Denní souhrn zpráv

Trump v čele USA by podle některých europoslanců mohl EU prospět

Změna v křesle prezidenta Spojených států, do něhož v pátek usedne Donald Trump, může Evopské unii prospět. Myslí si to někteří z českých europoslanců, které ve Štrasburku oslovila ČTK. Podle nich může Trumpův euroskeptický postoj pomoci EU se sjednotit a provést tak tolik potřebné unijní reformy. "V tuto chvíli je Evropa ekonomický obr, ale politický trpaslík. Trumpův tlak na to, aby si Evropané zaplatili vlastní bezpečnost se dobře kombinuje s nedávno schváleným projektem zde v EP na evropskou obrannou unii," domnívá se europoslanec Pavel Svoboda (KDU-ČSL). Podle něj by právě evropská obranná unie mohla být transformátorem ekonomické síly na geopolitický vliv.

Přes Trumpovy radikální názory je podle poslance Luďka Niedermayera (TOP 09 a Starostové) nutné s USA udržovat dobré vztahy. "V našem zájmu je, aby to transatlantické partnerství bylo opravdu silné, protože s žádnou jinou částí světa nesdílíme tolik hodnot a tolik zájmů," řekl Niedermayer. Dodal, že Evropa se ale musí také snažit být soběstačná, aby byla funkční a silnou částí světové ekonomiky a politiky. "Zdá se, že Spojeným státům, stejně jako Rusku, by lépe vyhovovala Evropa složená z jednotlivých národních států," myslí si poslanec Pavel Poc (ČSSD). Podle něj proto musí EU na Trumpovu protievropskou politiku reagovat, "jinak se jednoho dne probudíme v Evropě rozdělené do sfér vlivu Washingtonu a Moskvy, jako tomu bylo kdysi."

Česko se podle amerických slavistů obávat o vztahy s USA nemusí

S nástupem Donalda Trumpa do čela Spojených států se Česká republika nemusí obávat zhoršení vzájemných vztahů, je možné dokonce očekávat jisté zlepšení, a to díky pochvalným slovům, kterými český prezident Miloš Zeman na adresu budoucí hlavy amerického státu nešetří. Myslí si to američtí slavisté a bohemisté, které ČTK oslovila. Trumpa a Zemana mimo jiné spojuje i vstřícný postoj k Rusku, kterým se oba státníci netají. Právě vstřícnost vůči Rusku vnímá profesor Kolumbijské univerzity v New Yorku Christopher Harwood jako nebezpečí nejen pro USA, ale především pro občany Česka a dalších východoevropských zemích, neboť Moskva se podle něj pod vedením prezidenta Vladimira Putina snaží obnovit někdejší sovětskou imperiální nadvládu. Harwood, který není s výsledkem loňských prezidentských voleb vůbec spokojený a který na nového amerického prezidenta hledí s velkými obavami, je kritický i vůči Zemanovi.

Míla Sasková-Pierceová z Nebraské univerzity v Lincolnu se domnívá, že Trumpa i Zemana spojuje silné ego, zároveň ale upozorňuje na nepředvídatelnou křehkost vzájemných vztahů, které vnímá jako povrchní. Podobný názor má i profesor Eliot Borenstein z Newyorské univerzity. "Dokud Zeman říká o Trumpovi hezká slova, tak i Trump bude o Zemanovi hovořit pěkně. O tom to je. Je pravděpodobné, že Trumpova politika vůči Česku bude příznivá," domnívá se.

