Zprávy

Předvánoční dobu stráví politici usilovným jednáním o vládě

V minulosti znamenala předvánoční doba uklidnění jinak po celý rok rozbouřené politické scény, kvůli více než půlročnímu marnému hledání stabilní vlády ale letos něco takového čekat nelze. Nejpozději ve čtvrtek hodlá totiž premiér Mirek Topolánek přinést prezidentovi Václavu Klausovi návrh své druhé ministerské sestavy. Do té doby chtějí mít občanští demokraté, lidovci a zelení hotový také program, kvůli jehož přípravě ustavili expertní skupiny. Paralelně budou výsledky jejich práce posuzovat předsedové stran, scházet se mají denně. Pokud se jim do konce týdne skutečně podaří domluvit společnou vládu, její jmenování bude záležet na rozhodnutí Hradu.

Problémem trojkoalice stejně jako v létě ovšem zůstává to, že ve dvousetčlenné sněmovně má jen stovku poslanců, což k vyslovení důvěry nestačí. Sociální demokraté středopravicový svazek podpořit nechtějí a podle jejich předsedy Jiřího Paroubka je chimérou spoléhat se na podporu některých poslanců ČSSD. Občanští demokraté nemluví v té souvislosti o přeběhlících, ale o konstruktivních či proreformních poslancích.

Mezitím zástupci tří stran začali pracovat na programu. "Žádný zásadní programový rozdíl mezi námi a našimi koaličními partnery nevnímám. To je výhoda. Na druhou stranu není možné dokázat za čtyři dny zajistit potřebnou podporu ve sněmovně, když se to předtím nepodařilo šest měsíců," naznačil přetrvávající problém první místopředseda lidovců Roman Línek. "Pracovní skupiny zhruba kopírují čtyři základní okruhy, které ještě nejsou dopracované. Těmito tématy jsou daňová reforma, energetika, doprava a lidská práva," poznamenal šéf poslanců ODS Petr Tluchoř. Zelení před začátkem jednání o obnově trojkoalice dali najevo, že se nelze vrátit k programu sepsanému ve stejné sestavě letos v létě. "Leccos se od té doby odehrálo, a i ta důvěra nezůstala úplně neotřesená," popsal poslanec Strany zelených Ondřej Liška uplynulé peripetie při formování vlády.

Strany by se měly do Vánoc domluvit na programu, mechanismech koaliční spolupráce, přesném rozdělení resortů i na tom, kteří politici budou ve druhé Topolánkově vládě. Předsedové ODS, KDU-ČSL a Strany zelených se už dohodli na tom, že nejsilnější strana obsadí polovinu křesel, stejný počet ministrů by měli dohromady lidovci a zelení. Například pro KDU-ČSL by kromě zemědělství nebo místního rozvoje byl zajímavý i resort práce a sociálních věcí, uvedl Línek. Premiér předpokládá, že jeho tým by měl požádat sněmovnu o důvěru v polovině ledna.

Miloše Melčáka hlídá policie, poslanec dal trestní oznámení

Poslance za ČSSD Miloše Melčáka hlídá zlínská policie. Informaci ČTK potvrdila policejní mluvčí Jana Bartíková. Podle serveru Aktuálně.cz Melčák podal trestní oznámení na neznámého pachatele kvůli násilí proti jednotlivci. Údajně tak reagoval na zastrašování a další "podivné praktiky", které podle něj souvisí s tím, že se s vedením ČSSD rozchází v názoru na sestavování vlády. Melčák dostal ochranku poté, co mu koncem minulého týdne někdo "zprostředkovaně" vyhrožoval, píše Aktuálně.cz. Policii prý řekl, že se jej pokoušeli slovně zastrašit neznámí lidé. O spolupráci zlínské policie s Melčákem na vyšetřování nějakého trestného činu Bartíková neví.

