Zprávy

Ministr Svoboda varoval před poskytnutím pomoci Palesticům bez přesného kontrolního mechanismu

Evropská komise doufá, že se jí podaří do měsíce vybudovat mechanismus pomoci Palestincům, který bude obcházet vládu spravovanou radikálním hnutím Hamas. Sdělila to komisařka pro vnější vztahy Benita Ferrerová-Waldnerová. Na okraj zasedání ministrů zahraničí EU řekla, že technická diskuse se všemi potenciálními dárci začne příští, nejpozději přespříští týden. EK dostala minulý týden od takzvaného "kvarteta" (OSN, EU, USA, Rusko) úkol, aby vytvořila mechanismus, který by umožnil poskytovat Palestině aspoň část zahraniční pomoci určené původně palestinské samosprávě. Ta ztratila nárok po volebním vítězství hnutí Hamas, které dál odmítá uznat Izrael, zříci se násilí a přihlásit se k mírovému procesu na Blízkém východě.

Před nepromyšlenou pomocí Palestincům varoval český ministr zahraničí Cyril Svoboda. "Ano, pomoc je třeba poskytnout, ale musíme mít přesný kontrolní mechanismus, který nám zaručí, že budeme vědět, kde ty peníze skončí. Abychom je neposlali do nemocnice a ony se neocitly v rukou nějaké polovojenské organizace," řekl ČTK. Část členských zemí EU navrhuje, aby se zatím pomáhalo výlučně obyvatelstvu, což znamená například investice do zdravotnictví. Další soudí, že by se EU měla vrátit k výplatě mezd úředníků, případně i policistů, nikoli však přes vládní rozpočet. "Jsem proti tomu, abychom šli plíživou cestou postupné změny evropské pozice, zatímco na straně Hamasu by se neměnilo nic," upozornil Svoboda. Varoval, aby se EU postupnými vstřícnými kroky nedostala do situace, kdy nakonec bude Hamas fakticky podporovat - je tedy třeba najít kanály, jak dostat pomoc přímo k lidem, a způsoby, jak účinně kontrolovat její rozdělování.

Václav Klaus: Po vstupu Česka do EU jsou náklady vyšší než přínosy

Drtivou většinu přínosů, které s sebou přináší členství v Evropské unii, už Česká republika podle prezidenta Václava Klause "zkonzumovala" před svým vstupem do EU. Po květnu 2004 převažují náklady nad efekty, řekl Klaus na pondělním shromáždění Učené společnosti České republiky v pražském Karolinu. Vicepremiér pro ekonomiku Jiří Havel Klausovy názory považuje za ignorování jasných statistických dat.

Aktivity lidí jsou zatěžovány množstvím bariér, papírů, razítek a přemírou legislativy, soudí prezident. Je to způsobeno tím, že po původní liberalizační etapě integrace se Evropa dostala do jiné fáze - centralizační. Tato nová éra je založena na regulaci, nikoliv na nutném odstraňování bariér, řekl Klaus vědcům. "Je třeba vrátit se k první, liberalizační fázi a utlumit harmonizačně-unifikační tendence, které v současnosti převažují," uvedl. Předloňský vstup České republiky mezi pětadvacítku podle Klause nebyl žádným pozitivním zlomem, jak si mnozí myslí. Větší část kladů si podle něj Češi už vybrali v předchozích 16 letech, zatímco náklady postupně narůstají. "Očekávání enormních efektů plynoucích z členství v EU právě teď je pomýlené," míní.

Místopředseda vlády Jiří Havel uvedl, že po vstupu země do EU se zdvojnásobil růst HDP a exportu, stoupá průmyslová výroba, razantně se zvýšil turistický ruch a inflace zůstala nejnižší ve střední Evropě. "Mrzí nás, že profesor ekonomie Klaus přehlíží statistická fakta," sdělil Havel ČTK. Názory, že Česko na vstupu vydělá podobně jako třeba Irsko nebo Španělsko, jsou podle Klause zavádějící. Oba státy totiž do unie vstoupily ještě v první fázi integrace, kdy nebyla tak silná snaha vše regulovat a kdy unie hospodářsky prosperovala, zatímco nyní stagnuje.

