Zprávy

Nomura: ČR neuspěla s protižalobou v arbitráži; MF má jiný výklad

Česká republika neuspěla podle společnosti Nomura s protižalobou v arbitráži, kterou proti českému státu vede firma Saluka za svou zmařenou investici do bývalé Investiční a Poštovní banky. Rozhodl o tom v pátek londýnský arbitrážní tribunál, uvedla v tiskové zprávě Nomura, do jejíž skupiny Saluka patří. Podle ministerstva financí však tribunál rozhodl o tom, že spor bude veden prostřednictvím dvou samostatných a oddělených arbitrážních soudů.

Saluka požaduje po České republice za ztráty z investice do zkrachovalé IPB až 40 miliard korun. Český stát naopak na Nomuře uplatňuje náhradu škody až 263 miliard korun. Nomura ji údajně způsobila tím, že se podílela na pádu IPB a profitovala z řady transakcí, jež krachu banky předcházely. Jde například o vyvedení a následný prodej českých pivovarů Plzeňský Prazdroj a Radegast.

"Ve sporu se tak dodrží logika vzájemných žalob, kdy Saluka zažalovala Českou republiku a posléze Česká republika zažalovala Nomuru a Saluku," uvedl mluvčí MF Marek Zeman. Nomura ale tvrdí, že na základě rozhodnutí bude londýnská arbitráž nadále jednat pouze o nárocích, které vznesla Saluka. "Není pravda, že (tribunál) rozhodl o tom, že budou souběžně vedena dvě oddělená řízení - jedno o nárocích Saluky a druhé o protižalobě České republiky," reagoval mluvčí Nomury Jiří Hrabovský.

Rozhodnutí, podle něhož tribunál není příslušný rozhodovat o nárocích České republiky na náhradu škody vůči Nomuře a Saluce, podle Zemana výrazně zjednoduší průběh obou řízení. Také Nomura věří, že se arbitrážní řízení opět rozběhne na plné obrátky a co nejdříve dospěje k závěrečným slyšením ve věci nároků Saluky.

Zeman považuje za nejdůležitější součást rozhodnutí to, že tribunál přijal argumentaci České republiky a bude se zabývat otázkou, zda Saluka vůbec byla řádným investorem, který se může dovolávat právní ochrany podle smlouvy o ochraně investic. Česká republika zažalovala Nomuru v prosinci 2002, když podala v Curychu samostatnou arbitrážní žalobu a zároveň v Londýně protižalobu v již existujícím sporu. "V Curychu se zatím arbitři radí o tom, zda toto podání přijmou k projednávání či nikoli. Očekává se, že rozhodnutí padne zhruba za měsíc," uvedl Hrabovský.

V pondělí se novináři pokusí vystřelit na vedení české armády

V pondělí se skupina českých novinářů pokusí dostat do mířidel zbraní ministra obrany Miroslava Kostelku a několik generálů české armády. Vojáci totiž pozvali žurnalisty do výcvikového prostoru Dědice u Vyškova, aby jim předvedli možnosti laserového výcvikového systému imitace střelby MILES (Multiple Integrated Laser Engagement Systems). Vrcholem ukázky bude přestřelka mezi vedením armády a ministerstva a lidmi, kteří o generálech píší. S americkým systémem, který má česká armáda k dispozici od počátku 21. století, se dají svádět skutečné bitvy. Ostrou munici ale nahrazuje laserový paprsek a speciální čidla vyhodnocují zásah. Systém se dá používat nejen při výcviku pěchoty, ale i při taktickém výcviku mechanizovaných jednotek, protože se dá namontovat i na vojenskou techniku. Zařízení za 165 milionů korun bylo zaplaceno z amerického programu obranných investic v zahraničí. Systém vyrábí firma Lockheed Martin Information Systems.

Dodávka laserového simulátoru bojových operací české armádě byla s Američany dohodnuta kvůli výborným zkušenostem armád Severoatlantické aliance i českých velitelů s tímto systémem. České jednotky si systém MILES při cvičeních v zahraničí již několikrát vyzkoušely, přímo v USA například v letech 1995 a 1997 při cvičení Cooperative Nugget v Fort Polku ve státě Louisiana.

Zařízení tvoří laserový zářič na hlavni zbraně a čidla na výstroji, takže je možné účinnost střelby okamžitě vyhodnocovat. Češi mají k dispozici už třetí generaci systému, která je nejpokročilejší z řady simulačních zařízení střelby, která se používají v armádách NATO, včetně armády USA.

