Nejzajímavější české jeskyně

Koněpruské jeskyně

V následujících minutách se podíváme hluboko pod zem. Sestoupíme totiž do jeskyní. Ty vznikají převážně v krasových oblastech, které jsou tvořené propustnými horninami, například vápenci. K nejzajímavějším patří Koněpruské jeskyně v Českém Krasu či jeskyně Balcarka na Moravě. Vypravíme se i do nově objevené puklinové jeskyně v Beskydech, která patří k nejdelším.

Koněpruské jeskyně
Největším objeveným jeskynním systémem v Čechách jsou Koněpruské jeskyně. Nachází se ve Středočeském kraji a veřejnosti jsou přístupné od roku 1959. Jeskyně se vytvářely před 25 - 30 miliony let a nejstarší dochovaná krápníková výzdoba je starší více než 1 milion let. Jsou to známé tzv. Koněpruské růžice. Ve svrchním patře jeskyní byla v 15. století dokonce provozována tajná penězokazecká dílna, kde mohlo být vyrobeno 5 000 až 10 000 falešných mincí. Dnes slouží jako významné zimoviště netopýrů.

Za jednu z nejkrásnějších zpřístupněných jeskyní je pak považována jeskyně Balcarka, která leží jen kousek od proslulé propasti Macocha v Moravském krasu. Za svůj objev vděčí rolníku a poslanci Josefu Šamalíkovi, který navázal na průzkumné práce místních občanů. V Balcarově jeskyni sídlil už pravěký člověk. Byly tu objeveny zbytky ohniště i nástroje z kostí.

Beskydy
Zajímavé jeskyně jsou také v oblasti Beskyd. Jak uvedl speleolog Pavel Dobeš, v této oblasti je evidováno na 300 jeskyní. To však není ani zdaleka konečná cifra. Jedná se totiž pouze o jeskyně, které jsou zdokumentované. Nejvzácnější je jeskyně Cyrilka.

"Má 300 metrů. Je to vůbec nejdelší pseudokrasová jeskyně tady u nás. Dá se říci, že vzácná je hlavně z historického hlediska, protože se k ní vztahuje spousta pověstí a bájí. Už první osadníci, kteří kolonizovali zdejší dědiny, vyprávěli řadu pohádek a bájí, které se vztahovaly k této jeskyni. Umísťovali tam vše od černokněžníků, po zlato a zbojnické poklady. Takže spíše z tohoto důvodu je jeskyně nejzvácnější. Jinak další jeskyní, kterou můžeme zmínit, je jeskyně Kněhyňská. Je to spíše propast a je to nejhlubší pseudokrasová propast v Evropě vůbec."

Radhošť
A právě v oblasti Beskyd objevili jeskyňáři jednu z nejdelších puklinových jeskyní. Už dostala i své jméno. Speleologové ji pojmenovali Salajova díra podle Josefa Szalaye -prvního muže, který do ní vlezl.

"Jeskyně má prozatím průlezných 100 metrů, toto číslo ještě není konečné hlavně z toho důvodu, že tam ještě pořád probíhají práce. Není ještě hotová mapová dokumentace. Toto číslo je prozatím opravdu předběžné."

Kolik je v Česku podobně dlouhých jeskyní?

"Co se týče pseudokrasových nebo-li puklinových jeskyní, hlavně pokud se to vztáhne na naše beskydské pásmo, tak se to dá spočítat na prstech jedné ruky."

Před třemi lety nalezla stejná skupina speleologů v téže lokalitě 40 metrů dlouhou jeskyni, které dali jméno Radegast. Tak se jmenuje slovanský bůh slunce, ohně a pohostinnosti, jehož socha stojí i na zdejší hoře Radhošť.