Cestujeme Jaroměřice nad Rokytnou

Dnes navštívíme malé moravské městečko Jaroměřice nad Rokytnou. Ve své historii se dvakrát stalo významným centrem celého kraje i národa. Poprvé to bylo na začátku 18. století, kdy za Jana Adama Questenberka, budovatele překrásného barokního zámku a kostela, zněly hudbou a zpěvem. Podruhé na začátku 20. století, kdy na nově postavenou školu přišel učitel Václav Jebavý, ve světě již známý básník Otokar Březina. Brzy nato se staly Jaroměřice Mekkou, kam putovali básníci a umělci. My se dnes vypravíme po stopách hraběte Jana Adama a zamíříme na Jaroměřický zámek, ze kterého vybudoval své trvalé sídlo. Jak uvedla průvodkyně Eva Cafourková, známý byl zejména zájem hraběte o hudbu. Jaroměřice nad Rokytnou

Hrabě měl od mládí k hudbě vřelý vztah - během pobytu ve Francii se učil hře na loutnu a své umění předváděl i na veřejnosti a na zámku sestavoval z talentovaného služebnictva početnou kapelu. Ta vystupovala v kostele, při hostinách a honech. O tom, co se bude hrát nebo zpívat v Jaroměřicích rozhodoval hrabě sám. V dobách největší slávy zdejší kapely se na zámku hrálo až 30 oper ročně. S hudbou je spojena i zajímavá stolička. Interiér Jaroměřického zámku Na zámku najdeme i takové kuriozity, jako byla cestovní čutora, která je dvouplášťová a je jakousi kombinací termosky a ledničky - záleželo jen na přání panovníka. Má obsah asi šest litrů, i když vypadá na dvacet. Při pohledu na čutoru mě napadlo, že bych nechtěla být sloužícím, která ji musel nosit. V pokojích a to zejména pánských, najdeme i krásně vyřezávané truhly a šperkovnice. K zámku patří samozřejmě i zahrada, která zabírá plochu 10 hektarů a původně byla vyzdobena dvaceti sochami antických božstev. Dnes jich v parku stojí pouze 11. V blízkosti zahrady se nachází místnost, která nese tajemný název Salla terrena. Jak dodala průvodkyně Eva Cafourková, hrabě Jan Adam Questenberk nešetřil, ani když Marie Terezie vedla války o udržení rakouského dědictví a hudba mu vyplňovala poslední chvíle života. Jeho žena poté kapelu rozpustila a uzavřela tak nejskvělejší období Jaroměřic. Tuto tradici dnes připomínají hudební slavnosti pořádané v historických prostorách zámeckého areálu.