Cestujeme Jindřichův Hradec

Jindřichův Hradec je prastaré město v jižních Čechách. Jeho chloubou je rozlehlý gotický hrad a zámek, který jsme už v našich pořadech navštívili. Obě dominanty města se odráží na hladině rybníka Vajgar, jehož břehy lákají k procházkám. Jindřichovým Hradcem prochází také 15. poledník, což je vyznačeno v dlažbě náměstí. Nejkrásnější výhled na město i okolí je z městské věže u probošťského kostela. Má 135 schodů a pravidelně se zde pořádá soutěž Běž na věž. Rekord, za jakou dobu byla věž zdolána, je 40 Ema Destinová sekund. Pokud už návštěvníci města viděli hrad a zámek a mají chuť dozvědět se ještě něco o historii tohoto krásného města, mohou zavítat do místního muzea. To bylo založené už na konci 19. století a sídlí v renesanční budově bývalého jezuitského semináře. Jak uvedl průvodce Jan Dolák, muzeum patří k nejvíce navštěvovaným z celé republiky. Ročně sem zavítá až 65 tisíc lidí. Jeho stálá expozice je věnována vynikající pěvkyni Emě Destinové. Loni jsme si připomněli 70. výročí jejího úmrtí.

Chloubou místního muzea jsou Krýzovy jesličky - největší mechanický betlém na světě. Jsou tu stovky postaviček, z nichž je 152 po pohyblivých. Velký zájem mezi návštěvníky je také o barokní lékárnu panny Marie Pomocné. Jindřichův Hradec Jen pro zajímavost už v době baroka měla v lékárně zásuvka s opiem jako jediná zámeček. Zdejší muzeum nabízí také ojedinělou sbírku střeleckých terčů, které mimo jiné, jak uvedl Jan Dolák, zachycují i dějiny Jindřichova Hradce. Pokud se chcete vydat do okolí Jindřichova Hradce, můžete se projet místní úzkokolejkou. Setkávají se zde dvě tratě. První z konce 19. století spojuje Jindřichův Hradec s Novou Bystřicí, druhá s Obrataní. Tratě vedou romantickou krajinou s množstvím lesů a rybníků, nesoucí název Česká Kanada. Úzkokolejka je také první plně soukromou železnicí, která denně slouží veřejné dopravě. Již několik let patří k letnímu koloritu úzkokolejek pravidelné jízdy historických vlaků tažených parní lokomotivou. A pokud vám cestou vytráví, k dispozici je i bufetový vůz. Navíc si sebou můžete vzít kolo, či si zamluvit vlak pro sebe a své přátele s programem, piknikem nebo posezením u ohně na některém ze lesních nádražíček. Když jsem do vláčku nasedala, bylo pěkné počasí, na konci cesty jsem si však s ředitelem Jindřichohradecké místní dráhy Janem Šatavou povídala už v dešti. Jindřichohradecká úzkokolejka Jak mi na závěr jízdy poradil ředitel Jindřichohradecké místní dráhy Jan Šatava, blízko konečné je vynikající restaurace, která podává rybí speciality. Podle mých zkušeností ji určitě stojí za to navštívit a udělat tak hezkou tečku za příjemně stráveným dnem.