Zprávy

Svět odsoudil teroristické útoky v Egyptě

Evropská unie, její jednotlivé členské státy, včetně České republiky, a další země odsoudily teroristické útoky v egyptském letovisku Dahab, které způsobily smrt a zranění desítkám lidí. Většina států vznesla požadavek na potrestání pachatelů a zesílení společného úsilí při potírání terorismu. Tři exploze otřásly v pondělí večer téměř zároveň letoviskem Dahab na Sinajském poloostrově. Připravily o život nejméně 18 osob a mnoho dalších zranily.

Evropská unie zdůraznila, že podporuje egyptskou vládu v boji proti terorismu. Prohlášení vydalo Rakousko jako nynější předsednická země EU. Unie v dokumentu také vyjádřila soustrast pozůstalým po obětech útoků. "Teroristé znovu přivodili utrpení a zoufalství nevinným civilistům," píše se v prohlášení. "EU chce společně s Egyptem bojovat proti všem formám terorismu," zdůrazňuje text.

V prohlášení zaslaném ČTK české ministerstvo zahraničí bombové útoky důrazně odsoudilo a vyjádřilo přesvědčení, že pachatelé budou dopadeni a odsouzeni podle práva. "Každý podobný útok také musí vést mezinárodní společenství k zesílení mezinárodní spolupráce s cílem terorismus vymýtit," konstatoval dokument. Český ministr zahraničí Cyril Svoboda, který je na návštěvě Kanady, kontaktoval egyptského velvyslance v této zemi a sdělil mu v osobním rozhovoru své rozhořčení nad teroristickým útoky.

Premiér Paroubek chce o vízech pro Kanaďany nejdřív mluvit s ministrem Svobodou

Premiér Jiří Paroubek se zatím nebude vyjadřovat k úmyslu ministra zahraničí Cyrila Svobody navrhnout vládě, aby zavedla víza pro Kanaďany cestující do České republiky. Nejdříve chce slyšet argumenty přímo od šéfa české diplomacie. Naznačil ale, že Svoboda možná měl své prohlášení předem konzultovat, než ho zveřejnil. "Myslím, že to byla od pana ministra trošku rychlá mluva," řekl předseda vlády.

I stínový ministr zahraničí ODS Jan Zahradil se divil tomu, že ministr zahraničí tak citlivou věc nejdříve oznámí médiím, a teprve poté ji hodlá předložit kabinetu. "Vzbuzuje tak podezření, že jde o mediální propagaci, koneckonců volby se blíží," řekl Zahradil ČTK. Uvedl také, že Svoboda zdaleka nebyl tak razantní v situaci, když Německo a Rakousko svůj pracovní trh neotevřely českým občanům. Samotný návrh na zavedení víz pro Kanaďany ale opoziční politik nepovažuje za špatný. Podle Zahradila je součástí psychologického tlaku na státy, které od Čechů požadují víza, zatímco jejich občané mohou do Česka jezdit jen s pasy. "Proč ne, aspoň si vyzkoušíme princip solidarity v Evropské unii," poznamenal šéf europoslanců ODS.

Ministr Svoboda během návštěvy Ottawy řekl, že jednání s kanadskou stranou o zavedení bezvízového styku zatím nepokročila. Proto navrhne vládě zavedení víz pro kanadské turisty. Pokud by však Česká republika víza pro Kanaďany zavedla, hrozila by jí žaloba u Evropského soudního dvora v Lucemburku. "Musíme se obávat, že můžeme být žalováni za to, že porušujeme společnou vízovou politiku," řekl ministr. Návrh na zavedení víz pro Kanaďany je prý ale jediná cesta, aby se touto otázkou začala EU vážně zabývat. "Naším zájmem je, abychom neměli víza ani my, ani Kanaďané," prohlásil.

Kanada vůči Česku uplatňuje ve vízové politice stejný přístup jako USA, ale oproti Spojeným státům nemá Ottawa podle Svobody pro zachování víz žádný pádný důvod. USA argumentují tím, že mohou bezvízový styk povolit jen takové zemi, jejímž občanům nezamítnou více než tři procenta žádostí o vízum po dobu alespoň dvou let. Počet zamítnutých českých žádostí ale dosahuje kolem devíti až deseti procent ročně. Mezi ČR a Kanadou platil rok a půl bezvízový styk. Kanada však v říjnu 1997 víza jednostranně obnovila v souvislosti s přistěhovaleckou vlnou českých Romů.

