Zprávy Radia Praha

Poslanci schválili vydání dluhopisů

Sněmovna ve čtvrtek dopoledne neschválila vydání dluhopisů za více než 100 miliard korun. Několik koaličních poslanců totiž při hlasování chybělo. Ministr financí Bohuslav Sobotka však kvůli procedurální chybě při řízení dopolední schůze prosadil nové jednání o dluhopisech během odpoledne. Poslanci jejich vydání tentokrát schválili. Výnos z jejich prodeje bude podle ministra použit na částečné krytí letošního rozpočtového schodku. Státní rozpočet letos počítá se schodkem 115 miliard korun. Další miliardy vláda plánuje získat pomocí dlouhodobých úvěrů za 9,9 miliardy korun. Zbylé 1,4 miliardy chce stát získat ze svých účtů. Státní dluh, jehož součástí jsou schodky státního rozpočtu, se tak na konci letošního roku vyšplhá zřejmě na 626,4 miliardy korun. V loňském roce se zvýšil téměř o sto miliard na 493,2 miliardy korun. V přepočtu na obyvatele každý Čech na konci loňského roku dlužil průměrně přes 48 tisíc korun. Za poslední rok se jeho fiktivní dluh zvýšil téměř o deset tisíc korun.

Sněmovna schválila převod regionálních letišť na kraje

Převod regionálních letišť v Karlových Varech, Brně a Ostravě na příslušné kraje rovnou v prvním čtení schválila sněmovna. Zákon musí ale ještě projednat Senát a podepsat prezident. Kraje jsou na převzetí letišť připraveny a rozhodnutí poslanců vítají. Jako vlastníci letišť budou moci na jejich rozvoj čerpat prostředky z fondů EU. Kraje si od převodu letišť slibují, že budou mít větší vliv na utváření dopravní politiky regionu. Jihomoravský hejtman Stanislav Juránek považuje převod letiště v Brně-Tuřanech do majetku kraje za velmi důležitý. Rozvoj vidí Juránek především v propojení letiště s nedalekou dálnicí a železniční vlečkou, tedy ve vybudování jakési logistické zóny. Také Moravskoslezský kraj hodlá do letiště Ostrava-Mošnov investovat. Ještě letos by modernizace odletové haly měla stát 20 milionů korun. Karlovarský kraj už v prosinci založil společnost, která bude letiště provozovat. Do roku 2006 chce kraj do letiště investovat až 76 milionů korun.

ČR chce, aby Češi mohli pracovat v zemích EU

Česká diplomacie zesiluje tlak na členské státy EU, aby nebránily Čechům v přístupu na pracovní trh. První náměstek ministra zahraničí Jan Kohout vyjádřil švédskému velvyslanci Haraldu Fälthovi své zklamání z "náhlé změny postoje" švédské vlády. Ta minulý týden rozhodla o omezení vstupu pracovních sil. Během přístupových jednání však Švédsko přislíbilo liberalizovat svůj pracovní trh. Konečný postoj Stockholmu nyní bude záležet na švédském parlamentu. Česká vláda v úterý vyzvala všech dosavadních patnáct zemí EU, aby své pracovní trhy otevřely pro Čechy hned po květnovém rozšíření. Přístup k práci bez omezení neodmítají jen Británie a Irsko, třebaže dříve tento postoj zastávaly například i Švédsko a či Nizozemsko. Se Švédskem, Nizozemskem a Itálií nyní čeští diplomaté intenzivně jednají a usilují o to, aby možnosti přístupu na pracovní trh nebránily.