Nevládní organizace budou mapovat znečištění toxickými látkami

Nevládní organizace z několika evropských zemí včetně Česka budou sledovat míru znečištění toxickými látkami v místech, kde byly sklady pesticidů, chemické provozy nebo spalovny odpadů. Dohodli se na tom ekologičtí experti na mezinárodní konferenci v Brandýse nad Labem, která se konala koncem týdne. ČTK to sdělil Jindřich Petrlík z ekologického sdružení Arnika, které akci pořádalo. Na závěr konference přijali ekologové deklaraci, v níž požadují zpřísnění nově navržené chemické politiky Evropské unie a "omezení vlivu průmyslu a vysoce postavených politiků, kteří upřednostňují ekonomické výhody průmyslu před zdravím a budoucností obyvatel".

Ekologové také chtějí, aby byla ukončena výroba a používání polyvinylchloridu (PVC). Už počátek jeho výroby je podle nich spojen se vznikem vysoce toxických perzistentních organických látek. Dioxiny a další perzistentní organické látky považují za nebezpečné již ve stopových koncentracích. Nevládní organizace budou usilovat také o eliminaci znečištění životního prostředí. Experti se shodli na tom, že je nutné přejít od nebezpečných spaloven k čistějším formám likvidace odpadů. Mezinárodní konferenci Perzistentní organické látky, odpady a chemická politika v Evropě pořádalo sdružení Arnika spolu s mezinárodní sítí nevládních organizací IPEN. Sjelo se na ni asi 45 odborníků a ekologických aktivistů ze 14 evropských zemí a USA.

Newton IT: Média psala v dubnu hlavně o Klausovi a Špidlovi

Nejčastěji zmiňovanými politiky v médiích byli v dubnu prezident Václav Klaus a premiér Vladimír Špidla. V porovnání s nimi podstatně méně psala média v dubnu o ministru zahraničí Cyrilu Svobodovi (KDU-ČSL), ministru vnitra Stanislavu Grossovi, bývalé ministryni zdravotnictví Marii Součkové a jejím nástupci Jozefu Kubinyim (všichni ČSSD) a exprezidentu Václavu Havlovi. Vyplývá to z analýzy společnosti Newton Information Technology (Newton IT).

O Klause se média zajímala kvůli jeho sporu se Senátem o jmenování ústavních soudců. Sdělovací prostředky zaznamenaly úmysl senátora Zdeňka Bárty (za KDU-ČSL) podat na Klause kvůli těmto průtahům žalobu pro velezradu. Média psala také o prezidentově vetu zákona o dani z přidané hodnoty (DPH) a jeho návštěvě Číny.

Klaus, Špidla, Součková a Kubinyi byli v médiích zmiňováni i kvůli odvolání Součkové a jmenování Kubinyiho jejím nástupcem. Špidly si média všímala i v souvislosti s novým parlamentním hlasováním o zákonu o DPH, snahou účinněji bojovat s nelegálními odposlechy, projevem v Senátu na téma evropské ústavy a schůzkami se zahraničními politiky.

Na Svobodu se zájem médií zaměřil kvůli dopravní nehodě jeho služebního vozu a těžkým zraněním, jež ministr zahraničí při havárii utrpěl. Média informoval o letecké přepravě zraněného ministra z brněnské nemocnice na pražské hlasování sněmovny o novém zákonu o DPH. Klaus byl v dubnu nejčastěji zmiňovaným politikem ve všech typech médií, tedy v celostátních denících, regionálních titulech, na internetových serverech, v rozhlasovém a televizním zpravodajství a publicistice a v časopisech zaměřených na ekonomiku.

Vrcholem Slavností svobody byla v Plzni vojenská ukázka

Vojáci v německých uniformách, hákové kříže na budově poslední německé posádky, američtí vojáci na džípech i domy a ulice Plzně - ti všichni měli roli v ukázce kapitulace německé brané moci a zajetí okupační posádky Plzně. Přestože ukázka byla fiktivní a podobný příběh se nikdy nestal, představení, které začalo u borských kasáren téměř na konci města a skončilo ve vojenském táboře v centru, přilákalo pozornost mnoha Plzeňanů. Vše začalo před budovou kasáren na Borech, které se proměnily v sídlo německé posádky. Když poslední příslušníci wehrmachtu odmítli kapitulaci nabízenou českým národním výborem, přijeli v koloně američtí vojáci. Němci při pohledu na vojenskou sílu protivníka kapitulovali a nechali se zajmout a odzbrojit. V koloně džípů pak pochodovali mezi běžným provozem asi nejrušnější plzeňskou ulicí - Klatovskou třídou.

