Hrad Loket

Hrad Loket, foto: CzechTourism
0:00
/
0:00

Máte chuť přenést se o několik staletí zpět? Odhodit po středověké hostině kost jen tak za hlavu, zúčastnit se rytířského turnaje a podívat se za světla pochodní na představení kejklířů? To vše nabízí hrad Loket, který se tyčí nad stejnojmenným městečkem v západních Čechách. Až na jeho věž s krásnou vyhlídkou se vydala Zdeňka Kuchyňová.

Hrad Loket byl už od počátku 13. století častým místem pobytu českých panovníků i významných diplomatických jednání. Nejstarší částí dnešního hradu je pozdně románská rotunda. Mimochodem je nejmenší v Česku - má průměr pouze 3,6 metrů, ale zato devadesáticentimetrové zdi. I když původně stála samostatně, v průběhu staletí byla obestavěna a znovu objevena až v roce 1966. Archeology tu překvapil jeden nález. Ve spáře zdiva objevili sto let starou svačinu - chleba s cibulí a poměrně zachovalou. Jak uvedla průvodkyně Marcela Lojdová, v původní románské zástavbě hradu stával také tzv. markrabský dům.

Hrad Loket,  foto: CzechTourism
"V roce 1725 při velkém požáru města a hradu vyhořel a z té původní románské stavby zůstalo jenom přízemí a sklepení. Ta budova byla potom opravena na počátku 19. století, kdy tady hrstka nadšenců z Lokte založila muzeum porcelánu a to se v této budově nachází dosud."

Loket byl královský hrad a jeho významné postavení potvrzují zápisy Zbraslavské kroniky. Když na počátku 14. století vypukly v zemi rozbroje, odešla na Loket se svými dětmi Eliška Přemyslovna. Hrad navštívila ještě několikrát a nakonec sem byla nucena uprchnout před hněvem krále i s kralevicem Václavem - mladým Karlem IV. Ten sem v dospělosti často jezdil a využíval královskou oboru. Městu udělil řadu privilegií, které se staly jablkem sváru v období, kdy byl hrad zastaven rodu Šliků jako odměna za finanční výpomoc v husitských válkách.

"Měšťané ale měli také své hlavy, takže zase Lokeťané ten hrad v období Šliků vypalovali. Celých těch 110 let bylo ve znamení takových půtek."

Šlikové se pokoušeli o prodej Loketska Sasům, tím se znelíbili císaři a tak byl hrad vrácen královské koruně. Nakonec ho získali loketští občané a hrad městu patří dodnes. Měl i své městské vězení, které na hradě vzniklo roku 1822.

Loket,  foto: Archiv Radia Praha
"Byli tady vězněni zloději, lichváři. Bylo to spíše vězení lehčí, ale nicméně sloužilo svému účelu až do roku 1948. A patrně po roce 1945 tady byli vězněni i kolaboranti a zřejmě se s tím spláchla lecjaká nečistota, která tady v tom pohraničí byla. Takže vězení tady bylo poměrně dlouho."

A podmínky byly dosti kruté. V pěti kobkách se topilo jen jedněmi kamny. Navíc je vězení na skále, takže to asi nebylo nic příjemného. Kobky dnes představují návštěvníkům středověké právo útrpné.

Hrad Loket - letecký snímek,  foto: CzechTourism
"Slyšíte ten křik? Tak to je nasimulováno. Je to útrpné právo tak, jak se vymáhalo z lidí přiznání ve středověku, tedy kolem 15. století. Takže je tam natahování na skřipec, zazdívání zaživa, zavírání do klády, vypalování očí železnou tyčí a to všechno tam je předvedeno na polyuretanových figurínách, které se pohybují, takže to působí dosti věrohodně."

Jako správný hrad má i Loket své strašidlo. Traduje se pověst o zakletém královském purkrabím. Legenda vychází z meteoritu, který byl na místních polích vyorán v 15. století. Vážil skoro 110 kilo a tak se lidé domnívali, že je to zakletý purkrabí.

"V době husitských válek byl tady na hradě krutý purkrabí, který se jmenoval Půta z Ilburka. To je skutečná historická postava. Historie říká, že se mu podařilo uvrhnout do vězení mladého muže, který byl živitelem svých sourozenců a své matky. Ta přišla za mladého muže prosit a on jí nevyhověl. A matka jak byla rozčilená, tak Půtu proklela a údajně ho proměnila v kámen."

Loket,  foto: Archiv Radia Praha
Na Lokti je dnes už jen maketa kamene. Ten pravý byl na počátku 19. století rozřezán, jedna část je v muzeu ve Vídni, druhá v Praze.

Na nádvoří hradu byly z bývalého loketského hřbitova přivezeny vzácné náhrobní kameny. V rohu pak nenápadně stojí jeden z nejstarších.

"Je vytesán v hebrejštině a ten kámen je jediná památka na židovské období v renesanci. Byl vytesán někdy kolem roku 1700 a to na památku rabího Benjamina, který tady v Lokti působil. Takže to je takové unikum loketské, jediná renesananční židovská památka. Je tam napsaná oslavná báseň a po obvodu jsou data, která se týkají rodiny rabiho Benjamina."

Loket,  foto: Archiv Radia Praha
Poslední čtyři roky se na Lokti pravidelně konají například představení Rusalky, Kouzelné flétny nebo Carmen. Zdejší amfiteátr byl postaven po druhé světové válce a nádherně využívá scenérie hradu, řeky a skal. Na hradě můžete zažít pravou středověkou hostinu, ale i svadbu v dobových kostýmech za přítomnosti pána hradu. Zajímavostí obřadní síně je freska vojáka ze 17. století.

"Ta nebyla objevena v těchto místech, ale právě v prostoru vězení a byla sem přenesena tzv. transparentní metodou. To znamená, že se na tu omítku přenese takové jemné pletivo, ta freska se odseká a buď se přenese jinam a tam se zrestauruje nebo dokonce může být i řadu let takto uchovávána v depozitáři pokud na ni není místo."

Jak uvedla Marcela Lojdová, pokud jste v dobré kondici, můžete také vystoupat na věž. Ta stojí přímo na skalním masivu a je odtud krásný rozhled. Uvidíte z ní na tzv. Kolovratovu skálu, kde místní radní každoročně pořádají živý orloj. Skála totiž orloj velice připomíná a tak místo apoštolů, či smrtky mohou loketští pozorovat své radní. Nebo se můžete podívat pod místní most, kde je další loketská rarita - výběh kamerunských koz.

10
50.186159270000
12.753560540000
default
50.186159270000
12.753560540000