Předseda ČSSD Jiří Paroubek v neděli uvedl, že Melčák má obavy z toho, že je zaměřován přes mobilní telefon. Minulý týden údajně také říkal, že se ho někdo pokouší otrávit, a to zřejmě ve sněmovní kantýně. Podle deníku Blesk Melčák naznačil, že by mělo jít o poradce šéfa ČSSD Jaroslava Tvrdíka. Podle Paroubka má poslanec "nepřiměřené představy" a je zřejmě "poněkud přepracován". Melčák v prosinci opustil poslanecký klub ČSSD. Odešel údajně mimo jiné proto, že se s vedením strany rozcházel v názoru na roli ČSSD v povolebním uspořádání. Hovořil také o špatné atmosféře ve straně a zastrašování. Již dříve řekl, že by sociální demokraté měli při hlasování o důvěře opustit jednací sál, a otevřít tak cestu pro vznik vlády. ČSSD by podle něj měla zaujmout opoziční roli. V pondělním vyjádření pro Aktuálně.cz zopakoval, že na svém postoji trvá. Nevyloučil přitom, že by mohl vznikající vládu ODS, KDU-ČSL a zelených podpořit. "Nezachovám se nijak nekontinuálně. Počkám ještě na programové prohlášení. Politická situace by se ale už měla stabilizovat," řekl.

Sociální demokracie vznikající trojkoaliční vládu ODS, lidovců a zelených odmítá a Paroubek věří, že kabinet pravého středu nakonec nepodpoří ani Melčák. Lídři ODS i zelených naopak na pomoc rebelů z řad ČSSD spoléhají. Ze sněmovní frakce ČSSD již dříve vystoupil Michal Pohanka. Také on v souvislosti se svým odchodem nejprve hovořil o nátlaku ze strany ČSSD a o tom, že ho někdo sleduje. "Mluvili jsme spolu o té situaci a shodli se, že je velmi podobná," řekl Aktuálně.cz Melčák. Pohanka si ale později svá podezření s Paroubkem údajně vyjasnil. Socialisté oba poslance vyzvali k návratu do klubu ČSSD.

CVVM:Češi začínají být kritičtější k platnosti Benešových dekretů

Postoj Čechů k otázce platnosti takzvaných Benešových dekretů začíná být podle Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) oproti dřívějšku kritičtější. Z jeho průzkumu vyplývá, že zatímco před dvěma, třemi lety se vyslovovaly pro zachování dekretů dvě třetiny lidí, nyní je to zhruba každý druhý. Naopak na třetinu vzrostl počet těch, kteří nemají žádný názor. V minulých letech šlo vždy o méně než 30 procent lidí. Celkem 13 procent lidí se pak domnívá, že takzvané Benešovy dekrety by měly být zrušeny. Jejich zrušení dříve schvalovalo pouze pět až osm procent dotázaných.

Takzvané Benešovy dekrety vedly v ČSR po druhé světové válce mimo jiné k zabavení majetku většiny německy mluvícího obyvatelstva, o jehož odsunu z tehdejšího Československa i z dalších zemí rozhodli vítězní spojenci v Postupimi. Podle kritiků jsou dekrety nepřijatelné, protože jejich uplatnění na Němce a Maďary v ČSR vycházelo z principu kolektivní viny, bez ohledu na individuální provinění v době okupace. Česká strana ale chápání dekretů jako kolektivní odplaty odmítá. Z odsunu a vyvlastnění byli totiž vyjmuti antifašisté i německé a maďarské oběti nacismu.

Odsun sudetských Němců považuje v současnosti za spravedlivý přesně polovina dotázaných, naopak 32 procent lidí jej pokládá za nespravedlivý. Oproti předchozímu šetření v roce 2005 nastaly v této otázce podle CVVM jen mírné změny: o čtyři proceta lidí méně hodnotí odsun jako spravedlivý, o pět procentních bodů narostl podíl těch, kteří vnímají odsun jako nespravedlivý. Více než polovina lidí se také domnívá, že takzvané Benešovy dekrety negativně ovlivňují vztahy Česka s Německem. Stejný názor zastává čtvrtina dotázaných, pokud jde o vztahy s Rakouskem.

