Denní souhrn zpráv

Odbory: ArcelorMittal Ostrava se má prodat už do 1. ledna 2019

Hutní podnik ArcelorMittal Ostrava (AMO), který chce světová ocelářská skupina ArcelorMittal prodat jako kompenzaci při koupi italských hutí Ilva, by měl mít nového vlastníka už od 1. ledna 2019. Po jednání odborářů s premiérem v demisi Andrejem Babišem (ANO) a členy vlády to novinářům řekl předseda odborů v AMO Vítězslav Prak. Ministr průmyslu a obchodu Tomáš Hüner (za ANO) řekl ČTK, že uvedený termín není dost dobře možné splnit a že konkrétní zájemci o AMO zatím nejsou známi. ArcelorMittal tento měsíc oznámil, že prodat chce kromě podniků v Ostravě také továrny v rumunském Galati, italském Piombinu, makedonský ArcelorMittal Skopje, lucemburský ArcelorMittal Dudelange a provozy v belgickém Lutychu. Návrh prodeje podniků podléhá schválení Evropské komise, ta má ve věci rozhodnout do 23. května.

Ilva je podle produkce největší ocelárna v Evropě, při její koupi by se musel ArcelorMittal zbavit jiných podniků. Jména jejich potenciálních kupců zatím nejsou známa. Vláda bude podle Babiše situaci velice detailně sledovat. Společnost ArcelorMittal Ostrava má i s dceřinými společnostmi více než 6500 zaměstnanců.

Českou pomoc státům Sahelu bude řídit nová ambasáda

Česko chce aktivněji pomáhat v zemích severoafrického regionu Sahel, otevře tam proto novou ambasádu. ČTK to potvrdilo ministerstvo zahraničí. Podle strategie pro oblast Sahelu na roky 2018 až 2021, kterou se minulý týden zabývala vláda, chce Česká republika připravit vlastní rozvojové a humanitární projekty a navyšovat počet lidí v mezinárodních misích. Česká republika má v zemích Sahelu, mezi které se počítá Burkina Faso, Čad, Mali, Mauritánie a Niger, pouze honorární konzuláty. Ve které z pěti zemí regionu, které se potýkají s rostoucí aktivitou ozbrojených skupin a nárůstem mezinárodního organizovaného zločinu, se česká ambasáda otevře, zatím není jasné. Česko by letos mělo na pomoc Sahelu uvolnit více než sto milionů korun.

Pražští radní podpořili zbourání poškozeného Libeňského mostu

Pražští radní podpořili zbourání Libeňského mostu. Na jeho místě má vzniknout nový. Zbourání musí ještě potvrdit pražští zastupitelé. S návrhem na demolici souhlasilo 7 z 11 radních z řad ANO a ČSSD, bourání nepodpořili zástupci Trojkoalice (SZ, KDU-ČSL a STAN). Most je ve špatném stavu a kvůli nutnosti podepřít některé konstrukce byl letos šest týdnů zavřený. Proti bourání se v minulosti postavila Praha 7 nebo občanská sdružení. Most z roku 1928 nebyl nikdy opravován. Rozhodnutí se nelíbí ani starostovi Prahy 7 Janu Čižinskému (KDU-ČSL/Trojkoalice). "Součástí projektu na nový most není náhradní doprava. Nejméně dva roky bez jakéhokoliv mostu je nepřijatelné. Zkusili jsme si v zimě jeden měsíc a myslím, že to všem stačilo. Zboření cenného mostu a jeho nahrazení mostem bez architektonické soutěže je barbarství," uvedl. Naopak rozhodnutí vítá předsedkyně opozičních zastupitelů ODS Alexandra Udženija. "Pozdě, ale přeci došlo některým radním, že zbourání mostu a výstavba nového je nejlepší, nejrychlejší a nejlevnější východisko pro Pražany," uvedla.

Ženě, kterou napadl pes, přišli lékaři prst z nohy na ruku

Ojedinělou operaci mají za sebou plastičtí chirurgové Fakultní nemocnice Olomouc (FN Olomouc), kteří čtyřiapadesátileté ženě krátce po úrazu nahradili chybějící část prostředníčku na ruce prstem z její nohy. Žena o prostředníček přišla po útoku bojového psa, díky mnohahodinové operaci by funkčnost její ruky měla zůstat zachována. Tento operační výkon patří k výjimečným v českém i celosvětovém měřítku, řekl novinářům primář oddělení plastické a estetické chirurgie FN Olomouc Bohumil Zálešák. Zdravotní sestru Hanu Kolouškovou napadl cizí pes v polovině března při procházce do přírody kousek za Olomoucí. "Jsem pravák a věděla jsem, že ten prst potřebuji. Zejména když mám pacientům zavést kanylu nebo píchnout nitrožilní injekci. Rozhodla jsem se pro složitější operaci," řekla Koloušková. Se sedmičlenným týmem primář ženu operoval 11 hodin.

