Antika kombinovaná s modernou - to je netradiční Plečnikův kostel na náměstí Jiřího z Poděbrad

Největší hodiny v Česku (měří 7,5 metru) jsou v Praze na věži kostela na náměstí Jiřího z Poděbrad. Tento netradiční kostel Nejsvětějšího Srdce Páně navrhl slovinský architekt Josip Plečnik. Možná se spolu s dalšími Plečnikovými stavbami dostane i na seznam památek UNESCO.

Hodiny na věži kostela Nejsvětějšího Srdce Páně, foto: Kristýna MakováHodiny na věži kostela Nejsvětějšího Srdce Páně, foto: Kristýna Maková Spolek pro vybudování kostela byl založen v roce 1914. Bohužel přišla první světová válka, a tak až v roce 1919 byla vypsána soutěž, kterou nakonec nikdo nevyhrál. Jak uvedl farář Jan Houkal, pak byl přímo osloven Josip Plečnik. Jeho výročí narození i úmrtí si teď v lednu připomínáme.

"Josip Plečnik vypracoval celkem tři postupně se zlevňující návrhy našeho kostela a ten poslední byl pak v letech 1928 - 1932 realizovaný."

Dočetla jsem se, že Plečnik uvažoval, že se tu postaví antický chrám.

"Plečnikův styl se nedá zařadit mezi historizující slohy. Nešel ani cestou v té době nejvíc obdivovaného funkcionalismu. Chtěl skloubit antické prvky po vzoru starokřesťanských, antikou se inspirujících chrámů, a úplně moderní ideí kostela, a to se mu podařilo. Celá stavba se prodražila kvůli budování základů. Ať se kopalo sebehlouběji, tak se nenašlo pevné podloží. Nejdřív se musela vybudovat obrovská betonová deska, která sloužila jako podloží, a nad ní se teprve mohly budovat základy."

Kostel působí velice monumentálně. Jaké jsou jeho rozměry?

"To se dobře pamatuje. Řeknu to zaokrouhleně. Výška 50 metrů, délka lodě 50 metrů, šířka lodě 25 metrů, výška lodě 25 metrů."

Na kostelu je také zajímavá jeho fasáda.

"Jsou to speciálně glazované cihly, vyrobené tenkrát v Břeclavi. My teď kostel rekonstruujeme a Břeclav určitě potěší, že po 80 letech je to znovu ona, kdo ty cihly pálí."

Moderní, neobvyklý, říkají o kostele kolemjdoucí

Kostel je na náměstí opravdovou dominantou. Jak se vám líbí, ptáme se procházejících lidí.

"Je zvláštní tou strohostí. Architektura je zvláštní, spíš pro ten Jadran. Není to typické," říká paní, která jde právě kolem. A druhá její slova potvrzuje: "Je takový moderní, neobvyklý, takhle kostely zpravidla nevypadají."

Plečnik přemýšlel i o katolickém biografu

Foto: diligent / volné díloFoto: diligent / volné dílo Kostel vypadá, že má dřevěný strop, trošku působí jako Betlémská kaple. Ale všechno je jinak, říká farář Jan Houkal:

"Ten dřevěný strop není přímo stropem. Tam je kovový nýtovaný krov, a na tom jsou pověšené dřevěné kazety jako strop."

Také výzdoba kostela je netradiční. Jsou tu velké zlacené sochy.

"Celá kompozice kostela má z vnějšku i zevnitř symbolizovat jeho zasvěcení. Když se podíváme na kostel ještě z venku, tak vidíme bílý vršek a červený spodek, což má znázorňovat baldachýn Krista krále včetně říšského jablka s křížem na věži. A stejně tak má k srdci Ježíšovu směřovat i celá kompozice uvnitř. Proto centrální sochou nad hlavním oltářem je socha Kristova a pod ním jsou sochy českých zemských patronů, sv. Jana Nepomuckého, sv. Anežky, Ludmily, Václava, Prokopa a Vojtěcha. Jsou dílem jednoho z Plečnikových žáků, sochaře Damiána Pešana."

Foto: Jana ŠustováFoto: Jana Šustová Jak často tu jsou mše?

"Ten kostel je živý. Bohoslužby jsou ve všední den dvakrát denně, v neděli třikrát. Pak je tu veškerý farní program. K tomu slouží zázemí kostela, které už Josip Plečnik velmi moderně koncipoval, přemýšlel dokonce o katolickém biografu. Takže máme k dispozici několik sálů, ve kterých se všechny aktivity mohou konat."

Pamatujete si na nějaký obřad, který byl něčím mimořádný?

"Co má vždycky určitý půvab, i pro člověka, který náhodně přijde, jsou romské pohřby. I do našeho kostela přijde celá cimbálová kapela. A pak jde průvod i s tou kapelou zdejšími rušnými ulicemi na Olšanské hřbitovy."