Kalendárium

14-08-2010 08:00 | Martina Bílá

V kalendáriu tentokrát připomeneme něco z historie nejznámějších českých lázní a dozvíme se, jak se hraje na zvonkohru pražské Lorety.

Stáhnout: MP3

O vzniku Karlových Varů se vypráví legenda, podle níž se král Karel IV. do míst budoucích známých lázní dostal během lovu. Podle Jiřího Klsáka z Muzea Karlovy Vary, král rozhodně nedorazil do neobydlené krajiny.

"Život tady v okolí Karlových Varů bujel už v pravěku a i v té době nedlouho předkarlovské, v období toho raného a vrcholného středověku, tady život byl. Ne tak přímo v pozdějších Karlových Varech, ale v okolí máme doložená slovanská hradiště datovaná do devátého desátého století, potom tady jako středisko zdejšího kmene a později Přemyslovců v této provincii byl Sedlec, který byl zmiňovaný v 11. a 12. století. V okolí vznikaly středověké hrady jako třeba Loket. Karlovy Vary jako město vznikly ale opravdu až někdy v polovině 14. století, ale předcházelo tomu takové, dnes bychom řekli průmyslové, využití pozdějších Karlových Varů, kdy se tady těžil vřídlovec, což je v podstatě vápno, které se tu usazuje díky vývěru horkých pramenů."

V srpnu roku 1370 udělil Karel IV. tehdejšímu sídelnímu místu městské svobody a práva, což do dějin města zasáhlo zcela zásadně. Šlo ale prý jen o potvrzení nebo rozšíření práv stávajících, která se nezachovala.

"Nově vznikajícímu středisku plnému pramenů, které hodlal Karel IV. od začátku využívat pro lázeňskou péči, ale pochopitelně v tom středověkém vnímání, dal rozsáhlé majetky po okolí. K Varům např. připadla nedaleká vesnice Obora i osada Drahovice. Hlavně sem ale bylo vpuštěno nové obyvatelstvo, a to tím způsobem, že Karel IV. udělil těmto lidem z okolních vsí městská práva, takže z obyčejných poddaných se stali měšťané a já si myslím, že to zásadně přispělo k tomu, že tu vznikla společnost, která měla nová práva a ta mohla využívat ve prospěch svůj i panovníka."

 

Bitva na LechuBitva na Lechu V desátém století čelila část Evropy nájezdům kočovných Maďarů. Zastavit se je podařilo až na řece Lechu v dnešním Německu, kde na den svatého Vavřince, 10. srpna 955, vojsko budoucího císaře Oty I. Maďary porazilo. Bitvy se na vítězné straně účastnili i čeští vojáci vyslaní knížetem Boleslavem I., jak střet dopadl, se ale mnoho z nich nedozvědělo, naprostá většina jich na Lešském poli tehdy zůstala. Maďaři přestali ohrožovat Evropu, usadili se a místo nájezdů k sousedům se začali věnovat zemědělství.

 

Loreta, foto: www.loreta.czLoreta, foto: www.loreta.cz Zvonkohra z pražské Lorety se poprvé rozezněla v polovině srpna 1695. Loretě ji věnoval malostranský obchodník Eberhard z Glauchova. Pokud jste jako já žili v domnění, že zvonkohra je jen nějak předem nastavená, Radek Rejšek vás stejně jako mě vyvede z omylu. Hraje na ni totiž už dvacet let.

"Zvonohra jako taková je vlastně normální hudební nástroj. V zemích, kde hra na zvony, tzv. carillonérské umění, nemá tradici, tak se k tomuto nástroji přistupuje tak trošku jako k orloji, ale jsou tam dva na sobě nezávislé systémy. Jednak každou celou hodinu hraje hodinový stroj písničku Tisíckráte pozdravujeme Tebe, která je tam naprogramovaná, tuším od roku 1744, a pak je tam druhý systém, klávesnice pro ruce a pro nohy, na které hraje živý hráč. Tyhle dva systémy jsou na sobě naprosto nezávislé."

Loreta, foto: www.loreta.czLoreta, foto: www.loreta.cz Je nějaký rozdíl mezi zvonkohrou, která je tam teď a mezi tou, která tam byla nainstalována na konci 17. století nebo je to totéž?

"Je to pořád totéž, dokonce by se dalo říct, že teď v současnosti je loretánská zvonohra, já schválně říkám zvonohra, protože ten nástroj je sestavený ze zvonů nikoli ze zvonků, ten nástroj je považován dokonce za jeden z nejcennějších dochovaných nástrojů v Evropě, protože jako jeden z mála se dochoval v téměř původním stavu. Tím že u nás carillonérské umění není tradiční, tak nebyl důvod ten nástroj nějak modernizovat a předělávat, takže je takový trošku paradox, že Holanďané a Belgičané, což jsou země, kde má toto umění tradici, tak se jezdí k nám na pražskou Loretu dívat, jak vypadá takový tři sta let starý nástroj."

Linkovací služby

Doporučujeme

Související články

Více

Z archivu rubriky

Více

Aktuální relace