Zprávy

ODS zahájila nové kolo jednání o vládě, Topolánek se setkal i s Paroubkem

ODS začala jednat se všemi parlamentními stranami o novém kabinetu. Za výsledek bude odpovídat odstupující premiér a šéf strany Mirek Topolánek, který v pondělí konzultace zahájil se Stranou zelených. Její lídr Martin Bursík přinesl Topolánkovi návrh zákona, který by měl urychlit cestu k rozpuštění sněmovny a novým volbám. Dolní komora parlamentu by mohla být rozpuštěna po souhlasu alespoň tří pětin poslanců. "Požádali jsme ODS o spolupředkladatelství návrhu. Obrátíme se s ním i na ostatní předsedy stran," řekl Bursík ČTK. Topolánek potvrdil, že se k iniciativě jeho strana připojí. Strany se podle Bursíka nyní musejí domluvit na proceduře rozpuštění sněmovny, termínu předčasných voleb, a teprve potom přemýšlet o mandátu a podobě přechodné vlády.

Jednou ze zvažovaných možností překlenovací vlády je tým ministrů bez stranických špiček, složený z respektovaných osobností, převážně nestraníků. Jako o možném předsedovi takového úřednického kabinetu se spekulovalo o předsedovi Akademie věd Václavu Pačesovi. Tato varianta je ale - alespoň pro tuto chvíli - minulostí. Pačes totiž odjíždí tento týden za pracovní cestu do Latinské Ameriky. Přiznal, že to bylo aktuální před čtrnácti dny či třemi nedělemi. Nyní se už situace podle něj "pohnula dál". V médiích se spekuluje o tom, že by místo Topolánka mohli ministry řídit jeho straničtí kolegové Pavel Bém nebo Evžen Tošenovský. "Ať si to zkusí," reagoval na tyto úvahy šéf ODS.

Topolánek bude o řešení nynější zablokované situace postupně jednat i se zástupci ČSSD, KSČM a KDU-ČSL. S lidovci i komunisty se má sejít v úterý. Předseda ČSSD Jiří Paroubek ČTK řekl, že se s Topolánkem setkal už v pondělí. Nechtěl však říci, jaké povolební uspořádání považuje po schůzce s lídrem nejsilnější parlamentní strany za nejpravděpodobnější. "Já si myslím, že s velkou koalicí politika ODS nepočítá," citoval v té souvislosti Paroubka internetový server Novinky.cz.

Topolánek: Turbulence na politické scéně vztah ČR k NATO nezmění

Turbulence na české politické scéně vztah země k Severoatlantické alianci nezmění, ujišťoval v pondělí premiér Mirek Topolánek generálního tajemníka NATO Jaapa de Hoopa Scheffera. Šéf NATO odpoledne přiletěl na krátkou návštěvu Prahy. Objíždí členské státy před aliančním summitem, který se uskuteční koncem listopadu v lotyšské Rize. "Jednání bylo velmi věcné a ujistil jsem pana generálního tajemníka, že přes všechny turbulence v české politice v této oblasti našeho aktivního členství v alianci nelze očekávat žádné změny a že budeme vždy podporovat posilování euroatlantického poselství a euroatlantické spolupráce," řekl novinářům Topolánek.

Na vrcholnou schůzku NATO se představitelé členských zemí sjedou 28. a 29. listopadu. Česko na ní bude zastupovat prezident Václav Klaus. Setkání v Rize bude historicky prvním summitem NATO na území bývalého Sovětského svazu.

Šéf NATO Česku vytkl pokles výdajů na obranu

Generální tajemník Severoatlantické aliance Jaap de Hoop Scheffer vytkl Česku pokles výdajů na obranu. NATO členským státům doporučuje, aby na obranu dávaly dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP). České výdaje přitom v současnosti činí asi jen 1,8 HDP a limit nedodržují ani další státy. O výdajích na obranu by měli jednat zástupci NATO na summitu, který se koncem listopadu uskuteční v lotyšské Rize. "NATO doporučuje výdaje na obranu ve výši dvou procent HDP. Pouze sedm z 25 členských zemí tuto částku dodržuje. Ani Česká republika není v té správné skupině," uvedl v pondělí Scheffer na přednášce v sídle Senátu - ve Valdštejnském paláci.