Státní záruky za Aero letos zatíží rozpočet o více než tři miliardy

Stát zaplatí v letošním roce ze státního rozpočtu za závazky zbrojovky Aero Vodochody až 3,3 miliardy korun, v příštím roce by dluhy firmy mohly státní pokladnu zatížit dalšími šesti miliardami. Rozhodla o tom ve středu vláda. Kabinet v rámci řešení situace ve společnosti rovněž rozhodl o ukončení strategického partnerství Aera se společností Boeing Česká, která firmu od roku 1998 manažersky kontroluje. Na základě návrhu ministerstev financí a průmyslu a obchodu stát převede dluhy firmy na státní rozpočet a zahájí jednání se společností Boeing o úhradě dluhu snížením jejího podílu v Aeru. Ministr financí Bohuslav Sobotka připomněl, že výsledek jednání bude záležet na vzájemné dohodě a stanovisku Boeingu k rozhodnutí kabinetu.

Odbory požadují vrátit část výnosu z prodeje SD zpět do regionu

Odboráři chtějí prosadit, aby vláda část výnosu z prodeje 55procentního státního podílu v Severočeských dolech (SD) investovala zpět do regionu. "Navrhujeme, aby 20 až 40 procent z prodejní ceny bylo účelově vázáno na globální plán revitalizace severozápadních Čech," řekl po jednání krizového štábu odborových organizací SD a ČEZ šéf severočeských hornických odborů Miroslav Tlapák. Odborářům obou firem se rozhodnutí vlády prodat státní podíl v SD nelíbí, prosazují odložení privatizace. V polovině listopadu proto vyhlásili stávkovou pohotovost, která potrvá až do rozhodnutí vlády. "Právo kabinetu privatizovat nezpochybňujeme, i když s prodejem nesouhlasíme. SD jsou totiž zdravou firmou s každoročním miliardovým ziskem. Navíc stát měl podle nás doly prodat až po schválení energetické koncepce," uvedl Tlapák.

Strojvůdci ČD chtějí 1. března vstoupit do dvoudenní stávky

Zhruba 7500 z 8000 strojvůdců Českých drah je připraveno vstoupit 1. března do 48hodinové stávky. Důvodem je, že vedení ČD nesplnilo slib na změnu tarifního zařazení strojvůdců. Představenstvo drah mělo podle původní dohody se strojvůdci schválit tarifní změny do konce ledna. Vedení podniku podle generálního ředitele ČD Petra Kousala termín rozhodnutí posunulo do března, protože čeká na připomínky ostatní odborových centrál, zejména největšího Odborového sdružení železničářů Jaromíra Duška. Stávku může vedení podniku odvrátit, pokud požadavky odborářů splní do konce února. Strojvůdci jsou nyní ve stávkové pohotovosti.

Vydavatelé se snaží zvrátit přesun časopisů do vyšší sazby DPH

Časopisy by mohly až o pětinu podražit, pokud se zvýší daň z přidané hodnoty u těchto periodik z pěti na 19 procent. Ve čtvrtek to uvedli vydavatelé časopisů, kteří se snaží zvrátit přesun časopisů do základní sazby DPH. Návrh, který by měl do základní sazby zařadit jen časopisy a noviny ponechat v pětiprocentní sazbě, považují největší hráči tuzemského trhu s časopisy za diskriminační a nyní proti němu lobují u poslanců. Koalice by měla práce na pozměňovacím návrhu k zákonu o DPH dokončit do středy, kdy jde zákon do druhého čtení. Proti vládnímu návrhu zákona zvýšit sazbu DPH na 19 procent protestuje 11 vydavatelů, kteří zaujímají 80 procent trhu s časopisy. Mezi nimi jsou například Axel Springer, Burda, Hachette Filipacchi nebo Stratosféra a další. Časopisy představují asi 65 procent tuzemského trhu s tiskem, zbytek zaujímají noviny.

Bývalý předseda čs. vlády Lenárt zemřel na selhání srdce

Příčinou smrti bývalého předsedy předlistopadové československé vlády Jozefa Lenárta bylo selhání srdce. Mluvčí Nemocnice Na Homolce Jitka Kalousková řekla, že Lenárt byl v úterý přijat na kardiologické oddělení s akutním srdečním selháním, které vždy znamená bezprostřední ohrožení života. Ve středu v ranních hodinách přes všechnu poskytnutou lékařskou péči zemřel. Poslanec a tajemník Ústředního výboru KSČ Jozef Lenárt, předseda československé vlády v letech 1963 až 1968, zemřel ve věku 80 let. Patřil mezi státní a stranické funkcionáře spjaté s bývalým komunistickým režimem v Československu. Spolu s Milošem Jakešem byl obžalován z toho, že se snažil legalizovat vstup vojsk Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968. Soud je však osvobodil pro nedostatek důkazů.

