Přehled tisku

Jan Tříska Mladá fronta Dnes se vrací k pokusu Státní bezpečnosti získat ke spolupráci herce Jana Třísku. V roce 1972 se její důstojník Vladimír Matura několikrát s Třískou sešel a snažil se od něj zjistit informace o jeho blízkém příteli Václavu Havlovi. Jan Tříska se podle Maturova záznamu choval při první schůzce "přátelsky", při dalších setkáních však ochladl a nakonec Maturovi pohrozil, že ho za jeho chování udá. Matura s ním pak raději všechny další pokusy o navázání spolupráce ukončil. Jan Tříska v roce 1977 emigroval a ve stejném roce odešel od StB i Matura. Na ministerstvu vnitra mu prý našli méně exponované místo malíře obrazů, píše deník.

Prokurátoři procesu s M. Horákovou. Zleva: J. Urválek, L. Brožová-Polednová, J. Vieska a J. Kepák, foto: Lidové noviny (31.7.07) Prokurátorka z procesu s Miladou Horákovou stane před soudem. O žalobě na osmdesátiletou Ludmilu Brožovou - Polednovou, která se podílela na zinscenovaném soudním procesu a justiční vraždě Milady Horákové, informují Lidové noviny. Bývalé prokurátorce za podíl na trestném činu vraždy hrozí až patnáctiletý trest. Polednová je jedním ze dvou posledních žijících aktérů tohoto procesu. Podle historiků přijala svou roli v něm dobrovolně a hrála ji s velkým potěšením, uvádí deník. Policie už před několika lety stíhala tehdejšího vedoucího vyšetřovatelů Milana Moučku, v roce 2003 ale státní zastupitelství jeho stíhání zastavilo, protože se na Moučkův případ podle státních zástupců vztahovala prezidentská amnestie z roku 1960.

O odškodnění pro pacientku, které sokolovští chirurgové při operaci v roce 1990 zapomněli v břiše operační roušku, píše Mladá fronta Dnes. Okresní soud v Karlových Varech rozhodl, že od sokolovské nemocnice dostane 602.000 korun. Žena se podle deníku o incidentu dověděla až z chorobopisu, který si vyžádala před třemi lety. Dva měsíce po prvním zákroku ji totiž operovala znovu jiná nemocnice, lékaři ji roušku vyndali, pacientce o tom ale údajně nikdo nic neřekl. Osmatřicetiletá žena prý dodnes chodí obepnutá kýlním pásem, nesmí zvedat nic těžkého a těhotenství by pro ni znamenalo velké riziko. Soudní znalec za její zdravotní problémy navrhl odškodné 133.000 korun, soudce částku zvýšil téměř na pětinásobek. Žena však požaduje 1,332 milionu a proti rozsudku se chce odvolat, píše MfD.

Podle deníku Právo chce Občanská demokratická strana přinutit družstva k rychlejšímu vydávání bytů do osobního vlastnictví. Pokud by družstvo nesplnilo předem dohodnutý termín o převodu bytu, mělo by každoročně platit úrok z prodlení ve výši deseti procent z tržní ceny bytu. Z milionového bytu by tak úrok činil sto tisíc ročně. Vyplývá to z návrhu novely zákona o vlastnictví bytů, který předložili poslanci ODS. Podle Svazu českých a moravských bytových družstev bylo do soukromého vlastnictví převedeno asi 30 procent bytů. Až 460 tisíc bytů stále zůstává v majetku družstev.

Obchod s barevnými kovy může být podle Lidových novin velký byznys, který nemá s drobným přivyděláváním si nic společného. Podle Jana Černého z organizace Člověk v tísni se na nebezpečném rozebírání starých objektů podílejí i velké firmy. Jedním z rájů pro zloděje barevných kovů jsou staré průmyslové areály, chudinské čtvrti nebo prostory důlních a hutních podniků na Ostravsku. Například z ostravsko-karvinských dolů zloději kradou i důležité součásti bezpečnostních systémů na podnikových kolejištích.

