První putující stavbou byla kaple svaté Máří Magdalény v Praze

Kaple svaté Máří Magdalény, foto: ČTK

Nejznámější památkou, která byla v minulých letech přesunuta a tím pádem zachráněna, je kostel v Mostě, který musel ustoupit těžbě uhlí. Ale víte, která stavba byla přesunuta první? Tento primát náleží kapli svaté Máří Magdaléně v Praze. Od započetí této unikátní akce uplynulo rovných padesát let. Více uslyšíte od Zdeňky Kuchyňové.

Kaple svaté Máří Magdalény,  foto: ČTK
Raně barokní kapli svaté Máří Magdalény dal na klášterní vinici pod Letnou vystavět v roce 1635 probošt kláštera cyriaků. Svému účelu sloužila až do konce 18. století, kdy zanikl i řád. Jak uvedl náměstek ředitele Národního technického muzea Karel Ksandr, kaple pak sloužila především jako sklad, ale dnes opět slouží církvi.

"Dnes kapli využívá Starokatolická církev jako jednu ze svých svatyní a musím konstatovat, že se o ni stará velice příkladným způsobem. V nedávné době proběhla její tuším už třetí rekonstrukce. Ta první probíhla právě v roce 1956, kdy podle projektu velmi slavného statika a betonáře akademika Stanislava Bechyněho byl navržen její přesun v souvislosti s budováním komunikace pod Letnou, která se rozšiřovala v návaznosti na vybudování mohutného schodiště souvisejícím se Stalinovým pomníkem."

Stavba byla přesunuta sice pouze o 30 metrů a 75 centimetrů, šlo však o první akci svého druhu v republice - a také velmi technicky náročnou.

"Kaple musela být uvnitř celá vydřevena, zpevněna, zvenku stažena ocelovými táhly a pod kaplí byl vybudován železobetonový věnec a ten byl usazen na podvozek a po kolejích byla kaple o třicet metrů dále převezena na dnešní místo."

Foto: ČTK
Kdo rozhodl, že bude kaple přesunuta, hrozil jí například zánik?

"Já si myslím, že zánik kapli nehrozil, protože už to byla kulturní památka. O jejím přesunu rozhodl tehdejší národní výbor hlavního města Prahy. Ten také přesun financoval. Dříve se uvažovalo například také o přesunu Dientzenhoferova pavilonu u Jiráskova mostu, ale tam k tomu už z finančních důvodů nedošlo. Skutečně tato kaple byla unikátem, první stavbou, která byla přesunuta. Samozřejmě daleko slavnější byl přesun děkanského kostela v Mostě, který se sunul zhruba o 800 metrů. Ta stavba byla mnohonásobně větší, než tato malá barokní kaple."

Existuje nějaký film nebo fotografická dokumentace z přesunu?

"Ve sbírkách Národního technického muzea nic nemáme. Ale vím, že v archivu České televize jsou dobové dokumenty, protože jak víme, v té době už televize u nás fungovala, měla pravidelné vysílání. V archivu je asi čtvrthodinový dokument o přesunu kaple, který byl vyroben pro zpravodajskou relaci."

Díky přesunu tak mohou barokní kapli vidět u Vltavy návštěvníci dodnes. Blízko ní parkují turistické autobusy a návštěvníci Prahy možná netuší, že projíždí kolem první putující stavby v republice. Navíc má kaple svaté Máří Magdalény pestré dějiny. Například v závěrečné fázi třicetileté války ji obsadilo švédské vojsko, které odtud v roce 1648 pálilo na pražské studenty bránící Staré Město. Když byla kaple odsvěcena, měl v ní ředitel nedaleké Občanské plovárny dokonce chlév pro kozy a holubník. Na lepší časy se kapli začalo blýskat až v roce 1908, kdy ji město propůjčilo starokatolické církvi.