Česká armáda by měla letos hospodařit s částkou ve výši 55,7 miliardy korun, což je asi 1,8 procenta HDP. V příštím roce by se přitom měl armádní rozpočet snížit zhruba na 53,9 miliardy korun a v poměru k HDP tak klesne na 1,55 procenta. Podíl k HDP by zatím podle plánů měl klesat i v příštích letech - v roce 2008 na 1,45 procenta a v roce 2009 na 1,37 procenta. Vláda sice nedávno v návrhu rozpočtu na příští rok vojákům přidala zhruba 540 milionů korun na nákup nákladních vozů Tatra, armáda přesto tvrdí, že peněz dostává málo. Ministr obrany Jiří Šedivý proto chce stanovit výši výdajů na armádu zákonem, aby už nebylo tak jednoduché ve vojenském rozpočtu škrtat.

CVVM: Sněmovně a vládě věří nejméně lidí za poslední rok

Poslanecké sněmovně a vládě věří nejméně lidí za poslední rok. Vyplývá to z aktuálního průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Kabinetu Mirka Topolánka vyjádřilo v říjnu důvěru 28 procent dotázaných, dolní komoře 21 procent. Největší důvěře se tradičně těší prezident, kterému věří 74 procent lidí. Z šetření také vyplývá, že občané nejsou spokojeni s politickou situací. V období před červnovými sněmovními volbami bylo podle CVVM s politickou situací spokojeno 16 až 17 procent respondentů. V současné době je naproti tomu spokojena pouze desetina českých občanů a 60 procent respondentů vyjádřilo nespokojenost. Průzkum CVVM provedlo mezi 2. a 9. říjnem, tedy před senátními a komunálními volbami.

O poznání vyšší důvěrou disponují podle CVVM lokální reprezentace - krajským zastupitelstvům v aktuálním průzkumu vyjádřila důvěru necelá polovina oslovených (46 procent), téměř dvě třetiny občanů (61 procent) důvěřují svému obecnímu zastupitelstvu.

Vláda na pražské radnici může být jasná za dva týdny

O nové vládě na pražské radnici by mohlo být podle primátora a místopředsedy ODS Pavla Béma jasno zhruba za dva týdny. Občanští demokraté budou mít v sedmdesátičlenném zastupitelstvu nadpoloviční většinu 42 hlasů, přesto vedou jednání s dalšími stranami. Bém stále dává přednost jednobarevné radě. Její podoba bude ale záviset na rozhodnutí pražské ODS, řekl v pondělí novinářům Bém. Už minulý týden se sešli vyjednavači občanských demokratů se zástupci SNK Evropských demokratů. Nyní budou debatovat s představiteli ČSSD a Strany zelených. "Jsou to vstupní jednání, kde budeme diskutovat o programových prioritách a programových průnicích," řekl Bém. Všem třem stranám občanští demokraté předložili nebo předloží rámcový návrh programových priorit, který bude základem programového prohlášení rady.

Jednání mezi ODS a ČSSD bylo v pondělí. Obě strany se shodly na tom, že by se měly setkat ještě podruhé. "V následujícím volebním období budou v Praze velké investice a nemyslím si, že by měly být všechny hrazeny z městského rozpočtu," řekl ČTK předseda pražské sociální demokracie a dosavadní primátorův náměstek Petr Hulinský. I podle Béma Prahu čekají v tomto volebním období velké investice, jako je výstavba severozápadní části vnitřního automobilového okruhu a přestavba ústřední čistírny odpadních vod, je třeba také zlepšit bezpečnost a čistotu životního prostředí, připomněl primátor. "Pro tato klíčová témata budeme hledat programovou shodu," dodal primátor.

Elektronické mýtné podle dopravců zdraží jízdenky na autobusy

Zavedení elektronického mýtného zdraží autobusovou dopravu. Shodují se na tom dopravci i představitelé profesních svazů. Například za cestu z Prahy do Brna zaplatí cestující až 180 korun, což je o 20 procent více než dosud. Na dotaz ČTK to uvedl ředitel dopravní společnosti Student Agency Radim Jančura. Mýtné budou platit od příštího roku všechna vozidla nad 12 tun, tedy i autobusy. Při průměrné sazbě mýtného 4,05 koruny za kilometr se zvýší náklady dopravce na 200kilometrové trase z Prahy do Brna o 800 korun. To je při plně vytíženém autobuse se 40 lidmi asi 20 korun na pasažéra. "Ne vždy je však autobus plný," upozornil Jančura. Podle Jančury byly přepravní společnosti schopny i přes zdražování nafty držet cenu jízdenek několik let na stejné úrovni. "Mýtné však způsobí plošné zdražení pro všechny dálkové spoje," řekl Jančura. Řešení vidí v osvobození autobusů od platby mýtného nebo alespoň zavedení nižších poplatků pro autobusy. Připomněl, že například v Německu autobusy žádné mýtné neplatí.

