Archeologové objevili pozůstatky desáté legie císaře Marka Aurelia

Archeologové objevili u Pasohlávek na Břeclavsku předměty z římského osídlení. Ve druhém století tu měla totiž pevnost známá desátá legie císaře Marka Aurelia. V jejím sousedství žil germánský kmen Markomanů. Archeologové začali území zkoumat před výstavbou lázeňské zóny a vznikajícího akvaparku s termálními prameny. Na dně zasypané studny objevili například bronzovou sponu, křesadlo a překvapivě velký kus jantaru.

Archeolog Balázs Komoróczy ukazuje fragment z římského pancíře nalezený u Pasohlávek na Břeclavsku, foto: ČTKArcheolog Balázs Komoróczy ukazuje fragment z římského pancíře nalezený u Pasohlávek na Břeclavsku, foto: ČTK "Jantar jsme objevili v germánské osadě, která nejspíš úzce spolupracovala s těmi římskými okupanty. Při výzkumu studny jsme našli asi pěti centimetrový kus surového jantaru, což může být svědectvím o dálkovém obchodě nebo to mohli Germáni obdržet zprostředkovaně od Římanů,"

uvedl vedoucí archeologů Balász Komoróczy. Výzkum dokládá, že zdejší osada Markomanů byla jednou z největších na Moravě a měla zcela výsadní postavení. Těžila ze spojenectví z Římany, s nimiž vedli barbaři čilý obchod. Ukázalo se, že jejich sídliště tvořily četné objekty včetně řemeslných dílen. Právě proto se v germánské osadě našlo nebývale mnoho výrobků z kovu, další, především vojenské pozůstatky pak v táboře Římanů.

"Našly se keramické nádoby, spínadla, ozdoby šatů, zbraně a podobně. Pak jsou tam římské předměty skoro výhradně vojenského charakteru, protože tady se nacházela především okupační armáda a jedná se o součásti výstroje a výzbroje, například náholenice, pancíře, fragmenty helem a pak samozřejmě nějaká keramická výbava vojáka."

Základy někdejšího římského polního lazaretu, foto: ČTKZáklady někdejšího římského polního lazaretu, foto: ČTK Desátá legie střežila nejsevernější okraje Římské říše a dohlížela na Jantarovou stezku. Římané byli opevněni na kopci Hradisko, kde se dochovalo torzo jejich ležení. Nedaleko se našly v uplynulých letech i základy římského vojenského lazaretu. A kde budou moci lidé archeologické nálezy vidět?

"Naše plány jsou skvělé, ale je otázkou, nakolik tomu bude odpovídat realita. To území je určitě i v kontextu celé střední Evropy archeologicky mimořádné právě s ohledem na bohatství z římské doby. Existuje projekt, který jsme vypracovali spolu s architekty pro společnost založenou Jihomoravským krajem a to je projekt archeoparku u Mušova."

Jak dodal Balász Komoróczy, expozice by měla být začleněna do vznikajícího akvaparku s termálními prameny. Ostatně římskému osídlení je už věnovaná výstava na zámku v Mikulově.