Německé obyvatelstvo žilo v pohraničí českých zemí před odsunem více než 800 let. Podle sudetoněmeckých statistik jich 241.000 při "vyhnání" zemřelo hladem, vysílením nebo následky trýznění ze strany českého státu a obyvatelstva.

Češi pro tvrdší tresty zločincům; nezdají se jim přistěhovalci

Drtivá většina Čechů si myslí, že zločinci by měli dostávat tvrdší tresty. V rámci EU patří také k příznivcům sňatků homosexuálů a legalizace marihuany, ale podobně jako občané ostatních nových členských zemí mají mizerné mínění o přistěhovalcích. Většina z nich si také myslí, že volný čas by měl být důležitější než práce. Vyplývá to z průzkumu, který zveřejnil evropský ústav Eurobarometr. Naprostá většina 85 procent Evropanů si myslí, že je příliš tolerance a že zločinci by měli dostávat tvrdší tresty. Nejrozšířenější je tento názor na Kypru (97 procent), v ČR (95), na Slovensku (93) a v Belgii (90).

Pro sňatky homosexuálů je v průměru 44 procent lidí v EU, když nejrozšířenější je tento názor v Holandsku (82 procent), Švédsku (71) a Dánsku (69). ČR je na osmém místě s 52 procenty. Nejdůrazněji proti jsou Lotyši (12 procent stoupenců), Kypřané (14), Řekové (15) a Poláci (17), ale i Slováci s 19 procenty. Podstatně méně lidí si ale myslí, že by homosexuální páry měly mít právo adoptovat děti. Pro je v průměru 32 procent Evropanů, nadpoloviční většina je pro jen v Nizozemsku (69) a Švédsku (51). V ČR to je 24 procent, nejméně je pro Poláků a Malťanů (sedm procent).

Příliš populární není v EU ani legalizace osobní spotřeby marihuany, když ji podporuje v průměru jen 26 procent respondentů. Největší zastání má tento názor v Nizozemsku (49), Španělsku (40), Británii a ČR (po 32 procentech). Slováci jsou na 17. příčce s 16 procenty.

Menšina 40 procent lidí v EU se domnívá, že přistěhovalci jsou pro jejich zemi velkým přínosem. Myslí si to jen 17 procent Čechů, což je řadí až na 22. příčku. Poslední jsou Slováci s 12 procenty. Nejvíce si imigrantů cení ve Švédsku (79), Portugalsku (66) a Irsku a Lucembursku (po 56 procentech).

Češi také patří v rámci unie ke stoupencům využívání volného času, když 58 procent z nich si myslí, že volný čas by měl být důležitější než práce. Jsou tedy podstatně nad průměrem EU (48 procent), ale s odstupem za Kypřany (69), Estonci (67), Řeky (66) a Španěly (65). Volnému času dává přednost také 62 procent Slováků. Na opačném konci této tabulky jsou Němci (27 procent), Lucemburčané (32), Litevci (36) a Nizozemci (40).

ČR byla loni podle životní úrovně na 17. místě v EU

Česká republika byla loni podle životní úrovně na 17. místě v Evropské unii. Relativně nejbohatší zemí bylo Lucembursko, nejchudší naopak Lotyšsko. Vyplývá to ze statistik, které zveřejnila Evropská komise a které vyčíslují hrubý domácí produkt na obyvatele v přepočtu podle parity kupní síly. Je-li průměr EU 100, pak Lucembursko má 251. Nicméně v tomto případě jsou čísla zavádějící, protože v Lucembursku pracuje hodně lidí z okolních zemí. Přispívají tak k tvorbě HDP, ale pak nejsou započítáni mezi obyvatele.

