Pohřeb Jana Opletala V roce 1939 zemřel na následky zranění utrpěných při potlačení říjnových protinacistických protestů student Jan Opletal, jeho pohřeb se stal další demonstrací proti okupantům. Reakce na sebe nenechala dlouho čekat. České vysoké školy byly uzavřeny a někteří studenti zaplatili za své postoje svobodou a životem, připomíná historik Tomáš Jakl z Vojenského historického ústavu.

"Nacisté přepadli studentské koleje, internovali okolo 1200 studentských funkcionářů do koncentračních táborů a především devět čelních představitelů studentského hnutí bez soudu zastřelili."

Po padesáti letech si pak studenti připomněli Opletalovu památku. Brutální zásah ozbrojených složek proti jejich průvodu na pražské Národní třídě pak odstartoval revoluci, které se začalo říkat sametová.

Emil Zátopek, foto: Roger Rössing, Deutsche Fotothek, CC BY-SA 3.0 DE "Závod v běhu na 5 000 metrů sice skončil, ale neskončil úkol štábního kapitána Emila Zátopka, který nadšeně povzbuzován diváky, pokračoval ve své dráze, aby dosáhl svých vytčených dvou cílů - překonání světových rekordů v běhu hodinovém a 20 000 metrů...Emil Zátopek běží poslední minutu hodinového běhu ve kterém se pokouší, můžeme už téměř s určitostí říct, že překonal světový rekord. Už je tady!Světový rekord překonán!...Emil Zátopek pokračuje, aby překonal ještě druhý světový rekord v běhu na 20 000 metrů...Emil se usmívá, teď zaťal zuby a ještě přidává a ještě a ještě, je to neuvěřitelné, kolik energie se skrývá v tom jeho, skoro bych řekl, útlém těle. Pořád vidíme, že se zrychluje, zrychluje, bude to skvělý světový rekord. Teď tempo jako nějakého sprintera, daleko od nás, bohužel, na protější straně proběhl cílem, který znamená světový rekord na 20 000 metrů."

Když Radio Praha před časem vyhlásilo soutěž, ve které měli posluchači z celého světa jmenovat českého sportovce a napsat k němu třeba i krátkou vzpomínku, většina zvolila právě hrdinu předchozí reportáže z roku 1951, legendu československého sportu Emila Zátopka. Několikanásobný olympijský vítěz zemřel před deseti lety.

Charlotta Garrigue-Masaryková A nakonec ještě alespoň krátce k dalším výročím, která týden přinesl: před 340 lety zemřel Jan Amos Komenský, před 160 lety se narodila manželka prvního československého prezidenta Charlotta Garrigue-Masaryková a před 20 lety přijel do Československa na oficiální návštěvu poprvé v historii prezident USA, byl jím tehdy George Bush starší.