Přehled tisku

0:00
/
0:00

Deníky komentují novoroční projev prezidenta Klause. Podle Mladé fronty Dnes se Václav Klaus chtěl vyhnout některým kontroverzním tématům, jako jsou vládní reforma financí nebo podpis Lisabonské smlouvy. Prezident podle deníku tentokrát nevyužil svého postavení nejvlivnějšího komentátora v zemi a svého nejsledovanějšího komentáře k tomu, aby se dotkl toho, co ho sužuje a co považuje za dobré.

Prezident Václav Klaus,  foto: ČTK
Deníky komentují novoroční projev prezidenta Klause. Podle Mladé fronty Dnes se Václav Klaus chtěl vyhnout některým kontroverzním tématům, jako jsou vládní reforma financí nebo podpis Lisabonské smlouvy. Prezident podle deníku tentokrát nevyužil svého postavení nejvlivnějšího komentátora v zemi a svého nejsledovanějšího komentáře k tomu, aby se dotkl toho, co ho sužuje a co považuje za dobré.


Hospodářské noviny se vracejí k novoročnímu rozhovoru bývalého prezidenta Václava Havla pro Radio Impuls. Havel si v něm pochvaloval, že už nemusí psát novoroční projevy prezidenta, protože pro něj byl vždycky problém, aby byl jeho projev vyvážený a aby v něm nezapomněl na žádnou oblast života společnosti. Havel v rozhovoru s Václavem Moravcem dal otevřeně najevo, že jeho sympatie v příští prezidentské volbě má Čechoameričan Jan Švejnar. Havel oceňuje, že Švejnar žil dlouhá léta mimo Českou republiku, a není tak podle něj zapleten do zdejších sítí.


O Václavu Klausovi jako evropském spojenci Vladimíra Putina píše v Lidových novinách Josef Jařab. Jako předseda senátního zahraničního výboru měl při svých cestách do světa možnost pozorovat, že v době, kdy byl českým prezidentem Václav Havel, mělo Česko ve světě lepší reputaci, nežli si zasloužilo. A naopak, za prezidentování Václava Klause má horší pověst, nežli si zaslouží. "Snad jediným místem, kde má Klaus mnohem vyšší kredit než Havel, je Moskva. A konkrétně Kreml," píše Jařab v Lidových novinách. Letos dostal Klaus od Putina dokonce dvě pocty. Po dubnovém čestném doktorátu Lomonosovovy univerzity obdržel i Puškinovu medaili, prý za svůj přínos k šíření ruského jazyka. Snad za to, že při setkáních s ruskou stranou servilně mluví klopotnou ruštinou? - ptá se autor. Pozornosti médií však podle něj uniklo, že při přejímání čestného doktorátu pronesl Klaus řeč zaměřenou proti údajnému ohrožení svobody v Evropské unii. Prezident členské země unie si tak ke své filipice vybere půdu autoritářského režimu, který omezuje svobodu slova a jehož političtí odpůrci často končí ve vězení, připomíná deník.


Foto: ČTK
Léčba zdarma je ústavní přelud, píše se v komentáři Hospodářských novin. Podle jeho autora by měl Ústavní soud co nejrychleji rozhodnout, zda je zavedení poplatků ve zdravotnictví v rozporu s Listinou základních práv a svobod. Ve zjitřených debatách k tomuto tématu ale podle něj zaniká jiná zásadní otázka: není samotné začlenění práva na bezplatné zdravotnictví do Listiny v rozporu se zdravým rozumem? Právo na bezplatnou péči od počátku bylo jen nesplnitelným, neuchopitelným přeludem, jen paragrafem na papíře. Stát měl přeci právo vybírat povinné zdravotní pojištění a přitom se tvářil, že lidem financuje zdravotní péči. Od startu veřejného pojištění platíme doplatky na léky nebo zdravotnické potřeby a nejlepší lékařská péče a nejlepší léky nejsou hrazeny z veřejného pojištění vůbec. Podle autora komentáře právo na bezplatné zdravotnictví ani jiné sociální nároky na ústavy nepatří. Pokus o jeho vyškrtnutí z Listiny základní práv je tak jen logickým krokem.


