České "nej" Muzeum gastronomie: nůž a vidlička nahradila prsty relativně nedávno
V Praze vzniká Muzeum gastronomie. Dozvíte se tu, kdy se přestalo jíst rukama, životní příběhy slavných kuchařů, a především vývoj kuchyně od ohniště až po tu nejmodernější.
Ladislav Provaan a Nina Provaan Smetanová
Síň slávy české gastronomie, ale také expozici o stolování a historii příborů nabízí nové Muzeum gastronomie v Jakubské ulici v Praze. Slavnostní otevření celého muzea se chystá na polovinu května.
Síň slávy seznámí zájemce s historií českých kuchařských knih od
prvního česky psaného rukopisu z 15. století až po autory druhé
poloviny 20. století. Muzeum například získalo úplně první vydání
kuchařky od buditelky a spisovatelky Magdaleny Dobromily Rettigové.
Ostatně její kuchařka byla první, která se rozšířila mezi běžné
obyvatelstvo, uvedla kurátorka muzea Nina Provaan Smetanová a její
manžel Ladislav Provaan, kteří stáli za vznikem muzea:
"Máte tady spisy od 15. století. Ty ale nebyly popularizovány natolik, že by je měli lidé. Měli je na hradech, na zámcích, v klášterech. Byla to v podstatě otázka šlechty. Až teprve Rettigová, o které se polemizuje, zda ona sama psala, dostala tu kuchařku do měšťanských rodin a na venkov, kde se začaly kuchařky rozšiřovat. To bylo spojeno s historickou proměnou v polovině 19. století."
Síň slávy
Kdy měli lidé nůž a vidličku běžně v ruce?
"První byl nůž, byla to zbraň i kulinářský nástroj, pak nastoupila lžíce. Nůž a vidličku dohromady až teprve v polovině 19. století, kdy se to stalo běžným zvykem."
Vidličku sem přivezli účastníci křižáckých výprav z Východu. Evropa byla, co se týče kultury stolování, daleko za Asií, dodal Jaromír Sadílek z Asociace kuchařů a cukrářů, která nad muzeem převzala záštitu:
Kuchařská vyznamenání
"V současné době je mnoho mladých kuchařů, kteří mají
úspěchy na mezinárodním poli. A trošku nám scházel pohled do
minulosti. Mě se to tady jeví jako ucelená historie."
Kromě nejstarší česky psané kuchařky se lidé v muzeu budou moci seznámit i s proslulými českými a světovými kuchaři, cukráři či hoteliéry. Jejich historie je zastoupena například Karlem Julišem a Karlem Šroubkem, který mimo jiné v Praze založil první gastronomické muzeum u nás. V sále velkých kuchařů a filosofů gastronomie jsou i zakladatelé oboru. Například Guillaume Tirel zvaný Taillevent, který vařil a psal ve Francii 14. století. Muzeum se bude o středověkou kuchyni také pokoušet. Své umění tu předvede Luboš Teprt.
Galerie francouzských kuchařů
"Vařím a experimentuji se středověkou kuchyní na hradě
Červený Újezd, který byl postaven před deseti lety, ale je tam asi
4000 exponátů. Je tam řada dobových instrumentů a forem, co se dá v kuchyních, které jsou tam asi čtyři, používat. Zkoušíme to. Je to
spíše cesta badatelská, ale všichni návštěvníci hradu, kteří tam
přijedou, tak mají možnost něco z mé produkce ochutnat a potom se se
mnou o tom chviličku pobavit."
Expozice ukáže také úpravu pokrmů - od pravěkého ohniště a vaření bez nádob, přes dýmnou a krbovou kuchyň až po mikrovlnou
troubu a konvektory. Navíc tu je špičková kuchyň se všemi moderními
'vychytávkami', která nás vrátí do dnešní doby, kdy stačí
zmáčknout knoflík, ale tradiční technologie a gastronomické umění
je tu stále. A jak dodal Ladislav Provaan, bude se tu nejen vařit.
"Tento měšťanský dům, jehož historie jde až do 14. století, tak ten s dvorečkem vytváří krásné komorní prostředí, kde bychom rádi dělali poloprofesionální, vzdělávací programy a nejrůznější formy aktivit, na které se teprve chystáme."
V rekonstruované hospodě a baru z konce 19. století se v budoucnu
návštěvníci seznámí s historií piva a destilátů, v kupeckém
krámě s dobovými potravinami.






