V historické budově Národního muzea se usídlil starověký Egypt

Hannoverský Amon, foto: ČTK/Michal Krumphanzl

Historická budova Národního muzea v Praze hostí světovou premiéru unikátní výstavy o životě a době faraona Tutanchamona. K vidění jsou nejen různé předměty, ale díky moderní multimediální technologii se návštěvníci mohou vydat na cestu časem a užít si tajemnou atmosféru starého Egypta. Projekt Tutanchamon RealExperience je putovní a po pražské premiéře zamíří do dalších světových měst. Výstava je jednou z akcí připomínajících letošní sté výročí české egyptologie a svým provedením se odlišuje od všeho, co bylo v Česku dosud k vidění.

Exponáty na výstavě,  která představuje jednoho z nejznámějších egyptských faraonů Tutanchamona. Vedle archeologických artefaktů se její návštěvníci mohou s posmrtným životem faraonů a vírou tehdejších Egypťanů seznámit pomocí speciálního multimediálního systému. Expozice Tutanchamon RealExperience bude pro veřejnost otevřena o den později a potrvá do konce ledna 2020. Foto: ČTK/Michal Krumphanzl

"Výstava kombinuje dvě metody. Jedna část jsou originální předměty z našich sbírek, které se týkají starého Egypta. Druhá část je takové vtažení návštěvníka do děje, do historie starého Egypta, do cesty faraona Tutanchamona na věčný život. A to prostřednictvím nejmodernějších multimediálních metod, které návštěvníka nejen poučí, ale opravdu ho do děje vtáhne. A on se vlastně stane součástí toho příběhu, který tou výstavou chceme vyprávět," popisuje podobu výstavy generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš.

Hannoverský Amon,  foto: ČTK/Michal Krumphanzl
Národní muzeum ji připravilo ve spolupráci s italskými kolegy. „Je nám velkou ctí, že tak výjimečný a inovativní výstavní projekt, který vznikl na základě mezinárodní spolupráce, zahájí svou cestu po Evropě právě v Národním muzeu v Praze,"řekl Alberto Rossetti, prezident společnosti Civita Mostre e Musei.

První část výstavy je archeologická a nabízí desítky exponátů, které představují charakteristické rysy egyptské civilizace od Théb až po Údolí králů. Dokládají mimo jiné představu starých Egypťanů o posmrtném životě. Většina z nich není běžně přístupná a pochází ze sbírek Náprstkova muzea.

Reálný zážitek z dávné historie

Druhá část je postavena na multimediálním systému vyvinutém s použitím nejnovějších technologií, který umožní příchozím sledovat příběh faraona, jeho posmrtný život i objev jeho hrobky. Podíleli se na ní světově proslulí egyptologové. Spoluautorem multimediální expozice je také světoznámý fotograf Sandro Vannini, který patří k nejuznávanějším fotografům egyptských památek.

Hlavová část sarkofágu,  foto: ČTK/Michal Krumphanzl
Nevšední zážitek čeká návštěvníka hned při vstupu do expozice. Ze tmy tam vystupuje tvář faraona Tutanchamona, která se za tajuplných zvuků promění ve vstupní bránu do starého Egypta. Tajemný hlas pak uvede příběh legendárního egyptského vládce a pozve návštěvníky do jeho světa. Ti se společně s Tutanchamonem vydají temnou, matně osvětlenou chodbou do míst, kde na ně čeká zážitek cesty faraona věčností.

Celá výstava je zakončena částí věnovanou profesoru Jaroslavu Černému (1898-1970), jedné z významných osobností české egyptologie. Nabízí jedinečné sbírkové předměty a archiválie související s jeho soukromým i vědeckým životem.

"Jaroslav Černý je světově uznávaná kapacita a vlastně i 50 let po jeho smrti je jeho práce důležitým zdrojem poznání a dalšího výzkumu celé generace egyptologů. Zasloužil se také o to, že se muzejní sbírky rozšířili asi o 400 předmětů, což u jednotlivce je velmi velký počet," doplňuje spoluautor výstavy Pavel Onderka z Náprstkova muzea.

Sto let české egyptologie

Rakev pro Nehemet,  foto: ČTK/Michal Krumphanzl
Výstava Tutanchamon RealExperience je součástí oslav letošního stého výročí české egyptologie. Další akcí je výstava, kterou Český egyptologický ústav uspořádal ve spolupráci s Univerzitou Karlovou v pražském Karolinu a nese název Mezi Prahou a Káhirou. Národní muzeum v Náprstkově muzeu zase otevřelo v červenci letošního roku výstavu nazvanou Na březích Nilu. Za symbolický vrchol těchto oslav lze pak považovat plánovanou výstavu v Národním muzeu Sluneční králové, která se návštěvníkům otevře v příštím roce.

Práce českých egyptologů je světově proslavená, jejich objevy mají mezinárodní dopad. Kromě odkrývání unikátních staveb se věnují také třeba satelitnímu snímkování pyramidových polí, které prováděli jako první na světě nebo třeba bádání týkající se dynamiky civilizací v závislosti na proměnách prostředí.

Rakev s mumií Taikašet,  foto: ČTK/Michal Krumphanzl

Česká egyptologie tak patří celosvětově k těm nejúspěšnějším – jen pár jiným vědcům se podařilo tolik významných objevů, které pomohly upřesnit dějiny starověkého Egypta. K těm nejznámějším patří odkrytí nekropole v Abúsíru nebo nález hrobu vysokého kněze a správce faraónova paláce Iufaa v abúsírské poušti. Za mimořádný nález označili odborníci také objev hrobky princezny z páté dynastie, který se povedl českým archeologům roku 2012.

Takzvaná Pražská rakev,  foto: ČTK/Michal Krumphanzl
Objev unikátní hrobky jednoho z královských lékařů z Abúsíru, který žil v době vlády faraonů páté dynastie, zajistil českým egyptologům šestou příčku v žebříčku deseti nejvýznamnějších archeologických objevů roku 2013. V únoru 2016 nalezli v Egyptě unikátní osmnáct metrů dlouhý dřevěný člun starý čtyři a půl tisíce let. Velkých objevů českých egyptologů, o nichž se psalo po celém světě, je celá řada a další je ještě čekají.

Český egyptologický ústav je dnes největší vědeckou expedicí ČR, která soustavně pracuje v zahraničí. Jeho současné koncese na území dnešního Egypta zahrnují pyramidové pole v Abúsíru a oázu El-Héz v egyptské Západní poušti a dále dvě lokality v Súdánu.