Klausův projev vyvolal mezi členy Učené společnosti diskusi. Někteří vědci poukazovali na klady slaďování legislativy, která podle nich například zjednoduší podnikání v evropském prostoru. Jiní dávali prezidentovi za pravdu s tím, že zlozvyk regulovat všechno zákony je nebezpečný. Od Václava Hořejšího z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd se Klaus dočkal i výtky, že ve svém vystoupení používá příliš mnoho cizích výrazů. Prezident České republiky by podle něj neměl používat tolik anglických termínů. Klaus mu opáčil, že si to dovolil jen proto, že je mezi vzdělanými lidmi, kteří tyto výrazy určitě dobře znají z odborné literatury.

Vláda uvolní 234 milionů korun na výkup pozemků v zóně Joseph

Vláda uvolní 234 milionů korun na výkup více než 93 hektarů pozemků v průmyslové zóně Joseph u Havraně na Mostecku. V pondělí to sdělil v Mostě řekl premiér Jiří Paroubek. Vláda chce odkupem mimosoudně vyřešit spor se soukromým zemědělcem, jemuž půda patří. Farmář Jan Rajter stát zažaloval kvůli výstavbě mexické hliníkárny Nemak v zóně. Rajter se spojil se sdružením Ekologický právní servis (EPS) a společně kvůli výstavbě továrny podali přes 200 žalob. Odkup pozemků kromě stažení těchto žalob umožní i další rozvoj zóny, uvedl vládní zmocněnec pro severozápadní Čechy Vlastimil Aubrecht. Rajter získá za pozemky celkem 260 milionů korun, zbylých 26 milionů musí zaplatit město Most jako vlastník zóny. "Peníze vláda uvolní z privatizačních výnosů určených pro rozvoj území průmyslových zón, tedy i na nákupy pozemků," řekl Aubrecht.

"O smír s rodinou pana Rajtera jsme usilovali rok. Krok vlády proto velmi vítáme. Věřím, že toto moudré rozhodnutí budou následovat i zastupitelé. Nejsou to vyhozené peníze, pozemky prodáme investorům a hlavně se zbavíme hrozby žalob, která je od příchodu na Mostecko odrazovala," řekla ČTK náměstkyně mosteckého primátora Hana Jeníčková. Upozornila, že vláda již dříve vyčlenila 75 milionů korun na vybudování trafostanice v zóně Joseph, což je polovina předpokládaných nákladů na její stavbu. "Investice do zóny nepřinesou prospěch jen Mostu, ale celému regionu, který je strukturálně nejpostiženější oblastí v zemi. Práci na Mostecku hledá přes 13.000 lidí, což je 21 procent lidí v produktivním věku," doplnila. Na dohodu podle ní Rajterovi přistoupili.

Od příštího roku se nemají používat klecová ani síťová lůžka

Od 1. ledna 2007 by již zařízení ústavní péče neměla používat klecová a síťová lůžka. Vyplývá to ze zákona o sociálních službách, ve kterém již lůžka nejsou uvedena mezi omezujícími prostředky. Po pondělním semináři to v Senátu potvrdil Martin Žárský z ministerstva práce a sociálních věcí. Podle ředitele Ústavu sociální péče Tuchořice Pavola Dvorského překvapil výklad zákona i některé zástupce ústavů. Dvorský upozornil na to, že k zákonu, který již v březnu podepsal prezident, ministerstvo ještě nevydalo prováděcí vyhlášku. Vydá ji až v září. Zrušení síťových a klecových lůžek si také zřejmě vyžádá větší finanční nároky a více personálu. Podle Dvorského je dost možné, že o striktním zákazu omezujících lůžek v některých ústavech ještě nevědí.

