Čeština, jak ji neznáte Jako co se opít?

‚Sťatej pod vobraz‘, foto: Archiv ČRo 7 Blíží se konec roku a s ním silvestr, ta zábava s koncem roku spojená. Je to důvod k popíjení, nejen k půlnočnímu přípitku. Po jazykové stránce je tu mnoho výrazů s pitím spojených. Vesměs jsou to výrazy expresivní, citově zabarvené, je tu hodně obraznosti. Jak to probrat a vyložit? Výrazy toho druhu se totiž odlišují místně, generačně i podle sociálního zařazení uživatele. Jistě připomenu i takové, které jste nikdy neslyšeli. A hlavně mládež už má pro pití obraty další. Starší je například spojení ‚má špičku‘, doslovný překlad německého ‚eine Spitze haben‘ vyjadřující mírnou opilost a působí už trochu zastarale.

Bohatá je slovní zásoba, která se týká opilosti silnější. Kdy je člověk ‚nadrátovanej‘, ‚napálenej‘, ‚zrychtovanej‘, ‚zlinkovanej‘, ‚zkárovanej‘, ‚zhulákanej‘, prostě ‚ožralej‘. Můžeme se pozastavit nad tím, proč se u ‚ožrat‘ zaměňuje pít a jíst, respektive žrát. Ono se to trochu prolíná. Původní význam slova žrát je totiž obecný – hltat, polykat. Takový opilec je v češtině charakterizován nevybíravými přirovnáními. Průzračné je rčení ‚pije jako duha‘. Méně jasné může být ‚pije jako holendr‘ a to ‚holendr‘ bylo označení papírenského stroje, který při výrobě spotřeboval spoustu vody.

‚Pije jako Dán‘, foto: Archiv ČRo 7 Často se též srovnávalo s příslušníky národů, kteří měli údajně k pití sklony. My říkáme: ‚Pije jako Dán.‘ Ale Němci říkají jako Švéd, Francouzi jak Polák. Ani zvířata tu srovnání neušla. Rusky se pije ‚jak kůň‘, anglicky ‚jak ryba‘. Tady připomeneme i starý výraz pro opilost ‚opice‘, který se dá vysvětlit hláskovou podobností s ‚opilý‘, ale etymologové upozorňují na to, že románské jazyky podobný význam u slova opice taky mají. A němčina obecné ‚mít opici‘ nebo ‚koupit opici‘ přejala v 19. století od nás.

Podle profesí je pozoruhodné srovnání německé: ‚pije jak starý námořník‘, ruské ‚jak švec, obuvník‘, americké ‚jak houslista, šumař‘.

Foto: Archiv ČRo 7 Takové nemírné pití mívá následky. Piják je opilý ‚jak slíva‘, která je šťavnatá a padá ze stromu. Je ‚sťatej pod vobraz‘ připomene, že člověk byl stvořen k obrazu božímu a vyjadřuje, že už je míň než ten obraz. A nebo ‚je nalitej jak dělo‘. Novější rčení, že je ‚ji má jak z praku‘ si netroufám vysvětlit. Zajímavé je rčení ‚je namol‘, pro které jsme pravděpodobně sáhli k německému vzoru, i když už ve starší češtině bylo označení opilce ‚molek‘. Připomíná se tu německé slovo ‚molum‘, které je z argotu a znamená ‚opilý, opilost‘. Ukazuje také na výraz ‚mole‘, který v jidiš znamená ‚plný‘. Někdy se takové obrazné výrazy a přejímky málo liší a jsou velmi staré. V této souvislosti vzpomeneme i na rčení ‚pít na sekyru‘, tj. na dluh, které souvisí se starým označováním zářezy nebo záseky do trámů v hospodě. Staré je i slovo, které označuje stav po propité noci ‚kocovina‘. Původně to slovo označovalo výtržnost a koncem 19. století převládl, původně ve studentském žargonu, význam dnešní. A tak výraz ‚kocovina‘ označuje vedle stavu morální deprese i únavu po alkoholickém pití. To přichází kocovina jako připomínka toho, že se někdo opil jako zvíře.

A tak chci na závěr vyslovit přání, abyste o silvestru nebyli namol, ale abyste jen pili na zdraví a příchod nového roku přivítali ve veselé náladě a ne s kocovinou.