnával domácí i cizí umělce a řemeslníky, mezi nimiž zvláště vynikl sochař Matyáš Bernard Braun a malíři Petr Brandl a Václav Vavřinec Reiner.

Klášter "Teď se nacházíme v kapli zasvěcené svatým Třem králům. Kaple je postavená na základech původní strážní věže. Hlavní oltářní obraz je od Petra Brandla - je to Klanění svatých Tří králů,"

uvedl při prohlíce areálu Jan Kořínek. Na zámku je dnes domov důchodců, ale za podívání určitě stojí rozsáhlý zámecký park, kde je unikátní soubor barokních plastik Matyáše Bernarda Brauna a jeho žáků. Park zabírá plochu větší než 21 hektarů. Skládá se ze dvou částí - je tu park francouzský a park anglický. Zahradu začal vytvářet František Antonín Špork po roce 1734. Zdejší sochařská výzdoba je ojedinělou kolekcí, kterou lze srovnat snad jen se soubory alegorií na Kuksu. Je tu na 43 soch. Například cyklus 12 měsíců ročních období, Den a Noc, Přírodní živly a v té době známé Čtyři světadíly. Autorství všech soch bývalo přisuzováno Matyáši Bernardu Braunovi Braunovi, ale na některých se podíleli i jeho žáci.

"Braun už tenkrát nesekal. Trpěl těžkou silikózou, což je bohužel nemoc všech sochařů. Vždycky přijel, domluvil se se Šporkem, co by potřeboval, vytvaroval to z nějaké modelíny a potom to vyráběl František Adámek z Benátek."

Zámecký park Park má i jednu raritu. Ještě před pár lety měly sochy v parku jakoby nalepená prsa, dodal Jan Kořínek.

Muzeum orientálních kultur "Byla tady jedna hraběnka. Ona byla doslova úzkoprsá, jak tělesně tak i myšlením. A jí tyto obnažené ženské proporce nesmírně zlobily, tak nařídila svým řemeslníkům, že musí ňadra osekat. Potom přišla zase jiná, která naopak viděla, že je to výraz ženskosti, krásy a nechala to zase přidělat zpět. Ještě donedávna jsme s tím měli potíže, protože přešla zima a nalepené vnady z toho padaly a nebylo to hezké. Až teď, kdy probíhá opravdu kvalitní a dokonalá restaurace všech soch, tak se to dokázalo zpravit."

Uměnímilovný hrabě František Antonín Špork zemřel v roce 1738 a jeho dědicové už v díle svého předchůdce v takovém rozsahu nepokračovali, především z finančních důvodů.

Mezi další zajímavosti Lysé patří Muzeum orientálních kultur, které je věnováno místnímu rodákovi Bedřichu Hroznému, který rozluštil jazyk Chetitů. V roce 1925 se mu na jedné z expedic podařilo při vykopávkách v Malé Asii objevit asi 1000 hliněných tabulek, popsaných klínovým písmem a obsahujících smlouvy a dopisy asyrských kupců. Je zajímavé, že jelikož chtěl kopat i v okolí kopce Kültepe, musel odkoupit přilehlou louku, jako majitele této louky nechal zapsat Československý stát.

Fotografie ze stránek: www.vejnar.com/lysa/