Tiskový mluvčí ministerstva dopravy Viktor Meca však uvedl, že evropské předpisy výjimku pro autobusy neumožňují. Úřad zatím také neuvažuje o dotacích pro autobusové dopravce, které by náklady na platbu mýtného kompenzovaly. Cenu za kilometr určuje prováděcí vyhláška MD, která je nyní na legislativní radě vlády. Průměrná cena 4,05 koruny za kilometr je pro všechna vozidla nad 12 tun stejná a již se měnit nebude. Další jednání s autobusovými dopravci o ceně MD nechystá.

Stejný nárůst ceny jako z Prahy do Brna se dá čekat například na frekventované trase Praha - Liberec. Cesta by tak na místo současných 70 korun mohla po Novém roce stát kolem 82 až 85 korun, řekl ČTK vedoucí autobusové dopravy ČSAD Liberec Martin Oumrt. Záležet bude na tom, jak velká část 96 kilometrů dlouhé trasy bude mýtným zpoplatněna, dodal.

Zavedení mýtného pro autobusy se může dotknout i veřejných rozpočtů. Kraje jako objednatelé regionální veřejné dopravy totiž kompenzují ze svých zdrojů dopravcům ztráty. Podle výkonného ředitele Svazu dopravy Petra Kašíka budou náklady regionálních dopravců na mýtné asi 300 až 350 milionů korun. A tyto náklady budou nakonec hradit právě kraje, řekl Kašík. I podle něj je proto nutné, aby MD snížilo poplatky pro autobusy. Podle náměstka moravskoslezského hejtmana Pavola Lukši se kraj bude zvyšování jízdného bránit. "Cestujícím by se jízdné kvůli mýtnému zvyšovat nemělo, jsme proti a nechceme to," řekl ČTK s tím, že v rámci Asociace krajů panuje shoda, že by autobusy v závazku veřejné služby vůbec neměly na rychlostních komunikacích mýtné platit. "Považujeme to za nesmysl. A tlačíme samozřejmě na to, aby to tak bylo, to znamená mimo jiné také změnu v příslušném zákoně," dodal Lukša.

Zdražení jízdenek negativně ovlivní turistický ruch v ČR, uvedla Asociace českých cestovních kanceláří a agentur (AČCKA). "Například loni poprvé od roku 1989 poklesl počet zahraničních návštěvníků Prahy, takže pro nějaké zdražování služeb turistům není žádný prostor," řekl člen prezidia AČCKA Tomio Okamura. Cestovní ruch zaměstnává v ČR přímo či nepřímo asi deset procent obyvatelstva, připomněl.

Zaměstnavatelé chtějí na rok zmrazit minimální mzdu

Zaměstnavatelé navrhují pro rok 2007 zmrazit minimální mzdu na nynější úrovni 7955 korun. Její případné zvýšení by prý zhoršilo ekonomickou situaci především malých podniků. Na pondělní tiskové konferenci se na tom shodli zástupci zaměstnavatelů. Ministerstvo práce a sociálních věcí navrhlo od ledna zvýšit minimální mzdu o 3,1 procenta na 8200 Kč. Stínový ministr práce a sociálních věcí ČSSD Zdeněk Škromach stejně jako odbory naopak považuje nárůst navržený MPSV za příliš nízký. "Toto navýšení představuje další komplikaci ekonomických podmínek především pro menší podnikatelské subjekty," řekl předseda Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jan Wiesner. Pravděpodobným důsledkem podle něj může být vynucená racionalizace, nutnost propouštění zaměstnanců či omezování některých činností. "Proto KZPS navrhuje minimální mzdu alespoň na jeden rok zmrazit," podotkl. Generální ředitel Svazu průmyslu a dopravy Zdeněk Liška upozornil na to, že minimální mzda roste rychleji než průměrná mzda. Proti roku 1999 prý stoupla na 2,2násobek, zatímco průměrná mzda na 1,58násobek. I když podle statistik pobírají minimální mzdu jen dvě až tři procenta zaměstnanců, změna může způsobit problémy podnikům zaměstnávajícím převážně sociálně ohrožené skupiny obyvatel, doplnil.