O osvobození německých zajatců se sice pokusil ojedinělý ostřelovač, Američané ale zajatce i své životy při krátké přestřelce ubránili a dovedli Němce až do zajateckého tábora. Tábor byl celé čtyři dny oslav postavený v centra města v Mlýnské strouze a návštěvníci si zde mohli prohlédnout nejen jeho vybavení, ale také zažít jeho režim. Na poslední odpor Němců v již téměř osvobozené Plzni dodnes živě vzpomínají snad všichni pamětníci. Z věže kostela svatého Bartoloměje totiž německý ostřelovač střílel na americké vojáky vjíždějící na náměstí. Ukázka zajetí německé posádky, které se účastnilo více než pět desítek členů klubů vojenské historie, byla vrcholem Slavností svobody. Oslavy 59. výročí osvobození Plzně americkými vojáky začaly oficiálními pietními akty ve čtvrtek 6. května, kdy v roce 1945 Američané Plzeň osvobodili. Slavnosti, které pokračují zejména kulturním programem, v neděli večer skončí.

Česká republika je týden v Evropské unii.

Vlajky deseti nových zemí se permanentně uhnízdily na nových stožárech a staly se součástí koloritu. Zazněla spousta velkolepých promluv o historickém významu okamžiku. Konaly se slavnosti, večírky, trachtace a jiné šibřinky. Pavel Telička se nastěhoval do devátého poschodí skleněné budovy na rohu ulic Breydel a Belliard, spolu se třemi členy svého kabinetu a několika sekretářkami. Jeho pondělní tiskovka o bruselském startu Závodu míru byla vůbec prvním formálním vystoupením některého z nových komisařů před novináři. Ve středu je posvětil Evropský parlament, o den později členské státy. Zbývá ještě složit přísahu, což prý podle ustavujících smluv není nezbytná podmínka komisařování, takže se to stane až v červnu. Na první schůzi ve třiceti se probíraly stěžejní otázky jako ústava a finanční výhled. Telička se vyjadřoval ke všemu. Polská Danuta Hübnerová pak měla potíž tisku vysvětlit, proč podporuje postoj komise k ústavě, když ho její vláda, je-li jaká, odmítá.

Komise se zatím nerozhoupala k žádným hrozbám na adresu nových členů, i když se o nich po chodbách šušká. Poláci čekají, že dostanou vyhubováno za státní pomoc ocelárně Huta Czenstochowa, Maďaři za zjednodušený systém zatížení malých podniků daní z přidané hodnoty a Čechům by se mohlo stát, že se nebude líbit zdanění dětských plen pětiprocentní sazbou DPH nebo neexistence rostlinolékařského zákona. Podle dobrého zdroje však netřeba čekat nějaké rychlé procedury - doba hájení potrvá přinejmenším celý květen. První zasedání Výboru stálých zástupců (Coreper) rozšířené unie se muselo odbýt bez českého velvyslance, protože Jan Kohout řídí nadále ministerstvo zahraničí místo zraněného Cyrila Svobody. V sekretariátu Rady EU se vyskytly dohady, jak to vlastně ti Češi s tou unií myslí, když do Coreperu posílají jenom nižší diplomaty. Přesto o sobě dalo Česko vědět, například tvrdým postojem při debatě o mandátu pro jednání se Švýcarskem o zdanění úroků z bankovních vkladů.

Evropský parlament se sešel naposled v dosavadním složení, včetně pozorovatelů z nových zemí, kteří se na dva a půl měsíce proměnili v řádné poslance. Poslancování je nebude stát moc úsilí, protože běží volební kampaň a parlament nezasedá. Dlouze se debatovalo o osudech rozšířené EU, ale docházelo také ke scénám dojatého loučení, protože spousta poslanců už v červnových volbách nebude kandidovat a některé výrazné osobnosti se ve svých stranách neprosadily na nepochybně zvolitelná místa. Z českých protagonistů jsou to třeba Vladimír Laštůvka (ČSSD), který léta spolupředsedal parlamentnímu výboru přidružení EU-ČR, jeho předchůdce v této funkci Daniel Kroupa (nezávislý), ale také Pavel Svoboda, momentálně předseda integračního výboru v Poslanecké sněmovně, jemuž druhé místo na kandidátce US-DEU zdaleka nezaručuje návrat do EP. Nebo Jarmila Konečná (KSČM), která proslula jako nejmladší pozorovatelka.

