Zprávy

Štěch: Výstražné hodinové stávky se účastnil víc než milion lidí

Do hodinové výstražné stávky na protest proti reformám vlády Mirka Topolánka (ODS) se v úterý ve 13:00 zapojilo přes milion lidí. Na setkání zaměstnanců pražského dopravního podniku to řekl předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Milan Štěch. Tato odborová centrála stávku vyhlásila. ČMKOS sdružuje 32 odborových svazů s asi 540.000 členy. Ke stávce se připojila také Asociace samostatných odborů (ASO), která zastřešuje 15 svazů s asi 200.000 členů. Její předseda Bohumír Dufek ČTK řekl, že protestu se účastní asi 90.000 lidí. Všechny členské svazy se ale nakonec ke stávce nepřipojily. Aktivně se nakonec nezapojili železničáři z vlivného Odborové sdružení železničářů (OSŽ). Odboráři viní kabinet Mirka Topolánka (ODS), že vládní reformy přispěly k vysoké inflaci, a proto klesly reálné platy ve veřejném sektoru. Odborářům vadí také chystaná důchodová či zdravotnická reforma. Podle Štěcha není ČMKOS proti samotným reformám, ale proti jejich "silovému prosazování". Odboráři tvrdí, že se vládní koalice snaží své reformní záměry sněmovnou protlačit díky hlasům přeběhlíků.

Do stávky se zapojily fakultní nemocnice i další zařízení

Všechny fakultní nemocnice v Česku a další zdravotnická zařízení ráno vstoupily do stávky na protest proti reformám, které chystá ministr zdravotnictví Tomáš Julínek (ODS). Nemocnice většinou omezily provoz a fungovaly jako o víkendech. Do akce se podle zdravotnických odborů zapojilo kolem 30.000 z celkem 200.000 pracovníků ve zdravotnictví. Podle šéfa zdravotnických odborů Jiřího Schlangera stávkovala víc než polovina personálu v první směně. Odbory sdružují asi 40.000 lidí. Lékařský odborový klub (LOK) má asi 5000 členů. Podle jeho předsedy Martina Engela se do protestu zapojila víc než polovina z nich. V nemocnicích v Česku pracuje asi 15.000 lékařů. V Česku je celkem 11 fakultních nemocnic. Pět z nich se nachází v Praze. Polovina klinik těchto pražských zdravotnických zařízení se podle Engela do stávky aktivně zapojila. Další pracoviště protest podpořila. Někde se zdravotníci účastnili stávky jen symbolicky. Odbory kritizují hlavně plánovaný převod nemocnic a zdravotních pojišťoven na akciové společnosti. Předáci hovoří o "velké zdravotnické loupeži". Podle nich hrozí, že se péče o pacienty po případném předání do soukromých rukou zhorší. Premiér Mirek Topolánek (ODS) před pár dny ve sněmovně slíbil, že ani vláda, ani ministerstvo zdravotnictví nebudou o převod fakultních nemocnic na akciové společnosti usilovat. Julínek před pár dny oznámil, že kontroverzní zákony pozdrží a nejprve o nich chce debatovat.

Stávka zastavila asi tisíc vlaků

Do úterní výstražné stávky se v České republice zapojilo zhruba tisíc vlakových souprav. Stávka začala ve 13:00 hodin a trvala 75 minut. Některé spoje, například rychlíky mezi Prahou, ceskými Budějovicemi a Brnem, byly zcela zrušeny. Bez omezení jezdily podle mluvčího Českých drah Ondřeje Kubaly pendolina a a některé vlaky IC a EC. K protestu na železnici se odmítli připojit plzeňští strojvůdci. Uvedl to zástupce Cechu strojvůdců ČR Vlastimil Jelínek. Škody, které zastavení vlaků způsobilo, Kubala odhadl na miliony korun. Dráhy na mnoha místech objednaly náhradní autobusovou dopravu, do škod se počítají například také ušlé tržby za odřeknuté vlaky. Jako předčasnou však Kubala označil otázku, zda budou dráhy náhradu škod vymáhat na Federaci strojvůdců.