Foto: Evropská komise
Lidové noviny poukazují na to, že předvánoční nákupní horečka i bujaré oslavy Silvestra výrazně přebíjejí nářky na vládní reformou financí, která právě odstartovala. "Kdyby nám mělo od prvního být opravdu ouvej, cožpak bychom tak rozhazovali? Stěží, spořiví obyvatelé Česka neutrácejí bez rozmyslu. Většina populace uvažuje pragmaticky, ví, že reforma je potřebná," píše komentátor deníku. Zachovávat předreformní stav je podle něj neudržitelné. Nepochybuje o tom ani opozice, jen o tom pokrytecky mlčí.

Deník Právo poukazuje na to, že s reformou veřejných financí, která začala platit 1. ledna, přijdou statisíce rodin o přídavky na děti. I těm rodinám, kterým zůstanou, se přídavky sníží. Doposud měly na přídavky nárok rodiny, jejichž čistý měsíční příjem nepřesáhl čtyřnásobku životního minima. Nyní je hranice snížena téměř na polovinu, na 2,4 násobek. Změny se dotknou i rodin, kterým přídavek zůstane. Jeho výše se totiž nebude jako doposud řídit příjmem rodiny, ale jen věkem dítěte, píše Právo.


Podle Mladé fronty Dnes začal policejní kontrolní tým v Táboře prověřovat, zda tamější vyšetřovatelé nepostupovali liknavě při pátrání po pětiletém Janu Rokosovi z Tábora. Jeho mrtvé tělo objevili v pátek pozdě večer mostečtí strážníci v osobním vozidle v Českých Zlatnících na Mostecku. Policisté předtím chlapce marně hledali pět měsíců. Z vraždy chlapce byli obviněni jeho matka Antonie Stašková a její přítel. Ústecký okresní soud oba poslal do vazby. Oběma hrozí až výjimečný trest. Maximální možný trest pro Honzíkovu matku a jejího přítele požaduje chlapcův otec Roman Rokos. Je nespokojen s tím, jak policie chlapce několik měsíců marně hledala. Na vyšetřovatelku případu i soudkyni, která podle něj rozhodovala pomalu, chce podat stížnost.


Pardubická nemocnice bude mít jeden z nejmodernějších ozařovacích přístrojů v zemi. Pacienti už na léčbu nádorových onemocnění nebudou muset čekat a ústav v kvalitě techniky předběhne královéhradeckou fakultní nemocnici. V příloze pro Pardubický kraj to napsala Mladá fronta Dnes. V Pardubicích by tak za rok měli stihnout ozářit 450 pacientů na čtyři roky starém přístroji a minimálně 500 na novém. Oba přístroje by měly obsloužit území o 750.000 obyvatelích. Pro lidi z Pardubického kraje to znamená, že pokud bude diagnóza stanovena včas, budou ozařováni v optimálním čase, bez čekání, uvádí deník.


Dá se divadelní hra i číst jako kniha?
Velobluda nebo ulbabloud - tak by se podle slovenských patnáctiletých nejspíš do češtiny přeložilo slovo ťava, tedy velbloud. Není divu, píše Mladá fronta Dnes. Tito Slováci se totiž narodili už po rozdělení Československa a čeština je pro ně fakticky cizí jazyk. České děti podle deníku dopadly v obdobném testu stejně. Brusle se podle nich slovensky řeknou kluzačky nebo nožiky, ve skutečnosti se však správně jmenují korčule. A slovenské slovo kefka, tedy kartáček, si mladí Češi překládají jako tetování. Přesto se slovenské děti orientují v češtině o něco lépe nežli Češi ve slovenštině. Je to hlavně díky tomu, že Slováci častěji sledují české pořady v televizi.