Kalendárium

Jindřich Plachta a Ljuba Hermanová, foto: ČTK Před 110 lety se narodil Jindřich Šolle. Toto jméno už asi nikomu nic neříká, ovšem vyslovíme-li Jindřich Plachta, slavného herce si vybaví snad každý. Svůj pseudonym si zvolil podle přezdívky z mládí, získal ji podle vlající peleríny, kterou nosíval. Do povědomí diváků se zapsal třeba jako představitel roztržitého a laskavého profesora z komedie Cesta do hlubin študákovy duše. Znají ho i děti, právě Jindřich Plachta je autorem příběhů o podivném tvorovi, který se ocitne v rodině Pučálkových, a z kterého se nakonec vyklube žirafa Amina.

Leoš Janáček Před 155 lety se na Hukvaldech narodil hudební skladatel Leoš Janáček. V severomoravské obci jej připomíná nejen rodný dům nebo socha Lišky Bystroušky v oboře, ale také hudební festival Janáčkovy Hukvaldy.

5. července slaví Česká republika státní svátek. Připomíná si příchod věrozvěstů, soluňských bratrů Konstantina a Metoděje, kteří v šedesátých letech 9. století přišli na území říše dnes známé jako Velká Morava. Oslavy a mše se každoročně konají na Velehradě, který bývá spojován především s arcibiskupem Metodějem. Právě Velehrad byl podle některých názorů místem, kde je Metoděj pohřben. Arcibiskupův hrob se hledal také např. v Mikulčicích nebo ve Znojmě. Opravdové místo, kde je Metoděj pohřben ale zatím zůstává jedním českých nebo v tomto případě vlastně moravských historických tajemství.

Kardinál František Tomášek František Tomášek byl v padesátých letech vězněn v táboře nucených prací, ani pobyt tam a překážky, které mu komunistický režim kladl do cesty jej nezlomily a nedonutily přestat s režimem bojovat. Požadoval náboženskou svobodu, zasazoval se o práva věřících i církve, podpořil petici Několik vět, protestoval proti násilí na Palachově týdnu...postupně se tak stal i pro nekatolíky morální autoritou.

František Tomášek se narodil na konci června roku 1899 ve Studénce. Na své dětství vzpomínal v roce 1990 v Československém rozhlase.

"Pokud jde o moje dětství...Mám živé vzpomínky, když jsme klečeli u lůžka našeho otce, který byl před smrtí a který už jen slabým hlasem k nám promlouval, dělat každému z nás křížek na čelo a říkal: ´Zůstaň hodný, žij s Pánem Ježíšem Kristem, abychom se spolu v nebi shledali.´ To se mi zarylo do mysli už jako malému hochovi a vedlo mě to do života, to byla moje direktiva a také to značně přispělo k tomu, že jsem se rozhodl pro kněžství."

Kardinál Tomášek v roce 1989 Při rozhovoru padla také připomínka, že kardinál Tomášek je Moravák...

"Moravák v tom smyslu, že jsem vlastně ze Slezska. Za mého života se hodně odlišovalo ještě Slezsko a Morava, jsem rozený ve Studénce a to bylo Slezsko. Vzpomínám na některé momenty mého dětského života, například v kostele...Otec byl varhaníkem, jako učitel, hrál na varhany v kostele a my děti jsme byly vpředu a on viděl, jak se chováme. Zaznělo pak někdy doma:

´Tak, Františku, co to bylo v kostele? Jak se chováme v kostele? Co jsi tam dělal? Já jsem tě viděl!´

´A tož, tatínku, prosím tě, odpusť mi to, já už...´ ´No, to pozor, dej si záležet, aby to bylo lepší, aby se to neopakovalo!"

S chováním v kostele už pak nejspíše problémy nebyly, pokud se tak dá soudit podle toho, že se František Tomášek stal nejen knězem a katechetou, ale později také kardinálem a arcibiskupem pražským.