Pražské tramvaje většinou jezdily i během stávky

V Praze se do úterní výstražné stávky zapojilo jen sedm tramvajových souprav. Dispečerům Dopravního podniku se podařilo dva ze stávkujících řidičů přesvědčit, aby se opět rozjeli, ostatní protestující kolegy vystřídali jiní řidiči. Nejdéle stála tramvaj v Jindřišské ulici, kde asi 15 minut blokovala koleje. Zhruba od 13:30 už ale jezdily všechny tramvaje. Stávkovaly také dvě stovky řidičů autobusů, což je zhruba čtvrtina všech vypravených vozů. Uvedl to mluvčí Dopravního podniku hlavního města Prahy Ondřej Pečený. Vedení Dopravního podniku hl. m. Prahy stávku kategoricky odmítlo. Jeho ředitel Martin Dvořák uvedl, že se s odboráři dohodli na jiných formách nesouhlasu, například na mítincích nebo rozdávání letáků. Primátor Prahy Pavel Bém ocenil, že se řidiči tramvají a autobusů nenechali zmanipulovat odborovými předáky. Ke stávce podle něj není důvod, republiku neohrožují reformy, ale naopak jejich zastavení.

Stávkující zemědělci zablokovali magistrálu

Stávkující zemědělci v úterý na půl hodiny zastavili provoz na pražské magistrále. Členové Odborového svazu pracovníků zemědělství a výživy - Asociace svobodných odborů ČR zablokovali část Legerovy ulice ve směru do centra balíky slámy. Demonstranti měli transparenty a vlajky a provolávali hesla. Podle přítomných policistů byla akce neohlášená.

Stávkovali pracovníci Škody Auto

K úterní hodinové výstražné stávce se připojili i zaměstnanci automobilky Škoda Auto. Stávkovalo se v Mladé Boleslavi, ale i v závodech v Kvasinách a ve Vrchlabí. Hodinové přerušení výroby ve Škodě Auto znamenalo výpadek asi 100 aut. Zaměstnanci automobilky TPCA naopak výrobu nepřerušili. K protestu se ale mohli připojit symbolicky, například formou podpisové akce.

Premiér: Stávka je politická, reforem je naopak málo

Česká republika není podle premiéra a šéfa ODS Mirka Topolánka ohrožena reformami, ale naopak jejich nedostatkem. Topolánek tak komentoval úterní protesty, které se konaly právě proti vládním reformám. "Pokud z 58.000 tisíc lidí Českých drah stávkuje pouze tisíc lidí, tak to beru jako politickou stávku," řekl premiér během návštěvy Vítkovických železáren. Vicepremiér Petr Nečas (ODS) označil stejně jako Topolánek protest za politický krok. Říkat o stávce, že je "celostátní", je podle něj přehnané. Ministr práce a sociálních věcí uvedl, že podpora stávce je rozdílná. Předseda ČSSD Jiří Paroubek hodnotí protesty opačně. "900.000 přímých účastníků stávky je obrovský počet. Myslím si, že je to výzva této vládě. Být na místě Mirka Topolánka, tak bych se tím výrazně zabýval a korigoval bych kurz," prohlásil šéf ČSSD.

