Kalendárium

28. ledna roku 1061 zemřel český kníže Spytihněv II., který si podle Kosmy "velikou, podivuhodnou a po všechny věky pamětihodnou sjednal památku, neboť kolikkoli bylo nalezeno z rodu německého, ať bohatých nebo chudých nebo poutníků, kázal najednou do tří dnů vyhostiti ze země, ba ani své matce nedovolil zůstati". Onou Spytihněvovou matkou byla známá Jitka, kterou kdysi kníže Břetislav dobrodružně unesl z kláštera. Nařízení se ale nejspíše všech Němců nedotklo. Se svou rodinou opravdu Spytihněv nevycházel příliš dobře. Bratr Vratislav před ním uprchl do Uher, dalším sourozencům odebral Spytihněv moravské úděly, které jim předtím svěřil otec a celou zemi spravoval sám. Kníže vládl šest let, ale i za takhle krátkou dobu toho stihl dost jen pro příklad: ze Sázavského kláštera vyhnal slovanské mnichy, podporoval stavbu baziliky svatého Víta, od papeže získal právo nosit mitru... vyměnit ji za královskou korunu se mu již nepodařilo. Zemřel v pouhých třiceti letech a otevřel tak svému bratrovi Vratislavovi cestu ke knížecímu a později i královskému titulu.

František Smotlacha, foto: ČTK Před 124 lety se narodil František Smotlacha, muž, jehož jméno je v Česku neodmyslitelně spojeno s houbařením. O tom, jaký vliv měla na Čechy je ho činnost, vyprávěl Jan Borovička z České mykologické společnosti.

"František Smotlacha byl velice známým popularizátorem mykologie nebo možná spíše houbaření. On vlastně navázal touto činností na činnost jiného popularizátora Bezděka, který s tím začal úplně jako první. Pan František Smotlacha přiblížil houbaření a mykologii úplně nejširším lidovým vrstvám. Na jeho činnost posléze navázal jeho syn Miroslav, který tak činil po dlouhá léta. Proto je to jméno Smotlacha u nás tak dobře známé. Pan Smotlacha začal s tou přednáškovou činností už na počátku 20. století a v roce 1919 založil dokonce Časopis československých houbařů, Mykologický sborník, který působil také na nejširší lidové vrstvy. Od té doby Smotlachové systematicky tou popularizační činností vychovávali Čechy a my máme díky tomu široké povědomí o houbách obecně."

Jaký měly aktivity Františka Smotlachy ohlas, měli o ně vůbec lidé zájem?

"Zájem o houby u slovanských národů je poměrně značně veliký. Navíc si musíme uvědomit, že Smotlacha s touto činností začínal v době, kdy v naší společnosti by veliký zájem o veřejné dění a lidé se stýkali na úplně jiné úrovni než my se stýkáme dnes. A tady to bylo v kontextu té doby velice dobře nasazené, lidé chodili na přednášky a komunikovali přes ten časopis, který Smotlacha vydával."

Poslední lednový den roku 1785 se narodila Magdalena Dobromila Rettigová, kterou lze nazvat nejznámější českou kuchařkou. Anebo alespoň nejznámější českou autorkou kuchařky. Magdalena Dobromila Rettigová byla velká vlastenka a byla by chyba zúžit její aktivity pouze na psaní receptů. Věnovala se také poezii, psala povídky a také ve svých knížkách radila dívkám, jak se starat o manžela a domácnost.

Adina Mandlová O filmových hvězdách Lídě Baarové a Adině Mandlové se prý říkávalo, že „Baarová má oči mandlové a Mandlová oči barové." Pokud bychom se spolehli na Oldřicha Nového, měla Adina Mandlová, která by oslavila 98. narozeniny „oči tmavohnědé", jako takové je alespoň opěvoval ve filmu Přítelkyně pana ministra.