Potrpíte si na trpný rod?

Úřadům a úředníkům se někdy nelze vyhnout. Navzdory jejich špatné pověsti - podle nejčerstvějších průzkumů Češi úředníky hodnotí jako nepříjemné, neochotné a arogantní - je možná přijatelnější vystát si frontu a s úředníkem si popovídat osobně. Komunikace tváří v tvář možná předejde nedorozuměním, která můžou vzniknout při písemném styku.

Asi už každý z nás napjatě otevíral obálku s modrým pruhem, nedočkavě rozkládal pečlivě složený dopis v ní a začetl se do obsahu. A pak ještě jednou... a ještě jednou. Na první pohled přehledná písemnost, se všemi grafickými prvky usnadňujícími orientaci, k nám mluví ne právě srozumitelnou řečí. Hemží se to v ní daty, čísly zákonů, zkratkami a až na samém konci se dočtete, že "na základě zjištění bylo rozhodnuto, že odpadl důvod správního řízení." Nevíte, co je to správní řízení, a ani to, že nějaké probíhalo (což je samozřejmě vaše chyba, protože podobný typ informací prostě vypouštíte). Ale ani vám nikdo nevysvětlil, co vlastně bylo předmětem zjištění, které vedlo k odpadnutí důvodu správního řízení. Jasná řeč administrativního stylu se všemi těmi podstatnými jmény slovesnými, ustálenými odbornými pojmenováními, zkratkami, pasivními konstrukcemi, dlouhými větami a složitými souvětími je tak trochu nad vaše síly. O to víc se divíte tomu, jak se napohled kostrbatým pasivním tvarům sloves daří i mimo něj.

Na slovesa v trpném rodě, zejména v opisném tvaru, narazíme samozřejmě běžně v odborném stylu, který využívá jejich neosobnosti a nekonkrétnosti. Ve vědeckých pojednáních totiž tolik nezáleží na tom, kdo je původcem děje. Ten je v trpném rodě odsunut z pozice podmětu, takže děj "činí" někdo jiný než jeho původce. Právě tak neosobně vás informuje úřad a této vlastnosti trpného rodu využívali v minulosti novináři, na kterých se doslova vyžadovalo podávat informace odosobněně. Pasivní forma slovesa dodává navíc sdělení punc serióznosti, učenosti, a tak se i věci prosté zahalují do kostrbatých konstrukcí typu "objekt je střežen psem" nebo "bylo zajištěno provedení úklidu". Proč jednoduše napsat "objekt střeží pes""zajistili jsme úklid", když to jde složitě... a ještě k tomu to zní důležitě.

Pro někoho to jsou jistě podstatné klady opisného tvaru pasiva (tvoří se pomocí slovesa být a příčestí trpného), jiný se jim raději obloukem vyhne. Buďto užije rod činný, anebo sáhne po zvratném tvaru trpného rodu, který se tvoří pomocí zvratného zájmena se). Druhá věta pak bude znít "zajistil se úklid". Tuto větu byste asi jen tak neužili, protože zde jistě cítíte určitý rozdíl - opisný a zvratný tvar pasiva nelze libovolně zaměňovat. Tvar opisný vyjadřuje výsledný stav, kdežto zvratný tvar vyjadřuje děj, a to buď aktuálně probíhající nebo se opakující. Zvratné tvary sloves v trpném rodě jsou tedy o poznání dynamičtější oproti ke knižnosti tíhnoucím tvarům opisného pasiva. A zvratný tvar má pak ještě jednu nezanedbatelnou výhodu. Řekneme-li "zajistil se úklid", působí to, jako kdyby se zajistil tak nějak sám a my jen pasivně přihlíželi. Opisný tvar naproti tomu nabízí prostor k přesnému označení původce děje, tedy "úklid byl zajištěn agenturou".

Někdy je ovšem pojmenování původce děje nežádoucí, proto se často setkáme právě s vyjádřeními "rozhodlo se", "majetek se rozkradl", "rezervy se vyčerpaly" apod. Někdy se prostě nehodí říkat úplně všechno.

 

"Čeština, jak ji neznáte" není kurzem českého jazyka, jak by se mohlo na první pohled zdát. Je to spíše povídání a zamyšlení o češtině, jejích proměnách v závislosti na společenském životě, historii a podobně. Jednotlivé kapitoly se pozastavují u různých zvláštností a zajímavostí, které v současné češtině nalézáme.

Doufáme, že se vám tato série zastavení nad českým jazykem bude líbit. Přivítáme samozřejmě vaše názory a připomínky.