Zprávy

Prezident vetoval zákon o vyvlastnění

Prezident republiky Václav Klaus vetoval zákon o vyvlastnění. Podle jeho názoru je zákon v rozporu s Ústavou i Listinou základních práv a svobod. "Zákon vracím především z toho důvodu, že je paušálním vyvlastňovacím zákonem a že formulace v něm obsažené jsou zneužitelné," uvedl Klaus. Zákon nijak blíže nespecifikuje neurčitý právní pojem "veřejný zájem", který může jako jediný ospravedlnit zásah do Ústavou zaručeného vlastnického práva, uvedl prezident.

Zákon přijala sněmovna letos v březnu i s návrhy senátorů, kteří v únoru s požadavkem zpřesnit a doplnit zákon vrátili ho poslancům. Norma měla umožnit ve veřejném zájmu vyvlastnění pozemků či staveb za patřičnou náhradu. Majitelé vyvlastňovaných nemovitostí by tak měli dostat buď finanční odškodnění podle ceny v místě obvyklé podle znaleckého posudku, nikoli už podle cenových tabulek, nebo nově hmotnou náhradu, například nový pozemek. Stát by tak v zákonu dostal nástroj na urychlení výstavby silnic, dálnic a železnic.

Prezident tvrdí, že podle Listiny základních práv a svobod, předpisu s nejvyšší právní silou, je vyvlastnění nebo nucené omezení vlastnického práva možné ve veřejném zájmu, a to za náhradu a na základě zákona. Předložený zákon ale podle Klause nesplňuje listinou kladené požadavky.

Důvodem veta je podle Klause i to, že zatímco až dosud je možné na základě stavebního zákona vyvlastňovat pozemky kvůli veřejným stavbám, podle nového zákona by bylo možné vyvlastňovat i kvůli soukromé investici. "Úředník, a nikoliv demokratickou legitimitou disponující zastupitel, bude arbitrem mezi dvěma zájmy soukromých subjektů. (...) To není přípustné," napsal prezident.

Vláda chce dát na protipovodňovou prevenci dvojnásobek plánované částky

Na protipovodňová opatření by měl dát stát v letech 2007 až 2010 zhruba osm až deset miliard korun, což je dvojnásobek proti původně předpokládaným čtyřem až pěti miliardám. Na posílení zdrojů se ve středu usnesla vláda. Počítá se přitom s tím, že bude k dispozici protipovodňový fond v rozsahu deseti až 15 miliard korun, jehož zřízení má kabinetu v krátké době navrhnout ministr zemědělství Jan Mládek. Fond má mít formu zvláštního účtu, na němž se sejdou peníze z rozpočtu, privatizace a hlavně z půjčky od Evropské investiční banky.

"Doznívající povodně ukázaly akutnost financování protipovodňové prevence," uvedl Mládek po jednání vlády. Již postavená protipovodňová opatření podle něj zabránila ohrožení majetku a obyvatel na řadě míst, například v Moravském Písku, v Otrokovicích ve Svitavách, v Napajedlech či pod vodním dílem Nechranice na Ohři.

Pro následující období má MZe seznam protipovodňových investic za zhruba 10,5 miliardy korun. Z něho by se měla podle efektivnosti vybírat akce pro druhou etapu programu prevence před povodněmi v letech 2007 až 2010. Podle Mládka půjde zřejmě spíš o menší akce, protože velké stavby podléhají dlouhému schvalovacímu procesu.

I při zajištění dostatečného množství peněz výstavba protipovodňových opatření v některých případech naráží na postoje ochrany přírody, vlastníků půdy a nemovitostí, i na odpor obcí k územním řízením a změnám územního plánu. Důsledkem je pak podstatné zdržení některých akcí, podotkl ministr.

Podle zprávy, kterou dnes kabinet projednal, bylo zatím z celkových 4,15 miliardy korun na první etapu programu prevence před povodněmi vynaloženo zhruba 2,9 miliardy korun. Financování jde z národních zdrojů a půjčky od Evropské investiční banky. Dokončeno nebo zahájeno bylo 312 stavebních akcí. Původní časový rámec let 2002 až 2005 stát kvůli komplikované přípravě některých investic prodloužil do roku 2007.

