Kalendárium

Bitva na Bílé hoře

Dnešní kalendárium představí sochaře Františka Bílka nebo básníka Jiřího Žáčka. Připomene ale také pro český stát osudné události roku 1620 a jejich dopad na okolí Prahy. A možná odkryje i původ jednoho světového skladatele.

Sochař, řezbář, keramik a grafik František Bílek, představitel symbolismu a secese, se narodil v listopadu roku 1872 v Chýnově u Tábora. V Praze zprvu studoval malířství, když mu ale byla zjištěna oční vada, začal se věnovat sochařství, které pak díky stipendiu měl možnost studovat i v Paříži. Zde vytvořil díla Golgota a Orba jest naší viny trest, která pobouřila svým pojetím členy pražské stipendijní komise natolik, že mu stipendium zrušili. Bílek se tedy musel vrátit do Čech. Soudobá kritika jeho dílo dlouho pomíjela nebo odsuzovala, teprve časem nastal v hodnocení jeho tvorby obrat a Bílek začal být oceňován jako významný sochař své generace, ve svém díle zpodobňoval zvláště biblické a historické náměty. Po okupaci v březnu 1939 se František Bílek odstěhoval zpět do Chýnova, kde v říjnu roku 1941 zemřel.


Bitva na Bílé hoře
Asi nejvýznamnějším výročím tohoto týdne je porážka českých stavů v bitvě na Bílé hoře. Jak říká Zdeněk Kuchyňka, ředitel kladenského muzea, ani toto městečko v nebylo té době ušetřeno válečných pohrom.

"Kladno tehdy nepatřilo k nejvýznamnějším městům království, navíc leželo stranou strategických cest. Ale 6.listopadu 1620 kolem Kladna procházely stavovské oddíly pronásledované bavorským kurfiřtem Maxmiliánem, který se zastavil u Unhoště a čekal na příchod císařských vojsk. A právě tehdy dorazila ke Kladnu lehká jízda polských kozáků, kterým se říkalo lysovčíci a byli pomocnými oddíly císařských vojsk. V Kladně v té době nebyla přítomna ani vrchnost ani vojsko. Polští jezdci vypálili Rakovnické a Unhošťské předměstí a vnikli do městečka. Požáru padla za oběť i velká část náměstí a zámek. Stejně jako na mnoha místech je i tady v Kladně vniknutí nepřátel do města spojováno se zradou. Měl se jí dopustit varhaník zdejšího kostela Matěj Bach. který bydlel nedaleko Slánské brány a měl touto branou polské kozáky vpustit. Pak emigroval, když tady nebyl, tak se to na něj asi svedlo. Tvrdí se, že emigroval do Saska a ejhle, tam se najednou v Lipsku objevuje Johann Sebastian Bach. Takže takoví ti místní nadšenci říkají, že Matěj Bach, varhaník z Kladna, byl nějaký předek Johanna Sebastiana Bacha."


6. listopadu oslavil šedesáté druhé narozeniny básník Jiří Žáček. Autor sbírek Aprílová škola, Rýmy pro kočku nebo Tři roky prázdnin.


Karla Jaromíra Erbena není třeba blíže představovat. Narodil se 7. listopadu před 196 lety. Za svůj život vydal několik sbírek českých pohádek, říkaček či písní a jen jedinou básnickou sbírku, která ho proslavila nejvíce - Kytici. Kytice byla už mnohokrát ztvárněna, dočkala se filmových, divadelních i hudebních zpracování a v minulém roce vyšla také jako komiks. Karel Jaromír Erben se však neživil pouze jako spisovatel, působil mimo jiné také jako první archivář samostatného Městského archivu v Praze.


Pražská Žofín
Před sto pětadvaceti lety měl na pražském Žofíně premiéru cyklus šesti symfonických básní Bedřicha Smetany Má vlast.