Za síťová a klecová lůžka kritizovala Českou republiku řada nevládních organizací. Česko je podle Střediska pro práva lidí s mentálním postižením (MDAC - Mental Disability Advocacy Center) jedinou Evropskou zemí, která je v ústavech sociální péče stále používá. V roce 2004 zde bylo celkem 654 lůžek se sítí či mříží, od té doby se ale jejich počet výrazně snížil.

Seminář, který pořádala senátorka Daniela Filipiová, vyústil i v řadu konkrétních připomínek. Obsahovat je má novela, kterou chce senátorka předložit na podzim. Předtím by ji mělo posoudit ministerstvo práce a sociálních věcí a ministerstvo spravedlnosti. Návrh by měl zejména upřesnit podmínky, za jakých by ústavy směly přistupovat k povoleným omezujícím prostředkům. Podle zákona, který bude platit od počátku příštího roku, budou moci používat léky, speciální chvaty či samostatné pokoje. Podle Žárského je budou moci používat jen v nevyhnutelných případech a pouze na omezenou dobu.

Ministryně Bérová: U cen mobilního volání ze zahraničí dávám přednost dohodě

Ministryně informatiky Dana Bérová by chtěla dosáhnout snížení cen za volání z mobilního telefonu v zahraničí, tzv. roaming, spíše dohodou s operátory než regulací trhu. Uvedla to v rozhovoru pro ČTK. S návrhem na regulaci vysokých cen, které neodpovídají vynaloženým nákladům a výrazně se liší v jednotlivých zemích, přišla nedávno Evropská komise. Rada ministrů se jím má zabývat v polovině června. Velké evropské mobilní skupiny Vodafone, T-Mobile a Telefónica/O2 vzápětí přišly s oznámeními, že ceny nejpozději do příštího dubna sníží o desítky procent.

Podle Bérové by bylo velmi těžké regulační opatření formulovat a navíc by hrozilo, že by se mohla objevit snaha regulovat i další oblasti trhu. Ještě výrazněji se proti regulaci staví Český telekomunikační úřad, podle kterého není návrh nařízení komise podložen komplexní analýzou, neuvažuje vliv na ceny dalších služeb a neshoduje se s regulačním rámcem pro telekomunikace. Podle ČTÚ ceny roamingových služeb v tuzemsku v posledních čtyřech letech postupně klesají. Od roku 2002 se snížily v průměru o 13 procent. Roamingový provoz od roku 2000 naopak narostl o více než 40 procent.

MI by mělo příští rok na internet získat téměř čtvrt miliardy

Ministerstvo informatiky (MI) by mělo příští rok dostat na podporu rozvoje vysokorychlostního internetu 240 milionů korun, tedy téměř čtvrt miliardy Kč. V rozhovoru pro ČTK to uvedla ministryně informatiky Dana Bérová. K původně uvažovaným 200 milionům korun by mělo ministerstvo získat ještě 40 milionů, které letos místo na rychlý internet použije na osvětovou kampaň k zavádění digitální televize. "Není tomu tedy tak, že bychom ty peníze obětovali, ale řekněme, že jsme je ministerstvu financí půjčili, abychom nekomplikovali situaci státního rozpočtu v tomto roce," vysvětlila ministryně.

Na čtyřletý projekt podpory rychlého internetu vláda vyčlenila jedno procento z výnosu z prodeje státního podílu v Českém Telecomu, tedy zhruba 800 milionů korun. V druhé polovině roku by jej měla doprovodit informační kampaň, která by zvýšila zájem o dotace. Letos kvůli nedostatku vhodných projektů ministerstvo rozdělilo jen 150 milionů mezi 47 žadatelů. "My jsme samozřejmě chtěli rozdělit celou částku, na druhou stranu si myslíme, že nemá cenu utratit všechny peníze, když nevidíme jejich účelné využití a když bychom nemohli garantovat, že jsou splněna všechna pravidla dotačního titulu," uvedla ministryně.