Zdravotníci chtějí v květnu celý týden protestovat proti ministru Rathovi

Nespokojení lékaři, stomatologové a další zdravotníci budou v květnu celý týden protestovat proti politice ministra zdravotnictví Davida Ratha. Shodl se na tom jejich krizový štáb. Přesný termín tzv. "týdne zdravotnického neklidu" oznámí koncem dubna.

Kandidátem vlády na ředitele VZP je šéf fakultní nemocnice Horák

Kandidátem vlády na generálního ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) se stal šéf pražské Všeobecné fakultní nemocnice na Karlově náměstí Pavel Horák. Kabinet schválil jeho kandidaturu na návrh ministra zdravotnictví Davida Ratha. Definitivně o nástupci odvolané Jiřiny Musílkové rozhodne sněmovna, možná ještě na své dubnové schůzi. Odvolání bývalé dlouholeté šéfky VZP Jiřiny Musílkové zdůvodnil ministr špatným hospodařením pojišťovny pod jejím vedením.

Horák své schopnosti podle Ratha prokázal, když vedl tři pražské nemocnice dohromady - vedle všeobecné fakultní také Thomayerovu nemocnici v Krči a Bulovku. Během roku dokázal podle ministra zlepšit jejich hospodaření. Kritériem při výběru kandidáta podle ministra byla Horákova bezpartijnost, manažerské schopnosti a hmatatelné výsledky vedení zdravotnické organizace.

VZP hospodaří ročně asi se 110 miliardami korun. Její dluh loni činil asi 14 miliard. Rath na pojišťovnu v listopadu uvalil nucenou správu. Od té doby stát zvýšil platby pojistného za děti, studenty, nezaměstnané a důchodce. Pojišťovna získala i několik miliard pojistného za zrušené státní podniky.

Vláda dá VZP další miliardy

Vláda schválila 2,5 miliardy korun pro Všeobecnou zdravotní pojišťovnu (VZP). Nebude to půjčka z rozpočtu, ale tzv. předsunutá platba. Letos jde už o několikátou státní pomoc největší zdravotní pojišťovně. V pořadí již druhá předsunutá platba VZP podle ministra zdravotnictví Davida Ratha nezadluží systém v době, kdy už bude po volbách vláda v nové sestavě. Předsunuté platby jsou podle něj koncipovány tak, že jimi stát pravidelně podporuje hospodaření VZP v zimních měsících, kdy jsou lidé víc nemocní. Oproti zimě jsou výdaje zdravotních pojišťoven v létě o deset procent nižší. Další předsunutou platbu si podle něj vláda může dovolit také díky nedávnému zvýšení odvodů státu za jeho pojištěnce.

Ke konci loňského roku evidovala VZP závazky po lhůtě splatnosti za víc než 10 miliard korun, do konce června by se měly podle ministerstva snížit na polovinu. V současnosti činí propad financí VZP zhruba sedm miliard korun. Na polovinu by se měla ke konci roku z 34 dnů zkrátit také doba, po kterou nemocnice na platby od VZP čekají. Rathovi kritici však namítají, že za zlepšující se situaci VZP může zejména miliardová státní pomoc, a nikoli úspory na výdajích.

Jen třetina lidí už ví, koho bude volit

Zatím zhruba třetina voličů má v současnosti jasno v tom, komu dá hlas v červnových sněmovních volbách. Obdobně velký podíl lidí se teprve rozhoduje, bude rozhodovat nebo své rozhodnutí odkládá. Při porovnání se situací z října 2005 je ale patrný mírný posun ve prospěch rozhodnutých voličů. Vyplývá to z průzkumu, jehož výsledky zveřejnily společnosti Median a Gabal Analysis and Consulting.