Karen von Kunesová z Yaleovy univerzity na otázku možného vývoje vztahů mezi Prahou a Washingtonem poznamenala, že Česko je malou zemí a o malé státy, pokud nejsou nějakým mimořádným způsobem důležité, se USA příliš nezajímají. Zmínila ale fakt, že Trumpa k Česku přece jen pojí silnější vazby než předchozí prezidenty, neboť tři jeho nejstarší děti jsou polovičními Čechy. Matkou Donalda mladšího, Ivanky a Erica je totiž zlínská rodačka Ivana Trumpová, rozená Zelníčková. "Americká média se tomu vůbec nevěnují. Mí studenti byli naprosto překvapení, když jsem jim o tom řekla." O Ivaně Trumpové média po volbách informovala kvůli tomu, že vyslovila zájem stát se americkou velvyslankyní v Česku. Tuto myšlenku Zeman podpořil. Jako špatnou volbu by Ivanu Trumpovou nepovažovala ani Sasková-Pierceová. "Je to velmi vzdělaná žena se znalostí obchodování. Nepochybně by zastupovala Spojené státy s důstojností. Koneckonců velvyslanecká funkce je často způsob odměny za dřívější služby, nezbytností proto nejsou diplomatické zkušenosti jmenovaných," vysvětlila.

Majitel českého bistra ve Washingtonu zvolení Trumpa černě nevidí

Republikána Donalda Trumpa americký Čech Daniel Sidzina podobně jako takřka 96 procent všech účastníků voleb v americkém hlavním městě Washingtonu nevolil, přesto ale na rozdíl od některých jiných krajanů i Američanů nespokojených s výsledkem hlasování katastrofický scénář neočekává. Sidzina, který ve Washingtonu provozuje restauraci Bistro Bohem zaměřenou na evropskou a především českou kuchyni, v rozhovoru s ČTK řekl, že si od Trumpova prezidentství slibuje snadnější podnikání, pokud jde například o jednání s úřady či výši daní, skutečné výhody se pak podle něj dočkají jen velké korporace. "Černé to určitě nebude. To se říká vždycky, říkalo se to i za Obamy," řekl Sidzina, který v USA žije od konce 90. let. Pokud jde o srovnání s výsledky předchozích prezidentských voleb, tak je podle něj nyní mnohem více nespokojených lidí, než tomu bývalo v minulosti. Jako problematický vidí Trumpův přístup k Evropské unii, k situaci na Korejském poloostrově či příliš vstřícnému postoji k Rusku.

Bistro Bohem spolupracuje na akcích pořádaných českým velvyslanectvím nebo pořádá pravidelné promítání českých filmů. Mezi návštěvníky jsou nejen krajané či Američané, kteří Evropu či Česko navštívili, ale i lidé, kteří o české kultuře nic nevědí. Do bistra chodí i potomci krajanů, kteří třeba již česky neumějí, ale pamatují si, že jim jejich česká babička vařila jídla ze své vlasti.

Garance práv pro Čechy žijící v Británii by měly přijít rychle

Británie počítá s tím, že Čechům i dalším občanům EU žijícím ve Spojeném království co nejdříve zajistí jejich práva. Novinářům to řekla britská velvyslankyně v Česku Jan Thompsonová. Budoucí migraci do země si však Britové chtějí řídit sami. Kontrola nad tím, kdo do země přichází, byla pro Brity tak důležitá, že se kvůli ní rozhodli opustit volný trh EU a jeho výhody. Garance ale podle Thompsonové musí být oboustranné, tedy i pro Brity žijící v zemích EU. "Neznamená to, že si nevážíme přínosů migrace," podotkla Thompsonová. Británie prý bude dál otevřená lidem, kteří v ní chtějí žít a pracovat. Občané Spojeného království však dle jejích slov dali v loňském referendu o setrvání země v EU jasně najevo, že si nepřejí, aby do země dál volně přicházely statisíce lidí.

Vláda podle Sobotky uspěla u fondů EU či dopravních staveb

Největšími dosavadními úspěchy současné vlády jsou podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) dočerpání peněz z evropských fondů, odblokování dopravních staveb či korekce řady zákonů z doby pravicových kabinetů. V bilančním rozhovoru s ČTK Sobotka řekl, že jeho vláda dala také zemi hospodářskou a politickou stabilitu a udržuje makroekonomickou rovnováhu. Za další klíčové počiny kabinetu označil Sobotka zákon o státní službě, či reformu financování obecních a krajských škol.