Kromě Lucemburska byla nejvyšší životní úroveň v unii v Irsku (139), Nizozemsku (126), Rakousku (123), Dánsku (122), Belgii (118) a Británii (117). Naopak nejhůře na tom byli Lotyši (48), Poláci (50), Litevci (52), Slováci (57), Estonci (60) a Maďaři (63). Nižší životní úroveň než v ČR byla i v Portugalsku (71) a na Maltě (70), zatímco ve Slovinsku byla vyšší - 82. Za rok od vstupu do EU v roce 2004 se tento ukazatel zvýšil ve většině nových zemích - v ČR o dva body, na Slovensku o tři, v Lotyšsku o čtyři a v Estonsku dokonce o sedm bodů. Naopak se o bod snížil v Portugalsku a na Maltě. O tři body si pohoršili Italové a o bod Němci, Belgičané a Britové.

Analytici: Vánoce a optimismus v říjnu podpořily růst tržeb

K rychlému růstu říjnových maloobchodních tržeb přispěly zejména úspěšné předvánoční kampaně prodejců, které začínají rok od roku dříve. Nezanedbatelný vliv rovněž měl větší počet pracovních dnů ve srovnání s loňským říjnem a stejně jako v předchozích měsících i růst mezd, spotřebitelských úvěrů a celková pozitivní nálada lidí utrácet, shodují se oslovení analytici. Meziroční růst maloobchodních tržeb v říjnu výrazně zrychlil na 7,9 procenta ze zářijových revidovaných 4,1 procenta. Prodej nepotravinářského zboží zaznamenal nejvyšší růst za celou dobu trvání zjišťování, tedy od roku 1997. Meziměsíčně maloobchodní tržby vzrostly o 0,7 procenta. "Je zřejmé, že spotřebitelé hýří optimismem ohledně své budoucí příjmové situace. To je typické pro rozjetou ekonomiku, která generuje dostatek nových pracovních příležitostí," uvedl analytik HVB Bank Pavel Sobíšek.

Podle statistik ke zvýšení celkového obratu v maloobchodu výrazně přispěl prodej hraček, sportovní potřeb, klenotů, knih a fotoaparátů. "Zájem o toto zboží by bylo možné připsat Vánocům, neboť vánoční prodejní kampaně začínají rok od roku dříve, ale také pokračování letního počasí až do konce října," uvedl analytik Patria Finance David Marek. Podle něj Češi rovněž utrácí ve srovnání s jinými zeměmi relativně velkou část svých příjmů za sportovní potřeby. "A pokud jejich sportovní zanícení podpoří hezké počasí, potom za vybavení pro sport utratí více, než kdyby je deštivý podzim zahnal do tepla domovů či restauračních zařízení," uvedl.

"Každopádně čísla podporují příznivý obraz síly české ekonomiky a v rozhodování ČNB o měnové politice nahrávají argumentům pro zvýšení úrokových sazeb," uvedl hlavní ekonom Raiffeisenbank Pavel Mertlík. Proti ovšem stojí podle něj rychlé posilování koruny v posledních dnech. "Důležitější ovšem bude, jak se kurz bude vyvíjet, až se likvidita na trh vrátí, tedy v lednu. Ze současného vývoje nelze vyvozovat příliš silné závěry," doplnil.

ČOI letos zabavila padělané nosiče za téměř půl miliardy korun

Česká obchodní inspekce již letos zabavila rekordní počet 810.000 padělaných zvukových a obrazových nosičů v hodnotě téměř půl miliardy korun. Počet zabavených nosičů rychle roste. Loni jich bylo zabaveno 337.000, v roce 2004 to bylo 461.000 a o rok dříve 236.000. Česká obchodní inspekce očekává, že příští rok jejich počet dosáhne 1,2 milionu kusů. Podle organizací na ochranu autorských práv české kontrolní orgány pracují dobře. Problém podle nich je spíše v neochotě českých politiků ke změně zákonů. Například v Itálii je za padělky trestně odpovědný nejen prodejce, ale i kupující. Podle českých zákonů je odpovědný pouze prodejce, a ten většinou před kontrolou uteče. Padělané nosiče se prodávají především v příhraničních tržních. Zabavené nosiče Česká obchodní inspekce drtí a taví. Odpad je pak použit na výrobu různých stavebních materiálů.