MMR zrušilo rozhodnutí o kolaudaci prvního bloku Temelína

Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) zrušilo rozhodnutí jihočeského krajského úřadu o kolaudaci prvního bloku Jaderné elektrárny Temelín. ČTK o tom informoval mluvčí elektrárny Milan Nebesář. O kolaudaci rozhodl krajský úřad loni v prosinci, následně se proti němu odvolaly tři ekologické organizace. Podle MMR však neodůvodněně, neboť neměly být účastníky řízení. Kolaudací se znovu bude zabývat krajský úřad. "Jediný, kdo mohl v kolaudačním řízení podávat oprávněné připomínky, jsou dotčené orgány státní správy, Státní úřad pro jadernou bezpečnost a sám stavební úřad," uvedl mluvčí. Temelín zůstává i nadále podle stavebního zákona ve zkušebním provozu. Zkušební provoz elektrárně do konce roku prodloužil krajský úřad.

MMR se v rozhodnutí podle Nebesáře mimo jiné opírá o rozsudek Nejvyššího správního soudu. Z něj vyplývá, že pokud zvláštní zákon výslovně určuje, kdo je jediným účastníkem řízení, nemohou jím být občanská sdružení. Ministerstvo se neztotožnilo ani s postupem krajského úřadu, který projednával i takzvané změny automatického systému řízení technologických procesů. Tuto změnu může podle atomového zákona řešit pouze Státní úřad pro jadernou bezpečnost, uvedl.

"Důvody zrušení rozhodnutí nás zklamaly. Zvážíme právní kroky, neboť se domníváme, že bychom účastníky měli být," řekla ČTK Monika Wittingerová z ekologického občanského sdružení Jihočeské matky. Podle sdružení je MMR ještě uzavřenějším úřadem než krajský úřad, který Jihočeským matkám a dalším dvěma organizacím účast v řízení přiznal. "Věcné námitky MMR smetlo ze stolu a akceptovalo stav, kdy kolaudační rozhodnutí bylo vydáno na základě neúplné dokumentace, a nebylo doloženo, zda stavba nebude ohrožovat veřejné zájmy," dodala Wittingerová.

Proces kolaudace více než stovky staveb v elektrárně začal v polovině roku 2004. O vydání stanoviska požádal ČEZ loni v říjnu. Kolaudace schválila do užívání mimo jiné budovu s reaktorem a strojovnu. ČEZ připravuje žádost i pro druhý blok. Podle atomového zákona ukončila elektrárna zkušební provoz na podzim 2004, když obdržela od Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) povolení přejít na plný režim. Dokument povoluje provoz Temelína na deset let od spuštění štěpné reakce. U prvního bloku to znamená do roku 2010 a u druhého do roku 2012. Poté bude muset ČEZ získat nové povolení.

Ředitel filmové akademie: Prezident Klaus mate veřejnost

Podle ředitele České filmové a televizní akademie (ČFTA) Petra Vachlera klame prezident Václav Klaus veřejnost. Vachler tak reagoval na Klausovo páteční veto novely, která má finančně podpořit český film. Za zavádějící a klamné Vachler označil prezidentovo tvrzení, že "...není obhajitelné, že chce stát touto formou podporovat podnikatele ve filmovém průmyslu, a ne například českou hudbu, české výtvarné umění či architekturu, českou literaturu, české divadlo anebo český sport". "Celý český kinematografický průmysl žádá ročně o částku mezi 300 - 380 miliony korun, a to ne z daní poplatníků, ale korektní úpravou zákonů. Jen Národní divadlo dostává ročně od státu přes 400 milionů korun, divadla a herecké spolky podporují státní granty. Národní galerie a Česká filharmonie jsou státní organizace. Sportovci dostávají skrze správně nastavené zákony od Sazky miliardy korun, nehledě na olympijský výbor, různé svazy, dotace měst a obcí. To je jen malý příklad toho, že ostatní odvětví jsou zákonem či přímo státem podporována," napsal Vachler ve stanovisku, které poskytl ČTK.