Ministři zemědělství schválili pomoc evropským drůbežářům

Ministři zemědělství EU schválili v úterý pomoc evropským drůbežářům, kteří bojují s poklesem odbytu a cen drůbeže a vajec kvůli obavám spotřebitelů z ptačí chřipky. Konkrétní pomoc má však vyplynout až z návrhů členských zemí. Pokud národní opatření schválí Evropská komise a příslušný výbor EU, společná pokladna by měla uhradit polovinu nákladů. V tomto rámci by se podle českého ministra Jana Mládka měl vyřešit i problém českých chovatelů s lacinými dovozy ze zemí, které byly poklesem poptávky postiženy více než ČR. "Je dohoda o opatřeních na evropské úrovni, financovaných půl na půl z národního rozpočtu a z EU. Výslovně bylo slíbeno, že zahrnuta bude i ČR," řekl ČTK Mládek.

Rozhodnutí EU by se mělo promítnout do návrhu chystaných českých opatření. "Výroba by se měla omezit na samém počátku, aby se zabránilo nadprodukci. Rozhodně nechceme jít cestou výkupu kuřat, to ať tato produkce nenastane. Ale výrobci by za to měli být kompenzováni," řekl ministr Mládek. Česko zatím více než pokles odbytu a cen trápí rostoucí dovoz lacinějšího drůbežího masa; ztráty chovatelů odhaduje Agrární komora na 100 milionů korun měsíčně. Podle Mládka nakonec EK na tyto důsledky přihlédla, i když bez ochranných opatřeních.

Ministr Škromach: Češi budou asi moci pracovat v dalších osmi zemích EU

Omezení, která brání českým občanům ve starých členských státech EU volně získat práci, letos ukončí či zmírní pravděpodobně dalších osm zemí bývalé patnáctky. Sdělil to ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach. Konečné rozhodnutí o zpřístupnění pracovního trhu či zachování bariér oznámí jednotlivé státy Evropské komisi do konce dubna. Omezení mohou trvat nejdéle do roku 2011. Po rozšíření EU v květnu 2004 zpřístupnily své trhy práce lidem z osmi nových států jen Británie, Irsko a Švédsko. Ostatní země je z obavy před přílivem levné pracovní síly z východu nechaly uzavřené. Občané nových členů EU v nich mohou pracovat jen s povolením. Po dvou letech mají země svůj přístup přehodnotit.

"Velkou naději budeme mít ve Španělsku, Portugalsku, Finsku. Ukazuje se, že by se mohlo připojit i Holandsko a Island, který také uvažuje o otevření pracovního trhu. Váhá zatím Řecko. Určité uvolnění by mohlo být na pracovních trzích v Belgii, Dánsku a Francii," shrnul Škromach. Ze starých zemí EU pracovní trh nyní uvolní úplně Španělsko, Portugalsko a Finsko. Dánsko by mohlo od července zjednodušit administrativní proceduru. Belgie a Francie zvažují částečné uvolnění pro nedostatkové profese. Nizozemsko by mohlo bariéry odstranit na konci roku. Řecko se ještě úplně nerozhodlo. Itálie zvýšila několikanásobně kvóty pro pracovníky nových států. Lucembursko zatím omezení zachovává. Rakousko a Německo je hodlají udržet po celou dobu, tedy ještě dalších pět let. Odbourání bariér mimo EU oznámilo kromě Islandu i Švýcarsko.

V4 chce do půli roku vyřešit financování obnovy panelových domů

Země visegrádské čtyřky chtějí do poloviny roku dokončit projekty, podle kterých by měly být v letech 2007 až 2013 rozdělovány evropské peníze na revitalizaci panelových domů. Zástupci Česka, Polska, Maďarska a Slovenska a hostujících Bulharska a Rumunska to řekli po pondělním jednání v Lednici. Před úterním zahájením mezinárodních stavebních veletrhů v Brně podepsali společné prohlášení. Podle něj by měly země především dořešit právě problematiku panelových domů. Od Evropské unie by mělo například Česko dostat ročně asi miliardu korun. Počítá s tím finanční plán unie v období 2007 až 2013. V současném plánovacím období země V4 peníze z evropských fondů na obnovu panelových sídlišť využít nemohly.

