Denní souhrn zpráv

0:00
/
0:00

Evropská komise schválila podporu pro obnovitelné zdroje v ČR

Evropská komise schválila režim podpory energie z obnovitelných zdrojů v Česku. Takzvanou notifikaci získaly zdroje spuštěné v období let 2006-2012. Podle dřívějšího vyjádření českého ministerstva průmyslu a obchodu budou mít provozovatelé těchto zdrojů příští rok nárok zhruba na 37 miliard korun. Jde o převážnou většinu ze zdrojů, které dosud notifikaci neměly. Souhlasem komise podmiňoval výplatu peněz český Energetický regulační úřad. Jak komise uvedla, dospěla k závěru, že přijmutí opatření podpoří cíle Evropské unie v oblasti energetiky a klimatu, aniž by došlo k nepřiměřenému narušení hospodářské soutěže. "Opatření rovněž zahrnuje mechanismus přezkumu, který zajistí, aby zařízením nebyla poskytována nadměrná kompenzace a aby podpora byla omezena na nezbytné minimum potřebné k dosažení cílů režimu," dodala.

ČSSD posoudí změny v EET jako jiné poslanecké pozměňovací návrhy

Ministr financí Andrej Babiš (ANO) předloží Sněmovně změny v systému elektronické evidence tržeb (EET) jako poslanec ve formě pozměňovacího návrhu. Vláda k jeho záměru nepřijala žádné usnesení, řekl ministr průmyslu Jan Mládek (ČSSD). Sociální demokracie podle něj změnu posoudí jako každý jiný poslanecký návrh. Babišova iniciativa by mohla způsobit vlnu dalších pozměňovacích návrhů a přinést nepřehlednou situaci, obává se podle ministra Mládka ČSSD. Andrej Babiš chce vyjmutí plateb ve webových obchodech provedených kartou přes internet a malých živnostníků z EET přiložit k daňovému balíčku, který mimo jiné obsahuje další zvýšení slev na děti. Balíček bude projednávat Sněmovna tento týden. Ministr měl podle Mládka "problém pochopit nepsaná pravidla", že člen vlády by s podobnými změnami neměl přicházet formou pozměňovacích poslaneckých návrhů.

Elektronizace má zlepšit zdravotní péči i víc zapojit pacienty

Do roku 2020 by mohlo v Česku fungovat například objednávání k lékaři přes internet, kde by měly být dostupné i výsledky vyšetření a kompletní zdravotní záznamy. Počítá s tím Národní strategie elektronického zdravotnictví pro období 2016 až 2020, kterou schválila vláda. Ministři podle ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka (ČSSD) dokument, který počítá i se sdílením informací o léčbě pacienta jednotlivými poskytovateli zdravotní péče, podpořili jednomyslně. Podle předkládací zprávy byla v ČR elektronizace zatím jen spontánní, pokusy ji integrovat nebyly úspěšné. I proto získalo Česko v Evropě za rok 2015 nejnižší hodnocení v oblasti práv pacientů. "Pokud se toto podaří naplnit během následujících pěti let, tak to bude obrovský pokrok pro zdravotnictví, protože v tomto česká medicína zaostává," uvedl ministr Němeček. Strategie si podle něj nevyžádá žádné speciální finanční prostředky. Dokument upozorňuje na to, že zdravotnická zařízení jsou sice vybavena komunikačními a informačními technologiemi, ale informace o zdravotním stavu pacienta a jeho léčbě mezi sebou sdílejí nedostatečně nebo vůbec. Ještě horší je zřejmě situace v následné zdravotní a sociální péči.

NBÚ vybuduje centrum kybernetické bezpečnosti, rozhodla vláda

Národní bezpečnostní úřad vybuduje v Brně - Černých Polích z části původních kasáren novou budovu Národního centra kybernetické bezpečnosti s kapacitou až 400 pracovníků. Počítá s tím materiál "Rozvoj kapacit a schopností Národního centra kybernetické bezpečnosti NBÚ do roku 2025", který schválila vláda. Informoval o tom na twitteru mluvčí vlády Martin Ayrer. V současnosti Národní centrum kybernetické bezpečnosti zaměstnává 42 lidí, v roce 2018 to bude 58 pracovníků včetně administrativní podpory. "S nutností širšího působení státu v kybernetické bezpečnosti, které vyplývá nejen z mezinárodních závazků, bude při zachování současného stavu nevyhnutelně docházet ke stagnaci a celá řada činností bude muset být z kapacitních důvodů plněna pouze okrajově anebo ukončena," uvádí materiál. Výstavba by se měla uskutečnit v letech 2018 až 2023.