Hrozící sesuv skály u Českého Krumlova uzavře vodákům část Vltavy

Bezodkladný zásah vyžaduje část takzvané Barevné skály v Českém Krumlově. Hrozí, že se odlomí blok vážící 1000 tun. Kvůli nebezpečí sesuvu je od března zavřená cesta pod masivem a nyní se pro vodáky zavře i část řeky Vltavy mezi Větřním a Novým Spolím. Zákaz proplouvání pod skálou může trvat celou sezonu. ČTK to řekla mluvčí českokrumlovské radnice Petra Nestávalová. Částka za asanaci, kterou zaplatí Lesy ČR, by neměla přesáhnout deset milionů Kč bez DPH. Soudní znalec označil stav vrcholové partie Barevné skály za havarijní.

Loni splulo Vltavu podle odhadů 250.000 lidí. Letošní sezonu oficiálně zahájilo 21. dubna odemykání řeky v Českém Krumlově a ve Vyšším Brodu. V posledních letech přibývá cizinců, kteří chtějí Vltavu splout.

Odborníci: Česku chybí strategie a koncepce paliativní péče

Česku podle odborníků chybí vládní strategie a koncepce paliativní péče o umírající a jejich rodiny. Je za to kritizováno i v zahraničí. Na tiskové konferenci k projektu Spolu až do konce to řekl ředitel Centra paliativní péče Martin Loučka. Až 70 procent Čechů umírá v nemocnicích, paliativní péče se tam ale teprve rozvíjí. Ministerstvo zdravotnictví se na ni chce zaměřit. Ministerstvo v lednu deklarovalo, že do roku 2025 chce mít v pěti pilotních zařízeních speciální paliativní týmy pečující o umírající fungující podle vytvořených postupů a doporučení. V projektu podpořeném z evropských fondů rozdělí 59 milionů korun. Vznik oddělení paliativní péče v nemocnicích podporuje i nadační fond Avast, který podpořil vznik multidisciplinárních týmů v 17 nemocnicích, celkem asi za 85 milionů korun. V USA má taková oddělení 80 procent nemocnic.

V ČR umírá ročně asi 108.000 lidí, asi 65 procent zemře v nemocnici. Ze statistik vyplývá, že velká část je do nemocnice převezena na poslední dny či hodiny života. Průzkumy ale ukazují, že až 80 procent lidí si přeje umírat doma. Podle odborníků z oblasti paliativní medicíny, která se péči o umírající věnuje, je domácí péče i levnější. Odhadují úsporu asi na 300 korun denně.

V knize o Chartě 77 se objeví i dosud nepublikované informace

Jak vznikala Charta 77 a jak se její prohlášení šířilo mezi lidmi v Československu i do zahraničí, popsali historici Petr Blažek a Radek Schovánek v nové knize s názvem Prvních 100 dnů Charty 77. Vydalo ji nakladatelství Academia a autoři spolu s významnými osobnostmi spojenými s Chartou 77 ji představí ve čtvrtek. Jak řekl Blažek v rozhovoru pro ČTK, při její přípravě se podařilo zjistit i některé dosud neznámé okolnosti a část dokumentů bude publikována vůbec poprvé. Autoři zaznamenali vznik prohlášení a jeho šíření doslova den po dni. První popsanou událostí je setkání Pavla Kohouta a Václava Havla v Kohoutově bytě na Hradčanském náměstí 10. prosince 1976, poslední pohřeb jednoho z prvních mluvčích Charty 77 Jana Patočky 16. března 1977. Kniha obsahuje i medailonky mnoha signatářů, vzpomínky zainteresovaných lidí, fotografie i záznamy, které si vedla Státní bezpečnost (StB).

Prohlášení Charty 77 podepsalo do pádu komunistického režimu více než 1800 lidí. Její mluvčí vydali přes 500 dokumentů. 27. dubna 1978 vznikl i díky ní Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných, který oslaví 40 let. Knihu o Chartě 77 představí ve čtvrtek její autoři. Zúčastní se také osobnosti spojené s knihou i dobou, kterou popisuje. Patří mezi ně Vilém Prečan, historik, který byl v 70. letech propuštěn z Československé akademie věd, publikoval v samizdatu a později emigroval do SRN, dále pomocný biskup pražský Václav Malý, který se na počátku 80. let stal mluvčím Charty 77, dále zástupce undergroundu František Stárek Čuňas, a spisovatel Pavel Kohout. Pro knihu poskytl rozhovor, který objasnil zejména počátek Charty 77.

Restaurovaný film Démanty noci Jana Němce uvede festival v Cannes

Digitálně zrestaurovaný film Jana Němce Démanty noci uvede prestižní filmový festival v Cannes ve své sekci Classics. Spolu s Démanty noci se představí například filmy 2001: Vesmírná Odyssea, Zloději kol, Byt, Pomáda, Magická hlubina či Řidič slečny Daisy. ČTK to řekl Michal Bregant, ředitel Národního filmového archivu (NFA), který Němcův celovečerní debut restauroval. Po Ikarii XB 1 jsou Démanty noci druhý československý snímek zařazený v posledních letech do Cannes Classics, kde se každoročně představují restaurované snímky významných tvůrců světové kinematografie.