Celkové náklady na opravy bytů a domů na panelových sídlištích v ČR se odhadují na 300 až 400 miliard korun. Peníze na opravy poskytuje především Státní fond rozvoje bydlení, který má letos na tyto účely 800 milionů. S poskytováním státních dotací ale musí souhlasit Evropská komise. Do doby vydání jejího rozhodnutí může stát poskytovat dotace jednomu příjemci jen do výše 100.000 eur (2,8 milionu Kč) během tří let. Státy V4 nyní musejí doladit další podrobnosti, například kritéria pro získávání peněz. "Chceme dosáhnout toho, abychom nemuseli rekonstruovat panelová sídliště jen pro sociálně slabší skupiny," vysvětlil český ministr pro místní rozvoj Radko Martínek. Upozornil přitom na podobné problémy v některých zemích původní evropské patnáctky.

Sněmovna přehlasovala prezidentské i senátní veto

Poslanecká sněmovna přijala v úterý předlohu, která dává státu do rukou nástroj na urychlení výstavby silnic, dálnic a železnic. V takzvaném veřejném zájmu bude moci sáhnout k vyvlastnění. Sněmovna přijala zákon poté, co přehlasovala veto prezidenta Václava Klause. Prezident tvrdí, že zákon je v rozporu s Ústavou i Listinou základních práv a svobod. "Zákon vracím především z toho důvodu, že je paušálním vyvlastňovacím zákonem a že formulace v něm obsažené jsou zneužitelné," uvedl již dříve Klaus. Zákon nijak blíže nespecifikuje neurčitý právní pojem "veřejný zájem", který může jako jediný ospravedlnit zásah do Ústavou zaručeného vlastnického práva, dodal. Veto prezidenta přehlasovalo 116 ze 177 přítomných poslanců. Proti jich hlasovalo 55. Zapotřebí bylo 101 hlasů. Předloha počítá s tím, že majitelé vyvlastňovaných nemovitostí dostanou buď finanční odškodnění podle ceny v místě obvyklé podle znaleckého posudku, nikoli už podle cenových tabulek, nebo nově hmotnou náhradu, například nový pozemek.

Odškodňování za pracovní úraz a nemoc z povolání zřejmě převezme od komerčních pojišťoven stát. Sněmovna přehlasovala veto Senátu a znovu schválila zákon o úrazovém pojištění, který s touto změnou počítá. Nyní normu posoudí ještě prezident. Odškodňování má nově převzít Česká správa sociálního zabezpečení. Nyní zaměstnavatelé platí úrazové pojištění jedné ze dvou pojišťoven určených zákoníkem práce - Kooperativě, nebo České pojišťovně. Situaci kritizovala Evropská unie, která navrhla dvě řešení - buď do systému zahrnout všechny pojišťovny, nebo převést pojištění na stát. Ministerstvo zvolilo druhou variantu. Naopak první možnosti dávali přednost zástupci zaměstnavatelů. Hospodářská komora s navrženým převodem úrazového pojištění zásadně nesouhlasí, řekl již dříve ČTK její prezident Jaromír Drábek. Návrh zákona je podle něj složitý, nepřehledný, obsahuje řadu technických chyb a je i nevýhodný.

Sněmovna opět schválila novelu mediálního zákona, která má stanovit pravidla digitalizace a podpořit tak rozjezd digitálního vysílání v České republice. Poslanci ji podpořili i s pozměňovacími návrhy Senátu. Předlohu, kterou podpořilo 122 ze 171 přítomných, nyní posoudí prezident. Česká republika je stejně jako další země před nástupem digitálního televizního vysílání. Postupným vypínáním současných analogových vysílačů a přechodem na digitální má vzniknout až 24 a možná i více volně přístupných celoplošných, regionálních či tématických programů. Nyní lidé bezplatně přijímají prostřednictvím pozemních vysílačů pouze čtyři celoplošné programy - ČT1, ČT2, Novu, Primu.