Jakubková a Zubová zůstávají členkami sněmovního klubu zelených

Poslankyně Věra Jakubková a Olga Zubová zůstávají v poslaneckém klubu Strany zelených. Novinářům řekly, že se tak rozhodly po konzultaci se stranickými kolegy. Vede je k tomu také loajalita k vládní koalici. Předseda strany Martin Bursík jejich rozhodnutí přivítal. Nyní se podle něj klub může vrátit k obvyklé sněmovní práci. Všechny úpravy vnitřního chodu strany, které političky žádají, však podle něj nejsou reálné. Bursík však bude dál s oběma poslankyněmi jednat o podmínkách, které si stanovily minulý týden. Jde mimo jiné o požadavek, aby klub v budoucnu nerozhodoval většinovým hlasováním, ale konsenzem. Chtějí například také to, aby všechna jednání frakce byla otevřená členům vedení strany a její republikové rady. Poslankyně prohlásily, že jejich rozhodnutí zůstat v klubu reflektuje novou situaci, kdy z poslanecké frakce ČSSD odešel Petr Wolf. Podle Zubové a Jakubkové se objevily informace o tom, že své kroky konzultují se sociální demokracií. Obě to ale znovu popřely. Předsedou poslaneckého klubu Strany zelených se stal Přemysl Rabas. Během úterního jednání klubu o tom informovala poslankyně a bývalá šéfka šestičlenné frakce nejmenší vládní strany Kateřina Jacques. Rabas se zasedání klubu nezúčastnil.

MfD: Za odchodem Wolfa z ČSSD by mohlo být jeho vydírání

Někteří sociální demokraté si podle Mladé fronty Dnes (MfD) myslí, že důvodem odchodu Petra Wolfa z ČSSD a jejího poslaneckého klubu je jeho možné vydírání. To by mohlo plynout z toho, že Wolfova firma před třemi roky zneužila dotaci od státu na podnikání a navíc i špatně vyúčtovala statisíce korun. "Je docela možné, že byl vydírán s výhrůžkou znovuotevření případu a policejního stíhání," řekl MfD nejmenovaný zdroj z Lidového domu. Podle MfD před třemi roky Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) odhalil, že Wolfova ostravská firma UT 2002 vyrábějící pneumatiky pro terénní auta zneužila dotaci od ministerstva životního prostředí určenou na "výzkum a vývoj v oblasti životního prostředí". Firma ale zbytečně utratila skoro 300.000 korun za studii jakési ruské firmy. Wolfova firma také špatně vyúčtovala 840.000 korun, jež byly určeny na cestovné, píše MfD. Wolf, který je nyní služebně v USA, se k této věci nemohl vyjádřit, jeho manželka ale nařčení odmítla.

Česko podle TI nedostatečně bojuje proti zahraniční korupci

Česká republika nedostatečně plní své závazky signatářské země úmluvy OECD v boji proti korupci svých firem působících v zahraničí. Ve výroční zprávě nevládní organizace Transparency International je ČR zařazena do skupiny 18 zemí, které v posledním roce prosazovaly požadavky úmluvy jen málo, nebo vůbec ne. Do stejné skupiny je zahrnuto také Slovensko.

Otec Ondřeje a Jakuba prý neměl o týrání chlapců ani ponětí

Před brněnským soudem v úterý svědčil v tzv. kuřimské kauze otec obou chlapců Radek Coufal. O týrání Ondřeje a Jakuba neměl podle svých slov ani ponětí. Podle něj byli hoši v pořádku, výchovné problémy neměli a nepotřebovali ani pomoc psychologa. Dozvěděl se o něm od policie loni 8. května, den poté, co byl nahý a spoutaný Ondřej zachráněn z komory pod schody v rodinném domě v Kuřimi. Coufal se s manželkou rozvedl po vzájemných neshodách na jaře 2006. Od té doby viděl chlapce méně často. Podle svých slov se Kláře Mauerové podařilo syny od otce izolovat. Nemá vysvětlení pro to, že se mu se svým strádáním nesvěřili. Kláru Mauerovou popisuje z dob manželství jako výbornou matku, která žádné extrémní tresty při výchově svých dětí nepoužívala. Z výpovědi Coufala vyplývá, že není členem sekty, další obžalované v kuřimské kauze, Bašovou, Turka i Škrlu, zná jen od vidění. V minulosti se dvakrát setkal s Barborou Škrlovou, o níž mu bylo řečeno, že je to třináctiletá Anička. Jeho synové jsou od loňského května umístěni v brněnském krizovém centru pro děti Klokánek. Coufal je každý týden může jednou navštívit. Jednou do měsíce má nárok vzít je pod dohledem některé z pracovnic Klokánku na vycházku. Coufal nyní usiluje o získání synů do své péče. Snaží se o to i rodiče Kláry Eliška a Ladislav Mauerovi. Hochy zatím nesmí navštěvovat.

