Přehled tisku
Je to jako román od Michala Viewegha. Své si tam najdou všichni, krom zapšklých intelektuálů, komentuje programové prohlášení vlády MF Dnes. Vládní program říká: Chudým přilepšíme, ale bohatí se budou mít lépe. A navíc na tom všem ušetříme. Lidé, kterým chybí kapitál, uvítají novomanželské půjčky stejně jako příspěvky pro prvňáčky. Zdravotnictví a školství bude nadále bezplatné.
Bohatí naopak musí ocenit, že jim neporostou daně. Šéfové firem si už teď mnou ruce. Stanislav Gross jim slibuje větší volnost při propouštění a přijímání zaměstnanců. Premiér tvrdí, že odstraní administrativní a právní bariéry, které berou podnikání dech.
A skoro všichni uvítají záměr snížit počet úředníků, stejně jako snahu o větší přísnost vůči lidem, kteří si z pobírání sociálních dávek udělali živnost. A samozřejmě boj s nezaměstnaností. Prohlášení je tedy až příliš růžové na to, aby se mu dalo věřit. Šetřit a zároveň rozdávat je skoro tak obtížné, jako kdyby panna porodila dítě. A přece se to už jednou stalo. Třeba se i panu Grossovi podaří zázrak, píše MF Dnes.
Vrazi z Lidových milicí zůstanou bez trestu, připomínají Lidové noviny blížící se výročí srpna 68 a 69. Důkazů proti katům z "dělnické guerilly" zbylo málo, k usvědčení konkrétních lidí nestačily. V srpnu 1969, přesně rok poté, co do Československa vtrhla okupační vojska v čele se sovětskými tanky, vyrazili rozhořčení lidé opět do ulic. Opět se ozývala střelba, opět tekla krev a na dlažbě zůstali mrtví. Tentokrát však nepálili cizí vojáci, ale tuzemská komunistická policie spolu s ozbrojenou pěstí dělnické třídy - příslušníky Lidových milicí. Když po listopadu 1989 začali k případům shánět podrobnější informace historici a detektivové z Úřadu pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu, měli už v podstatě smůlu. A tak zůstane krvavý příběh Lidových milicí - podobně jako drtivá většina komunistických zločinů - navěky bez trestu. Všechny rozpracované případy se postupně odkládaly ad acta. Existuje ještě naděje, že by se někdy mohl byť jediný z nich dotáhnout do úspěšného trestněprávního konce? "Musely by se objevit nějaké nové skutečnosti," říká Prokop Tomek z Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu. "A pokud vím, zatím se nic takového neobjevilo."
Problém je totiž v tom, že svědci srpnových masakrů nebyli po mnoha letech schopni střelce identifikovat. Všichni se shodovali pouze v jednom: střílel člověk v šedomodré milicionářské uniformě. Chybějí však i další důkazy, důležité pro úspěšné vyšetřování - např. vražedné zbraně a jejich balistické expertizy. Navždy neobjasněné z tohoto dne tak zůstanou např. brněnské vraždy dvou mladých lidí, sedmadvacetiletého Stanislava Velehracha a osmnáctileté Danuše Muzikářové.
Bývalý komunistický politik byl ke čtyřem letům vězení odsouzen za to, že na začátku invaze vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968 nařídil vypnout rozhlasové vysílání. Výsledky lékařského šetření podle mluvčí potvrdily, že zdravotní stav osmdesátiletého Hoffmanna je úměrný jeho věku, zůstává tak nadále v nemocničním oddělení areálu věznice. Později by měl být převezen do speciálního vězení mimo Prahu, pravděpodobně do Ostrova nebo Kuřimi. Ve vězeňské nemocnici by měl Hoffmann zůstat ještě asi dva týdny. Hoffmannův pobyt za mřížemi může předčasně ukončit prezidentská milost. Prezident Václav Klaus řekl, že o ní uvažuje. Podle vyjádření jeho mluvčího Petra Hájka se však ještě nerozhodl. Hoffmann do pankráckého vězení nastoupil 9. srpna, nyní je nejstarším vězněm v České republice. Zároveň je jediným komunistickým politikem odsouzeným v souvislosti s invazí vojsk zemí Varšavské smlouvy v srpnu 1968 do Československa.
Do českých základních škol chodí kromě malých Čechů také tisíce dětí z téměř devadesáti států světa, píší Lidové noviny. Zatímco českých žáků rok od roku ubývá, těch zahraničních je naopak stále více. Nárůst ale není podle expertů na školství tak výrazný, aby se kvůli tomu měnily české osnovy. V uplynulém školním roce navštěvovalo základní školy celkem 998 731 dětí. Z toho 12 973 bylo cizinců. Nejvíce zahraničních školáků pochází podle statistik z Vietnamu. Jejich počet dosáhl v uplynulém školním roce 4036. Na pomyslném žebříčku se na druhém místě umístili děti z Ukrajiny. Těch chodí do českých škol 3268. Trojici nejsilněji zastoupených národů v českých základkách doplňují počtem 1599 Slováci.
Např. do základní školy Meteorologická v Praze 4 chodí zhruba desetina Vietnamců. "V loňském roce jsme měli celkem 450 žáků, z toho 45 bylo vietnamských. A letos jich bude asi ještě více," sdělil ředitel Bohumír Šumský. České i vietnamské děti tam navštěvují společné třídy, škola navíc spolupracuje se Sdružením Vietnamců v Čechách.
Co všechno lze ukrást....Linku na pražení kávy za dva miliony korun odcizil v Radslavicích na Přerovsku neznámý zloděj, píše MF Dnes. Do výrobny vnikl, když byli její majitelé na dovolené. Zloděj si z provozovny odnesl kromě linky také obalový materiál, nábytek a další vybavení kanceláří a skladů. K odvezení zařízení potřeboval podle policie asi dvě nákladní auta.