Stát se má omluvit Hanušovi za pomalé vyšetřování

Průlomový a zřejmě i první občanskoprávní rozsudek, který odsuzuje průtahy při vyšetřování, vynesl středočeský krajský soud. Podle něj se má ministerstvo spravedlnosti omluvit občanu bývalé Jugoslávie Fehimu Hanušovi za pomalý postup odpovědných orgánů při prověřování jeho trestního oznámení. To se týkalo policejního zásahu v roce 1995 v Chlustině na Berounsku, při němž Hanuša utrpěl vážná zranění. Hanuša byl podle policie podezřelý ze znásilnění, později byl ale obvinění zproštěn. Stát má uhradit Hanušovi i několik tisíc korun za právní zastoupení. Nemusí mu však zaplatit požadované milionové odškodné.

Soud potrestal bývalého disidenta Hučína podmínkou

Podmínečným šestiměsíčním trestem se zkušební lhůtou na jeden rok potrestal Okresní soud v Přerově disidenta a bývalého důstojníka BIS Vladimíra Hučína za krádež, nedovolené ozbrojování a poškozování cizí věci. Protiprávního jednání se podle soudu dopustil v letech 1973 až 1983 a byl za ně odsouzen v roce 1984. Tehdy uznal soud Hučína vinným i z pobuřování a hanobení státu světové socialistické soustavy, o šest let později však rehabilitační soud stíhání pro tyto dva skutky zastavil a snížil nepodmíněný trest z 30 na 20 měsíců. Podle soudu se Hučín trestných činů dopustil tím, že si na konci 70. a počátku 80. let neoprávněně pořídil dvě pistole a kulovnici. V roce 1982 údajně zorganizoval vloupání do rodinného domu v Brodku u Přerova s cílem odcizit z něj kulovnici. O rok později se podílel na výbuchu před domem agenta komunistické Státní bezpečnosti, který na něj donášel. Verdikt soudu rozhořčil Hučínovy stoupence, kterých do soudní síně přišlo několik desítek.

Krajský soud zrušil rozsudek v kauze napadení Romů z Jeseníku

Okresní soud v Jeseníku se bude znovu zabývat kauzou tří mladíků, které v lednu potrestal tříletou podmínkou za rasově motivovaný útok na místní romský manželský pár. Krajský soud v Olomouci totiž jeho rozsudek v neveřejném zasedání zrušil a vrátil jej do Jeseníku k novému projednání. Proti verdiktu jesenického soudu se odvolalo státní zastupitelství. Petr Blajze, Martin Jaš a Martin Stiskala se loni koncem června opilí dobývali do bytu romských manželů. Mužům, kteří se představili jako policisté, pár otevřel. Těhotnou ženu násilníci zasáhli dlažební kostkou do oka, jejího manžela pořezali. Romka u jesenického soudu vypověděla, že na zraněné oko téměř nevidí, soud ale čin mladíků kvalifikoval jako pokus o ublížení na zdraví.

Tlak českých úřadů v kauze Františka Příplaty by měl být větší

Tlak českých úředníků na Rumunsko v kauze obviněného podnikatele Františka Příplaty není tak velký, jak by bylo třeba, domnívá se Příplatův syn Roman. Ministerstvo zahraničí jeho výtky odmítlo. Úřad po celou dobu případ sleduje a snaží se pomoci. "Ve věci se již angažovala řada vysokých ústavních činitelů České republiky, ať již osobně při jednáních v Bukurešti, nebo písemně," sdělilo ministerstvo s tím, že záležitost lze nyní řešit pouze soudně. Podnikatel byl v Rumunsku odsouzen k osmi letům vězení za podíl na vraždě tamního odboráře a ke 14 letům za údajné ošizení rumunského státu. Kauzou se bude v pátek opět zabývat rumunský nejvyšší soud, k němuž se Příplata odvolal. Pokud by odvolací soud rozsudky nezměnil, z vynesených trestů by platil ten delší.

