Kalendárium

29. září byla na Kolovratském paláci v Praze Aloisu Eliášovi odhalena pamětní deska, foto: ČTK Osud armádního generála Aloise Eliáše, který byl pro svou odbojovou činnost popraven jako jediný předseda vlády v nacisty okupované Evropě, nyní připomíná pamětní deska na průčelí Kolovratského paláce v areálu Senátu. V den 120. výročí Eliášova narození - 29. září - ji odhalil místopředseda Senátu Petr Pithart. Jak připomněl, generál Eliáš od první chvíle, kdy přijal jmenování premiérem, neměl nejmenší iluze o tom, jak skončí. Často mluvil o oprátce, která ho nemine. Funkci protektorátního premiéra přijal po odstoupení vlády Rudolfa Berana 27. dubna 1939, pět týdnů po vyhlášení Protektorátu Čechy a Morava a s tichým souhlasem exilové vlády v Londýně, se kterou byl ve spojení. O tuto funkci podle pamětníků nestál, bál se, že bude národem považován za zrádce. Tím, že post přijal, ale zabránil, aby se do vlády dostali čeští fašisté, potvrzuje vojenský historik Jiří Rajlich.

Alois Eliáš "Když tuto funkci přijal, tak si za cíl vytkl co nejvíce mírnit německá okupační opatření. Obhajoval české zájmy a bránil vzniku proněmeckých aktivistických skupin. Současně spolupracoval s domácím odbojem a cestou prostředníků spolupracoval i s odbojem, který se rodil v zahraničí. Tato aktivita nezůstala před nacistickými okupačními orgány utajena a 19. června 1942 za heydrichiády byl generál Eliáš popraven."

Podle Eduarda Stehlíka z Vojenského historického ústavu začíná být osobnost Aloise Eliáše doceňována až v poslední době.

"Šlo o člověka, který celou svoji kariéru byl demokratem, vlastencem, byl Čechem a opravdu se pro český národ obětoval. A pokud jde o jeho hodnocení minulým režimem, je pochopitelné, že byla snaha nějakým způsobem jeho památku očernit, protože on měl všechna ta negativa pro ten minulý režim."

Foto: ČTK 30. září uplynulo 35 let, kdy bylo v Mostě zahájeno stěhování gotického kostela. Stavba se o 841 metrů musela přesunout kvůli těžbě uhlí. Jak však přestěhovat kostel, který váží 10 tisíc tun, je vysoký 31 metrů a dlouhý šedesát? Na to se ptá film, který tu v podzemí kostela uvidí jeho návštěvníci.

"Dopravní značka dej přednost kostelu je neobvyklá. Všechno je vlastně neobvyklé, protože všechno je poprvé. Je 30. září 1975 a přesun začal. "

Stěhování trvalo 646 hodin, kostel se pohyboval rychlostí zhruba 2 centimetry za minutu. Po půlce tisíciletí tak změnil místo i základy. Kostel byl několikrát vysvěcen - poprvé v roce 1522 a naposledy v roce 1993. Přestože je vysvěcený, slouží jako muzeum nebo galerie. Mše se tu slouží dvakrát do roka. Půlnoční na Vánoce a 15. srpna na svátek Panny Marie, které je kostel zasvěcen. Unikátní je empora - zdobený pás po celém obvodu kostela, který nemá v Čechách obdoby, uvedla Vladislava Matějková.

"Na celém světě jsou pouze tři takovéto empory od Jakuba Heilmanna, jedna je u nás a dvě zbylé v Německu. Vy zde můžete vidět 42 scén ze Starého a Nového zákona, které jsou vytesány do opuky a následně rozděleny do 22 polí."

Ve věži kostela pak najdou jeho návštěvníci fotografie starého Mostu, který musel ustoupit těžbě uhlí.

Tadeáš Hájek z Hájku Před 485 lety - 1. října 1525 - se narodil český přírodovědec a lékař Tadeáš Hájek z Hájku. Je po něm pojmenován i jeden z měsíčních kráterů. Tím byly oceněny jeho zásluhy v oboru astronomie. Ale jeho záběry byly širší - zabýval se botanikou, geodézií, matematikou, alchymií a praktickou medicínou. Připravil k vydání slavný Mattioliho Herbář. Většinu života pak strávil na dvoře císaře Maxmiliána II. a Rudolfa II. jako jejich osobní lékař. Stál také v čele Rudolfovy proslulé alchymistické dílny a jeho zásluhou byl ke dvoru pozván známý dánský astronom a Hájkův přítel Tycho Brahe.