ČR do roku 2022 vybuduje státní datová centra

Do roku 2022 se postupně přesune provoz většiny informačních systémů veřejné správy z datových center jednotlivých institucí do státních nebo komerčních datových center. Počítá s tím strategický rámec Národního cloud computingu - eGovernment cloud ČR, který schválila vláda. Slibuje si od toho zlepšení využívání a sdílení IT služeb a zároveň snížení nákladů na provoz. Během zasedání vlády o tom informoval vládní koordinátor digitální agendy Tomáš Prouza. Podle předkládajících ministrů vnitra, financí, místopředsedy vlády pro ekonomiku a ředitele Národního bezpečnostního úřadu vytvoření eGovermnet cloudu zajistí větší efektivitu provozu informačních systémů státu, sjednocení platforem, na kterých fungují, a také zvýšení jejich bezpečnosti. Přesunu informačních systémů z jednotlivých úřadů bude předcházet analýza současného stavu, kterou má ministerstvo vnitra vytvořit do konce příštího roku. Ministerstvo má také pod Radou vlády pro informační společnost vytvořit pracovní skupinu, která se bude podílet na realizaci projektu. Na základě analýzy vláda stanoví podmínky pro vybudování, správu a provoz státní části vládního cloudu a zároveň také definice provozních, technických i bezpečnostních podmínek a transparentních pravidel pro výběr vhodných komerčních dodavatelů pro jeho komerční část.

Peníze na kosmický výzkum mají pomoci českému průmyslu

Vláda schválila zvýšení příspěvku do rozpočtu Evropské kosmické agentury (ESA). Na kosmické aktivity příští rok vyčlení 830 milionů korun. Postupné navyšování příspěvků na kosmický výzkum, zejména satelitní technologie, pomůže podle ministra dopravy za hnutí ANO Dana Ťoka českému průmyslu vymanit se z obrazu "pouhé montovny". Letos se Česko přihlásilo do nového volitelného programu na vývoj nových nosných raket Ariane 6. K naplnění cílů vytyčených v Národním kosmickém programu za rok 2014 chybí vyplatit 245 milionů korun ročně do takzvaných volitelných programů ESA. Úřad proto navrhl roční příspěvek do volitelných programů evropského kosmického programu o tuto částku navýšit na 445 milionů korun. K tomu je třeba připočíst 225 milionů korun na povinné aktivity ESA, které hradí z vlastního rozpočtu ministerstvo školství, a dalších 60 milionů ministerstva školství na volitelné programy z oblasti výzkumu a vývoje. Další částkou, ze které se skládá český příspěvek evropské kosmické agentuře, je 100 milionů korun pro přípravu průmyslových kapacit v ČR pro zapojení do kosmického programu, který vyplývá z Národního kosmického programu.

ČR pošle na pomoc s migrací 20 mil. Bulharsku, 10 mil. Jordánsku

Na pomoc s hlídáním hranic pošle Česká republika 20 milionů korun do Bulharska. Vláda také schválila dar deset milionů korun Jordánsku na zvládání migrační vlny ze Sýrie. Informoval o tom premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). České peníze by v Bulharsku měly pokrýt náklady na nákup vybavení a aut pro pohraniční policii či vybudování objektu pro policisty u hranic se Srbskem. Část peněz by měla jít na rekonstrukci registračního a přijímacího střediska v Harmanli. Česká vláda posílá na řešení uprchlické krize peníze i dalším zemím, které jsou na balkánské trase. Letos například získala Makedonie 20 milionů korun, Řecko pět milionů a 2,5 milionu korun šlo přijímacím a tranzitním centrům na balkánské migrační trase. Dalších 20 milionů korun by mělo získat Srbsko. Jordánská vláda chce peníze z Česka využít na efektivnější zvládání migrační vlny ze Sýrie a integraci Syřanů, kteří na jordánském území zůstávají dlouhodobě.

