Čeština, jak ji neznáte Jedna vlaštovka jaro nedělá - Pranostiky II

Minule jsme se zabývali počasím s důrazem na déšť, kde a jak je vyjadřována jeho intenzita.

Zde bych chtěla poděkovat za ohlas posluchače Radima, který mi připomněl výraz „padají tam trakaře ", což možná vyhrává nad holandským „padáním starých bab", u kterých se teď zastavím v souvislosti s „babím létem".

U nás je toto hodnocení pozdního léta pozitivní, ale pozor na Holanďany a jejich oudewijvenzomer, některé zlé jazyky tvrdí, že je to léto, které propršelo! Podobný výraz v němčině má však prý původ v severské mytologii, čili reflexe bohyně, spřádající vlákna lidských osudů, snad vyvolaná podzimními pavučinkami.

Ruské babje ljeto prý zas poukazuje na jeho krátké trvaní (babám už moc života nezbývá). Pozdní léto je spojováno i se jmény svatých, v Česku máme Svatováclavské léto podle patrona naší země (28.září), v Holandsku a Flandrech je to sv. Michael (29.zaří) a sv. Martin (11.listopadu) - to už je ale značně podzimní „léto", u nás přece jezdíval Martin na bílém koni. Možná i bude a klimatology si do toho mluvit nenechá. „Východ hoří, západ ulejvá" (prosím nespojujte to teď s fenomény politickými).

I v holandštině jde o jevy signalizované barvou oblohy: rána rudá, v příkopě bude voda. Večerní červánky naopak znamenají, že na lodi (ano na lodi!) bude pěkné počasí. Jistě uhodnete, proč Holanďani mluví o vodě, příkopech a lodích. A tak ještě jedno jejich pozorování: Jede sem loď s kyselými jablky, takže bude pršet (adekvátní meteorologický jev nebyl uveden).

Je únor, nebývale zachumlaný do bílé zimy, ale kdo by se netěšil na jaro? Vlaštovky... Jenže „jedna vlaštovka jaro nedělá". Podobně jedna hirondelle jaro nedělá ani ve Francii, ale jedna Schwalbe nedělá léto v Německu, zwaluw v Holandsku, ani swallow v Anglii. Čili ta průzkumnice napřed nakoukne do Francie a do Česka a teprve potom do ostatních zemí. Proč v tomto pořadí? (Klimatologové nám to vysvětlí, vždyť mají odpovědi i na jevy, které se ještě nestaly.)

A přitom „dokud vlaštovička nezašveholí, jara (v tomto kontextu i léta) nebude..."

Jsou ale i jiní poslové: „Špačci přinášejí zprávu o jaru, vlaštovky jaro a teplé dny". A i kdyby se ptáci svých povinností nezhostili, máme ještě uklidňující pranostiku: „Studený máj, v stodole ráj !"

Však se toho pěkného počasí někdy - občas - snad - či konečně dočkáme.

Vždyť Jaro je všem otec i máti, hladí a káže pracovati !

"Čeština, jak ji neznáte" není kurzem českého jazyka, jak by se mohlo na první pohled zdát. Je to spíše povídání a zamyšlení o češtině, jejích proměnách v závislosti na společenském životě, historii a podobně. Jednotlivé kapitoly se pozastavují u různých zvláštností a zajímavostí, které v současné češtině nalézáme.

Doufáme, že se vám tato série zastavení nad českým jazykem bude líbit. Přivítáme samozřejmě vaše názory a připomínky.