Zvýšení navržené MPSV je nedostatečné, snižuje motivaci pracovat a posune některé rodiny do systému sociálních dávek, uvedl naproti tomu nedávno bývalý ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach (ČSSD). "Minimální nárůst by měl být o 500 až 700 Kč, což odpovídá vývoji ekonomiky a hospodářskému růstu," prohlásil. Jeho nástupce na čele resortu Petr Nečas (ODS) tvrdí, že výše minimální mzdy bude předmětem dalších jednání, a to i v rámci tripartity, která zahrnuje zástupce vlády, odborů a zaměstnavatelů.

Českomoravská konfederace odborových svazů prosazuje, aby se minimální mzda nedostávala pod 40 procent průměrné mzdy. "Proto zvýšení, ke kterému chce MPSV přikročit, považujeme za naprosto nedostatečné," sdělila nedávno mluvčí ČMKOS Jana Kašparová. Minimální mzda by tak podle ní přestávala plnit svoji funkci, aby se zaměstnanec pracující osm hodin v nejméně kvalifikované práci byl schopen uživit lépe než na sociálních dávkách.

ČRo: Od úterý by v ČR neměly být neevidované čerpací stanice

Od úterka už by v Česku neměly existovat žádné neevidované čerpací stanice. Všichni majitelé benzinových pump totiž byly povinny do pondělí 30. října ministerstvu průmyslu a obchodu nahlásit údaje o svém podnikání. Nařizuje jim to nový zákon o pohonných hmotách, který začal platit na začátku letošního září. Uvedl to Český rozhlas na svých internetových stránkách. Pokud se vlastníci čerpacích stanic včas nezaevidují, mohou od úřadů dostat až pětimilionovou pokutu. Evidence čerpacích stanic má přispět hlavně ke zkvalitnění pohonných hmot, řekl Jan Zaplatílek z ministerstva průmyslu a obchodu. "Evidence čerpacích stanic by měla být jedním z nástrojů, který napomůže České obchodní inspekci při jejich kontrolách. Lze předpokládat, že se do budoucnosti odrazí v kvalitě prodávaných pohonných hmot na tuzemském trhu," dodal.

Jakost pohonných hmot se v poslední době podle výsledků kontrol České obchodní inspekce výrazně zlepšila. Zatímco loni v září nevyhovělo zkouškám 4,2 procenta odebraných vzorků pohonných hmot, tak letos v září tento ukazatel klesl na 2,6 procenta. Ještě loni v červnu přitom testy neprošlo 12,2 procenta kontrolovaných vzorků pohonných hmot. Podle analytika společnosti Cyrrus Jana Procházky za zlepšením kvality pohonných hmot stojí nejen zákon a vyšší kontroly, ale i skandály s kvalitou benzinu z poslední doby. "Tyto pumpy se musely stáhnout z českého trhu. To je asi to nejhorší, co by jednotlivé pumpy mohlo potkat," uvedl Procházka.

Výstavba časti vnitřního okruhu Prahy by mohla začít v únoru

Výstavba severozápadní části vnitřního automobilového okruhu Prahy od Myslbekovy ulice v Praze 6 po křižovatku Pelc-Tyrolka v osmé městské části by měla začít příští rok v únoru. Bude to největší investice města Prahy, náklady na stavební část budou 21,2 miliardy korun. Smlouvy o výstavbě v pondělí podepsali primátor Pavel Bém (ODS) a ředitel společnosti Metrostav Jiří Bělohlav. Úsek bude dlouhý asi 6,4 kilometru, z toho 5,5 kilometru silnice povede v tunelu pod Letnou a pod Stromovkou. Součástí stavby budou čtyři mimoúrovňové křižovatky na Prašném mostě, na Letné, v Troji a u mostu Barikádníků. Mezi Holešovicemi a Trojou vznikne nový most pro automobily a tramvaje. Pod Letnou budou navíc podzemní garáže zhruba pro 840 automobilů, na Prašném mostě pro 490 vozidel. Severozápadní část okruhu by měla být dokončena na jaře 2011.

K nejsložitějším úsekům bude patřit ražba tunelů pod Vltavou a Stromovkou. Pracovníci firmy se budou muset vyrovnat se složitou geologií a velkými přítoky spodní vody.

Na stavbu je nutná řada povolení. Z nich osm je již vydáno, sedm je platných. Vydání dalších šesti povolení, z toho tří hlavních, se očekává v listopadu. Je možné, že se proti nim odvolají ekologičtí aktivisté, kterým se projekt nelíbí. Tvrdí, že do blízkosti historického centra města přivede další vozidla. Vedení magistrátu naopak tvrdí, že zejména na Letné se sníží počet projíždějících automobilů, a to zhruba o třetinu. Po dostavbě okruhu bude také možné omezit provoz na takzvané severojižní magistrále v centru města.