Senát schválil takzvaný protikuřácký zákon beze změn

Senát schválil takzvaný protikuřácký zákon beze změn. Od konce května tak má platit absolutní zákaz kouření ve vnitřních prostorách restaurací, divadel či kin. Horní komora o přijetí normy dnes rozhodla po téměř pětihodinovém maratonu argumentů pro a proti přijetí navržených opatření. Prezident Miloš Zeman potvrdi, že zákon podepíše. Předlohu v závěrečném hlasování podpořilo 45 ze 68 přítomných členů horní komory. Norma má zavést také zákaz kouření na nástupištích, užívání elektronických cigaret v nemocnicích, školách či nákupních centrech nebo prodej cigaret v automatech. Návrh počítá rovněž se sankcemi ve formě zákazu činnosti až na dva roky za porušení zákazu prodeje cigaret mimo vybraná místa nebo osobě mladší 18 let, případně za prodej alkoholu podnapilému člověku. Právě toto ustanovení se stalo předmětem nejčastější kritiky řady senátorů včetně vládní KDU-ČSL.

Jindrák: Jednání o česko-německé deklaraci bylo dobrodružstvím

Jako na veliké dobrodružství a vysokou školu diplomacie vzpomíná na jednání o česko-německé deklaraci diplomat Rudolf Jindrák, který byl jednou z klíčových postav zhruba osmnáctiměsíčních rokování o jednom z klíčových dokumentů pro vztahy obou zemí. Diplomaté se při nich scházeli v Praze, Bonnu i Ženevě a do poslední chvíle se text deklarace snažili utajit před novináři i veřejností. Deklaraci tehdejší šéfové obou vlád Václav Klaus a Helmut Kohl podepsali 21. ledna 1997 v Praze. Podpis dokumentu provázely tehdy demonstrace odpůrců především ze strany komunistů a sládkovců. Bouřlivá byla také čtyřdenní debata při schvalování dokumentu ve Sněmovně.

"Každé slovo se skutečně probíralo desetkrát," konstatuje Jindrák, který tehdy znal různé verze deklarace zpaměti. Na politické úrovni sehráli podle Jindráka zásadní roli premiér Klaus, prezident Václav Havel a ministr zahraničí Zieleniec, s nimiž diplomaté pokrok pravidelně konzultovali. Na německé straně byl podle něj nejdůležitější kancléř Kohl, ministr zahraničí Klaus Kinkel a šéf bavorské vlády Edmund Stoiber. Právě na dnes vynikajících vztazích Česka s Bavorskem, které byly začátkem 90. let často velmi napjaté, je podle Jindráka nejlépe vidět přínos česko-německé deklarace.

Fond budoucnosti bude dál podporovat česko-německé projekty

Fungování Česko-německého fondu budoucnosti (ČNFB) bylo prodlouženo o dalších deset let a fond tak bude i v budoucnu pokračovat v podpoře kulturní výměny i občanského dialogu mezi Čechy a Němci. V uplynulých letech podpořil na 9500 projektů na obou stranách hranice, mezi které rozdělil 54 milionů eur (1,5 miliardy Kč), kromě toho poskytl miliardy korun i na odškodnění vězňů z koncentračních táborů a lidí nasazených nacisty k nucené a otrocké práci. ČTK to sdělila mluvčí fondu Silja Schultheisová. ČNFB vznikl na základě česko-německé deklarace. Podle statistik fondu přichází 35 procent žádostí o podporu z Česka, 30 procent z Německa. Zbývajících 35 procent jsou společné projekty konané v obou zemích.

Konzulát ve Lvově bude od února přijímat víc žádostí o práci v ČR

Ministerstvo zahraničí od února zvýší měsíční kvótu pro přijímání žádostí o pracovní povolení pro Ukrajince z 320 na 400. Pokud vláda schválí personální posílení generálního konzulátu ve Lvově, kvóta se zvedne na 800. ČTK to sdělilo tiskové oddělení ministerstva. Vláda od listopadu 2015 schválila dva projekty, jejichž cílem je usnadnit příchod Ukrajinců do českých firem. Zaměstnavatelé si opakovaně stěžovali na to, že i tak je vyřizování pracovních povolení zdlouhavé.