Jednoznačně rozhodnuto zúčastnit se voleb je více než 30 procent voličů, dalších téměř 36 procent připouští, že se voleb spíše zúčastní. K volebním urnám odmítá přijít 16 procent dospělé populace, zbývajících 18 procent svou účast spíše vylučuje.

Favoritem nadcházejících voleb je podle průzkumů veřejného mínění ODS. Další místa patří ČSSD, KSČM a Straně zelených. Výsledek volebního klání však může ovlivnit zejména to, kolik lidí se dostaví do volebních místností. Nižší volební účast nahrává podle politologů stranám s disciplinovanějšími voliči - tedy lidovcům a komunistům.

Vláda schválila smlouvu s Kanadou usnadňující práci mladým

Vláda schválila česko-kanadskou smlouvu, která usnadní pracovní pobyty mladých lidí v obou zemích. Pokud dohodu odsouhlasí také parlament a podepíše prezident, budou moci Češi v Kanadě a Kanaďané v Česku od příštího roku získávat pracovní víza a povolení. Obdobné ujednání má Česko již s Novým Zélandem a nyní probíhá ratifikace dohody s Austrálií.

Úprava má pomoci také školám a neziskovým organizacím navázat užší spolupráci při výměně mladých stážistů. Česko se tak zřejmě stane první zemí ve střední Evropě, se kterou Kanada smlouvu uzavře. Podobné ujednání má Ottawa s 12 západoevropskými státy. Kanada chce počátkem příštího roku důkladně přezkoumat také vízovou povinnost pro české turisty. Česká republika by se měla do konce roku 2007 stát členem Schengenského systému, což by Kanada podle svých představitelů vzala v úvahu. Vízová politika kanadské vlády je založena především na posouzení možných rizik a přínosů pro tamní společnost. Kanada ale bere v potaz také politiku Spojených států, s nimiž má nestřeženou hranici. Kanaďané pro cesty do Česka vízum nepotřebují.

Česko již s Kanadou bezvízový styk mělo. To se změnilo v roce 1997, kdy do této zaoceánské země začali čeští občané hromadně odcházet, a žádali tam o azyl.

České centrum v Praze představí zajímavé zahraniční projekty

Zajímavé projekty a počiny dvaceti Českých center v zahraničí chce českému publiku představit vznikající pražská pobočka. Kavárna, galerie a po rekonstrukci i malý sál by se měly veřejnosti otevřít 20. dubna. "V Českých centrech v zahraničí se uskuteční více než dva tisíce kulturních i jiných akci. My bychom to rádi dali na vědomí i české veřejnosti," uvedla ředitelka pražského centra Dana Brabcová.

V prvním období svého fungování se výstavní aktivity centra zaměří především na současné výtvarné umění, design a architekturu. Kromě výstav centrum plánuje i přednášky nebo setkání se známými Čechy žijícími v zahraničí. Spolupráci chce také nabídnout pražským kulturním institucím ostatních zemí.

Pražské České centrum, které sídlí v Rytířské ulici, zahájí činnost výstavou Odlet. Šest současných českých výtvarníků v ní představí svůj pohled na šest evropských metropolí. Upozornit na zahájení provozu centra má 20.dubna i Noc literatury. Na devíti místech hlavního města budou čeští umělci číst ukázky z knih autorů 18 zemí, kde Česká centra působí.

Pražské centrum by mělo fungovat i jako informační středisko. "Zájemci zde naleznou například informace o programech jednotlivých center v zahraničí nebo pomoc při zprostředkování spolupráce se zahraničními institucemi," řekla Brabcová. Mělo by být zároveň i zázemím pro fungování a koordinaci práce Českých center.

Česká centra jsou nástupci kulturních a informačních středisek, jež působila v zahraničí od počátku 50. let až do rozpadu Československé federace. Po roce 1989 a vzniku České republiky byla jejich síť rozšířena i o státy západní Evropy a USA. V současnosti funguje 20 poboček v 18 zemích. V zahraničí prezentují Česká centra především českou kulturu, poskytují ale také informace turistům či podnikatelům.