Extremisté hlídkují u školy v K. Varech

Dvě dvoučlenné hlídky Národní gardy, které zřídila nacionalistická Národní strana, začaly v úterý ráno hlídat děti u základní školy J. A. Komenského v Karlových Varech - Drahovicích. Důvodem je napjatá situace po několika útocích romských dětí na žáky školy. Podle velitele Krušnohorské divize Národní gardy Martina Novotného budou gardisti hlídat školu až do pátku, tedy do konce školního roku. Hlídky Národní gardy ale vadí místním Romům. Ti mají podle svých slov strach nejen z romských výtržníků, ale nyní i z gardistů. Karlovarská policie v pondělí zveřejnila seznam incidentů, které v okolí školy v poslední době vyšetřovala. První napadení se stalo v únoru, kdy skupinka nezletilých napadla a okradla o mobil stejně starého chlapce. Pachatele policisté zjistili a vrátili i ukradený mobil. Vzhledem k věku pachatelů ale byl případ odložen. Policie podle mluvčí karlovarské policie Zdeňky Papežové hned po prvním útoku přijala opatření. V okolí školy prý hlídkují uniformovaní i neuniformovaní policisté. Činnost některých členů Národní strany chápe policie jako jejich soukromou iniciativu. Primátorka Karlových Varů Veronika Vlková se v pondělí pozastavila nad tím, že Národní garda vyvíjí ve městě činnost, aniž by vůbec oslovila magistrát. Gardisté proto hned nabídli primátorce jednání.

Dráhy dostanou pokutu za zneužití dominance

České dráhy dostanou pokutu za zneužití dominance v nákladní dopravě. Sankce by mohla být v řádu stovek milionů korun. Uvedl to předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) Martin Pecina. Úřad nyní zvažuje výši pokuty s ohledem na to, že ČD jsou státním podnikem, a šlo by tak "jen o přesun státních peněz z místa na místo". Na dráhy si u úřadu stěžoval jeden slovenský konkurent. České dráhy podle něj používaly techniky, které jsou dominantnímu soutěžiteli zakázány. ČD ale tvrdí, že v daném sektoru dominantní postavení nemají. ÚOHS zjistil, že firma má vedoucí postavení hlavně v převozu sypkých hmot, třeba uhlí. Nákladní doprava byla pro České dráhy hlavním zdrojem obživy. Zisky z ní dotovaly ztrátové osobní spoje. Ročně šlo o více než 600 milionů korun. Loni v prosinci vznikla dceřiná firma drah - ČD Cargo, která nákladní dopravu převzala. Pokutu však zaplatí České dráhy.

V Česku je už 17 tisíc dolarových milionářů

Počet dolarových milionářů v Česku stále roste, a to především díky rostoucí ekonomice a posilování koruny. Loni se jejich počet zvýšil na 17.000, což je meziročně o 15 procent více. Vyplývá to ze studie, kterou zveřejnily společnosti Capgemini a Merryll Lynch.

Foreign Policy zařadil Havla mezi největší intelektuály

Prestižní americký internetový portál Foreign Policy zařadil někdejšího československého a českého prezidenta Václava Havla do svého seznamu stovky nejvýznamnějších intelektuálů, kteří svým myšlením nejvíce ovlivnili běh současného světa. Ve výběru FP jsou filozofové, historici, spisovatelé, novináři, ekonomové i církevní činitelé, včetně současného papeže, ale také špičkoví zástupci moderních financí, politici, renomovaní obránci lidských práv a míroví aktivisté. Portál Foreign Policy svůj přehled nejvlivnějších intelektuálů vydal už podruhé. Stejně jako v minulosti výběr sestavil abecedně, nejde tedy o žádné srovnávání intelektuálních kvalit, ani o řazení autorů podle jiných hledisek.

