Kalendárium
Co si výrobce mýdla František Otta vymyslel pro děti, aby jejich prostřednictvím působil na rodiče se dozvíte v dnešním kalendáriu. Řeč bude také o autorovi hudby k pohádce Šíleně smutná princezna nebo spisovateli Ladislavu Klímovi.
František Otta, foto: ČTK
16. dubna uplynulo 160 let od narození Františka Otty. Mydláře, který
v roce 1875 začal vyrábět v Rakovníku mýdlo později označované
symbolem raka. Do Rakovníka přišel z Prahy, říká Lenka Šmídová z Muzea T.G.Masaryka v Rakovníku.
"V tom roce 1875 dostal zprávu od svého bratra Antonína, který byl Rakovníku kožešníkem. Dal mu zprávu, že se tady ve městě uvolnila mydlářská dílna přímo uprostřed náměstí. František Otta sem tedy přišel s takovým snem mít vlastní firmu. Ty jeho začátky nebyly nijak jednoduché, tady byla zavedená mydlářská dílna pana Helera a také byl pan Otta zvyklý na trošičku modernější zařízení dílen a když přišel do Rakovníka, tak tady na něj čekala místnost 6 krát 6 metrů."
Postupně se mu ale přesto začalo dařit a firma se rozrůstala.
Vyráběla nejen mýdlo nebo mýdlové vločky, ale třeba také svíčky.
František Otta používal i různé reklamní akce.
"Z jeho pozůstalosti se dochovaly takové kartičky, říká se tomu reklamní pohádky. Byly to malé dvojlístky s pohádkami a poslední stránka obsahovala nějakou reklamu. Tímhle způsobem přes děti působil i na toho dospělého zákazníka."
Firmu vedl se svými syny a v Rakovníku se účastnil i veřejného života, byl např. místním starostou a působil v muzejním spolku. Po válce byl jeho rodině podnik znárodněn a přejmenován na Rakonu.
Ladislav Klíma
Na duben připadají dvě výročí týkající se spisovatele a filozofa
Ladislava Klímy - 130 let od narození a 80 let od jeho úmrtí. Dílo
Ladislava Klímy je podobně originální a kontroverzní jako sám jeho
autor. Už z gymnázia byl Klíma vyloučen pro urážku habsburské
monarchie, dlouhá léta žil z dědictví po příbuzných, přispíval do
časopisů, psal dramata, beletrii a filozofická díla. Některá ale
podle svých vlastních slov ničil. Tento osud nepostihl Utrpení
knížete Sternenhocha, groteskní romaneto, které bylo po listopadu 1989
zfilmováno režisérem Janem Němcem pod názvem V žáru královské
lásky.
Ferdinand Peroutka
"Není-li příliš nevhodné hned na začátek položit příměr, je
možno říci: den, kdy se dítě narodí, není dnem jeho vzniku. Toho dne
jen spatří světlo světa. 28. října se vynořilo, co už leželo
celkem hotovo v lůně doby. Jako dítě, i den samostatnosti měl otce a matku. Za živel otcovský třeba pokládat touhu národa po svobodě
vyjádřenou nejdříve za hranicemi a pak doma. Živel mateřský, ono
lůno, jež přijalo sémě touhy po svobodě, rozklad rakousko-uherské
monarchie, " píše Ferdinand Peroutka ve svém stěžejním byť
nedokončeném díle Budování státu. Peroutka měl možnost konzultovat
dílo přímo s těmi, kdo bezprostředně stáli u zrodu nové republiky -
s T.G. Masarykem a Edvardem Benešem. Spis vycházel nejdříve sešitově
až poté knižně a oproti původním představám ale skončil už v roce
1922. Jeho autor, publicista, dramatik a spisovatel zemřel před třiceti
lety v emigraci v New Yorku.
Jan Hammer
Hudbu k filmu Šíleně smutná princezna složil Jan Hammer v devatenácti letech. Jako hudebník se prosadil i v USA, kam v roce 1968
emigroval. Složil mimo jiné také hudbu k seriálům Miami Vice, za
kterou získal ocenění Grammy, nebo Knight rider. Skladatel, klavírista,
klávesista a bubeník Jan Hammer oslavil 17. dubna šedesátiny.