Když Démanty noci v roce 1964 získaly Velkou cenu na filmovém festivalu v Mannheimu-Heidelbergu, šlo o jeden z prvních mezinárodních úspěchů československé nové vlny. Volná adaptace povídky Tma nemá stín od spisovatele Arnošta Lustiga, který na vzniku filmu úzce spolupracoval, stála na počátku kariéry tehdy osmadvacetiletého Jana Němce, jednoho z nejoriginálnějších českých filmařů 60. let minulého století.

Michel Fleischmann obdržel nejvyšší francouzské vyznamenání

Prezident mediální skupiny Lagardére Active ČR Michel Fleischmann na francouzském velvyslanectví v Praze převzal nejvyšší francouzské státní vyznamenání. Francie ho ocenila Řádem čestné legie za přínos a celoživotní dílo, Fleischmann podle ní zásadně ovlivnil podobu českého mediálního světa a stojí za úspěchem řady showbyznysových talentů. "Francie je pro mne druhý domov, druhá vlast. Přijala mě neskutečně hezkým způsobem a dala mi šanci pracovat a naučit se rozhlasové řemeslo. A to jsem potom mohl využít, dokonce za francouzské investice, v České republice. Ve Francii jsem doma stejně jako v Čechách," řekl ČTK Fleischmann.

Z českých osobností Řád čestné legie již získali také váleční veteráni František Fajtl a František Peřina nebo generál Petr Pavel. Vyznamenání bylo uděleno i řadě umělců a akademiků. Dostali ho například spisovatelé Pavel Tigrid a Milan Kundera, filozof Jan Sokol, režisér Miloš Forman, zpěvačka Marta Kubišová, houslový virtuos Josef Suk, malíři František Kupka a Alfons Mucha a další.

Výstava v Národním technickém muzeu přiblíží fenomén kol Favorit

Legendární jízdní kola značky Favorit přiblíží výstava, která bude ode dneška do konce září otevřena v Národním technickém muzeu v Praze. Expozice ukáže například kola, s nimiž sbírali světové tituly v kolové slavní bratři Pospíšilové, nebo dráhové kolo zlatého olympionika z olympiády v Tokiu 1964 Jiřího Dalera. Organizátoři připomenou i dramatický příběh úspěšného cyklistického reprezentanta Róberta Hutyra, který z komunistického Československa uletěl v roce 1983 vlastnoručně vyrobeným horkovzdušným balonem. Na dramatickou cestu za železnou oponu vzal slovenský rodák nejen svou manželku a dvě děti, ale na koš balonu připevnil i závodní kolo značky Favorit.

Výstava nazvaná Fenomén Favorit je součástí projektu Národního technického muzea ke 100. výročí vzniku československého státu "Made in Czechoslovakia - aneb průmysl, který dobyl svět".

Natáčení dokumentu přineslo Samkové zážitky i bolavý kotník

Takřka celý poslední měsíc strávila snowboardcrossařka Eva Samková natáčením cestopisného dokumentu společně s bývalým skikrosařem Tomášem Krausem. Odvezla si spoustu zážitků z různých aktivit, při nichž musela překonávat i samu sebe, a pochroumaný kotník. Ten si poranila při skákání na trampolíně. Na tiskovou konferenci tak stejně jako na pondělní přijetí u premiéra v demisi Andreje Babiše dorazila o berlích. V rámci natáčení strávila Samková nejdříve týden a pak dvacet dní cestováním po Rakousku, Itálii a Slovinsku. Zřejmě největší adrenalin zažila na ferratě v rakouském Söldenu, protože dlouho po skalách nelezla. "Já jsem měla pocit, že tam bojuju o život," vyprávěla novinářům olympijská vítězka ze Soči a bronzová medailista z únorových her v Pchjongčchangu. Dokumentární seriál, který z natáčení vznikne, se bude vysílat na podzim.

Sport

Sportovní střelec Jiří Lipták obsadil v trapu druhé místo na Světovém poháru v korejském Čchang-wonu. V dějišti zářijového mistrovství světa nestačil šestatřicetiletý český reprezentant jen na Itala Maura De Filippise, s nímž prohrál o tři rány. Liptákovi se v chladném počasí v Čchang-wonu dařilo už v kvalifikaci, kterou vyhrál se ziskem 123 bodů. Postup do šestičlenného finále těsně unikl jeho reprezentačním kolegům Davidu Kosteleckému a Michalu Hojnému.

Česká hokejová reprezentace do 18 let prohrála v posledním zápase v základní skupině MS s Finskem 2:4 a do čtvrtfinále postoupila ze čtvrtého místa.

Počasí

Oblačno až polojasno, na severu přechodně až zataženo. Nejvyšší teploty 19 až 23 °C, na jižní Moravě až 25 °C, v 1000 m na horách kolem 13 °C.