Petrofu asi hrozí propouštění

Největšího českého výrobce pianin a klavírů, společnost Petrof Hradec Králové, řídí od počátku ledna krizový manažer Petr Moučka. Továrně zřejmě hrozí, že kvůli problémům s největším obchodním partnerem v USA bude muset propustit až několik stovek lidí. Loni podnik propustil asi 190 lidí a nyní jich zaměstnává kolem 1030. "Situaci hodnotíme jako velmi vážnou," řekl předseda firemních odborů Aleš Chvojka. Případné propouštění podle něj bude záležet na tom, jaký bude výsledek jednání firmy s odběratelem v USA, firmou GIC. Petrof, jehož 95 procent tržeb pochází z exportu, se potýká zejména s nevýhodným kurzem koruny vůči americkému dolaru a ztrátou části odběratelů v Americe. Nepříznivě na něj působí i laciná konkurence z Číny. Vlastníky společnosti jsou potomci Antonína Petrofa, který továrnu v roce 1864 založil. Na konci loňského roku firma oznámila, že k poslednímu březnu 2004 uzavře svůj závod v České Lípě a výrobu převezme zejména největší závod v Hradci Králové a další pobočné závody v Jiříkově a Moravském Krumlově.

Mnohé Češky v cizině by rády přišly o "-ová"

Mnohé Češky, které trvale nebo dlouhodobě pobývají v zahraničí, by se rády zbavily koncovky -ová na konci svého příjmení. Jeho mužská podoba by jim vyhovovala více. Někdy jim totiž působí problémy, občas je přivádí dokonce i do humorných situací. "Nechci pořád někomu vysvětlovat, že nejsem Ruska," řekla finančnice, která pracovala léta ve Spojených státech a nyní působí v Londýně. Koncovku -ová mají podle zákona v dokladech i ženy, které se za cizince provdaly. Některé musejí společně se svými muži v zahraničí příbuzným, úředníkům i známým vysvětlovat, že jsou skutečně vdané za svého manžela a jinak se nejmenují. Novelou zákona o matrikách by se měli poslanci a poslankyně zabývat příští či přespříští týden. Upravená norma by měla českým občankám vdaným za cizince či žijícím v zahraničí umožnit změnu příjmení na mužskou podobu. Stačilo by jim jen požádat o změnu bez poplatku na matrice.

Cizinci mají zájem o pronájem chalup

Zájem cizinců o pronájem chaty, chalupy či bytu v příhraničních lyžařských střediscích a dalších atraktivních místech republiky prý stále roste. Oproti roku 2000 registrují specializované realitní kanceláře nárůst až o pětinu. Pronájmy chalup stabilně nabízí pět procent Čechů. Trend rostoucího zájmu cizinců o pronájmy v atraktivních lokalitách potvrdil také prezident Asociace realitních kanceláří Jaroslav Novotný. K zajímavým oblastem podle něj patří Krkonoše, Šumava či Jizerské hory. Za ubytování ve Špindlerově Mlýně, Harrachově, Jánských Lázních či Karlových Varech nebo Českém Krumlově se cena za osobu podle ankety odborného měsíčníku Realit pohybuje mezi 400 až 1000 korunami za noc. Cena je však otázkou sezony. V lyžařských centrem může cena mimo sezonu spadnout údajně až na 200 korun.