Podle Vachlera jsou národní kinematografie v zahraničí běžně podporovány daleko většími částkami, než o jaké žádají zástupci českého filmu. "V Polsku jde o státní roční dotaci ve výši 27 milionů eur (zhruba 760 milionů korun) a v Maďarsku o 29 milionů eur (téměř 820 milionů korun). Jsou evropské státy, které domácí kinematografie podporují dobrými zákony v miliardách korun," upozornil předseda ČFTA. Podle něj se tak česká kinematografie současnými špatnými zákony dostává stále hlouběji do neschopnosti konkurovat americkým a evropským snímkům nejen na domácím trhu.

Václavu Klausovi se nelíbilo mimo jiné to, že podnikání ve filmovém průmyslu, který pokládá za standardní odvětví obchodu, má být financováno z veřejných zdrojů. "Není žádný důvod, proč by podnikatelé v kinematografii měli být jako jediní takto privilegováni oproti jiným, srovnatelným oborům," zdůvodnil svůj nesouhlas a podotkl, že tímto zákonem není sledována podpora umění, ale podpora vybraných podnikatelských zájmů a určitých zájmových skupin. Zákon předpokládá, že majitelé kin by odváděli do fondu dvě procenta z výnosů vstupného, distributoři video a DVD nosičů tři procenta z výnosů, televize tři procenta z výnosů reklamy a teleshoppingu. Veřejnoprávní televize, která reklamu utlumuje, má odvádět půl procenta. Zatímco filmaři novelu, která měla zhruba ztrojnásobit rozpočet fondu pro podporu nových českých filmů - z nynějších 70 milionů na 220 milionů korun ročně, přivítali, nelíbí se televizím ani provozovatelům kin.

Vilu Tugendhat čeká oprava, dosavadní přípravy mapuje výstava

Vzácnou brněnskou funkcionalistickou vilu Tugendhat čeká v příštích letech rozsáhlá rekonstrukce. Dosavadní postup historických, restaurátorských a stavebních výzkumů mapuje výstava TugendhatTugendhatTugendhat v brněnském Domě umění, která se ve středu otevře veřejnosti. "Výstava se týká prací na obnově vily, proto je svým způsobem pracovní. Tvoří ji tři stavební kontejnery," řekl autor koncepce výstavy, architekt Tomáš Rusín, který se zároveň podílí na přípravě oprav. V jednotlivých kontejnerech návštěvníci najdou výsledky stavebně-historického průzkumu, restaurátorského průzkumu a projektu památkové obnovy vily. Pracovní ráz výstavy je zpestřen historickými fotografiemi, které pořídil nadšený fotoamatér Fritz Tugendhat v době, kdy v domě žil se svou rodinou. Stejné pohledy na vzácný objekt vyfotografovali také současní umělci, a to dokonce stejným modelem fotoaparátu Leica. Návštěvníci výstavy tak mohou srovnávat, jak vila vypadala krátce po dostavbě a jak vypadá nyní.

Zatím není zřejmé, kdy oprava vily začne. Podle ředitele Muzea města Brna Pavla Cipriana je již hotový projekt pro stavební povolení, na prováděcí projekt se však stále čeká. "Měl by být hotov v srpnu," řekl ČTK architekt Rusín. Prováděcí projekt také určí orientační cenu oprav, kterou zatím nikdo není schopen odhadnout. Bude se však zřejmě pohybovat v řádu stovek milionů korun. Památková obnova by měla vrátit vilu do původního stavu a dobudovat v její části výstavní prostor, obchod se suvenýry a vědecké pracoviště. Většina původního vybavení vily je nenávratně ztracena, bude proto nahrazena věrnými kopiemi. V Muzeu města Brna uchovávají jediné originální křeslo z vily, Moravská galerie spravuje další čtyři kusy nábytku. Část mobiliáře si odvezla rodina Tugendhat do emigrace. "Těžko je ale můžeme žádat, aby nám tyto věci poskytli," podotkl Ciprian.

