Daleký, dálný

Rodilí mluvčí si tato dvě slova nespletou. Pro cizince může být jejich rozlišení tvrdším oříškem. Všichni častěji užíváme slovo - daleký.

..na dálném spadla hvězda obzoru....na dálném spadla hvězda obzoru.. V korpusu současné češtiny se vyskytuje slovo daleký skoro šestkrát častěji než slovo dálný.

Podíváme-li se do korpusu staré češtiny, který se jmenuje diakorp (je složen z textů zahrnujících dobu od 14. do 19.století a byl zveřejněn na internetové stránce Ústavu Českého národního korpusu http://ucnk.ff.cuni.cz v tomto roce) vidíme, že se i v něm naše slova vyskytují. Slovo dálný se v něm vyskytuje jen šestkrát, z toho dvakrát u K. H. Máchy ve spojení dálné hory. Další čtyři výskyty jsou z textu Český študent z roku 1869. Slovo se spojuje se slovy - Indie, cizina, vlast. Vyskytuje se i v následující ukázce.

- Však hoch jen mlčky hlavou zavrtěl, luna mu postříbřila bledé líce; na dálném spadla hvězda obzoru, však k vrbám nechodil hoch nikdy více.

Zdá se, že slovo dálný v sobě obsahuje kromě vyjádření dalekosti i jakousi nostalgii ve vztahu k vzdálenému místu. V češtině se začalo používat mnohem později než slovo daleký.

Slovo daleký je v diakorpu 75x, nejstarší text, ve kterém se vyskytuje, je z 15. století. Je to text Martina Kabátníka, Cesta z Čech do Jeruzaléma a Egypta. Podívejme se na jednu ukázku:

- a oznámili sme jemu, kterak sme z dalekých zemí přišli ohledávat zahrady

..dalekáť cesta má....dalekáť cesta má.. Slova dalekýdálný nejsou v současné češtině pouhé varianty. To znamená, že je není možné v jakémkoliv kontextu volně nahradit. Slovo dálný, pokud se neužívá v terminologickém spojení Dálný východ, a to je výskyt v korpusu současného jazyka nejčastější, v sobě nese knižní nádech a zdůrazňuje významový rys dálky. V SYN2000 se dále vyskytuje ještě ve spojení se slovy sever, plavba, cizina, země.

Slovo daleký se najdeme nejčastěji s následujícími slovy: cesta, budoucnost, obec, vesnice, okolí, obzor, cizina, kraj atd. Nemá omezenou spojitelnost jako slovo dálný, patří do centra slovní zásoby. Má dva významy - a to pro něco, co je vzdálené místně nebo časově.

A nakonec Máchův verš:

- dalekáť cesta má, marné volání

Tento verš zná mnohý z nás, i když z hlediska jazykovědců je čeština Karla Hynka Máchy už historická.

 

Písnička Ivana Mládka o "zapeklité češtině" předeslala o čem je projekt, který vám na tomto místě Radio Praha nabízí.

Nejedná se o kurz českého jazyka, jak by se mohlo na první pohled zdát. Je to spíše povídání a zamyšlení o češtině, jejích proměnách v závislosti na společenském životě, historii a podobně. Jednotlivé kapitoly se pozastavují u různých zvláštností a zajímavostí, které v současné češtině nalézáme.

Doufáme, že se vám tato série zastavení nad českým jazykem bude líbit. Přivítáme samozřejmě vaše názory a připomínky.

Seriál připravila Věra Schmiedtová - vědecká pracovnice Českého národního korpusu. O jakou instituci se vlastně jedná a o čem v novém seriálu uslyšíte, se dozvíte z následujícího rozhovoru, který s paní Schmiedtovou natočil Jaromír Marek.....


Pozorování jazyka byla ověřena v Českém národním korpusu, podrobnosti o něm najdete na internetové adrese ucnk.ff.cuni.cz