Kalendárium
Kalendárium připomene výročí Přemysla Pittra, ale také osud Milady Horákové nebo Emila Háchy.
Přemysl Pitter
Humanista a pedagog Přemysl Pitter se narodil 21. června 1895 v Praze.
Jeho činnost bývá nejčastěji spojována s jeho dlouholetou
spolupracovnicí Olgou Fierzovou, která se s ním podílela i na slavné
akci Zámky, při níž v poválečném období zachránili stovky
židovských a německých dětí. Fiertzová nebyla samozřejmě jediná,
kdo s Pittrem spolupracoval, říká Eduard Šimek z Pedagogického muzea.
"Začátky jeho veřejného působení spadají do doby, kdy mu bylo 25 let. K tomu potřeboval řadu spolupracovníků. Jednou z významných osobností byla spisovatelka Pavla Moudrá, s níž spolupracoval celá dvě desetiletí a která jej také uváděla do společností, v nichž poté sehrával velmi významnou roli. Do pacifistických společností, do hnutí vegetariánů apod."
On byl vegetarián?
"On byl vegetarián, mimo jiné proto, že jako voják za první světové války, tehdy se do armády přihlásil dobrovolně, tak byl stižen nějakými střevními chorobami apod. A právě to jej přivedlo k vegetariánství. Ovšem nejen to, tam je také otázka zabíjení jako takového."
Emil Hácha
Před 65 lety zemřel ve vězeňské nemocnici na Pankráci
protektorátní prezident Emil Hácha. Hácha se stal tragickou postavou
českých dějin - v čele státu stanul jako uznávaný právník v nelehkém období tzv. druhé republiky, pak následovalo odtržení
Slovenska, obsazení zbytku státu Němci, události 2. světové války,
kterým starý a těžce nemocný Hácha nedokázal čelit. Krátce po
konci války byl zatčen a brzy nato zemřel, pohřben je na pražských
Vinohradech.
Milada Horáková
"Slavný státní soude, je mi přetěžko nalézt důvody pro svoji
obhajobu. Jaké byly pohnutky mého jednání? Slavný státní soude, že
i během vyšetřování u státní bezpečnosti vyšlo najevo, že jedno
je jisté, že nebyly nízké a nečestné. Musím prohlásit, že Státní
bezpečnost a státní orgánové projevily více trpělivosti, aby mně
přesvědčovaly, než kolik já projevila trpělivosti po Únoru, abych se
přesvědčila, zda různá násilí a nesprávnosti, které já brala jako
pohnutky svého jednání, byla skutečná nebo jen přechodná a v čem
spočívala. Lhala bych, kdybych řekla, že jsem změnila své
přesvědčení a že jsem docela jiná. To by nebylo pravdivé a poctivé," tato slova pronesla před zinscenovaným soudem politička
Milada Horáková, jejich záznam byl objeven před několika lety v Národním archivu. Pár dní po procesu, navzdory přímluvám i světově
proslulých osobností, byla Milada Horáková spolu s dalšími třemi
obžalovanými popravena. Stalo se tak na konci června roku 1950.






