Kalendárium

Na začátku kalendária si zkuste odpovědět na jednoduchou otázku. Kterou z reforem Marie Terezie si z hodin dějepisu pamatujete?

„Já si vybavuju evidenci pozemků a potom nový právní Tereziánský kodex.“
„No, zavedla povinnou školní docházku.“
„Já myslím, že kromě toho, že snad všichni víme, že Marie Terezie vládla 40 let a přitom zvládla 16 dětí porodit, přivést na svět, tak všichni víme, že zavedla povinnou školní docházku.“

Shodli jste se s našimi dotázanými? Jak jste slyšeli, právě povinná školní docházka je to, co z reforem Marie Terezie utkvělo lidem v hlavě nejvíce. Tato, u dětí nepříliš populární povinnost, byla zavedena 6. prosince roku 1774. Do školy měly chodit děti mezi 6 a 12 rokem. Nechodily tam však denně, většina výuky se odehrávala v zimních měsících, proto je vhodnější mluvit o všeobecné vzdělávací povinnosti, než o povinné školní docházce, jak je chápána dnes. V obcích byly zřizovány tzv. triviální školy, v nichž se žáci učili číst, psát a počítat. Další vzdělání pak zajišťovaly školy hlavní a normální.

4. prosince se slaví svátek svaté Barbory, mimo jiné také patronky horníků nebo dělostřelců. Lidové zvyky na svátek svaté Barbory byly mnohem poetičtější, než by se od patronky takto pragmatických povolání očekávalo. Svobodné dívky by měly v tento den utrhnout větvičku třešně tzv. barborku a pokud jim do Štědrého dne vykvete, do roka se vdají. V některých oblastech bíle oblečené „Barbory“ chodívaly po chalupách, obdarovávaly hodné děti a zlobivým hrozily metlou. Protože po Barboře následuje svátek svatého Mikuláše, který dětem rovněž dával dobroty a do třetice svatého Ambrože, který s sebou také nějaké cukrovinky nosíval, mívaly určitě děti kdysi toto období roku velmi rády. Pranostika pak o svátku praví: „Po svaté Baruši, střež nosu i uší,“ což ale letos příliš nevychází.

Havířov Na začátku prosince před 57 lety bylo založeno město Lidobudovatelov. Tato absurdně znějící věta mohla být úplně klidně pravdivá, stačilo jen, aby roku 1955 vyhrál soutěž na pojmenování nově vznikajícího města jiný návrh, než nakonec vybraný Havířov. Kuriózní nápady odrážejí dobu, v níž vznikaly, fantazie těch, kteří svůj název do soutěže poslali, neznala mezí. A tak se město na severu Moravy klidně mohlo jmenovat: Budovatelnice, Rudohvězdov, Zápotockýgrad nebo Budosociokolektivov.

Bohuslav Martinů 8. prosince 1890 se narodil Bohuslav Martinů. Pozdější skladatel světového jména byl prý z pražské konzervatoře vyloučen „pro nenapravitelnou nedbalost“. Většinu svého života strávil Martinů v zahraničí, žil ve Francii, USA a Itálii, zemřel roku 1959 ve Švýcarsku. Svou první skladbu Tři jezdci komponuje podle balady Jaroslava Vrchlického. Ve svém díle se nechal inspirovat mnohými vlivy mezi jinými také impresionismem, jazzem a lidovými písněmi jeho rodné vlasti, tak jako ve známém Otvírání studánek.