ČR a Německo začnou společně pomáhat uprchlíkům v Jordánsku

Česko a Německo začnou společně pomáhat uprchlíkům v Jordánsku, aby zlepšily jejich životní situaci a omezily tak důvody pro jejich cestu do Evropy. V rámci strategického dialogu mezi Českem a Německem se na tom v Praze shodli poradce premiéra Bohuslava Sobotky Vladimír Špidla (oba ČSSD) a náměstek německého ministra zahraničí Michael Roth. Spolupráce při pomoci přímo na Blízkém východě je podle nich jedním z opatření, která mohou přispět k řešení migrační krize. "Nechceme bojovat s uprchlíky, ale s příčinami jejich útěku. Chceme k tomu také konkrétně přispět prostřednictvím společného projektu v Jordánsku," řekl Michael Roth. Připomněl, že největší počet uprchlíků v současné době nepřijala Evropská unie, ale země jako Jordánsko, Libanon nebo Turecko. Země EU by se podle něj měly snažit tyto země stabilizovat. Vladimír Špidla a Michael Roth také podepsali memorandum o česko-německé spolupráci v oblasti migrace a integrace uprchlíků. V memorandu se obě strany shodují, že uprchlickou krizi lze dlouhodobě vyřešit jen tím, že se pomoc dostane lidem přímo v zemích, odkud utíkají.

Cizinci budou moci v ČR déle pracovat bez prodlužování víz

Vláda schválila novelu zákona o pobytu cizinců a změny v dalších souvisejících zákonech, které umožní delší pobyt pracujícím cizincům. Nyní mohou v Česku pracovat 90 dní. Pak musejí žádat o prodloužení víz. Nově by mohli být cizinci v zemi kvůli práci maximálně šest měsíců, pokud by se jejich podnikání týkalo významné investice tak až dva roky. Kabinet předlohu několikrát odložil kvůli neúčasti předkladatele ministra vnitra Milana Chovance (ČSSD). Nyní balíček změn posoudí Sněmovna. Změna právní úpravy je nutná kvůli směrnicím EU, které byly schváleny v roce 2014. Nově by měl být v zákonu zaveden nový institut karty vnitropodnikového zaměstnance. Karta cizincům umožní být v Česku až půl roku, pokud pracuje na pozici manažera, specialisty či stážisty ve firmě nebo korporaci, která má sídlo mimo EU. Až půl roku by v zemi mohli pracovat také cizinci, kteří přijeli kvůli sezonní práci.

O azyl v ČR letos zatím požádalo 1273 cizinců, podobně jako loni

Za deset měsíců letošního roku požádalo o azyl v Česku 1273 cizinců, což bylo o 28 meziročně víc. Nejčastěji chtějí azyl získat občané Ukrajiny, kteří tvoří zhruba třetinu žadatelů o azyl. Vyplývá to z aktuální zprávy, kterou zveřejnil odbor azylové a migrační politiky ministerstva vnitra. Ukrajinci tvoří dlouhodobě největší část žadatelů o azyl v Česku. Letos podali 430 žádostí, což je o 143 meziročně méně. Na druhém místě byli Iráčané se 146 žádostmi, což by meziroční růst o 124. Vzestup lze přičíst projektu na přesídlení křesťanských uprchlíků z Iráku, který letos začal a do země díky němu přijelo 89 uprchlíků. Vláda však program zrušila poté, co část běženců odešla do Německa a část zpět do rodné země. Letos dál nejčastěji chtěli získat azyl občané Sýrie, Kuby, Číny a Vietnamu, kteří českým úřadům předali od 58 do 81 žádostí. Pod 50 žádostí o azyl podali například občané Arménie, Ruska, Afghánistánu či Gruzie.

Čeští politici se na Castrův pohřeb nechystají

Čeští politici se nezúčastní nedělního pohřbu kubánského komunistického vůdce Fidela Castra, který v pátek zemřel ve věku 90 let. Ministerstvo zahraničí sdělilo ČTK, že se na Kubu žádní vládní představitelé nechystají. Cestu neplánují ani zástupci opoziční KSČM. Ministerstvo zahraničí o víkendu vyjádřilo soustrast Castrově rodině, zároveň však uvedlo, že se Česká republika rozcházela s Fidelem Castrem v pohledu na vývoj ve světě. Mluvčí ministerstva Michaela Lagronová dnes uvedla, že žádný z oficiálních českých představitelů na Castrův pohřeb nepojede. Cestu neplánují ani zástupci KSČM. Místopředseda strany Jiří Dolejš ČTK sdělil, že komunistickým představitelům brání v cestě na Castrův pohřeb povinnosti spojené s jednáním Poslanecké sněmovny.

