Události Kapitán Minařík zůstává nepotrestán

Zatímco Boží mlýny prý melou pomalu, ale jistě, tak od světské spravedlnosti, byť nedokonalé, zase člověk očekává výkon o něco rychlejší. Někdy ale marně. Kupříkladu příprava atentátu na Svobodnou Evropu, která tehdy sídlila v bavorském Mnichově, je nápad starý již téměř 35 let. Z toho přes 15 se kauzou zabývají československé a české soudy, zatím bez pravomocného rozsudku. A z čeho je v ní vlastně viněn bývalý agent a pozdější důstojník Státní bezpečnosti Pavel Minařík? Na to jsme se zeptali náměstka ředitele Úřadu pro vyšetřování a dokumentaci zločinů komunismu Pavla Breta:

"Je viněn a obžalován z přípravy k trestnému činu obecného ohrožení s tím, že opakovaně navrhoval centrále Státní bezpečnosti v Praze uložení výbušnin s úmyslem vyhodit část sekce Svobodné Evropy do povětří. V tomto smyslu je to prokazováno nejenom listinným materiálem, ale i svědeckými výpověďmi."

Vyučený instalatér Pavel Minařík, který se pak stal hlasatelem Československého rozhlasu v Brně, po srpnu 68 simuloval emigraci do Německa a povedlo se mu získat místo hlasatele Svobodné Evropy. Publicistka Olga Kopecká, která tamtéž dlouhá léta působila pod jménem Olga Waleská a celou Minaříkovu éru sama zažila, na něj vzpomíná:

"Tak on byl velice ctižádostivý, velice se snažil o to stát se redaktorem, ale na to neměl, takže on byl hlasatelem. Co se týče kolegů, tak nebyl moc oblíbený, protože se choval dost povýšeně. A co se týče nadřízených, tak těm se snažil zalichotit, prostě vlichotit se do jejich přízně. Snažil se prostě udělat kariéru."

To se mu v Mnichově nepovedlo, dokázal ale zmapovat prostředí ve Svobodné Evropě a ukrást několik dokumentů. Jeho největší plán, jím samým iniciativně navrhovaný atentát, proveden nebyl. Až pět let po jeho návratu a na podnět rumunské tajné služby skupina teroristy Carlose v dubnu 1981 zasáhla právě československé vysílání Svobodné Evropy. Nicméně snaha o teroristický akt zde byla. Už v roce 1993 byl proto Minařík za přípravu atentátu odsouzen ke čtyřem rokům odnětí svobody. Rozsudek ale nikdy nenabyl právní moci. Případ se vrátil k doplnění, později bylo stíhání dvakrát zastaveno, rozhodnutí o čemž vždy zrušil Nejvyšší soud. Čtvrtá obžaloba na Minaříka byla podána loni v srpnu a začaly se vést spory, zda bude případ projednán v Brně nebo na Praze 5. Jak tedy podotýká Pavel Bret, problém není v nedostatku důkazů:

"Důkazní nouze rozhodně nepřichází v úvahu. Spíš je problém, že různé úrovně soudů, u kterých to dosud bylo, nemají jasný názor na běh promlčecí lhůty, i když byla opakovaně stanovena a stvrzena i ústavným soudem. A pro tyto skutečnosti během vývoje od doby, co je tato osoba stíhána, tak různé stupně soudů zastavovaly jeho trestní stíhání právě z důvodu zejména promlčení."

Věc je už tedy jen a jen v pravomoci soudů, zdůrazňuje náměstek ředitele Úřadu pro vyšetřování a dokumentaci zločinů komunismu Pavel Bret, když jsem se ho zeptali na jeho přesvědčení o vině Pavla Minaříka:

"My jsme opatřili veškeré nezbytné důkazy pro to, aby soud rozhodl. A z našeho pohledu zároveň ty důkazy svědčí pro to, aby rozhodl o vině. Ovšem to je výlučně v kompetenci soudu. A to už bychom zasahovali do činnosti soudu."

Olga Kopecká-Waleská na naši otázku, jak se ona dívá na otázku agentovy viny, také poukázala na nutnost soudního rozhodnutí, alespoň v právní rovině. Po stránce morální ale považuje dnes 60-letého Minaříka za vinného:

"Samozřejmě pokud ho soud uzná vinným, zcela určitě. Ale podle mého názoru je morálně vinný už tím, že se přiznal, že navrhoval, jak spáchat atentát na Svobodnou Evropu. To si myslím, že je obrovské morální provinění."