Senát schválil zákon o podpoře kultury, umožní záruky za díla

Zavedení státních záruk za umělecká díla a další kulturně hodnotné předměty zapůjčené na výstavy umožňuje návrh zákona o podpoře kultury, který hladce schválil Senát. Předlohu nyní posoudí prezident. Pořadatelé výstav by díky normě nemuseli platit často velmi drahé komerční pojištění. Právě kvůli vysokým nákladům na pojištění se v minulosti některé výstavy do tuzemska nedostaly. Ministerstvo kultury již dříve uvedlo, že státní záruky za zápůjčky jsou ve světě běžnou praxí.

Ombudsman má výhrady k provozu policejních cel

Ombudsman Otakar Motejl má výhrady k práci policie při umísťování zadržených do policejních cel a také ke stavu těchto zařízení. Zákon mu od letošního ledna ukládá, aby cely kontroloval a dohlížel, zda jsou respektována práva zadržených. Pracovníci kanceláře ombudsmana již navštívili 110 policejních cel. O nedostatcích budou v nejbližších dnech informovat ministerstvo vnitra.

Ombudsman má výhrady k nejednotnosti policie při poučování zadržených o jejich právech a povinnostech či k jejímu postupu při bezpečnostních prohlídkách, ale například i k nedůstojným podmínkám v policejních celách. "Pořídili jsme i obsáhlou fotodokumentaci, která ukazuje, že jsou nutné i různé technické úpravy," řekl Motejl. V souvislosti s využíváním policejních cel podle něj je nutné nejen změnit vnitřní policejní předpisy, ale také doplnit zákon o policii a rovněž trestní řád. Zákon o policii by měl podle Motejla zpřesnit okolnosti, za nichž jsou zadržení poučováni o svých právech a povinnostech. Zákon by měl například vyjasnit právní režim, za něhož jsou agresivní zadržené osoby na cele poutány ke kovovým madlům. Za klíčové považuje ombudsman, aby zákon stanovil, že bezpečnostní prohlídku zadrženého může provádět pouze osoba stejného pohlaví bez účasti osoby opačného pohlaví. Důstojnost zadržených by mělo zlepšit oddělení toalety od ostatního prostoru v cele. Zatím tomu tak není, což může být pro zadržené choulostivé. V cele jsou obvykle umístěni dva lidé.

Trestní řád by měl být podle ochránce práv upraven tak, aby bylo zadrženému jasně přiznáno právo informovat o svém zatčení a celé situaci třetí osobu - tedy někoho ze svých blízkých. Veřejný ochránce práv také chce, aby policie do budoucna v celách ztlumovala silné osvětlení v noci a umožnila zadrženým se vyspat. Zatím se tak někde neděje s odůvodněním, že světlo je nutné pro provoz kamerových systémů zaznamenávajících dění v policejních celách.

Odpovědnost za následky konfliktu musí nést útočník

Odpovědnost za následky konfliktu by měl nést útočník, i když ze střetu nakonec vyjde jako poškozený. Nejvyšší soud (NS) s tímto odůvodněním zrušil rozsudek nad hlídačem, který při pranici postřelil opilého útočníka. Podle NS, který své rozhodnutí z 28. března zveřejnil až nyní, šlo o nutnou obranu, nikoliv o trestný čin. Podobně NS rozhodl nedávno v případu správce ubytovny, který postřelil dva Ukrajince.

Pracovník ostrahy z Prahy se v roce 2004 snažil vykázat opilého muže od vrat firmy, kterou hlídal. Muž se ale nenechal odehnat, nereagoval ani na varovný výstřel do země a hlídače napadl. "Obviněný se bránil nataženou levou rukou, přičemž v pravé ruce držel u těla odjištěnou střelnou zbraň, z níž vyšel výstřel," je popsáno ve spisu. Rána prostřelila útočníkovi stehno a způsobila mu tříštivou zlomeninu stehenní kosti. Obvodní soud pro Prahu 10 hodnotil hlídačovo chování jako trestný čin ublížení na zdraví a tuto interpretaci přijal i Městský soud v Praze. Nejvyšší soud obě rozhodnutí pražských soudů zrušil.