Česká republika si zřejmě od mezinárodní finanční instituce vezme třímiliardový úvěr na investice do vodárenství. Rozhodla o tom sněmovna, když přehlasovala senátní veto. Senátoři soudí, že vláda by měla na investice najít prostředky ve státním rozpočtu. Ministr zemědělství Jan Mládek již při projednávání předlohy v Senátu podotkl, že nepřijetí zákona by vedlo ke zvýšení cen vodného a stočného. Úvěr by podle něj mohly nabídnout i tuzemské banky, pokud budou schopny nabídnout nízký úrok a splatnost 25 let. Pokud by si ČR úvěr nevzala, mohlo by být podle předkladatelů zákona ohroženo splnění závazků vůči EU. Výběr instituce, která Česku úvěr poskytne, má být záležitostí ministerstva financí.

Víc peněz pro český film má přinést novela zákona o fondu kinematografie, kterou hlasy 127 ze 184 přítomných znovu schválila sněmovna. Pozměňovací návrhy Senátu poslanci nepodpořili. Nyní předlohu posoudí prezident. Novela by podle autorů z ministerstva kultury měla zhruba ztrojnásobit rozpočet fondu pro podporu nových českých filmů - z nynějších 70 milionů na 220 milionů korun ročně. Ministr kultury Vítězslav Jandák již dříve řekl, že v prvních letech by mohlo být ve fondu 300 až 380 milionů korun ročně. Filmaři po prvním hlasování ve sněmovně, počátkem února, novelu přivítali. Příliš se však nelíbí televizím či provozovatelům kin, jimž z nového zákona plynou povinnosti odvádět peníze do fondu.

Zákon, který měl otevřít cestu ke zveřejňování údajů o kvalitě léčby v nemocnicích, u poslanců neuspěl. Senát v březnu tento poslanecký návrh odmítl, protože se mu jevil jako příliš obecný. Sněmovna nyní senátní veto nepřehlasovala. K tomu je třeba nejméně 101 hlasů, pro normu ale zvedlo ruku jen 86 ze 167 přítomných poslanců. Debatu o zveřejňování podobných informací vedou politici i odborníci roky. Zatím ale není jasné, podle jakých kritérií se mají zdravotnická zařízení a lékaři posuzovat. Neúspěšný návrh zákona počítal s tím, že přesněji to vymezí ministerská vyhláška. Senátorům vadilo, že rozsah veřejných informací o úspěšnosti a cenách léčby má stanovovat ministerstvo.

Jiří Paroubek: Vláda svůj program splnila, nejslabší ministr je Němec

Premiér Jiří Paroubek tvrdí, že jeho vláda své programové prohlášení prakticky splnila. Nyní se proto hodlá naplno zapojit do předvolební kampaně, aby zabránil vítězství ODS. Roční působení své vlády považuje za úspěšné, i když v práci některých ministrů vidí rezervy. Za nejslabšího člena svého týmu označil unionistického vicepremiéra a ministra spravedlnosti Pavla Němce - kdyby podle něj byl sociální demokrat, už nejméně půl roku by ve vládě nebyl. "To nejlepší, co se podařilo, je to, že se zesílil hospodářský růst, zvýšila se životní úroveň občanů a ve společnosti se posílil absolutní sociální smír," řekl Paroubek při bilancování uplynulých 12 měsíců ve Strakově akademii. Připomněl rovněž, že hlavní priorita jeho vlády, ratifikace evropské ústavní smlouvy, padla kvůli odmítnutí dokumentu ve Francii a Nizozemsku. Připustil, že někdy mohla vláda postupovat jinak nebo že on osobně mohl stihnout více. "Hrozně rychle to uteklo," poznamenal.

Premiér si váží prosazených zákonů tím víc, že vláda podle něj pracovala v "nepřátelském prostředí" - Senát i prezident Václav Klaus podle něj brzdili legislativní činnost zvlášť při přijímání norem, které posilují sociální jistoty, podporují rodiny s dětmi či liberalizují společenský život. Nevidí nic špatného na tom, že řadu klíčových zákonů prosadil nikoliv se svými koaličními partnery z KDU-ČSL a Unie svobody-DEU, ale s opozičními komunisty, což mu mnozí vyčítají. "V parlamentní práci je důležitá pružnost," soudí. Spolupráce s KSČM podle něj nebyla postavena na ideologickém základě, ale jen s cílem prosadit vládní priority.