Předválečný zachránce dětí Winton přijíždí do České republiky

Britský předválečný záchrance několika set československých židovských dětí Nicholas Winton přicestoval na třídenní návštěvu České republiky. Nyní devětadevadesátiletý Winton by se měl mimo jiné setkat s ministryní obrany Vlastou Parkanovou (KDU-ČSL). Ve čtvrtek ho také přijme premiér Mirek Topolánek (ODS). Winton byl naposledy v Česku loni na podzim. Během několikadenního pobytu se zúčastnil konference Forum 2000 a setkal se s politiky. Jeho návštěva se však kvůli nemoci prodloužila. Při pobytu v Praze totiž dostal akutní bronchitidu a vysokou horečku a musel být hospitalizován. Wintona a jeho příbuzné nakonec přepravil zpět do Británie vládní Challenger. Winton před válkou zachránil 669 dětí z Československa tím, že zorganizoval vlakové transporty z Prahy do Británie. Pro všechny děti musel zajistit od Němců povolení k výjezdu, od Britů povolení ke vstupu, přijetí v britské rodině a složit padesátilibrovou kauci. Zachránění mají na 5000 potomků.

Tři středočeské ústavy pro postižené získaly cenu

Tři středočeské ústavy pro handicapované získaly cenu Naděje pro změnu ústavů. První místo si odnesla Zahrada, která v Kladně poskytuje služby přibližně stovce postižených, 15 z nich v chráněných bytech. Druhé místo si vysloužil Domov pro postižené ve Vyšším Hrádku u Staré Boleslavi a třetí příčku obsadil Domov pod Lipami Smečno na Kladensku. Do druhého ročníku soutěže se letos přihlásilo devět ústavů z celé republiky. Soutěž uspořádalo sdružení Quip - Společnost pro změnu. Cílem akce je upozornit na přeměnu ústavů sociální péče v moderní poskytovatele sociálních služeb. Ústavy už by v budoucnu neměly sídlit ve velkých zchátralých zámcích uprostřed lesů, ale poskytovat péči v chráněných bytech a menších zařízeních ve městech. Klienti by měli mít více soukromí a možnost vést samostatný život.

V hlavním městě skončil Tanec Praha

Druhým večerem s názvem Evropská taneční laboratoř 3 skončila pražská část 20. ročníku festivalu Tanec Praha. Program složený z inscenací nizozemské choreografky Giulie Muredduové a slovenské autorky Petry Fornayové uvidí po uvedení v divadle Ponec ve středu ještě diváci v Pardubicích, kde se odehraje poslední představení letošního festivalu.

V pražském Stavovském divadle měla premiéru opera Mai 68

Soudobá česká opera Mai 68 inspirovaná událostmi roku 1968 ve Francii a Československu měla v pondělí premiéru v pražském Stavovském divadle. V české metropoli jde zatím o její jediné uvedení. Minimalistická inscenace o lásce, revoluci a zklamaných ideálech připravila trojice autorů Petr Kofroň, Zdenek Plachý a Jiří Šimáček. Světovou premiéru měla před třemi dny v brněnském Mahenově divadle, kde publikum zhlédlo premiéru soudobého operního díla po 20 letech. Pražští diváci ve zpola zaplněném hledišti přijali operu s potleskem. S pozitivními ohlasy se podle režiséra Plachého setkala i v Brně. Multimediální projekt s postmoderní režií připomenul 40. výročí studentské revoluce v Paříži v květnu 1968, její zrcadlovou paralelu s pražským jarem i jejich zásadní rozdíly. Zejména v případě Prahy, která se nakonec stala osudným důkazem fyzické existence železné opony rozdělující Evropu na dva rozdílné světy.