Vilu Tugendhat v brněnských Černých Polích navrhl v roce 1928 světoznámý německý architekt Ludwig Mies van der Rohe. Stavba je unikátní prostorovou koncepcí, výběrem materiálu i zařízením interiéru. Vzbudila velký ohlas už v době svého vzniku. Po řadě peripetií, kdy byla stavba využívána k nejrůznějším účelům, se dostalo unikátnímu projektu zadostiučinění - v roce 2001 byl zapsán na seznam Unesco. Stavba se těší mimořádnému zájmu turistů, který daleko přesahuje možnosti prohlídek. "Už přijímáme rezervace na září," upozornila ČTK Iveta Černá, která objekt spravuje. Podotkla, že zájem se stále zvyšuje, lidé se totiž obávají dlouholetého uzavření vily kvůli rekonstrukci. Více než polovinu návštěvníků tvoří cizinci.

Dvoudenní rockový festival v Ražicích podpoří boj proti rakovině

Výtěžek dvoudenního open air festivalu Rockem proti rakovině, který se od pátku bude konat v přírodním amfiteátru v Ražicích u Písku, pošlou organizátoři Lize proti rakovině. Akce se koná už třetím rokem jako vzpomínka na kytaristu skupiny Naven, který tomuto onemocnění podlehl. Letos byl zájem kapel o benefiční akci tak velký, že poprvé nabyla rozměrů dvoudenního festivalu. "Během pátku a soboty se představí na 30 rockových skupin, všechny kapely vystoupí pouze za režijní náklady. Festival není žánrově extrémní, nabídne víceméně starý poctivý bigbeat," řekl ČTK ředitel píseckého Divadla Pod čarou Miroslav Pokorný. V sobotu akce pokračuje od rána až do noci, po celou dobu je připraven i doprovodný program, například lezecká stěna, tetovací studio, ohňostroj, čajovna či videoprojekce. Bližší informace najdou zájemci na internetové adrese www.podcarou.cz.

První akce s názvem Rock in memory of Míra se konala 14. května 2004 v sokolovně v Bernarticích - přesně rok poté, co hudebník Míra Málek zemřel. Loni se koncert odehrál na píseckém Velkém náměstí a vynesl zhruba 50.000 korun, které organizátoři poslali onkologickému oddělení českobudějovické nemocnice. Letos ji organizátoři přestěhovali do Ražic u Písku, protože tam mohou publikum i ubytovat. "Není to jen louka, jak bývá u festivalů zvykem, ale přírodní amfiteátr s pohodovou atmosférou," dodal Pokorný.

V plzeňské zoologické zahradě představí kováři své řemeslo

Poněkud opomíjené kovářské řemeslo chtějí od středy lidem představit mistři svého oboru v plzeňské zoologické zahradě. Na čtyřdenním kovářském sympoziu předvedou desítky řemeslníků svůj um od kování koní přes výrobu nářadí a mříží až po zhotovení drobných uměleckých předmětů. ČTK to řekl člen Společenstva uměleckých kovářů Ladislav Mudra. "Mnoho lidí si vůbec nedovede představit, co přesně práce kováře obnáší. Tady uvidí, že dnešní kovář bojuje ručně s železem a ohněm, aby vytvořil něco užitečného nebo krásného, přičemž mnohdy ještě používá postupy našich předků. Návštěvníci se mohou podívat na kování nářadí, plastik nebo okování koně od začátku do konce," řekl Mudra.

Mudra odhaduje, že v celé ČR je zhruba pět set kovářů. Mrzí ho, že lidé dnes dávají ve většině případů přednost levnějším lisovaným výrobkům než sice dražším, ale mnohem kvalitnějším ručním kovářským výtvorům. Doufá však, že čas kovářů ještě přijde. Na kovářské sympozium pozvali organizátoři mimo jiné i kovářské učně z učiliště v Oselcích na Plzeňsku, aby předvedli to, co se dosud naučili. Všechny věci, které kováři na sympoziu vytvoří, zůstanou na výstavě na statku Lüftnerka.

