Kalendárium

Kunhuta a Záviš
0:00
/
0:00

Osud Záviše z Falkenštejna se stal vděčným námětem nejednoho uměleckého díla. Připomeneme jej i v kalendáriu.

Kunhuta a Záviš z Falkenštejna
Záviš z Falkenštejna z mocného rodu Vítkovců zažil závratnou, dnes bychom jistě řekli, kariéru i prudký pád až na dno. Z otčíma krále Václava II. se stal jeho vězněm obviněným ze zrady. Jeho rod se ale za Záviše postavil a proti králi povstal. Ani to ale Falkenštejna nezachránilo. Jeho potupná pouť, kdy jej dávný nepřítel Mikuláš Opavský spoutaného vodil od jednoho hradu ovládaného Vítkovci k druhému, skončila na Hluboké. Obránci hradu neuposlechli Mikulášovu dosud velmi účinnou výzvu, že pokud hrad nevydají bude Záviš sťat, a tak by 24. srpna 1290 kdysi první muž království popraven.


Jaroslav Žák
Spisovatel a středoškolský profesor Jaroslav Žák si o nastupující vládě komunistů nedělal žádné iluze a nutno říct, že zcela oprávněně. Hned v březnu 1948 byl vyloučen ze Syndikátu spisovatelů a svá dvě díla Konec starých časů a Na úsvitě nové doby, zachycující únorový převrat, mohl psát tak akorát do šuplíku.

Pokračuje Magdaléna Šustová z Pedagogického muzea Jana Amose Komenského v Praze:

"Psal pod nerůznějšími pseudonymy, ale v podstatě hlavně překládal, dělal nakladatelské korektury apod. Na začátku padesátých let to dokonce vypadalo, že mu bude hrána jedna divadelní hra, ale nakonec došlo jen k cenzurní premiéře. V roce 1955 pak vznikly tři povídky, z nichž byla publikována pouze jedna a vlastně všechny ty tři povídky jako komplet byly publikovány až v roce 2001. Další, co vyšlo, byla taková pohádka pro děti, která se jmenuje Kouzelné rukavice. V roce 1959 hlavně díky zásahu Vlastimila Rady vyšla tzv. Bohatýrská trilogie a v témže roce vyšla taková vzpomínková knížka Jaroslava Žáka na jeho studijní léta na pražském Žižkově Dobrý borec Antonín."

V srpnu roku 1960 Jaroslav Žák zemřel, co se stalo s jeho dílem?

"Víme o tom, že se dokonce uvažovalo, že by Nesportovní povídky mohly být vydány v torontském nakladatelství manželů Škvoreckých, ale nikdy k tomu nedošlo. Tady v Československu vycházely hlavně knížky, které se nějakým způsobem dotýkaly sportu nebo témat, která nebyla závadná a samozřejmě byly čas od času reprízovány ty známé filmy Škola základ života a Cesta do hlubin študákovy duše. Byly i vydávány knížky Študáci a kantoři a Cesta do hlubin študákovy duše. Tyhle ´nezávadné´knížky vycházet mohly. Samozřejmě ty politické satiry, Konec starých časů, Na úsvitě nové doby nebo knížka Ve stínu kaktusu, vyšly až po roce 1989, protože byly pro režim tak nepřijatelné, že vyjít prostě nemohly."


A na závěr ještě zmíníme dvě výročí, týkající se paroplavby na Vltavě. Ačkoli jakýmsi průkopníkem paroplavby byl Josef Božek se svým parním člunem, licenci Pražské paroplavební společnosti udělil císař až v roce 1865, hned nato zahájila společnost provoz na dodnes oblíbené lince Praha - Štechovice.