Kalendárium
V kalendáriu tentokrát uslyšíte vzpomínky Otomara Korbeláře, připomeneme také narozeniny Květy Legátové a výročí otevření Slapské přehrady.
Květa Legátová
Devadesáté narozeniny oslavila spisovatelka Věra Hofmanová. Mnohem
známější než pod svým vlastním jménem je pod pseudonymem Květa
Legátová, kterým podepsala třeba Želary nebo novelu Jozova Hanule.
Právě těmito knihami se učitelka a autorka rozhlasových her proslavila
- staly se předlohou k úspěšnému filmu, autorka získala Státní cenu
za literaturu a vyšla jí i další díla. To vše po jejích
osmdesátých narozeninách.
Před 55 lety byla slavnostně otevřena Slapská přehrada, stavba
vodního díla na Vltavě byla zahájena v roce 1949 a dokončena o šest
let později. Už v roce 1954 byla spuštěna první turbína elektrárny,
zahájen provoz vodní dopravy a přehrada o rozloze téměř 14 set
hektarů prodělala také zatěžkávací zkoušku - v létě zachránila
hlavní město před povodní.
S Natašou Gollovou ve filmu Rukavička
První vzpomínky herce Otomara Korbeláře byly spojeny se železnicí.
Jeho otec byl totiž stavební inženýr a rodina se často stěhovala tam,
kde se právě budovala trať. Naposledy pobývali Korbelářovi v Lomnici
nad Popelkou.
"V té Lomnici jsme bydleli v prvním patře velkého patrového domu pana Václavíka, který měl v přízemí téhož domu strojní výrobu kávových mlýnků. Před domem byla veliká zahrada, tehdy se mi zdála veliká, či spíše oplocený trávník se dvěma keři, v té trávě jsem směl běhat a hrát si se sousedovic stejně starou holčičkou. Ale v tom trávníku byla také jakási nezakrytá jímka na odpadní vodu z té továrničky na kafemlejnky. Jednou jsme se honili po trávníku, holčička do té díry spadla, já běžel do dílny s křikem: ´Mařenka se topí, Mařenka spadla do vody.´ Vytáhli ji, nic se jí nestalo, jen byla celá černá od bahna, ale pak říkali, že jí Otoušek zachránil život.
Ve filmu Prstýnek
Pak jednou přivezli tátu nemocného ze štreky, jak se stavbě trati
říkalo, pak ležel nějaký čas doma, já do toho pokoje nesměl a jednoho dne mě matka odvedla k sousedce bydlící na téže chodbě, že
prý budou tatínka strojit a přitom plakala. U té sousedky jsem si hrál
s takovými velkými perleťovými knoflíky, pak přišla maminka, vzala
mě za ruku a odvedla do tatínkovy kanceláře, která byla až na konci
chodby. Tam už ležel tatínek mrtvý v rakvi, maminka lomila rukama a s
pláčem říkala : ´Františku, Franci, co jsi mi to udělal.´
Kromě vzpomínky na Jínovy lomnické suchary zbývá jen vzpomínka na cestu do vršku k lomnickému hřbitovu."
Když otec zemřel, byly Otomaru Korbelářovi čtyři roky. Oblíbený
herec, známý např. z Fričova filmu Prstýnek, se narodil v roce 1899.







