Čeština, jak ji neznáte Trocha, špetka, hafo a přehršel
O číslovkách určitých, které udávají konkrétní počet či množství, už řeč byla. Bez zajímavosti nejsou ale ani číslovky neurčité. Jak z jejich názvu vyplývá, o množství nás informují „jen přibližně“.
Proto dokážou například začínajícího kuchaře rozlítit doběla
recepty, ve kterých má přidat trochu onoho, několik lžiček tamtoho
anebo špetku toho dalšího. Nic pro toho, kdo se v kuchyni necítí jako
doma, anebo pro toho, kdo si potrpí na přesnost a špetka, tedy
množství, které se uštípne dvěma prsty, pro něj není žádný
údaj. Číslovky neurčité tak dávají větší prostor kuchařské
fantazii, ale dávají prostor i v jazyce.
Pokud si nejsme jisti přesným počtem, lze například pro vyjádření většího množství vybírat z rozmanitých výrazů, jako je možná už trochu zastaralé mraky, určitě ale výrazy moc, hodně, hromada, fůra, spousta(u), popř. můžeme užít záhadné hafo. To k nám pravděpodobně přišlo z němčiny a přestože původně znamenalo malé množství, užívá se ve významu opačném. Podobnou změnu významu můžeme postupně sledovat i u slůvka přehršel/přehršle. V současnosti oblíbené slovo neoznačuje velké množství, ba právě naopak. Označuje množství, které se vejde do obou hrstí, tedy spíše méně než více. Za jeho nevhodným užíváním stojí snad jeho neobvyklost, jakoby „staročeská“ zvukomalebnost, nebo předpona pře-, která sugeruje větší míru, anebo snad touha po originálním projevu za každou cenu.
Hafo psů
Zmíněné výrazy pro vyjádření většího množství závisejí na
subjektivním hodnocení, proto často i při vyjádření přibližnosti
sáhneme také po číslovkách určitých. Ve větě stovky lidí
přihlížely přehlídce vyjadřuje podstatné jméno jindy uvádějící
přesné množství pouze přibližnost, protože spočítat přesně
všechny přítomné by nebylo ani dost dobře možné. Uvedený číselný
údaj nám ale poskytne aspoň hrubou představu o skutečném počtu. S číslovkami určitými se dále můžeme setkat i v expresivním
vyjádření, jako je např. spojení na náměstí byla miliarda pět set
dvacet šest lidí. Takto přesné určení počtu neužijeme v oficiální
situaci a už vůbec ho nemůžeme brát vážně. Zdůrazněna je zde
expresivnost výpovědi, nic víc, nic míň. Někdo si prostě potrpí na
přesnost.
Jiným případem je, když se od nadřízeného dozvíme, že existuje sto (v horším případě tisíc) a jeden důvod, proč nemůžeme dostat přidáno. Uvádět konkrétní argumenty není třeba, jejich vyjmenování by také zabralo poměrně dost času, a vysoká číslovka mluví jasně. Pokud by ale měl dotyčný všechny důvody vyjmenovat, výsledný počet by byl určitě podstatně nižší. Číslovka určitá zde tedy vůbec neuvádí konkrétní počet, její funkcí je této konkrétnosti se šikovně vyhnout.
Příspěvek jsme poprvé vysílali 16. listopadu 2008, dnes jste jej mohli slyšet v repríze.
"Čeština, jak ji neznáte" není kurzem českého jazyka, jak by se mohlo na první pohled zdát. Je to spíše povídání a zamyšlení o češtině, jejích proměnách v závislosti na společenském životě, historii a podobně. Jednotlivé kapitoly se pozastavují u různých zvláštností a zajímavostí, které v současné češtině nalézáme.
Doufáme, že se vám tato série
zastavení nad českým jazykem bude líbit. Přivítáme samozřejmě vaše názory a připomínky.







