Kalendárium

14-03-2009 08:00 | Martina Bílá

Polovina března je na výročí, která výrazně zasáhla do českých dějin, velmi bohatá. Některé z nich připomene kalendárium.

Stáhnout: MP3

Většina významných březnových výročí se váže k "osudové devítce" českých dějin - k roku 1939. Na už tak dosti okleštěné Československo dopadaly v březnu další rány. 14. března byl slovenským sněmem vyhlášen samostatný slovenský stát. O den později vyhlásila samostatnost Podkarpatská Rus, ne však nadlouho, krátce nato ji obsadila maďarská vojska. Ve víru těchto událostí odjel prezident Emil Hácha za Hitlerem do Berlína, po brutálním nátlaku, který byl na něj vyvíjen, Hácha podlehl a svěřil zbytek republiky do "ochrany Říše."

Německá vojska začala okupovat zbytek území. 14. března okolo 18. hodiny se část armády dostala do Místku, kde nečekaně narazila na odpor. Vojáci III. praporu 8. pěšího pluku Slezského v tzv. Czajánkových kasárnách se odmítli vzdát a začal boj. Popsal jej Jaroslav Dvořák z Muzea Beskyd ve Frýdku-Místku.

Czajánkova kasárnaCzajánkova kasárna "Boj trval třicet minut, naši vojáci měli bohužel jen lehké zbraně, lehké pušky, kulomety...Němečtí vojáci měli výraznou materiální převahu, měli i dělo a obrněný transportér. Boj trval zhruba od 18:20 do 18:50, našim vojákům už docházela munice a navíc dostal velitel III. praporu podplukovník Štěpina z velení štábu rozkaz k zastavení palby." Kapitán Karel PavlíkKapitán Karel Pavlík

Poručík Karel Martínek tedy prý vzal koště, pověsil na ně bílé prádlo a šel se Němcům vzdát. Už nikde jinde se okupanti nesetkali s takovýmto odporem, připomíná Jaroslav Dvořák:

"Oni proto chtěli tuto událost utajit, takže se o ní příliš nemluvilo. Dokonce se přesně ani neví počet mrtvých a zraněných německých vojáků. Na naší straně mrtví nebyli, pouze dva ranění, ale na německé straně se uvádí šest, dvanáct až osmnáct padlých vojáků. Oni je nechali vyšetřit a ošetřit německými lékaři, pak je naložili a odvezli k Příboru. Některé poté pohřbili, to se ví a je jisté, že pět až šest mrtvých bylo na 100%."

Kapitán Karel Pavlík, který obranu vedl, i Karel Martínek se zapojili do protinacistického odboje. Karel Pavlík zemřel v Mauthausenu a před deseti lety byl prezidentem republiky vyznamenán medailí Za hrdinství.

 

Jan Masarak a jeho otec T.G.MasarykJan Masarak a jeho otec T.G.Masaryk V březnu, jen o 9 let později byl pod okny Černínského paláce nalezen ministr zahraničních věcí Jan Masaryk. Stalo se tak krátce o únorovém puči, kterým se na dalších 41 let dostala k moci komunistická strana. Masarykova smrt už od počátku vzbuzovala otázky, hovořilo se o sebevraždě, vraždě i nešťastné náhodě. Pohřeb oblíbeného politika přenášel také Československý rozhlas.

"Černá rakev byla spuštěna do hrobu...a nyní ještě květiny do hrobu jako poslední rozloučení...a členové rodiny přistupují k hlubokému hrobu, aby na rakev zemřelého vhodili kytičku kvítí. Doktorka Alice Masaryková, paní Hana Benešová, doktorka Anna Masaryková, Herbertka Masaryková...předseda vlády Klement Gottwald...."

 

 J.V. Stalin a K. Gottwald J.V. Stalin a K. Gottwald Z posledně jmenovaného, tehdy ještě předsedy vlády Klementa Gottwalda, se zakrátko stane prezident a doba jeho působení ve funkci se zapíše do dějin jako období tvrdých represí a poprav. Také on zemřel v březnových dnech, 14.3.1953, krátce po návratu z pohřbu Stalina. Stejně jako tělo zemřelého Stalina bylo i to Gottwaldovo mumifikováno a na čas vystaveno v mauzoleu.

Linkovací služby

Doporučujeme

Související články

Více

Z archivu rubriky

Více

Aktuální relace