Cestujeme Co skrývá stochovské podzemí?

Rostoucí objem nákladní dopravy může mít různé následky, hluk, znečištění ovzduší, otřesy atd. Ve Stochově se pod kamionem propadla vozovka a ukázalo se, že v místě propadu se kříží tři podzemní v opuce tesané chodby. Místo mi ukazuje starosta Jindřich Sybera:

My když tady teď spolu stojíme nad tou 3-4 metry hlubokou jámou v silnici, tak by člověk na první pohled neřekl, že skrývá něco mimořádného.

"Je to tak, ale je to dáno tím, že se tu hornina zbortila do té chodby. Kdybychom se postavili z jiné strany, tak už bychom viděli vstup do té zachovalejší části. Údajně měl být celý ten chodbový systém poměrně rozsáhlý a říká se, což ale není potvrzeno, že jedno vyústění mělo být v Kačici (sousební obec, pozn red.) ve stráni a druhé tady na té jižní straně, na stráni, které se říká Holubín. Pokud by to byla pravda, tak by ta chodba měla délku 2 km. Podle povběstí - a my si myslíme, že to tak je - některé nálezy to i dokládají, že tady bylo hradiště, že tady bylo sídlo svatého Václava a že tento chodbový systém měl být součástí nějakého obranného nebo únikového systému hradiště."

To znamená, že by byly řekněme 1100 let staré?

"Přesně tak, to by znamenalo, že by to bylo více než 1100 let staré."

Při pátrání po stochovské minulosti nás místní kronikář Karel Beran odkazuje k Václavu Hájku z Libočan.

"On uvádí nejstarší údaj o Stochově. Napsal, že v roce 870 tady v Lučanech pobořili hrad ve Stochově a kníže Neklan ho nechal obnovit."

Jinak ale nacházíme hlavně pověsti a legendy, navíc tradované ústně. Písemný záznam václavské pověsti pochází až od rychtáře Vaváka z roku 1807. Co napsal?

"Že se na Stochově měl narodil sv. Václav, že ta pověst tady existuje a že se to tak zkrátka drží."

Odborný průzkum tu ale nikdy nebyl proveden. Na existenci hradiště bývá usuzováno ze zbytků valů, které si sem přijel prohlédnout už František Palacký, archeolog L. Varadzin ale jejich původ a stáří zpochybňuje.

"Domnívám se, že se jedná o pověst jenom místní. Kterou bych tedy nechtěl stochovským brát, ale je prostě běžné, že řada míst má svoje legendy, zvlášť spjaté s počátky českého státu. Nicméně v roce 1950 navštívil to místo Antonín Konor, což byl vynikající archeolog, a zjistil, že ten val, čili destruované hradební těleso nemůže být z ranného středověku, že to je vrcholně středověká zeď.

Zeď neexistuje, byla v minulosti zničena. Jediným faktickým svědkem knížete Václava by tedy mohl být tisíciletý dub. A chodby? Místo propadu Varadzin osobně ohledal.

"S jistotou můžeme říct, že už v 19. století, někdy v průběhu 19. století, ty chodby byly zapomenuty. O tom nás nepřímo informují návštěvnická grafita, čili nápisy návštěvníků, kteří se do těchto chodeb dostali z konce 19. století a z roku 1902. Tyhle nápisy byly vidět při tom letošním propadu na té křižovatce, na jednom nárožním kameni byla celá řada jmen, čili můžeme říct, že už v 19. století neexistovaly. To je vlastně jediné, co já mohu jaksi nepochybně říct, jak jsou staré. Čili je možné říct od počátku existence vesnice Stochov ve 13. století někdy až do toho 18. století."

Silnice tedy bude brzy zasypána, aby se obnovil provoz na frekventované komunikaci, ale podle starosty by se chodby měly stát součástí plánovaného muzea.

Bude tady probíhat nějaký archeologický průzkum?

"Průzkum jako takový ne. Zastupitelstvo města rozhodlo, že bychom se minimálně měli pokusit o záchranu toho chodbového systému. Což by znemanalo odtěžit to spadané kamení a ty chodby, které jsou v současnosti ještě funkční, stabilizovat nějakou výdřevou, něco obdobného, jako se dělaly výdřevy na šachtách. Asi bychom i využili i zkušeností místních obyvatel, kteří vesměs byli zaměstnaní v dolech. A pak vytvořit určitý vstup do toho systému, aby se za prvé mohla zprovoznit tahle část komunikace, ale na druhou stranu, aby průzkum a případně otevírání dalších chodeb mohlo pokračovat."

Existence přemyslovského sídla nebyla na Stochovském návrší nikdy potvrzena, ani spolehlivě vyvrácena. Pověsti kolují a budou kolovat dál. Stochovští - ale i katolická církev a turisté - chtějí věřit, že právě tady se český patron narodil. A že možná právě chodbami, které byly objeveny utíkal před útočníky, kteří napadli sídlo jeho rodu. Možná to tak opravdu je... Potřeba najít kořeny a tradice místa, v němž člověk žije, je silná a je dobrým znamením do budoucna, že se o svůj životní prostor hodlá postarat.

Foto: Autor