Finská Myllykoski nepostaví papírnu v Opatovicích

Finská společnost Myllykoski, která plánovala postavit v Opatovicích nad Labem velkou papírnu s 250 zaměstnanci, se rozhodla přesunout svůj investiční záměr do Německa. ČTK to sdělil Radim Kovács ze společnosti AMI Communications, která finského výrobce zastupuje. Důvodem přesunu je zpoždění a nejistota při schvalování výstavby v Opatovicích. Investice za zhruba 13 miliard korun by byla druhou největší letos ohlášenou investicí v Česku.

Úřední proces byl podle investora neúměrně vleklý a trval více než rok. Rozhodnutí má návaznost i na současnou restrukturalizaci společnosti, od níž si Myllykoski slibuje mnoho výhod. Přesun projektu do jihoněmeckého Plattlingu, kde již firma provozuje jednu ze svých papíren, umožní zcela nový energetický koncept papírny, kromě toho má být dosaženo také dalších dodatečných synergií.

Vědecká pracoviště otevřou na týden brány veřejnosti

Lidé budou mít příští týden možnost nahlédnout do vědeckých laboratoří a diskutovat s předními vědci o jejich práci. Akademie věd od 6. do 12. listopadu pošesté otvírá brány svých ústavů studentům vysokých a středních škol i veřejnosti v Praze, Českých Budějovicích, Ostravě a Brně. "Akademie věd je financovaná z veřejných zdrojů a je naší povinností ukázat veřejnosti, že to k něčemu vede," řekl na pondělní tiskové konferenci novinářům její předseda Václav Pačes. Hlavními tématy Týdne vědy a techniky jsou letos biotechnologie, nanotechnologie a evropské kulturní dědictví. Vědci mají připravených 66 přednášek, v Praze se bude přednášet v budově akademie na Národní třídě, v Městské knihovně na Mariánském náměstí, na Vysoké škole chemicko-technologické a na Přírodovědecké fakultě.

K akademikům se připojil také pražský Kriminalistický ústav. Jeho specialisté budou v Muzeu policie hovořit o kriminalistických technikách a výsledcích práce české kriminologie. Ve všech zúčasněných městech se budou konat vědecké kavárny, kde bude možné diskutovat s odborníky. V Praze se bude konat kulatý stůl o využívání rostlinných biotechnologií, představí se účastníci projektu otevřená věda, talentovaní středoškoláci, kteří měli možnost se zapojit do výzkumů v ústavech Akademie věd. Sdružení Eurobot nabídne ukázky sestavování robotů a jejich provoz, promítat se budou populárněvědecké filmy a připraveno je také několik výstav. Knihovna akademie věd uspořádá prodejní výstavu vědecké literatury.

Kromě vysokých škol se na Týdnu vědy a techniky podílí také elektrárenská společnost ČEZ. Veřejnosti na týden otevře všechny své elektrárny. Mimořádně bude také otevřena expozice historických energetických strojů v elektrárně Prunéřov. Sbírka zahrnuje sto a více let staré parní stroje, turbíny a dynama. Ve sbírce je i dynamo českého vynálezce Františka Křížíka.

V Praze 10 se otevřel největší justiční areál v republice

V Praze 10 Na Míčánkách byl v pondělí otevřen největší justiční areál v republice. Výstavba komplexu, do něhož se přesunuly soudy a státní zastupitelství ze čtyř pražských obvodů, přišla ministerstvo spravedlnosti na více než 2,5 miliardy korun. Provoz areálu zahájil poklepáním dražebního kladívka ombudsman a někdejší ministr spravedlnosti Otakar Motejl. Předseda pražského městského soudu Jan Sváček zdůraznil, že právě Motejl má zásluhu na výstavbě areálu, ve kterém bude soustředěno 40 procent pražské justiční kapacity. Areál vznikl rekonstrukcí tří historických budov v místech někdejších Kasáren Jana Roháče z Dubé a kompletní výstavbou nového šestipatrového objektu ve středové části celého komplexu. Stavba trvala přes tři roky. V dokončeném paláci bude pracovat kolem 1000 zaměstnanců. Komplex pojme 98 soudních síní, 38 speciálních místnostní pro utajené výslechy, má také 30 vazebních cel, dražební sál nebo odbornou knihovnu. Areál je propojen podzemními chodbami.

