Cestujeme Cheb - město, kde byl zavražděn Albrecht z Valdštejna

25-05-2007 | Zdeňka Kuchyňová

Historickým městem roku 2006 se stala Polná na Vysočině. Dalším dvěma titul unikl o pověstný vlásek. Mezi poslední kandidáty se dostala města Šternberk a Cheb. A ten si dnes připomeneme. Mezi největší památky Chebu patří zdejší hrad či soubor domů Špalíček. Byl zde zavražděn také Albrech z Valdštejna, ale o tom už více Zdeňka Kuchyňová.

Stáhnout: MP3

V samém středu Evropy leží jedno z nejstarších českých měst - Cheb. Je spjato s několika historickými osobnostmi. Jednou z nich je král Jiří z Poděbrad. Cheb mu zůstal věrný i poté, co na něj byla vyhlášena papežská kladba. Také zde uzavřeli sňatek jeho dva synové a dcera. Po Jiřím z Poděbrad je pojmenováno i hlavní náměstí, jehož dominantou je tzv. špalíček - soubor 11 domů s typickou hrázděnnou architekturou.

Chebský 'špalíček', foto: Miloš TurekChebský 'špalíček', foto: Miloš Turek Další osobností, která se k Chebu váže, je významný šlechtic Albrecht z Valdštejna. Ten byl totiž v Chebu 25. února 1634 zavražděn irským setníkem. Stalo se to v tzv. Pachelbelově domě, kde dnes sídlí muzeum. Nikoliv úmrtí, ale narození tohoto šlechtice si v Chebu každoročně připomínají na tzv. Valdštejnských slavnostech, kde není nouze o středověké zbrojnoše, pochoutky ani hudbu.

Zájem o osobu Albrechta z Valdštejna vzbudil mezi obyvateli Chebu Friedrich Schiller. Navštívil Cheb v roce 1791 a Valdštejnovi věnoval i své dílo. Mimochodem, jak uvedl náš průvodce Stanislav Marchal, z Chebu pocházela i Valdštejnova první žena Lukrécie Nekšová z Landeka.

Albrecht z ValdštejnaAlbrecht z Valdštejna "Když se Valdštejn ženil, bylo mu 26 a jeho manželce o rok více. Ale když ho roku 1634 zavraždili, tak jeden z kronikářů ve službách Habsburků, aby poukázal na to, jak ten Valdštejn byl zlý a zpupný člověk, tak napsal, že z touhy po majetku a kariéře se oženil se starou babou. Přesto, že tato informace pochází z roku 1634, tak se dodnes traduje, ale ve skutečnosti té údajně staré ženě bylo 27 let. Tvrdí se, že ji velice miloval. Když v roce 1609 umírá, tak on zakládá pod vrchem Zebínem známý kartouzský klášter Valdice a tam je také jeho první manželka pohřbena."

Jak připomíná expozice chebského muzea, jeho druhou ženou byla Izabela Kateřina z Harrachu, která svého muže přežila a získala zpět část jeho majetku, do kterého patřil například i Valdštejnský palác v Praze, dnes je zde sídlo Senátu. V jednom ze sálů je Valdštejn zobrazen jako bůh války Mars. Palác byl v majetku Valdštejnů až do roku 1945. A až do 50. let tam žila hraběnka Marie, která zemřela ve věku 103 let. Právě ona má velkou zásluhu na tom, že zůstaly zachovány některé exponáty, jako například slavný Valdštejnův kůň, který je dnes hlavním exponátem chebského muzea. Kůň zahynul v bitvě u Lützenu roku 1632. Valdštejnův kůňValdštejnův kůň

"Tento kůň je unikátní tím, že je to nejstarší vycpanina na území ČR a jedna z nejstarších zachovalých vycpanin vůbec na světě. Do Prahy ho vezli 15 dní a protože by takovou dobu nevydržel, tak hned poté, co na bojišti zahynul, ho Albrecht z Valdštejna nechal stáhnout a nakonzervovat solí. Poté byl ve Valdštejnském paláci preparován. Několikrát byl samozřejmě ještě restaurován, ale dodnes ten oblíbený Valdštejnův kůň je tady."