Prohlášení Dva tisíce slov se stalo symbolem Pražského jara 1968

Jedním z hlavních symbolů obrodného procesu Pražského jara v Československu v roce 1968 bylo prohlášení Dva tisíce slov, jež před 40 lety, 27. června 1968, zveřejnily Literární listy, Mladá fronta, Práce a Zemědělské noviny. Prohlášení napsal spisovatel Ludvík Vaculík z podnětu vědců Otty Wichterleho, Jana Broda, Otakara Poupy a Miroslava Holuba a důvodem pro jeho vznik byla obava o další osud obrodného procesu v zemi. Výzva, jejíž úplný název zní "Dva tisíce slov, které patří dělníkům, zemědělcům, úředníkům, umělcům a všem", se zabývala politickou situací a snažila se hledat cesty dalšího prohlubování demokratických reforem. Manifest vyzýval k občanské angažovanosti, varoval před antikomunismem, ale také vyjadřoval obavu z působení konzervativních komunistů. Otevřeně upozornil na možnost sovětské vojenské intervence. Mezi prvními 70 signatáři figurovali vědci, umělci a sportovci, ale i zástupci dělnických a technických profesí. Svůj podpis připojili například básník Jaroslav Seifert, cestovatel Jiří Hanzelka, herci Rudolf Hrušínský, Jiří Suchý, Jiří Šlitr, Jan Tříska, Jan Werich, režiséři Jiří Menzel, Jan Švankmajer, spisovatel Josef Topol, zpěvačka Yvonne Přenosilová, výtvarník Jiří Trnka, skokan na lyžích Jiří Raška a slavný atletický pár Dana a Emil Zátopkovi.

Brněnské muzeum vystavuje díla lidových malířů z Blatnice

Naivní malby lidových tvůrců z Blatnice pod Svatým Antonínkem na Hodonínsku vystavuje Moravské zemské muzeum (MZM) v brněnském Paláci šlechtičen. Autory maleb s náboženskou tematikou jsou otec a syn Hánové, kteří v jihomoravské poutní vsi žili v 19. století. Muzejníci vybrali ze sbírek Etnografického ústavu MZM a Slováckého muzea v Uherském Hradišti asi 80 olejomaleb. Ve výstavních síních je seřadili podle toho, k jaké části liturgického roku a k jakému svátku se vztahuje námět díla. Expozice začíná obrazy adventu a Vánoc. Lidoví malíři Hánové čerpali náměty ze svatých obrázků, drobných tisků, kostelních zpěvníků a z obrazů v chrámech, které navštívili na poutích, uvedla Alena Kalinová z Etnografického ústavu. Zákazníky obou malířů byli především prostí lidé. Malby si dávali například do takzvaných svatých koutů, které byly tradiční součástí moravských venkovských jizeb.

Ze sportu

Výběr kandidátů na místo trenéra české fotbalové reprezentace bude pokračovat i po útedním jednání výkonného výboru fotbalového svazu. Uzavřen by měl být až 17. července. Nástupce Karla Brücknera budou šéfové svazu vybírat i nadále mezi Jozefem Chovancem, Petrem Radou a Karlem Jarolímem. V úvahu stále připadají také zahraniční trenéři. Vedle Němce Klause Toppmöllera se nově objevila i nabídka, kterou zaslal brazilský kouč Carlos Alberto Torres.

České tenistce Evě Hrdinové nevyšla její premiéra v hlavní soutěži grandslamového turnaje ve Wimbledonu. Třiadvacetiletá hráčka nestačila v prvním kole na 31. nasazenou Dánku Carolinu Wozniackou a podlehla jí po setech 2:6 a 5:7. Hrdinová se do hlavní soutěže probojovala z kvalifikace, kterou zvládla až na třetí pokus. V letech 2005 a 2006 vypadla už v prvním kole kvalifikačních bojů.

Počasí

Polojasno až oblačno, teploty 24 až 28 stupňů Celsia.