Sváček ale nejvíce oceňuje to, že provoz uvnitř areálu je rozdělen na dvě části. Justiční personál, soudci a státní zástupci se dostávají do styku s veřejností až v jednací síni - všude jinde je vzájemnému náhodnému kontaktu zamezeno. "Toto opatření reaguje na stále se zvyšující požadavky bezpečnosti," uvedl mluvčí ministerstva spravedlnosti Pavel Staněk. Podle Sváčka navíc soudci cestou do soudní síně nebudou muset překračovat nohy účastníků řízení.

Na práci v cizině pomýšlí 12 procent Čechů a Češek

Zhruba 12 procent Čechů a Češek pomýšlí na to, že by odešli pracovat do ciziny. Tři pětiny z nich ale nepodnikají žádné kroky k tomu, aby svůj záměr uskutečnily. Vyplývá to z výzkumu, jehož výsledky v pondělí na semináři o migraci v EU představila jeho autorka Jana Vavrečková z Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí. Do výzkumu se koncem loňského roku zapojilo 1078 lidí z celé ČR. Postoje veřejnosti k migraci se zkoumaly i v letech 2000 a 2003. "Téměř 90 procent české populace chce zůstat doma v ČR, pracovat tu a žít," uvedla Vavrečková. Dodala, že se podíl lidí, kteří by odjeli za prací, v posledních letech výrazně nezměnil. V roce 2003 na zaměstnání v cizině pomýšlelo asi 13 procent lidí.

Další církve hovořily s ministrem kultury o budoucím financování

Majetkové narovnání, financování církví a mapování jejich postojů bylo hlavním tématem pondělních informativních schůzek ministra kultury Martina Štěpánka s představiteli Českobratrské církve evangelické a Starokatolické církve. Pokračovala tak série setkání se zástupci většiny ze 26 státem registrovaných církví a náboženských společností, která od ledna do května postupně vedl tehdejší ministr Vítězslav Jandák. "Obě církve by preferovaly finanční řešení před naturálním," řekla ČTK mluvčí ministerstva Ludmila Kadrnková. "Hlásíme se spolu s většinou členů Ekumenické rady církví k restituční tečce," potvrdil ČTK po odpoledním setkání tuto informaci starokatolický biskup Dušan Hejbal. Znamenalo by to vytvoření fondu či renty, z níž by církve čerpaly zřejmě po několik desetiletí kompenzaci za nevydaný majetek. "To je ovšem vypořádání s minulostí. Je však rovněž třeba řešit budoucnost - daňové asignace a tak dále," dodal biskup. Také Mahulena Čejková, synodní kurátorka českobratrské církve, uvedla, že by církve preferovaly dohodu - tedy neřešit již restituce, ale dohodnout se na řešení hmotné situace.

Na to, že politici rozhodnou o vyrovnání křivd z období komunismu i o novém způsobu financování, čekají církve od roku 1990. Duchovní doposud platí stát, a to podle zákona z roku 1949. Z dotací státu církvím pochází ovšem například v evangelické církvi zhruba jedna třetina plateb duchovním, dvě třetiny jsou z příspěvků členů, připomněla Čejková. Vadí proto podle ní, že dotace závisí na rozpočtu, a není tudíž pevně garantována. Štěpánek podle ní zdůraznil "nutnost skromnosti", protože "hospodářská situace není radostná a peněz do resortu kultury se nedostává". Nejste na půdě, která by byla proti vám, řekl podle Čejkové doslova, ale "peněz je prostě málo". Ministerstvo považuje za reálný model vícezdrojového financování a uplatnění více kritérií, ne jen počtu duchovních.

V případě uzavření mezistátní smlouvy s Vatikánem o postavení katolické církve by obě církve podle mluvčí ministerstva přivítaly jako vstřícný krok státu ke zbylým církvím obdobu smlouvy na vnitrostátní úrovni.

Evangelíci i starokatolíci podle Kadrnkové také vyslovili nesouhlas se současnou podobou novely církevního zákona, zejména pokud se týká rozdělení činností církví na takzvané hlavní a vedlejší. "Ministerstvo čeká na stanovisko Ústavního soudu," řekla mluvčí.