Ze sportu:

Ve třiadvacetičlenné nominaci české reprezentace pro nadcházející mistrovství světa v Německu nechybí žádná z největších hvězd českého fotbalu. Jsou v ní i Koller, Lokvenc, Šmicer, Poborský a Grygera, které v poslední době sužovala zranění. Nominaci oznámil v pondělí reprezentační kouč Karel Brückner s dodatkem, že má v záloze ještě dva náhradníky. Na případné pozdější povolání budou čekat Libor Sionko a Rudolf Skácel. Brückner neudělal v nominaci žádné výrazné překvapení, snad jen absence zkušeného stopera Reného Bolfa může zaskočit. V týmu jsou pouze čtyři nová jména proti evropském šampionátu v Portugalsku. Tam nehráli Radoslav Kováč, David Jarolím, Jiří Štajner a Jan Polák.

Hokejový obránce Marek Židlický českou reprezentaci na mistrovství světa definitivně neposílí. Vedení národního týmu se snažilo přesvědčit zástupce Nashvillu, aby změnili své původní rozhodnutí a světového šampiona z Vídně do Rigy pustilo, ale neuspělo. "Poile (generální manažer Nashvillu) nám oznámil, že investovali do jeho nové smlouvy téměř čtrnáct milionů dolarů a podle jejich názoru není hráč zdravotně v pořádku," řekl generální manažer české reprezentace Zbyněk Kusý. Stejné stanovisko představitelé Predátorů zaslali písemně již před několika dny poté, co Nashville vypadl v prvním kole Stanleyova poháru.

Český cyklista Jan Hruška neprošel krevními testy před závodem Kolem Katalánska a kvůli zvýšené hladině hematokritu nesmí podle pravidel dva týdny závodit. Vítěz nedávného závodu UCI Clásica de Alcobendas ve Španělsku tak přijde o účast v podniku, který patří do elitního seriálu ProTour. Uvedla to agentura Reuters. Organizátoři závodu otestovali celkem čtyřicet jezdců. Český jezdec stáje 3 Molinos Resort měl jako jediný příliš vysoký obsah červených krvinek a musí absolvovat povinnou zdravotní pauzu. Zvýšená hladina hematokritu může signalizovat užití krevního dopingu, ale může být také způsobena zvýšenou fyzickou zátěží ve větší nadmořské výšce.

Tenistka Martina Navrátilová by se mohla za rok na Štvanici vrátit. S ředitelem turnaje EMC Prague Open Vladislavem Šavrdou už o tom legendární hráčka mluvila, ale bude záležet na tom, zda bude ještě pokračovat v kariéře. Navrátilová hrála v České republice ve svých devětačtyřiceti letech první turnajové utkání na okruhu WTA. "Ten zážitek bych za nic nevyměnila," řekla ke startu na Štvanici po vyřazení. Dvojici vytvořila narychlo s Barborou Strýcovou, příště by asi hrála se svou stabilní partnerkou.

Tenista Jiří Novák prohrál i své druhé utkání po návratu na dvorce po půlročním zranění. Český hráč nestačil na turnaji série Masters v Hamburku v prvním kole na Španěla Tommyho Robreda a s osmým nasazeným prohrál po setech 3:6 a 2:6. Ze hry venku je po prvním kole i Tomáš Berdych. Dvacetiletý reprezentant podlehl ve třech setech Florentu Serrovi z Francie. Po prvním prohraném setu sice Berdych soupeře deklasoval s nulou, v rozhodující sadě ale podlehl 5:7.

Krátce o úterním počasí v České republice:

Většinou oblačno, občas déšť nebo přeháňky, místy bouřky. Teploty 19 až 23 stupňů Celsia.