Události Kupka a Gutfreund ze zákopů světové války
Pražské Muzeum Kampa Medy Mládkové uspořádalo výstavu představující přední české výtvarníky 20. století Františka Kupku a Otto Gutfreunda jako dobrovolníky ve Francii v době první světové války. Kresby a další drobné výtvarné práce z let 1914 až 1918 zapůjčil ze svých sbírek Vojenský historický ústav. Jak se oba výtvarníci dostali do francouzských legií a jak ovlivnila válečná zkušenost jejich tvorbu?
Výstava soustřeďuje tužkové kresby odrážející vzpomínky na děsivé zážitky
ze zákopů i prožitky ze zajetí, ale také karikatury, dřevoryty s národními
motivy, návrhy na známky, plakáty a další díla. 
Oba umělce zastihla válka v
Paříži. S dalšími Čechy a Slováky se přihlásili do francouzské Cizinecké
legie, v níž vznikl 1. československý samostatný pluk - rota Nazdar.
"Legie vznikají už v roce 1915, ve Francii už se zapojují do prvních bojů. První je naše rota nazdar, která se zapojuje do bojů u Arasu ve Francii, a postupně dál pokračují a vznikají v Itálii a v Rusku. Těmi legiemi vlastně prošla pousta známých lidí z období První republiky, konec konců otec dnešního ministra kultury herec Zdeněk Štěpánek byl taky vlastně legionář, ale to byl ruský legionář,"
připomíná ředitel Vojenského historického ústavu Aleš Knížek.
Kupka i Gutfreund se jako řadoví vojáci zúčastnili těžkých bojů. Kupka
však utrpěl zranění, a když se uzdravil, věnoval se už jen propagační
práci pro Českou kolonii v Paříži. Gutfreund se naopak postavil do čela
odporu proti zákonu, podle něhož měla být rota Nazdar rozpuštěna a její
vojáci pocházející z Rakouska-Uherska, tedy nepřítele Francie, rozptýleni
do cizích rot. Proto byl Gutfreund tři roky vězněn.
Vystavené práce Kupkovy vznikly po návratu z fronty, práce Gutfreunda pravděpodobně v době věznění: "My nemáme ty kresby přesně datované, domnívám se, že vznikly právě v těch internačních táborech, od toho dubna 1916, kdy byl uvězněn, do roku 1918," říká kurátorka Vojenského historického ústavu Ilona Krbcová.
Muzeum Kampa vlastní také další díla obou výtvarníků. Kurátorka Kaliopi
Chamonikola vysvětluje, jak válečná zkušenost ovlivnila následnou tvorbu
Kupky a Gutfreunda:
"Ještě před vypuknutím světové války se u obou umělců objevily práce,
v letech 1912, 1913, 1914, kde už naplno projevili to svoje modernistické
cítění. A válka je samozřejmě orientovala nějak úplně jinak. Na
vystavených pracích můžete vidět, že Gutfreund dělal své záznamy přímo z
těch válečných událostí, ze zákopů, jsou tam každodenní situace od
zásobování až po život v zákopech, nošení raněných a mrtvých. To jsou
situace, které lze těžko převést do nějaké abstraktní polohy. To je v
podstatě práce úplně jiného charakteru, u Františka Kupky v podstatě
takové realističtější období. V roce 1915 už se do války nevrátil. Byl
zraněn a začal působit v tom českém krajanském sdružení, takže přesunul ty
své síly k tomu, že se zaměřil na práce propagační. Tvořil známky, návrhy
na medaile, plakety, diplomy, vyznamenání... a vytvořil také v roce 1919
pro znakovou komisi návrhy známek, československé vlajky a dalších
věcí." U Gutfreunda se podle Chamonikoly frontová zkušenost promítla
zjednodušením tvarů a linií v poválečné tvorbě.