Stavba lékařského výzkumného centra v Brně začala

V Brně začala stavba Mezinárodního centra klinického výzkumu (ICRC), výzkumného pracoviště za zhruba dvě miliardy korun. S brněnskými odborníky zde budou na výzkumu spolupracovat lékaři z prestižní americké Mayo Clinic. Stavbaři na místě, kde má centrum stát, připravují terén. Betonovat a stavět zdi nového areálu začnou příští rok, informoval ČTK mediální koordinátor projektu Karel Pluhař. "Příprava stavby centra se krátce zdržela kvůli archeologickému výzkumu," uvedl Pluhař. Přípravné práce mají skončit v polovině července příštího roku. Budova ICRC má mít podobu sedmipodlažního objektu se třemi křídly. První dva bloky mají být postaveny do roku 2008, další o zhruba rok později. Místo v centru najdou kliniky kardiologie a kardiochirurgie, klinika výzkumu a vývoje, centrum výuky a dalšího vzdělávání, laboratoře pro vývoj nových technologií a prostory pro speciální zobrazovací metody. Počítá se i s ubytováním pro zahraniční výzkumné týmy.

Novou předsedkyní komise pro UNESCO je Helena Illnerová

Novou předsedkyní České komise pro UNESCO se na příští tři roky stala bývalá předsedkyně Akademie věd ČR Helena Illnerová. V této čestné funkci nahradila diplomatku a bývalou senátorku Jaroslavu Moserovou, která letos v březnu zemřela. Illnerové, která je dlouholetou pracovnicí Fyziologického ústavu Akademie věd, předal jmenovací dekret ministr zahraničí Alexandr Vondra, sdělilo ČTK ministerstvo zahraničí. Česká komise pro UNESCO (Organizace Spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu) je poradním a koordinačním orgánem české vlády. Členy komise jsou zástupci ministerstva školství, kultury či životního prostředí.

Svatá Barbora mezi hornické sirotky rozdělila více peněz

Občanské sdružení Svatá Barbora letos rozdělilo mezi přibližně stovku hornických sirotků téměř 900.000 korun. Ve srovnání s loňskem je celková suma o 100.000 korun vyšší, řekla ČTK mluvčí OKD a místopředsedkyně sdružení Věra Breiová. Sdružení založily před dvěma lety firmy těžební skupiny OKD, aby podpořily rodiny dětí, jejichž otcové zemřeli na následky pracovního úrazu. Svatá Barbora pečuje o více než stovku dětí ve věku od dvou do 26 let, kteří se podle Breiové mohou těšit na příští rok. Sdružení pro ně získalo téměř 136.000 korun. Jde o peníze, které mezi sebou vybrali horníci na čtyřech setkáních spojených s koncem roku a se svátkem patronky horníků svaté Barbory, a věnovali je sdružení. "Vybraná částka se proti loňskému roku bezmála zdvojnásobila," ocenila hornickou solidaritu mluvčí. OKD nyní zaměstnává 16.800 lidí.

Sdružení přispívá dětem kromě školného rovněž na jazykové kurzy, školní potřeby nebo ozdravné pobyty. Letos v létě odjela za peníze sdružení téměř polovina sirotků se svými maminkami na týden k moři. První společnou dovolenou u moře připravilo sdružení již loni. Před Vánocemi dostaly rodiny od sdružení příspěvek, na každé dítě 2500 korun. Podobným způsobem budou podle Breiové využity i peníze z hornické sbírky. Členy sdružení jsou zejména firmy ze skupiny OKD a jejich dodavatelé, kteří plní kasu svými členskými příspěvky. Přibližně dvě třetiny dětí, kterým Svatá Barbora přispívá, jsou z Česka, zbytek tvoří děti ze Slovenska a Polska.

Ministr udělil Lustigovi cenu za podporu české kultury

Ministr kultury Martin Štěpánek udělil spisovateli Arnoštu Lustigovi při příležitosti jeho 80. narozenin cenu Artis Bohemiae Amicis (Přátelé českého umění). Cenu jako uznání dlouholetého a systematického šíření dobrého jména české kultury doma i v zahraničí převezme Lustig v úterý. Své životní jubileum oslaví ve čtvrtek. Ministr udělil medaili z podnětu Společnosti Franze Kafky a České obce spisovatelů. ČTK to řekl Milan Kupka z ministerstva kultury.