Škoda Octavia se bude nově montovat také v Alžírsku

Německý koncern Volkswagen uzavřel smlouvu s alžírskou společností SOVAC o montáži automobilů v Alžírsku. U města Ighíl Izaní na severozápadě země se bude od jara příštího roku denně montovat více než sto automobilů. Koncern o tom informoval na svých webových stránkách. Kromě vozů Volkswagen a SEAT se v Alžírsku budou nově montovat také automobily značky Škoda. Koncern Volkswagen chce otevřením montovny v Alžírsku mimo jiné zvýšit podíl svých vozů na místním trhu, uvedl při podpisu smlouvy zástupce německé automobily Josef Baumert.

Ve věku 96 let zemřel přední český grafik Jan Rajlich

Ve věku 96 let zemřel v Brně po krátké nemoci přední český grafik Jan Rajlich. Byl zakladatelem Bienále Brno a laureátem Ceny města Brna. O jeho úmrtí informovala ČTK rodina zemřelého. Jan Rajlich byl rodákem z jihočeské Dírné, vystudoval baťovskou Školu umění ve Zlíně a od roku 1950 spojil svůj život s Brnem. Věnoval se zejména užité i volné grafice, byl průkopníkem koordinovaného vizuálního stylu a ve světě uznávaným tvůrcem plakátů. Byl zakládajícím členem uměleckého Sdružení Q a Sdružení Bienále Brno. Za svoji tvorbu byl vícekrát oceněn doma i v zahraničí. Rajlichovou poslední výstavou je retrospektiva v Galerii Václava Chada zlínského zámku, jejíž vernisáže se před 14 dny ještě osobně zúčastnil. Výstava potrvá do poloviny ledna příštího roku. Práci nestora české grafiky shrnuje letos vydaná kniha Brno - černá bílá. Uznávaný výtvarník popsal brněnskou uměleckou scénu v druhé polovině 20. století, ale také tehdejší všední život, počátky veletrhů nebo zlatou éru brněnského hokeje v 50. a 60. letech.

Šímův obraz Ateliér se v Praze vydražil za rekordních 29 milionů

Obraz Josefa Šímy Ateliér se v Praze vydražil za 29 milionů korun včetně aukční přirážky, což je autorův rekord v tuzemských aukcích. ČTK to oznámila kurátorka pořádající Galerie Kodl Tereza Donné. Podle ní byla navíc aukce celkovým obratem téměř 180 milionů největší v historii České republiky. Šímova díla patří k nejdráže prodaným obrazům v Česku. V sobotu se například vydražil Šímův obraz Ve čtyři hodiny odpoledne (Růžové tělo) za 22 milionů korun. Šímovým autorským rekordem byl ještě před tímto víkendem prodej díla Léda s labutí za 14,6 milionu v roce 2008. Již v sobotu v aukci v pražském Mánesu bylo osm let trvající maximum překonáno vydražením obrazu Ve čtyři hodiny odpoledne (Růžové tělo) za vyvolávací cenu 22 milionů a nyní tedy v aukci Galerie Kodl padl Šímův rekord znovu. Na sobotní aukci v Mánesu byl také zaznamenán nový absolutní tuzemský aukční rekord, když se prodal za 62 milionů korun s aukční provizí obraz Františka Kupky Série C I. (Protihodnoty).