Žádosti Ukrajinců o možnost pracovat v Česku přijímá konzulát ve Lvově, následně je zpracovává ministerstvo vnitra. Počet zájemců ale mnohonásobně převyšuje měsíční lhůtu, která byla pro přijímání žádostí stanovena. Hospodářská komora v pondělní tiskové zprávě uvedla, že firmám se podle nejnovějších dat úřadů práce nedaří obsadit více než 130.000 volných pozic.

Štěch s Hamáčkem podporují změnu zákonů o zbraních, ne ústavy

Šéfové Sněmovny a Senátu Milan Štěch a Jan Hamáček (oba ČSSD) podporují, aby se otázka držení zbraní řešila v rámci stávajících zákonů, nikoli změnou ústavy. Novinářům to řekli po novoročním obědě s prezidentem Milošem Zemanem na Pražském hradě. Ministerstvo vnitra umožnit lidem bránit se proti teroristům například při útocích, jako byly loni nákladními automobily v Nice a v Berlíně. Hovořili také o vzniku Centra proti terorismu a hybridním hrozbám. Útvar se od začátku roku zabývá mimo jiné ověřováním zahraničních i domácích dezinformací. Prezident s tím nesouhlasí a proti útvaru se několikrát vymezil. Štěch řekl, že je zastáncem jeho existence, i když byl na počátku vůči němu zdrženlivý. Poznamenal, že každý týden dostává do e-mailu "zaručené zprávy", kterých se zděsí. Po jejich náročném ověření zjistí, že jde o nepravdivé zprávy.

Svaz měst žádá Zemana, ať vetuje zákon o nadměrném zadlužování

Svaz měst a obcí považuje schválený zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti za protiústavní normu, která může ochromit fungování samospráv. Obrátí se proto na prezidenta Miloše Zemana se žádostí, aby zákon vetoval. ČTK to oznámila Štěpánka Filipová z mediálního zastoupení svazu. Sněmovna v úterý předlohu schválila navzdory Senátu, který ho odmítl. Senátoři už dříve prohlásili, že pokud poslanci jejich veto přehlasují, obrátí se na Ústavní soud. Ministr financí Andrej Babiš (ANO) ale obavy z neústavnosti nesdílí a obavy z ohrožení hospodaření obcí označil za nesmysl.

"Zákon tak, jak ho přijali poslanci, je protiústavní. Zasahuje totiž do práva obcí nakládat s majetkem, které garantuje ústava. V podstatě trestá obce za špatné hospodaření státu," soudí předseda Svazu měst a obcí a starosta Kyjova František Lukl. Při zadluženosti vyšší než 60 procent průměru svých příjmů za poslední čtyři roky podle něj přijdou města a obce o pět procent ze sdílených daní. Povinnosti státu či státních organizací přitom norma nijak nestanovuje. "Takové opatření, které není ve světě obvyklé, by v praxi obcím znesnadnilo vzít si půjčku například na výstavbu bytů či kanalizace a ohrozilo by čerpání evropských dotací, kde je často nutné předfinancování z vlastních rozpočtů," dodal Lukl.

V ČR budou už jen věznice s ostrahou nebo se zvýšenou ostrahou

V Česku asi budou dva druhy věznic - s ostrahou a se zvýšenou ostrahou. Zruší se dosavadní čtyři typy věznic, k nimž patří ještě věznice s dozorem a dohledem. Změnu přinese novela trestního zákoníku a zákona o výkonu trestu odnětí svobody, kterou hladce schválil Senát. Předloha také upravuje postup umístění pachatele do jednoho ze tří nových typů oddělení, které se liší podle stupně zabezpečení. Rozhodoval by o něm sice ředitel věznice, případné odvolání pachatele by ale řešil trestní soud, nikoli generální ředitel Vězeňské služby. Na rozhodnutí o umístění do konkrétního oddělení věznice by se podílel vychovatel, speciální pedagog, psycholog i sociální pracovník.