Arnošt Lustig byl v roce 1941 z rasových důvodů vyloučen ze školy a jako dospívající prošel ghettem v Terezíně a koncentračními tábory v Osvětimi a Buchenwaldu. Zážitky z té doby představují těžiště jeho tvorby. K nejznámějším jeho dílům patří romány Démanty noci, Dita Saxová či Modlitba pro Kateřinu Horowitzovou. Lustigovy literární příběhy vyzdvihují vnitřní síly člověka, které mu umožňují čelit ponížení a uchovat si lidskou důstojnost i v situacích krajního ohrožení. Po válce vystudoval novinařinu a pracoval v několika denících a rozhlase; mimo jiné byl i zpravodajem z izraelsko-arabské války. Poté pracoval jako reportér a režisér Československého rozhlasu, redaktor týdeníku Mladý svět a scenárista na Barrandově. V roce 1968 emigroval. Nejprve žil krátce v Izraeli, potom v Jugoslávii a od roku 1970 v USA. Nyní žije ve Washingtonu a je profesorem literatury a filmu na Americké univerzitě.

V Praze se chystá vznik muzea Karlova mostu

V Praze se připravuje vznik nového muzea, které návštěvníkům přiblíží jednu z nejvýznamnějších památek metropole Karlův most. Bude v prostorách křižovnického kláštera v těsné blízkosti mostu. Otevření muzea se plánuje na polovinu června příštího roku, řekl ČTK Zdeněk Bergman, který za vznikem muzea stojí. Muzeum má návštěvníky seznámit s údaji o mostě, jeho stavbě, historických podobách i třeba o sochařské výzdobě. Expozice využije všechny dostupné autentické exponáty, kopie dobových strojů i moderní výstavní prostředky, jako jsou interaktivní obrazovky, uvedl Bergman. Lidé se budou moci seznámit také s předchůdcem Karlova mostu, Juditiným mostem, který překlenoval Vltavu v jeho těsné blízkosti. Téměř zapomenutý první pražský kamenný most byl postaven ve druhé polovině 12. století. Zřítil se při velké povodni v roce 1342.

Základní kámen mostu položil císař Karel IV. 9. července 1357, stavba se táhla téměř do konce 14. století. Nejprve se nazýval pražským mostem, po císaři by pojmenován až ve druhé polovině 19. století. Gotickou, více než půl kilometru dlouhou stavbu později ozdobily sochy. Nyní se chystá celková oprava mostu, která by měla začít příští rok. Památka by hlavně měla získat novou izolaci proti vodě a mělo by se zlepšit její odvětrání.

Třebechovickém muzeum získalo unikátní Kubíčkův betlém

Třebechovické muzeum betlémů získalo do svých sbírek unikátní betlém Františka Kubíčka z Plasnice v Orlických horách. Betlém, který tvoří přes 300 figurek, bude v muzeu vystaven v příštím roce, řekla ČTK ředitelka muzea Zita Zemanová. "Celý soubor musíme zadokumentovat a zrestaurovat. Některou jeho část vystavíme na vánoční výstavě v příštím roce," řekla Zemanová. František Kubíček sbíral figurky do betléma celý život a soubor zachycuje tvorbu starých i současných řezbářů z Orlických hor. Součástí betléma je například malá replika sedloňovského kostela či dřevěná soška majitele betléma. "V našem muzeu máme víc souborů, mnoho postaviček je ale anonymních. Majitel tohoto betléma si však dělal přesné zápisky, od koho kterou figurku dostal, proto nyní máme jedinečnou šanci rozklíčovat i historii ostatních betlémů," řekla Zemanová. Třebechovické muzeum nyní na výstavě Slyšte, slyšte, pastuškové... vystavuje přibližně stovku nejrůznějších betlémů ze svých depozitářů. Hlavním magnetem muzea je více než sto let starý Proboštův betlém, který tvoří celkem 350 figurek, některé z nich se pohybují.