Česky vychází poslední knížka Umberta Eka

Výběr z knižně dosud nepublikovaných sloupků, které se nashromáždily za posledních 15 let jeho života, je poslední publikací slavného italského romanopisce Umberta Eka. Autor románů Jméno růže, Foucaultovo kyvadlo či Ostrov včerejšího dne zemřel letos v únoru v 84 letech. Knihu Od hlouposti k šílenství s podtitulem Zprávy o tekuté společnosti vydává nyní česky v překladu Gabriely Chalupské Argo. ČTK o tom za nakladatele informovala Radka Potměšilová. Argo česky vydalo také dva poslední Ecovy romány. Umberto Eco sám soubor malých intelektuálních potěšení, kterým říkal "poznámky na krabičkách od sirek" stihl připravit do tisku jen několik dní před svou smrtí. Témata jednotlivých sloupků volí Umberto Eco zcela spontánně, rozepisuje se o podivnostech současného vývoje stejně jako o téměř chorobné touze zviditelnit se, o dlouhověkosti i o internetu, o masových médiích i o rasismu, o otázkách vzdělávání a mnoha dalších věcech. Objevují se nejoblíbenější filmové či románové postavy Umberta Eca, jako je James Bond, i protagonisté některých z jeho oblíbených komiksů. A jako vždy nostalgie po ztracené minulosti, úvahy o moci a jejích nástrojích a kritika konzumu, kvůli kterému jsou lidé zavaleni předměty, ale i prázdnými myšlenkami.

Nedělní výsledky 15. kola první fotbalové ligy

Hradec Králové - Sparta 1:2, Liberec - Slovácko 2:2 a Plzeň - Brno 2:0. Tabulku vede Plzeň před Slavií a Zlínem, poslední je stále Příbram.

Milan Petržela se rozhodl ukončit reprezentační kariéru

Plzeňský fotbalista Milan Petržela se rozhodl ve 33 letech ukončit reprezentační kariéru a soustředit se jen na klub. Za národní tým odehrál za posledních šest let 19 zápasů. Naposledy nastoupil v říjnu proti Německu a Ázerbájdžánu. Hráč ze zkušenostmi ze Slovácka, Sparty, Jablonce, Plzně a Augsburgu debutoval v národním týmu v roce 2010. Většinou byl náhradníkem, ale probojoval se i do nominace na mistrovství Evropy 2012. Loni v říjnu sice z národního týmu vypadl, ale dobrými výkony v této sezoně přesvědčil trenéra Karla Jarolíma, aby ho povolal na zápasy s Německem a Ázerbájdžánem. V nich se však Milan Petržela výrazněji neprosadil a v listopadu už pozvánku nedostal.

Výsledky 25. kola hokejové extraligy

Plzeň - Pardubice 3:4 po samostatných nájezdech, Vítkovice - Olomouc 3:1, Liberec - Litvínov 1:2, Brno - Chomutov 3:0, Hradec Králové - Zlín 4:1, Mladá Boleslav - Třinec 5:4 a Karlovy Vary - Sparta Praha 3:4 po samostatných nájezdech. Na čele tabulky je Třinec o skore před Brnem a Libercem, poslední jsou Karlovy Vary.

Biatlonová smíšená štafeta zahájila sezonu SP sedmým místem

Čeští biatlonisté zahájili sezonu Světového poháru sedmým místem ve smíšené štafetě. Ve švédském Östersundu se nepovedl první úsek Veronice Vítkové, která musela hned po první položce vleže na trestné kolo. Sama pak ale umístění zlepšila a Gabriela Koukalová, Michal Šlesingr a Ondřej Moravec nakonec dojeli o minutu a 21 sekund za vítězným Norskem. V následné štafetě dvojic skončili Eva Puskarčíková, která jela hned po první střelbě dvě trestná kola, a Michal Krčmář čtrnáctí. Přesvědčivě vyhráli Francouzi Marie Dorinová-Habertová a Martin Fourcade před Rakouskem a Německem.

Šárka Strachová skončila i ve druhém slalomu SP sedmá

Lyžařka Šárka Strachová skončila i ve druhém slalomu Světového poháru sedmá. V americkém Killingtonu potvrdila svoji suverenitu domácí hvězda Mikaela Shiffrinová a ovládla desátý slalom v řadě, do kterého nastoupila. Druhá dojela Slovenka Veronika Velez-Zuzulová. Jednatřicetiletá Šárka Strachová vstoupila do sezony sedmým místem v Levi a v novém dějišti SP v Killingtonu byla po prvním kole osmá. Solidně zajela také druhé kolo a o místo si polepšila. Sedmá byla počtvrté z posledních deseti startů.

Krátce o počasí v Česku:

Jasno až polojasno, ojediněle sněžení. Teploty minus 1 až plus 3 stupně Celsia.