České "nej" V pilířích Karlova mostu je zachovalý mech ze 14. století

Zdroj: TN.cz Základní kámen k mostním pilířům byl položen 9. července 1357. Stavitelského díla se ujal dvorní architekt Karla IV. Petr Parléř. A právě tehdy se dostal do mostních pilířů mech. Ten objevili potápěči při průzkumu pilířů už v roce 2005. Tehdy objevili dutinu, která by mohla narušit statiku a při té příležitosti objevili i vrstvu mechu.

Daut Kara, zdroj: TN.cz "Pak nějaké řasy vytáhli a já jsem kus vzal a strčil do mrazáku. Myslel jsem si tenkrát, že jsou to rostlinné zbytky kořenového systému nějakého rákosí,"

uvedl v televizi Nova Daut Kara, který vykonává dohled nad opravou Karlova Mostu. V mrazáku pak mech odpočíval několik let, až se dostal do rukou archeobotanikovi Petru Pokornému.

"My jsme v tom vzorku našli jedlové jehlice a šupiny z jedlových šišek."

V objeveném organickém materiálu rozeznal silně stlačenou vrstvu mechu zvaného trávník Schreberův s příměsí jedlového jehličí a jedlovými pylovými zrny. Mech je zachován naprosto dokonale, je jako současný, přestože je ze 14. století.

Petr Pokorný, zdroj: TN.cz "Právě to, že byl pod vodou způsobilo, že se vůbec dochoval, protože tyhle organické věci se dochovávají takto perfektně. A tohle je dokonale zachovalý materiál,"

dodal archeobotanik Pokorný pro server TN.cz. Dokázalo se tedy, že mech byl položen do mostních pilířů s jasným cílem. Nyní mech ještě zkoumají odborníci přírodovědecké fakulty a poté se stane trvalou součástí expozice Muzea Karlova mostu. Archeobotanik vzácný nález konzultoval s odborníky a nikdo z nich se prý s použitím mechu při stavbě mostu nesetkal. Proč použili stavebníci mech, o tom se tedy odborníci zatím jen dohadují. Jak Pokorný dodal na serveru TN.cz, mohlo to být technologického důvodu.

Petr Pokorný, zdroj: TN.cz "O tom záměru můžeme spekulovat. Izolace, rozložení váhy, odpružení. Důvody, které mohli mít, mohou být asi různé. A také se nesmí zapomínat na důvody rituální, protože stavba mostu - doba položení základního kamene - byla astrologicky vypočítaná. Všechno to mělo svůj smysl."

Karlův most může při opravě vydat ještě další tajemství. Richard Přikryl z Přírodovědecké fakulty upozornil na další objev. A sice, že stavitelé mostu už ve 14. století využívali moderní metody. Přidávali například příměsi do malty zdiva, které vyplňuje vnitřek mostu, čímž zlepšili její kvalitu. Dosud se předpokládalo, že podobné postupy zanikly s pádem římské říše a znovu byly objeveny až v 18. století. K velkému úžasu vědci také zjistili, že Karlův most nemá jednu klenbu, ale dvě. Druhou klenbu, která je "položena" na té vnější, tvoří podle Přikryla opukové desky, které zajišťují větší stabilitu mostu. Pokud by byla porušena vnější klenba, druhá by most udržela.