Nepomuk navštíví americký veterán, jenž tu byl za války sestřelen

Velkou akci, která připomene 60. výročí sestřelení amerického bombardéru B-24 Liberator, chystá na příští sobotu Nepomuk na Plzeňsku. V troskách amerického letounu 22. února 1944 zahynulo deset členů posádky, přežil jen jediný - střelec Raymond Noury, jenž se zachránil na padáku. Ten nyní poprvé od války přiletí z Ameriky do Čech právě na vzpomínkovou akci. Pietní akt se v Nepomuku koná každoročně, letos poprvé sem ale kromě zachráněného vojáka přijedou také synovci dalšího člena posádky, jenž po sestřelení zahynul. Součástí vzpomínkové akce bude podle starosty také mše za oběti bombardéru a udělení čestného občanství města americkému veteránovi.

Plzeňské divadlo uvede po 40 letech činohru Gazdina roba

Plzeňské Divadlo Josefa Kajetána Tyla uvede v sobotu po 40 letech drama Gabriely Preissové Gazdina roba. Režie se ujal hostující Zdeněk Kaloč. Hlavní role Evy a Mánka hrají členové domácího činoherního souboru Štěpánka Křesťanová a Martin Stránský. Preissová vycházela ve svém vesnickém dramatu ze skutečného příběhu, který se odehrál na Slovácku. Premiéra v Národním divadle v roce 1889 přinesla tehdy mladé autorce významný triumf. Gazdina roba se hrála v Plzni jen dvakrát. Poprvé ji diváci viděli v roce 1890 v režii Vendelína Budila a podruhé až o 75 let později v režii Oty Ševčíka. Zdeněk Kaloč se této látky chopil již potřetí. Před deseti lety drama režíroval ve Vinohradském divadle. V hlavní roli zazářila manželka exprezidenta Václava Havla Dagmar Veškrnová.

Praha se stane dějištěm německého filmového dramatu

Praha se stane dějištěm německého filmového dramatu, které začne od poloviny února natáčet v centru města režisér Johannes Grieser. Autorka scénáře nazvaného Pražské květy Edeltraut Rabitzerová situovala příběh právě do české metropole, protože prý nabízí atraktivní prostředí a zajímavé záběry. V televizním snímku pro stanici ZDF si zahrají Michaela Kuklová, Michal Pavlata a další domácí herci. Také většinu štábu tvoří tuzemští filmaři. Rozpočet filmového projektu činí zhruba 1,2 milionu eur (přes 40 milionů korun). Točit se bude v uličkách Starého Města, na Petřínské rozhledně a v lanovce, v interiérech právnické fakulty a ministerstva dopravy a na Hlavním nádraží. Nejdůležitějším motivem bude hotel Evropa.

Kulturní centrum sbírá vzpomínky Brňanů na dopravu a parky

Brněnské Kulturní a informační centrum bude do 31. května sbírat vzpomínky Brňanů na městské parky, městskou zeleň a zajímavá zákoutí. Vznikne z nich kniha, která naváže na předchozí úspěšné sbírky vzpomínek na náměstí Svobody a Zelný trh. Trilogii vzpomínání završí navíc i prémie - vzpomínky na brněnskou dopravu. Vzpomínky město sbírá do zvláštních schránek v pobočkách informačního centra a městských kulturních institucích. Vydalo na ně zvláštní formuláře. Autoři knih shánějí i dobové fotografie. Odpovědi lze posílat také na adresu Kulturního a informačního centra, Radnická 4, 658 78 Brno. Autoři projektu se inspirovali obdobnými aktivitami ve Francii a Dánsku.

V Moravském krasu vznikla nová rezervace Velký Hornek

Nová přírodní rezervace nazvaná Velký Hornek byla v těchto dnech vyhlášena v Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Moravský kras. Lokalita ležící mezi Brnem-Líšní a obcí Horákov je mimořádně vzácná svými živočichy a vegetací. Nová rezervace se rozkládá na 28 hektarech. Lze v ní najít 16 druhů chráněných rostlin, z nichž k nejvzácnějším patří oman oko Kristovo nebo hlaváček jarní. Lokalita se dále může pochlubit 69 druhy mechorostů, ze kterých pět patří k chráněným. Na Velkém Horneku bylo dosud nalezeno i 366 nejrůznějších druhů hub. Z živočichů je chloubou nové rezervace například šnek lačník stepní nebo motýl přástevník svízelový. Najít v ní lze i mnoho chráněných ptáků, obojživelníků, netopýra vodního nebo pstruhy. Přírodní rezervací prochází turistická cesta, je v ní naučná stezka a v oblasti je i hojně navštěvované vyhlídkové místo. Brzy bude rezervace vyznačena deseti tabulkami za asi 20.000 korun.