Ministr Rath vyzval ODS, ať se neskrývá za nespokojené zdravotníky

Za protesty zdravotníků stojí podle ministra zdravotnictví Davida Ratha ODS. Nejsilnější opoziční strana prý využila soukromých lékařů, zubařů a lékárníků k tomu, aby za ni jako "maňáskové" odvedli špinavou práci. Zdravotníci objektivní důvod k nespokojenosti nemají, řekl Rath. Krizový štáb lékařů připravil protesty na 26. května, požaduje Rathovo odvolání. Prezident České stomatologické komory Jiří Pekárek spojení lékařů s ODS popřel. "Vyzývám ODS, aby se přestala schovávat za nastrčené organizace a čestně předstoupila před občany a hájila svou vizi privatizace zdravotnictví, zrušení bezplatného zdravotnictví a vizi neviditelné ruky trhu, která jediná má řídit zdravotnictví," prohlásil David Rath. Předseda a pražský volební lídr ODS Mirek Topolánek se podle Ratha bojí vstupovat s ním do debat a posílá jiné, aby sám mohl dělat slušnou kampaň. "On o sobě rád prohlašuje, že je chlap s gulami, podle mého soudu nejde o chlapa s gulami, ale o velkého poseru," prohlásil Rath, který v Praze vede do voleb ČSSD.

Mirek Topolánek k tomu uvedl, že podobnou vulgaritou reagovat nebude. "Myslím, že dostatečně razantní (odpovědí) bude jeho prohra v Praze," uvedl na tiskové konferenci své strany. K vystupování v debatách řekl, že se naopak premiér Jiří Paroubek vyhýbá věcným diskusím. "Chceme komunikovat především s lidmi, kterých se opatření týkají, a ne s politiky, kteří o sobě tvrdí: Stát jsem já," prohlásil Topolánek.

Vláda letos navýšila platby pojistného za děti, důchodce a nezaměstnané, na rok to bude o sedm miliard korun více, takže lékaři dostanou za práci o pět procent více než loni. "Je to nejvyšší plošný nárůst za posledních asi deset let, nemají důvod k nespokojenosti," dodal Rath. Zdravotnictví spotřebuje za rok kolem 200 miliard korun, podle Ratha jde jeho kritikům z ODS jen o to, aby s těmito penězi mohli soukromě podnikat.

Židé četli v Den šoa a hrdinství jména obětí holokaustu

V Terezíně na Litoměřicku v úterý opět zněla jména židovských obětí z bývalého ghetta. Letos četli stovku jmen konkrétních mužů, žen a dětí Anna Lorencová a Pavel Werner. Oba utrpení v ghettu přežili. Pietní vzpomínky se zúčastnili i izraelský velvyslanec v ČR Arie Arazi a rabín Karol Sidon. V letech 1941 až 1945 zavlekli nacisté do Terezína na 155.000 Židů z celé Evropy. Na 35.000 jich tam v důsledku stresu, hladu a špatných ubytovacích podmínek zemřelo. Většina ostatních pak zahynula po transportu ve vyhlazovacích táborech. Od roku 1991 se v Terezíně čtou jména lidí, kteří do terezínského ghetta přišli a nikdy z něj již neodešli. Každý rok je to stovka jmen. Poslední tak v Terezíně zazní v roce 2340.

Židé četli v úterý, v Den šoa a hrdinství, jména obětí holokaustu i na pražském náměstí Míru. "Za druhé světové války jich zahynulo šest milionů, z českých zemí osmdesát tisíc - téměř devadesát procent těch, kteří zde žili. Kdybychom měli přečíst jména všech našich židovských spoluobčanů, kteří nepřežili šoa, nebyli bychom tu čtyři hodiny, ale několik týdnů," zaznělo z pódia na náměstí, kde se konal jeden z pietních aktů. K předčítaným jménům zavražděných lidí se promítaly fotografie - tak, aby se jména spojila s konkrétními tvářemi. Materiály shromažďují iniciátoři projektu Terezínské album, jehož cílem je sbírat, digitalizovat a zpřístupňovat portréty a další dokumenty obětí šoa v českých zemích.