"Celkově lze rozhodnutí obou soudů charakterizovat tak, že příliš přísně činila obviněného odpovědným za výsledek konfliktu, který vyvolal poškozený a v jehož průběhu se obviněný ocitl v postavení obránce. Nejvyšší soud zastává názor, že riziko za výsledek konfliktu, který je konfliktem útočníka a obránce, musí primárně nést útočník," vysvětlili soudci Nejvyššího soudu.

Úřady, letový provoz a tajné služby o letounech CIA nevědí

České úřady a kontrarozvědka údajně nevědí o tom, že by na českém území měla mezipřistání letadla najatá americkou Ústřední zpravodajskou službou (CIA) s utajovanými vězni na palubě. Některé úřady to prý ani nemohou ověřit: řízení letového provozu říká, že údaje o civilních letech dlouhodobě nearchivuje, tajné služby uvádějí, že provoz na letišti nesledují. Ministerstva obrany, vnitra, dopravy a zahraničí na dotaz ČTK mezipřistání nepotvrdily.

Informaci, že na českém území i v jiných státech přistály pod zástěrkou civilního letu letouny CIA se zajatci, znovu přinesla minulý týden organizace Amnesty International ČR (AI). Podezřívá evropské vlády, že nad těmito praktikami zavíraly oči. Již dříve o letounech CIA spekulovala média. AI požádala o stanovisko českou vládu, která se obrátila na ministerstva vnitra a obrany. Ta o přeletech nevědí, v tomto duchu ministerstva odpověděla úřadu vlády i AI. V dopise od ministra vnitra Františka Bublana se podle AI píše, že policie neměla podezření na nezákonné omezování svobody lidí v letadlech s mezipřistáním v ČR. Pokud by takovou událost zjistila, policie by zasáhla, napsal Bublan AI.

"Bohužel stále nevíme, jaké konkrétní kroky byly učiněny k plnému vyšetřování informací o pohybu letounů užívaných CIA v Praze," sdělil dnes ČTK ředitel AI Zdeněk Rudolský.

Ministerstvo dopravy uvedlo, že USA a Česko by neporušily úmluvu o mezinárodním civilním letectví, pokud by v ČR přistála letadla s civilní registrací. Podle úmluvy, na níž odkazuje i Řízení letového provoz, veškerá letadla smluvních států používaná na nepravidelných letech mohou přelétávat a přistávat na jejich území bez povolení, pokud nejsou využívány pro obchodní účely.

AI soudí, že CIA zneužívá leteckou praxi a obchodní dohody, aby mohla v rozporu s mezinárodním právem přepravovat zajatce. "Stát, který vědomě pomáhá nebo asistuje jiné zemi v porušování mezinárodního práva, nese za tento čin zodpovědnost," zdůraznil Rudolský.

Mluvčí Řízení letového provozu Klíma uvádí, že lety jsou prováděny podle předpisů a na základě mezinárodních pravidel. Lety podléhají dodání letového plánu. Ten je určen pro Řízení letového provozu, který je poskytovatelem služeb ve vzdušném prostoru. "Řízení letového provozu však údaje nearchivuje, pouze na základě bezpečnostních předpisů uchovává krátkodobě radarová data a záznamy hlasové komunikace," uvedl Klíma.

Na informace o letounech CIA reagovala německá opozice. Kvůli přeletům chce do německého parlamentu před vyšetřovací výbor předvolat českého ministra zahraničí Cyrila Svobodu.

Počasí

Noc je oblačná, místy se vyskytuje déšť nebo déšť se sněhem, od vyšších poloh sněžení. Teploty 1 až 5 stupňů.

Čtvrtek má být oblačný až zatažený, místy deštivý, na horách sněžení. Teploty 8 až 12 stupňů. Povane mírný západní vítr do 25 km/h. Tlak slabě klesne.