Kalendárium

Foto: ČTK Před 40 lety uveřejnilo Rudé právo nedávno přijatý akční program KSČ, jeden z důležitých dokumentů období Pražského jara. Akční program definoval koncepci reformy na další dva roky po stránce politické společenské i ekonomické. Byla v něm mimo jiné zmíněna nutnost zákonně zajistit svobodu slova a umělecké tvorby nebo dokončit rehabilitaci postižených režimem minulých let.

Setkání Korvína s Jiříkem z Poděbrad V dubnu roku 1490 zemřel ve Vídni uherský a český král Matyáš Korvín. Zmíněný panovník je nám známý hlavně z obrazu Mikoláše Alše, který zachycuje setkání Korvína s Jiříkem z Poděbrad. To se odehrálo roku 1469 vlastně v kruhu rodinném, Matyáš byl totiž bývalý Jiříkův zeť, okolnosti ale o příbuzenské idyle nesvědčily. Matyášovo vojsko tehdy vtrhlo do českých zemí, bylo však obklíčeno a jeho velitel musel slíbit, že se napříště bojů proti Jiřímu vzdá. Slib ale nemínil dodržet, krátce po svém propuštění se nechal v Olomouci od katolických pánů korunovat českým králem. Boje trvaly dlouho, až za vlády Vladislava Jagelonského byly uzavřeny Olomoucké dohody. Matyáš na jejich základě získal Moravu a vedlejší země Koruny české. Na zámku Kynžvart se v muzeu kuriozit, které založil známý kníže Metternich, nachází také exponát nazývaný cestovní hodiny Matyáše Korvína. Jak se hodiny do sbírek dostaly, vysvětlil kastelán zámku Kynžvart Miloš Říha.

Cestovní hodiny Matyáše Korvína "Rytíř Joseph Gottfried von Pargfrider byl velkododavatel textilu a potravin pro císařskou armádu. Takže si chtěl kancléře získat jako dobrého odběratele a věnoval mu hodiny, o kterých ovšem měl v roce 1855 zámecký kustod silné pochybnosti, že to nebudou hodiny Matyáše Korvína, přestože je to na nich napsané. Je několik možností. Buďto si rytíř Pargfrider vymýšlel a ve Vídni to nikdo nepoznal nebo v letech 1848-1855, když někdejší kancléř Metternich byl v exilu v Anglii, tak je někdo vyměnil. Nebo je někdo opravil tak, že z původního stavu nic nezůstalo, protože ty hodiny v tom stavu, v jakém jsou u nás od roku 1855, tak jsou spíše v takové rokokové podobě, což nemá samozřejmě nic společného s obdobím Matyáše Korvína."

Proč měly být hodiny právě Korvínovy není známo, snad to pro sbírku kuriozit znělo dostatečně zajímavě. Jak bylo řečeno, pochybnosti o pravosti hodin byly na zámku Kynžvart od počátku. Rytíř k nim proto připojil i krátký text.

"Věta, která tam byla připsána tak je vlastně alibistická. Ten rytíř Pargfrider tím naznačoval, že ty hodiny někdo zaměnil. On samozřejmě tu velkou vzácnost samozřejmě Jeho Jasnosti dal, ale Jeho Jasnost o to nějakým způsobem přišla."

Bazilika svatého Jiří na Pražském hradě 9.dubna roku 994 zemřela Mlada, nejmladší dcera Boleslava I. Ukrutného. Od dětství pro ni byla určena církevní kariéra a Mlada byla na tomto poli opravdu úspěšná. Stala se spolu se svým bratrem spoluzakladatelkou prvního kláštera v českých zemích - Svatého Jiří na Pražském hradě a sama se v něm stala abatyší. Svou misí k papeži se zasloužila také o zřízení pražského biskupství.

Eduard Štorch 130 let uplynulo od narození pedagoga a spisovatele Eduarda Štorcha. Své profese dokázal spojit a vznikly tak slavné knihy přibližující dětským čtenářům nejčastěji období pravěku - U veliké řeky, Osada havranů nebo Volání rodu. Nejznámější jsou dobrodružství pravěkého kluka Kopčema, jeho kamaráda Veverčáka a dalších lovců mamutů.