Senát se rozhodl povýšit práva obcí v národních parcích

Senát se rozhodl povýšit práva obcí v národních parcích. Uvolnit pravidla prodeje pozemků v zastavěných oblastech parků ale odmítl, stejně jako snahu vymezit časový rámec pro rozšíření bezzásahových zón v parcích. Změny novely nyní bude muset posoudit Sněmovna. Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) s většinou senátních úprav nesouhlasil, podle něj mění koncepci předlohy. Senátoři také chtějí v zákoně ponechat povinnost dohodnout například stanovení jednotlivých zón parku s obcemi na jeho území, nejen s radou parku.

Senátoři odhlasovali tak rozsáhlé a ničivé změny, že mohou znamenat konec národních parků v Česku. V prohlášení pro média to uvedl ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Senátní návrh podle něj obsahuje například změny, které degradují národní parky jako nejcennější chráněná území na výrazně nižší úroveň. Podle Brabce nyní existuje jediná cesta, a to zamítnout celý senátní návrh a odhlasovat novelu zákona tak, jak odešla ze Sněmovny.

V systému EET eviduje MF 119 mil. účtenek a tržby 20 miliard Kč

Do systému elektronické evidence tržeb se zapojilo přes 43.000 podnikatelů, ministerstvo financí v něm eviduje 119 milionů účtenek. Evidované tržby za prosinec dosáhly téměř 20 miliard Kč, zatímco před rokem to bylo deset miliard. Novinářům to řekla náměstkyně ministra financí Alena Schillerová. Evidované tržby překonaly podle generálního ředitele Finanční správy Martina Janečka jejich původní odhady zhruba o čtvrtinu, v průběhu roku ovšem očekává jejich další nárůst.

Většina krajů zatím s dopravci nedohodla navýšení peněz na mzdy

Většina krajů se ještě s dopravci nedohodla na zvýšení plateb za dopravu kvůli vládou schválenému růstu mezd řidičů linkových autobusů. Jen Zlínský kraj již uzavřel s dopravci dodatky smluv. Část krajů se obává, že změnami smluv poruší zákon, a většina regionů žádá, aby růst nákladů pokryl stát. Každý kraj přijde zvýšení mezd na zhruba desítky milionů korun. Ministr financí Andrej Babiš (ANO) řekl, že na pomoc krajům nyní peníze v rozpočtu nemá, ale nebrání se diskusi. Pomoci krajům je nakloněn premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD), problém příští týden předloží koaliční radě.

Ve třídách MŠ, které mají místo, by mělo být maximálně 20 dětí

Ve třídách mateřských škol by mělo být méně dětí, plánuje ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD). V místech, kde to kapacita umožňuje, by jich od roku 2018 mělo být nejvýše dvacet. Ministerstvo školství také z fondu na podporu rozvoje kapacit mateřských a základních škol rozdělilo 300 milionů korun. V plné třídě může být nyní 24 dětí, v případě výjimky až 28. Nejmenší počet dětí na třídu je stanovený na 17 dětí. Ministryně by chtěla počet dětí snížit. Mateřské školy ve školním roce 2015/2016 navštěvovalo přes 360 tisíc dětí, z toho bylo podle Valachové více než 40.000 dětí mladších tří let. Pomáhat s péčí o dvouleté děti mohou učitelkám také chůvy, na které mohou školky získat evropskou dotaci.

Vloni v Česku při leteckých nehodách zahynulo 18 lidí

Při leteckých nehodách zahynulo loni v Česku 18 lidí, což je více než dvojnásobek ve srovnání s rokem 2015. Výrazně stoupl i počet nehod sportovních letadel a parašutistů. Specialisté loni v Česku vyšetřovali 77 leteckých nehod, uvedl na výroční konferenci vedoucí letového a technického oddělení Ústavu pro odborné zjišťování příčin leteckých nehod Josef Bejdák. Rostoucí počet nehod souvisí se zvyšujícím se počtem lidí, kteří se v Česku sportovnímu létání věnují rekreačně. Méně zkušení piloti často přecení svoje dovednosti a chybují, uvedl Bejdák.