Expert: Extrémní pravice je v ČR vytěsněna na okraj společnosti

Extrémní pravice včetně neonacismu je v České republice vytěsněna na okraj společnosti a nemá podporu veřejnosti, řekl vpondělí novinářům expert Ondřej Cakl ze sdružení Tolerance a občanská společnost. V poslední době se sice objevilo kolem dvacítky česky psaných webových stránek, jejichž prostřednictvím se šíří rasová a ideologická nenávist, je to ale padesátkrát méně než třeba v Německu. Velká většina českých webů je navíc registrována v zahraničí, mimo jiné i v USA, kde za tyto názory nehrozí postih, proto je pro policii těžké je z ČR rušit, uvedl Cakl. Naposledy média zaměstnával případ stránek anonymního Nacionálně socialistického vzdělávacího centra, které otevřeně propagují nacismus. Policii se je ovšem zatím nepodařilo zrušit, protože server je v americké Atlantě, kde propagace fašismu není trestný čin.

Podle Cakla jsou pravicoví extrémisté v tuzemsku na ústupu. Aktivnější jsou v Německu, kde je jejich hlavním komunikačním nástrojem právě internet, řekl. "V Česku v současnosti nemají neonacisté zelenou jako v minulých letech," zmínil. Například v letošních senátních, obecních a parlamentních volbách podle něj uspělo pouze v obcích sedm kandidátů ze stran extrémní pravice. "Ve volbách naprosto propadli," konstatoval.

Sdružení osvobozených politických vězňů v pondělí varovalo před popíráním holokaustu nebo vyzýváním k jeho opakování. Odborník Jiří Franěk upozornil na častou provázanost popíračů s islámskými teroristy. "V čele popíračů donedávna stál (Brit) David Irving. Ale jeho úlohu už zcela otevřeně převzal prezident Íránu Mahmúd Ahmadínežád," uvedl Franěk. Ahmadínežád hlásá nový holokaust a chce izraelské Židy vymazat ze světa, což je nepřijatelné, zdůraznil.

Haruki Murakami dostal Cenu Franze Kafky

Japonský spisovatel Haruki Murakami si v pondělí na Staroměstské radnici v Praze převzal Cenu Franze Kafky. Murakami je šestým laureátem jediné v tuzemsku udělované mezinárodní literární ceny. Porota jej vybrala z 12 kandidátů, jeho jméno se mezi nimi objevovalo již v minulých ročnících. Přestože Murakami uvedl, že ceny obecně nemá rád a největším oceněním jsou pro něj jeho čtenáři, Kafkovy ceny si váží - stejně jako samotného pražského spisovatele, jehož svět jej fascinuje a přiměl ho k vlastní tvorbě.

Společnost Franze Kafky, která cenu uděluje, chce jejím prostřednictvím vyzdvihovat významné osobnosti světové literatury, které se svým dílem zasloužily o hodnoty demokracie, tolerance a humanismu. Laureáti ceny dostávají sošku, jež je zmenšenou podobou pražského pomníku Franze Kafky od Jaroslava Róny. Cena je spojena s odměnou 10.000 dolarů (přibližně 240.000 korun) a předává se tradičně u příležitosti státního svátku 28. října. V porotě letos byli John Calder, Marta Davouze, Peter Demetz, André Derval, Kurt Krolop, Jiří Pelán, Marcel Reich-Ranicki, Wendelin Schmidt-Dengler, Jiří Stránský a Hans Dieter Zimmermann.

Jako první Miss World se Kuchařová podívá do všech koutů světa

Češka Taťána Kuchařová je 56. světovou královnou krásy, ale první, která se v rámci svého kralování a charitativních akcí podívá na všechny kontinenty. Je zároveň první, jejíž veškeré akce budou organizátoři točit na kameru, aby je potom sestříhali a udělali dokument pro finálový přenos Miss World v příštím roce v rámci její aktivity Beauty With Purpose. Novinářům to v pondělí v Praze při zahájení 19. ročníku Miss ČR řekl Steve Morley z týmu Miss World. Odmítl však prozradit cenu za vítězství Taťány Kuchařové. Hlavní cenou Miss World totiž byly peníze. "Taťána dostala tolik, že se nebude mít špatně v příštích letech ani desetiletích," reagoval prezident soutěže Miss ČR Miloš Zapletal. Morley dodal, že cena za vítězství podléhá mlčenlivosti na základě smlouvy mezi Kuchařovou a organizací Miss World.