Právě v parlamentu prošel zatěžkávací zkouškou nový jazykový režim. Na poličkách v tiskovém středisku přibyly nové značky, také CS a SK, a pod nimi úhledné komínky dokumentů v češtině a slovenštině - některé přeložené výrazy zněly až nepatřičně. Jitka Špačková z tiskového oddělení svedla celonoční boj s technikou, ale i jí se nakonec povedlo obšťastnit novináře českým shrnutím třídenního zasedání.

Zato v sídle Evropské komise hlavně polští žurnalisté pokračovali v boji za svá práva, tedy za tlumočení "velkých" tiskovek po zasedání kolegia do všech oficiálních jazyků. Mluvčí Reijo Kemppinen unaveně vysvětloval, že není dost kabin, že se všichni dočkají, až se EK po prázdninách přestěhuje do rekonstruovaného paláce Berlaymont, a prosil o shovívavost. Jinak to v Bruselu týden po rozšíření vypadá pořád stejně. Zatímco noviny žily událostí několik dní, lidem nepřipadala dvakrát důležitá; podobně jako ostatní národové dosavadní "patnáctky" nepociťovali příliš důvodů k oslavě. Dobře to vystihl francouzský týdeník Le Nouvel Observateur, když napsal, že cítí "lehkou nevolnost a hanbu", když vidí, že "radost deseti nováčků z připojení k nám je tisíckrát větší něž naše radost z jejich uvítání".

Neplatí to zajisté obecně. V Dublinu minulý týden sice tisk zajímalo víc nasazení vodních děl proti několika desítkám demonstrantů než samotná ceremonie vstupu deseti zemí, lidé si ho však byli pozitivně vědomi. Jako onen hoteliér, který si odmítl nechat zaplatit za tři noci. "Přece nebudete mít celý život spojen vstup vaší země do unie s tím, jak jste u mě musel vyklopit tři stovky," vysvětlil s odzbrojující logikou.

Prazdroj a Delhaize nabízejí pivko pro každou belgickou rodinu

"Rundu pro celou Belgii" nabízí ve víkendovém tisku český pivovar Plzeňský Prazdroj spolu s belgickou distribuční firmou Delhaize, které v České republice patří řetězec supermarketů Delvita. Kdo si vystřihne kupon, dostane v samoobsluze třetinku plzně zadarmo. V reklamě stojí, že Pilsner Urquell je "jediný pravý pils", který oplývá "jedinečnou chutí" a "rafinovanou nahořklostí". Má se pít pokud možno v originální sklenici na kulaté nožce o teplotě pět stupňů Celsia. Akce se koná, jak jinak, na oslavu vstupu Česka do Evropské unie. Výměna pivka za kupony funguje dokonale. Delhaize na ní neprodělá - třetinku normálně prodává za 91 centů (28 korun). V zemi, kde se "pils" kupuje zásadně po bednách, se nikdo nespokojí s jednou lahvičkou.

Nájezdy zajistily Američanům bronz na úkor Slovenska

Bronzové medaile na mistrovství světa získali hokejisté Spojených států amerických, kteří se vrátili na pomyslné stupně vítězů po osmi letech. V dnešním utkání o třetí místo v pražské Sazka Areně rozhodli čtvrtfináloví přemožitelé českého týmu o svém vítězství nad Slovenskem až v samostatných nájezdech. V normální hrací době ani v prodloužení branka nepadla. Střelcem vítězného gólu byl stejně jako proti Čechům obránce Andy Roach.

Souboj dvou zklamaných semifinalistů začal lépe pro americké hráče, hlavně díky dvěma přesilovým hrám. Slovenská defenziva však byla i ve čtyřech pozorná a soupeře nepustila k žádné větší šanci. Přesto musel Chára obětavě zasáhnout na brankové čáře a chytit Lašákem pouze vyražený puk směřující do odkryté slovenské klece. V momentě Halpernova pokusu hrály oba týmy v pěti. Ani Lašákův protějšek Conklin moc práce neměl, vážněji jej prověřil pouze Petrovický. Přesto měli v závěru první třetiny Slováci blízko k první brance. Americký gólman až na poslední chvíli zkrotil poskakující puk, který se nečekaně odrazil od jednoho z jeho spoluhráčů. Neurovnaná hra s minimem šancí na obou stranách pokračovala i po první přestávce. Zatímco Slovensko se pokoušelo otevřít skóre pomocí časté střelby, tradičně dobře bruslící Američané se snažili prosadit důrazem zejména před brankou. Nejblíže k otevření skóre měl Malone, ale Lašák jeho střelu zastavil betonem.