V lednu zazpívá v Praze nová operní hvězda, tenorista Calleja

10. ledna vystoupí v pražském Obecním domě tenorista Joseph Calleja. Jednu z nejmladších světových operních hvězd, osmadvacetiletého pěvce z Malty, doprovodí Pražští symfonikové. Umělec, který vydal už dvě sólové desky s italskými a francouzskými áriemi, má za sebou čerstvý debut v newyorské Metropolitní opeře s postavou Vévody ve Verdiho Rigolettovi. Callejovou specializací jsou lyrické role, především z Donizettiho a Verdiho děl. V Praze má zazpívat mimo jiné árie z oper Manon, Werther, Macbeth, Rigoletto, Nápoj lásky, Romeo a Julie a Marta. Kritici se o Callejovi vyjadřují jako o objevu evokujícím vzpomínky na legendy minulosti a nedávné současnosti od Enrika Carusa po Plácida Dominga; vyzdvihují zejména jeho expresivní, vysoce osobitý lyrismus.

Ze sportu:

Poslední letošní žebříček fotbalových reprezentací, který každý měsíc sestavuje mezinárodní organizace FIFA, žádné velké změny nepřinesl. Vzhledem k tomu, že se od listopadového vydání prakticky nehrály mezinárodní zápasy, pořadí v nejlepší dvacítce se nezměnilo. Čeští fotbalisté tak zakončili rok na desátém místě, vedou Brazilci před mistry světa z Itálie.

S vypětím všech sil prý drží dlouholetá hvězda NHL Jaromír Jágr krok s dravým mládím, které reprezentují talentované hvězdy typu Sidneyho Crosbyho nebo Alexandra Ovečkina. Právě mezi oběma vycházejícími superstar se čtyřiatřicetiletý kladenský útočník drží na druhém místě kanadského bodování a jak sám řekl po nedělním debaklu 1:6 od New Jersey, je pro něj rok od roku těžší udržet se v tomto směru mezi elitou. Sám se přitom cítí unavený, v současném kolotoči zápasů nemá čas na odpočinek a jako klíčová postava mužstva patří k nejvytíženějším hráčům. "Kdybych hrál 15 minut, tak to v klidu přežiju, ale když hraju 25 nebo i někdy víc, k tomu dva zápasy za sebou nebo čtyři v šesti dnech, tak to není příjemné. A ještě ten tlak, abych hrál dobře pořád," řekl Jágr.

Pouze výrazné ochlazení v následujících dvou dnech může zachránit konání Světového poháru v běhu na lyžích v Novém Městě na Moravě. Definitivní rozhodnutí o osudu závodu s oficiálním názvem E.ON Zlatá lyže, který má být zároveň prvním dílem premiérového ročníku Tour de Ski, by mělo padnout do pátečního večera. "Situace není příznivá. Dlouhodobé předpovědi se nenaplnily, na sklonku minulého týdne mrznout nezačalo," poznamenal předseda organizačního výboru SP v Novém Městě Petr Honzl. Pořadatelé mají připraveno deset sněhových děl.

Český žokej Filip Minařík vyhrál v rámci svého letošního pobytu v jihočínském Macau druhý dostih. Minařík absolvoval v pátek a v neděli celkem 17 jízd, na triumf musel ale čekat až do posledního startu, kdy se mu podařilo vyhrát v sedle koně Rivalda dostih The Pimlico Handicap. Další dostihy v Macau se konají na Štědrý den, v příštím týdnu se pak žokejové dostanou do akce ještě dvakrát. Minařík v Macau jezdí od začátku prosince poté, co ukončil své letošní působení v Německu; do Evropy by se měl vrátit v březnu.

Krátce o úterním počasí v České republice:

Oblačno, místy, hlavně na horách, sněhové přeháňky. Teploty minus 1 až plus 3 stupně Celsia.