Valdštejnský palác v PrazeValdštejnský palác v Praze Poměrně sporné je, ve které místnosti byl Valdštejn zabit. Už před jeho vraždou byli nejdříve na nedalekém hradě zabiti jeho důstojníci a poté sám Albrecht z Valdštejna. V místnosti, která byla v muzeu původně označena jako místo vraždy, však zřejmě Valdštejn nezemřel. V mnoha románech se totiž hovoří o tom, že uslyšel hluk a podíval se na ulici. Z místnosti je však výhled do dvora. Nyní se předpokládá, že Valdštejn zemřel v jiné místnosti a ta má opravdu okna do ulice. Halí je tmavé závěsy, neboť Valdštejn byl ke konci života citlivý na okolní hluk. Například kázal naházet na ulici seno, aby ho nerušil klapot koňských kopyt. Místnosti pak vévodí kromě postele s nebesy obraz Valdštejnova příjezdu do Chebu.

"Albrecht z Valdštejna přijíždí, za ním je město Cheb a všimne si, že zde nějací muži kopou hrob a ptá se: pro koho ten hrob kopete? A oni říkají: vy to nevíte, přece pro vás."

Chebský hrad, foto: Miloš TurekChebský hrad, foto: Miloš Turek Jak už jsme se zmínili, Valdštejnovi důstojníci byli zavražděni na nedalekém hradu. Jeho zvláštností je černá věž - byl zde totiž použit materiál z Komorní hůrky, poslední činné sopky v Čechách. Chebský hrad je jedinou ukázkou tzv. císařské falce na území České republiky. K jeho stavbě došlo někdy ve 12. století, neboť je doloženo, že zde po roce 1170 opakovaně pobýval císař Friedrich Barbarossa - jeden z nejznámějších římsko-německých císařů, Vánoce tu trávil i jeho nástupce Jindřich IV. Na hradě je dnes expozice chebského kamnářství, přičemž nejcennějším exponátem jsou Chebská kamna od Williho Russe, jednoho z nejznámějších a nejvýznamnějších chebských kamnářů. Nádherná více než tři metry dlouhá kamna jsou zdobená lidovými motivy z oblasti Chebska. Nechali je zhotovit chebští nacisté jako osobní dar Adolfu Hitlerovi k narozeninám. Jak uvedl Stanislav Marchal, dar však předán nebyl.

Cheb, foto: Miloš TurekCheb, foto: Miloš Turek "Na to existovala zvláštní komise, která prověřovala každý dar, jestli to není něco ideologicky závadného a zejména aby tam nebylo něco od těch "nižších národů", ke kterým patřily i Češi. Přesto, že Willi Russ byl Němec, tak motivy, které tu použil, jsou motivy tady z Chebska. Kamna byla odmítnuta. Díky tomu se zachovala dodnes. Dlouhá léta byla ve sklepě pod uhlím na Lokti a poté, když se zjistilo, o jakou vzácnost se jedná, tak byla vrácena sem do Chebu. "

Vraťme se však k osobnostem, které jsou s Chebem spojené. Mnohokrát sem zavítal například Johann Wolfgang Goethe. Na blízké Andělské hoře tu slavil své 37. narozeniny. Stýkal se tu například s posledním chebským katem Karlem Hussem.

"Karl Huss byl člověk, který zdědil katovské řemeslo po svém otci. Zdědil ho s odporem, ale nemohl prakticky nic dělat, protože v té době se katovské řemeslo dědilo. Nesmírně uvítal, když bylo zrušeno hrdelní právo pro město Cheb a stal se prvním kustodem sbírek hraběte Metternicha na nedalekém Kynžvartském zámku."

Linkovací služby

Doporučujeme

Související články

Více

Z archivu rubriky

Více

Aktuální relace