Libčeves: Němci se hlásí k půli skládky, druhá skončí v meziskladu

Zhruba polovinu odpadu z černé skládky v Libčevci na Lounsku, u nichž se prokázal původ, zlikviduje Sasko-Anhaltsko. Druhou polovinu odpadu, u kterého policie neprokázala, že pochází z Německa, začnou Češi odvážet do meziskladu. Po jednání se zástupci německé strany ředitel strategického legislativního odboru ministerstva životního prostředí Jan Dusík řekl, že odvoz do meziskladu může začít už ve středu. Přesné termíny pro odvoz 2000 tun odpadu prokazatelně německého původu budou dojednány ve čtvrtek v Magdeburku. Protože odpad několikrát hořel, bude rozdělen na dva díly. Sasko-Anhaltsko se podle mluvčí ministerstva životního prostředí Karolíny Šůlové nechce hlásit hlavně k textilu, kterého je na skládce menší díl. Spolu s dalšími neprokázanými zbytky, ze kterých lze ještě vyčíst původ, proto zřejmě poputuje do českého meziskladu tento díl.

Zatím není jasné, zda prokazatelně německý odpad bude spálen v Česku nebo si ho Němci odvezou. Do čtvrtka si uložili účastníci úterní schůzky spočítat cenu likvidace. Podle neoficiálních informací by Němci raději zaplatili likvidaci v Česku, česká strana se tomu ale brání.

Odborníci začali v Libčanech zajišťovat nebezpečné chemikálie

Pracovníci společnosti Dekonta začali v areálu v Libčanech na Hradecku zajišťovat nejvíce nebezpečné chemikálie. Policie tam v pátek odhalila skladiště firmy SNOG HK s více než 1000 druhy nebezpečných chemických látek, například kyanidy a rtutí. Odborníci v protichemických oblecích ukládají nejvíce nebezpečné látky do mobilního chemického skladu, práce budou trvat přibližně týden, řekl ČTK generální ředitel firmy Karel Petrželka. Firma zatím odpad ukládá do mobilního skladu, který zamezuje případnému úniku látek. "Během týdne bychom měli zabezpečit nejvíce urgentní problémy, což je přibližně deset procent celkového množství chemikálií, zajištění zbývajících chemikálií bude zřejmě trvat měsíce," řekl Petrželka. Hejtman Královéhradeckého kraje Pavel Bradík v pondělí vyhlásil pro území Libčan stav nebezpečí, který firmě umožňuje vstup do soukromého areálu.

V ČR loni vyšlo 15.350 knih, roste počet dětských

V České republice v loňském roce vyšlo 15.350 knih. Oproti rekordnímu roku 2003, kdy vyšlo téměř 16.500 titulů, tak loni pokračoval mírný pokles v počtu vydaných knižních publikací. Loňský rok obecně se v množství vydané literatury vyznačoval stabilizací předchozího stavu, konstatuje na základě podkladů z Národní knihovny ČR Svaz knihkupců a nakladatelů, který statistiku zpracoval. I relativně velký počet vydaných knih však nevypovídá nic o kvalitě české knižní produkce. Na tom, že loňský rok nepřinesl mnoho výjimečných literárních počinů, se shodli i členové odborných komisí soutěže Magnesia Litera. Výsledky cen byly zveřejněny v pondělí; hlavní cenu dostala fotografická publikace Jana Reicha obsahující minimum textu, tedy "literatury", což také podle některých odborníků svědčí pro fakt, že rok 2005 byl na kvalitní literaturu chudší.

Loňský rok potvrdil trendy předchozích let. Český knižní trh si žádá především novinky a dalších vydání se dočká jen málo titulů. Vysoká čísla o počtu vydaných knih i v roce 2005 potvrzují skutečnost, že klesající náklady knih nakladatelé pro zachování stejného objemu finančního obratu kompenzují vydáváním velkého počtu titulů. Loni vydalo v ČR alespoň jednu knihu 1356 vydavatelů, což je zhruba jako předloni. Registrovaných nakladatelů přitom loni bylo daleko více - 3775; jejich počet rok od roku o několik desítek roste.