Haškův návrat vyšetřování incidentu v inline hokeji neurychlí

Předčasný návrat brankáře Dominika Haška z NHL do Čech neurychlí uzavření vyšetřování jeho loňského incidentu v inline hokeji. Devětatřicetiletý Hašek v úterý v Detroitu oznámil, že kvůli přetrvávajícím problémům s třísly už nebude moci do léta hrát a během bojů o Stanleyův pohár hodlá střídavě pobývat ve Spojených státech a v České republice. Krajská státní zástupkyně Lenka Strnadová sdělila, že Haškův předčasný návrat do ČR uzavření případu neurychlí. Na vyšetřování neměl dosud vliv ani jeho pobyt ve Spojených státech během angažmá v detroitském klubu Red Wings. Případem květnové potyčky mezi Haškem a Martinem Šílou se policie zabývá již podruhé. Poprvé policisté navrhli státní zástupkyni obžalovat slavného brankáře z pokusu o těžké ublížení na zdraví, za které by Hašek mohl jít až na osm let do vězení. Pardubické státní zastupitelství případ kvalifikovalo jako přestupek. Koncem října Nejvyšší státní zastupitelství toto rozhodnutí zrušilo a vrátilo spis k doplnění.

Sazka chce převést hokejovou halu na občanské sdružení

Novým vlastníkem multifunkční haly v Praze - Libni, v níž se letos bude hrát hokejové mistrovství světa, by se mělo stát občanské sdružení Zelený ostrov, které za tímto účelem založili akcionáři Sazky. Podle Jana Boháče, generálního sekretáře Českého svazu tělesné výchovy, který je hlavním akcionářem Sazky, je to jedna z alternativ, jak vyřešit současnou situaci. Dokud však nebude hala zkolaudována, nelze její vlastnictví převést. Kolaudace by se měla uskutečnit v průběhu března. Sazce se tak otevře nová možnost, jak zabezpečit financování stavby i provoz Sazka Areny. Zákon jí totiž neumožňuje, aby halu stavěla nebo provozovala jako majitel přímo z výtěžku loterií. Financování výstavby haly, jejíž náklady jsou odhadovány na šest miliard korun, stále ještě není vyřešeno. Sazka jedná s několika bankami o úvěru, jako druhou variantu chystá vydání dluhopisů, jejich emise však prozatím vázne na chybějícím ratingu Sazky.

Vršecký má rychlostní rekord v jízdě tahačů

U hodnoty světového rekordu v maximální rychlosti dosažené s tahačem bude v tabulkách Mezinárodní automobilové federace zapsáno jméno českého jezdce. Osmadvacetiletý David Vršecký z Roudnice nad Labem s vozem Buggyra dosáhl na kilometrovém úseku s letmým startem na dálničním okruhu v Dubaji ve Spojených arabských emirátech rychlosti 281,723 km/h. Vršecký tak překonal dosavadní rekord Američana G.E. Eystona s rychlostí 256 km/h. K pokusu o překonání třísetkilometrové hranice, který vedení týmu plánovalo na čtvrteční dubajský podvečer, už ale nedošlo. Při následném rekordním snažení domácího pilota Mohammeda Sulajema, který usiloval o totéž co Vršecký, ale na letmou míli, rekordní speciál zatížení nevydržel a už je nepojízdný.

A na závěr ještě krátce o počasí:

Noc bude oblačno až polojasno, teploty -4 až -8 stupňů. Zítra čekáme zataženo, místy se sněžením, teploty 1 až 5 stupňů.

To byly zprávy Radia Praha.