Vzhledem k tomu, že oběma týmům nepomohly k brance ani přesilové hry, směřovalo utkání postupně do prodloužení. I díky pozorným Lašákovi a Conklinovi, na které nevyzráli Cullen respektive Šatan, skončil zápas stejně jako v základní skupině nerozhodně. Tentokrát se muselo hrát 'přesčas'. Dvě vteřiny před koncem normální hrací doby byl vyloučen Hauer a po tříminutové přestávce museli Američané čelit přesilovce čtyři na tři. Proti Šatanovi v největší šanci však zasáhl Conklin a koncem betonu puk vyrazil. Když poté Westrum s Gillem nezakončili úspěšně poslední akci zápasu, přišly ke slovu samostatné nájezdy. V těch na rozdíl od předešlého průběhu padaly branky hojně. Poté, co své nájezdy proměnili Šatan, Drury, Hossa a Cullen zaváhal jako první Demitra, který mířil mimo. Roach, jenž dal rozhodující penaltu i ve čtvrtfinále proti České republice, znovu nezaváhal. A když Gáborík nedal, zpečetil americký úspěch Westrum.

Mistrovství zažilo hromadný výprodej lístků i v poslední den

Poslední den světového šampionátu v hokeji byl ve znamení velkého výprodeje vstupenek, a to mnohdy za nižší cenu. Již od výstupu ze stranice metra Českomoravská se každý fanoušek směřující k Sazka Aréně musel prodírat špalírem několika desítek lidí nabízející vstupenky. V neděli se hrají utkání o bronz a titul. Mezi prodávajícími byli zástupci snad z každé účastnické země mistrovství. Nejvíce jich bylo opět z Česka. Většina z nich se chtěla vstupenek zbavit za jejich původní cenu 3250 korun, ovšem lépe se vedlo těm, kteří je zlevnili. Několik jedinců, jejichž vstupenky stály v předprodeji 2400 korun, je prodávalo za polovinu. Na polovinu klesla cena vstupenek na odpolední souboj o třetí místo mezi Slovenskem a USA. Kdo nevěřil obchodníkům před halou, měl možnost koupit si je v klasických pokladnách Sazka Arény, protože na zápas nebylo ještě zhruba půl hodiny před začátkem vyprodáno.

Také na večerní finálový duel Švédska s Kanadou nebyl problém koupit lístek od prodejců u haly za původní částku. Byl o ně ovšem ještě menší zájem než na utkání o bronz. "Mám lístek za 3200. Dám vám ho klidně za dvojku, potřebuji se toho zbavit," uvedl jeden z obchodníků a nebyl sám. U zájemců o koupi vstupenek na rozhodující souboj snad poprvé nerozhodovala cena, která s blížícími se začátky zápasů neustále klesala, ale možnost výběru strategických míst v hale. Úspěch tudíž slavili především prodejci, kteří nabízeli lístky na nejlepší sedadla. Každý, kdo měl alespoň polovinu původní ceny vstupenek, mohl nedělní duely sledovat přímo ze Sazka Arény. Asi pět minut před úvodním hvizdem utkání o bronz se před halou pohybovali už jen neúspěšní prodejci, jichž bylo několik desítek. Fanoušci bez problémů prošli do Sazka Arény. Obchodníci většinou neúspěšně čekali, zda lístky prodají během zápasu, a to za třetinu ceny.

Druhou etapu Závodu míru vyhrál Ital Bertolini, Kejval šestý

Druhou etapu 57. ročníku cyklistického Závodu míru vyhrál italský jezdec Denis Bertolini z týmu Acqua e Sapone. V hromadném spurtu v Hannoveru odsunul po 133 kilometrech na druhou pozici krajana Giosue Bonomiho, se třetím místem se musel spokojit Němec Erik Zabel, vyhlášený sprinter a lídr světového žebříčku. Nejlepší z českých cyklistů Lubomír Kejval dojel šestý. V celkové klasifikaci uhájil žlutý trikot vedoucího jezdce Němec Lars Wackernagel.

počasí:

Pondělí bude téměř zataženo s deštěm, ojediněle s bouřkami. Odpoledne by se ale mělo vyjasňovat. Teploty 13 až 17 stupňů.