V nominaci českých hokejistů se objevilo pět nováčků

Pět nováčků se objevilo v nominaci českých hokejistů na listopadový přípravný zápas se Švédskem a následný Karjala Tournament. Kouč Alois Hadamczik poprvé pozval nejlepšího střelce švédské ligy Pavla Brendla z Mory, dalšího útočníka Ivana Humla z TPS Turku a obránce Josefa Hrabala ze Vsetína, Jakuba Čuttu z Liberce a Jana Platila z Lukko Rauma. V šestadvacetičlenném výběru jsou dva brankáři, devět beků a patnáct útočníků, přičemž dva zadáci a jeden forvard tým po přípravném utkání se Švédskem opustí. Po více než dvou letech se vrací do národního týmu gólman Roman Čechmánek ze švédského Linköpingu. Olympijský vítěz z Nagana a trojnásobný mistr světa chytal v reprezentaci naposledy v srpnu 2004 v přípravě na Světový pohár. "Čechmánek podává ve Švédsku výborné výkony, proto jsem ho oslovil. Vzal si týden na rozmyšlenou a poté účast potvrdil," uvedl Hadamczik na pondělní tiskové konferenci v Praze. Pětatřicetiletý gólman je zároveň jedním z adeptů pro start na světovém šampionátu v Rusku 2007. "Mluvili jsme spolu i o tom. Čechmánek je starší hráč, který toho má hodně za sebou, a musel najít motivaci porvat se o to. Chce reprezentovat," podotkl Hadamczik, který počítá s tím, že v Moskvě se bude muset obejít bez Tomáše Vokouna. Vedle Čechmánka patří mezi kandidáty startu na MS Milan Hnilička, Adam Svoboda, Roman Málek a Jiří Trvaj.

Řadu dalších zkušených a starších hráčů však Hadamczik do současné nominace úmyslně nezařazoval a ani je nekontaktoval. "Hráče jako Reichel, Dopita či Šlégr zkoušet nemusíme. Uvidíme, jak na tom budou před mistrovstvím s formou a zdravotním stavem. Až poté je případně oslovíme a bude na nich, zda nominaci přijmou, nebo ne," vysvětlil Hadamczik, který věří, že by někteří z nich přehodnotili svůj úmysl ukončit reprezentační kariéru.

Ze zdravotních důvodů v nejnovějším Hadamczikově výběru chybějí Jaroslav Bednář, Josef Marha a Pavel Skrbek. Všichni sice ve svých klubech nastupují, ale v reprezentační pauze se chtějí doléčit. Oproti zvyklostem je v nominaci hned čtveřice hráčů z vedoucího celku extraligy, z Českých Budějovic. Podle dohody hokejového svazu se zástupci nejvyšší soutěže mohou přitom na jedné akci nastoupit maximálně tři. "České Budějovice s tím ale souhlasily. Je to asi první klub, který udělal výjimku," ocenil kouč postoj Jihočechů.

Český tým sehraje přípravný duel se Švédskem v úterý 7. listopadu v Plzni, se stejným soupeřem se utká o dva dny později v pražské Sazka Areně v rámci Karjala Cupu. Po pátečním přesunu do Helsinek se utká v sobotu s Finskem a v neděli s Ruskem. Sraz nominovaných je v neděli odpoledne v pražské T-Mobile Areně, kde bude reprezentace až do úterý trénovat. Ve středu se přesune do Sazka Areny.

Dále ze sportu

Tenista Tomáš Berdych bude na turnaji série Masters v Paříži ve druhém kole obhajovat titul v duelu s Olivierem Rochusem. Belgický tenista v pondělí v úvodním utkání porazil Srba Janka Tipsareviče, jenž do hlavní soutěže prošel z kvalifikace. Rochus vyhrál za hodinu a půl 6:4, 7:5. Berdych má ve francouzské metropoli v prvním kole coby osmý nasazený volný los.

Pro českou tenistku Lucii Šafářovou skončil turnaj WTA v belgickém Hasseltu hned v prvním kole. Na tamním tvrdém povrchu v pondělí nestačila na Chorvatku Karolinu Špremovou a v prvním vzájemném duelu jí podlehla 4:6 a 2:6. Z dotace 175.000 dolarů tak devatenáctiletá Šafářová získala jen 1300.

Česká triatlonistka Lenka Zemanová obsadila druhé místo ve finálovém závodě Evropského poháru v izraelském Eilatu a díky triumfu se posunula na první místo kontinentálního žebříčku před Vanessu Fernandesovou z Portugalska. Zemanová, jež je známá spíše pod dívčím jménem Radová, podlehla v Izraeli jen Němce Ricardě Lisovské.

Úterní počasí v ČR

Polojasno, během dne přibývání oblačnosti. Teploty v Čechách 12 až 16, na Moravě a ve Slezsku kolem 9 stupňů Celsia.