Na Špilberku chystají výstavu antifašisty Heartfielda

Na brněnském hradě Špilberk se ve čtvrtek otevře výstava fotografických koláží německého antifašistického výtvarníka Johna Heartfielda. Fotomontáže poukazující na nebezpečí fašismu a zesměšňující nacistické pohlaváry budou vystaveny v barokní kapli pevnosti. "Výstava Johna Heartfielda bude otevřena do podzimu a poté každé léto," řekla ČTK Michaela Budíková z Muzea města Brna, které na Špilberku sídlí. Koláže se stanou jednou z pravidelných sezonních expozic.

John Heartfield, který se narodil jako Helmut Herzfeld v roce 1891 a zemřel v roce 1968, prožil politicky i lidsky spletitý osud. Jako sirotek studoval na uměleckoprůmyslových školách v Mnichově a Berlíně, později patřil k hlavním představitelům dadaismu. Na protest proti německému šovinismu začal používat anglické jméno. Po nástupu Adolfa Hitlera k moci emigroval do Československa, kde působil do roku 1938. Po válce, kterou prožil v Anglii, se vrátil do Německé demokratické republiky a stále se stýkal s přáteli v Československu a v Brně, kde v roce 1964 vystavoval. Následně v roce 1966 daroval umělec Muzeu města Brna 18 kopií negativů fotomontáží z let 1924 až 1960, jejichž expozice byla na Špilberku poprvé slavnostně otevřena 27. července 1967. Po dlouholeté rekonstrukci hradu se Muzeum města Brna vrátilo k původní myšlence stálé instalace.

Dýmky z třebíčského muzea pocestují na východní Slovensko

Téměř 180 dýmek tvořících putovní výstavu třebíčského Muzea Vysočiny Tajemný svět dýmek budou moci od května do září obdivovat návštěvníci Muzea Betliar v okrese Rožňava na východním Slovensku. Výstava v hlavní turistické sezoně bude vzhledem k pravidelné vysoké návštěvnosti zámeckého areálu v Betliaru dobrou propagací kraje Vysočina, které je zřizovatelem Muzea Vysočiny. Sdělil to hejtman Miloš Vystrčil.

Putovní výstavu dýmek vytvořilo třebíčské muzeum už před deseti lety. Za tu dobu se dýmky představily v 25 muzeích a galeriích v Česku. Ve stálé expozici dýmek Muzea Vysočiny v Třebíči je kolem 360 sbírkových předmětů. Vedle dýmek jsou to i další kuřácké potřeby či obrazy kuřáků dýmek. "Návštěvníky našeho muzea proto zapůjčení putovní výstavy na Slovensko nijak neochudí," řekl ČTK ředitel Jaroslav Martínek.

Ze sportu:

České tenistky budou hrát baráž o Světovou skupinu Fed Cupu ve Francii. Loňské finalistky soutěže v čele se světovou jedničkou Amélií Mauresmovou jim pro víkend 15. a 16. července přisoudil los v sídle Mezinárodní tenisové federace v Londýně. I o místě konání zápasu rozhodlo losování.

Čeští hokejisté budou mít ve středu ve Stockholmu možnost zlomit nepříznivou bilanci s domácí reprezentací z této sezony. Proti Seveřanům zahájí mužstvo Aloise Hadamczika Švédské hokejové hry, závěrečný díl seriálu Euro Hockey Tour. Právě Švédové patří mezi nejméně oblíbené soupeře českých hokejistů - v této sezoně je nedokázali porazit ani v jednom ze čtyř vzájemných duelů včetně semifinále olympijských her v Turíně.

Výhrou 2:1 nad Belgií vstoupila česká fotbalová reprezentace do 16 let do turnaje Ballymena Cup v Severním Irsku. Skóre zápasu otevřel těsně po přestávce záložník Palko po centru Dostála, na vyrovnání Belgičanů v 59. minutě vzápětí odpověděl obránce Kašpar, jenž utkání rozhodl přízemní střelou z přímého kopu. Druhým soupeřem českého družstva je Kanada.

Krátce o středečním počasí v České republice:

Polojasno až oblačno, místy přeháňky nebo bouřky. Teploty 17 až 21 stupňů Celsia.