Hospodářské noviny komentují nápad, aby se dodavatelům tříděného sběru platilo přes banku a se zpožděním. "Zní to lákavě, ale není to dobrá cesta," domnívá se list. "Proč by měl čekat čtrnáct dní na své peníze slušný člověk, který nese do sběrny balík papíru?", ptá se autor komentáře. Lepší by podle něj bylo využít stávajících norem, dohlížet na jejich dodržování a případně připravit jejich zpřísnění. Případná nová regulace by nezabránila tomu, aby železo začali za hotové vykupovat překupníci, kterým by čekání na platbu od sběrny bylo lhostejné, uzavírá list.

Landštejn Stát s velkou pravděpodobností získá zpět lukrativní pozemky v okolí hradu Landštejn. Podle Hospodářských novin tyto parcely v roce 2005 jako náhradu v restituci získala stejnojmenná firma. Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu ale při převodu byla porušena transparentnost prodeje, a proto je převod neplatný. S konečnou platností o věci musí rozhodnout českobudějovický krajský soud. Tímto verdiktem se státu otvírá možnost získat další lukrativní parcely, které v roce 2005 skoupili především spekulanti, píše deník. O tyto pozemky vede stát necelých 40 soudních sporů, u nichž se dá předpokládat, že skončí stejně jako landštejnská kauza.

Některé velké cestovní kanceláře nutí klienty kupovat k zájezdu i pojištění. Mladá fronta Dnes zjistila, že některé cestovky zájezd neprodají, pokud si u nich zákazník nepořídí i cestovní pojištění. Tímto trikem podle deníku získávají od pojišťoven zajímavé provize. Pro klienty může být takové pojištění často dražší, než kdyby si ho sjednali sami. Cestovní kanceláře mohou tímto jednáním podle spotřebitelských organizací porušovat zákon. Ten totiž nikomu nepřikazuje, aby jezdil na dovolenou pojištěn. Navíc zákazník může mít sjednané krytí přes kreditní kartu. Cestovky pak v takovém případě nutí klienty kupovat něco, co nepotřebují. Kanceláře podle deníku vysvětlují svůj požadavek tím, že bez něj by se řada klientů nepojistila a ony by se o ně musely na dovolené v případě zranění starat.

Novým tahákem pro zaměstnance by se podle Hospodářských novin měly stát firemní mateřské školky. O jejich zřízení uvažují například Česká spořitelna, Česká pojišťovna nebo Unipetrol. Nápad na vznik školek vítá ministerstvo práce a sociálních věcí. Podle náměstka Mariána Hoška by firmy, které školku zřídí, mohly získat daňové úlevy. Firemní školky by mohly fungovat i pro nejmenší děti jako obdoba jeslí. Rodiče by s dítětem neztratili kontakt a mohli by je navštěvovat i během pracovní doby. Firmy si tak podle listu udrží nadané zaměstnance, kteří nezůstávají dlouho na mateřské dovolené.

Šumperk Nález, který prý nemá ve střední Evropě obdoby, objevili archeologové v Šumperku. Podle Mladé fronty Dnes našli unikátní konstrukci středověkého vodního příkopu. Výjimečný přitom není samotný příkop, ale na středověk nezvyklé zpevnění břehu dřevěnými výztuhami. Dobu výstavby příkopu zatím nelze přesněji datovat, ale jedná se pravděpodobně o 13. nebo 14. století. Jasnější odpověď dají pražští odborníci, kteří posoudí stáří dřeva metodou zvanou dendrochronologie. Archeologové v Šumperku přitom významnější objevy nečekali, protože na místě se stavělo po několik staletí. Nález překvapil i stavaře, kteří museli přerušit práci na polyfunkčním domě. Z výkopu odvolali těžkou techniku a nyní čekají, než se cenný nález zdokumentuje. Archeologové mezi úlomky našli i část loštického poháru. Jde o proslulou keramiku vyráběnou ve středověku v Lošticích.

V českých lesích se pohybují zvířata opatřená miniaturními americkými vysílačkami. Tak se podle Hospodářských novin dá popsat projekt Českého svazu ochránců přírody. Ochranáři mohou díky nim pozorovat, jak zranění ježci, káňata či sovy zvládají návrat do přírody ze záchranných stanic. Realizace projektu ale není podle listu vždy jednoduchá. Vysílačky mají jen omezený dosah signálu. Zařízení se také může použít jen jednou. Baterie vydrží maximálně tři měsíce a měnit je mohou ochranáři pouze u ježků, ne však u ptáků.