Do Česka jezdí víc zahraničních turistů, i kvůli situaci ve světě

Zájem zahraničních turistů o Českou republiku v posledních letech roste, podílí se na tom i bezpečnostní situace ve světě. Státní agentura CzechTourism odhaduje, že loni do hromadných ubytovacích zařízení přijelo mezi osmi a devíti miliony turistů z ciziny, což je minimálně o sedm procent více než v roce 2015. Na veletrhu Regiontour v Brně to ČTK řekla ředitelka agentury CzechTourism Monika Palatková. Podle ní Česku pomáhá fakt, že je považováno za jednu z nejbezpečnějších zemí.

Státní hrady a zámky loni navštívilo rekordních 5,6 milionu lidí

Státní hrady, zámky a další památky v loňském roce navštívil rekordní počet 5,6 milionu lidí. ČTK to sdělil mluvčí Národního památkového ústavu (NPÚ) Jan Cieslar. Návštěvnost památek ve správě státu roste už několik let po sobě. NPÚ loni utržil přes půl miliardy korun, které chce vrátit do obnovy památek a zlepšování návštěvnického zázemí. Největší návštěvnost zaznamenal hrad a zámek v Českém Krumlově, který navštívilo 426.000 lidí. Následuje zámek Lednice a jihočeská Hluboká. Nejvyšší nárůst návštěvnosti zaznamenal zámek Valtice, který navštívilo přes 127.000 lidí, zatímco v roce 2015 to bylo jen 48.000 návštěvníků.

Sport

Pátá nasazená Karolína Plíšková zvítězila ve druhém kole Australian Open nad ruskou tenistkou Annou Blinkovovou suverénně 6:0 a 6:2. Postup do třetího kola grandslamu v Melbourne si zajistila také Barbora Strýcová, která zdolala Němku Andreu Petkovicovou 6:0 a 7:5. S turnajem se rozloučil osmatřicetiletý Radek Štěpánek. Úspěšný kvalifikant nestačil na jedenáctého nasazeného Davida Goffina z Belgie 4:6, 0:6 a 3:6. Skončila i Lucie Šafářová, jež v duelu se světovou dvojkou Serenou Williamsovou nevyužila ani jeden z šesti brejkbolů a s favorizovanou Američankou prohrála 3:6, 4:6.

Pilot kamionu Tatra Aleš Loprais obsadil na letošní Rallye Dakar celkově sedmé místo a postaral se o nejlepší český výsledek. Přestože měl před startem výrazně vyšší ambice, s ohledem na technické problémy, které ho v průběhu slavné soutěže několikrát potkaly, je s výsledkem spokojený. Potíže se servo pumpami a řízením jej totiž unavovaly a uvažoval i o odstoupení. Letošní ročník provázely velké problémy s počasím. Dvě etapy museli pořadatelé kompletně zrušit a řada dalších úseků se také neodjela jako měřené.

Počasí na pátek

Jasno nebo skoro jasno. Místy zataženo nízkou oblačností nebo mrznoucí mlhy. Nejvyšší denní teploty -6 až -2 °C, při déletrvající mlze nebo nízké oblačnosti kolem -8 °C, v 1000 m na horách kolem -3 °C.

V Jihočeském kraji se v noci na čtvrtek výrazně ochladilo. Například na šumavské Jezerní slati poblíž Kvildy na Prachaticku naměřili meteorologové minus 28,2 stupně Celsia. Mráz v Česku zatím nepoleví. V noci na pátek a na sobotu se mohou teploty dostat k minus 12 až minus 17 stupňům Celsia, ojediněle může být kolem 20 stupňů pod nulou. S brzkým oteplením by lidé ale neměli počítat, silně mrznout bude minimálně do poloviny příštího týdne.