Češi si připomínají 17. listopadu, nejvíce akcí je v Praze

Na Národní třídě se od rána střídali politici, aby uctili památku 17. listopadu. S věnci a svíčkami dorazili k památníku zástupci většiny hlavních politických stran. Jako první z politiků zapálil svíčku předseda hnutí ANO Andrej Babiš, který dorazil po osmé hodině spolu s dalšími politiky hnutí. U památníku se dostal do roztržky s několika svými odpůrci. Společnost je podle něj proti očekávání lidí z doby před 28 lety příliš rozdělená a polarizovaná. Na dotazy novinářů, zda má již vládu pohromadě, uvedl, že není kam spěchat.

Po hnutí ANO dorazili zástupci sociální demokracie, například předseda Senátu Milan Štěch. Předseda hnutí STAN Petr Gazdík připomněl, že o svobodu je nutné stále bojovat, a to zejména v situaci, kdy hrozí, že vznikne vláda s podporou komunistické strany. STAN u památníku vystřídali zástupci ODS v čele s předsedou Petrem Fialou. Šéf TOP O9 Miroslav Kalousek reagoval na předchozí slova Andreje Babiše o tom, že společnost je rozdělená. Podle něho není síla společnosti v jednotě, ale v uznání různosti.

K památníku přišli i prezidentští kandidáti

Ovacemi lidé u památníku přivítali prezidentského kandidáta Jiřího Drahoše. Ten zavzpomínal, že v době pražských událostí 17. listopadu byl s komorním sborem, ve kterém zpívá, na festivalu v Jihlavě, takže se do událostí zapojil až o den později. Doplnil, že o svobodu a demokracii přijdeme tehdy, když si ji necháme vzít. Ocenil také roli bývalého prezidenta Václava Havla. Méně přívětivého přijetí se na Národní třídě dočkal předseda hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) Tomio Okamura, který dorazil před Drahošem. Část přítomných ho uvítala pískotem.

Příležitost pozdravit se na místě s příznivci využili také Pavel Fischer, Marek Hilšer, Michal Horáček, Jiří Hynek, Petr Hannig a Mirek Topolánek. Ten řekl, že spravedlnost je natolik klíčová, že stojí za to nést listopadový odkaz dál. Za nositele tohoto odkazu považuje například Václava Havla. Také podle Horáčka je Havel pro Česko možná důležitější, než si samo uvědomuje. Na Národní třídě se kromě současných politiků objevil i bývalý prezident Václav Klaus nebo zástupci kulturní sféry jako například herečka Bára Štěpánová nebo herec Marek Daniel, který v roli Tondy Blaníka předvedl jeden ze svých satirických výstupů.

Na události 17. listopadu 1939 vzpomínali i pamětníci

Události ze 17. listopadu roku 1939, na které navazovala studentská demonstrace o 50 let později, si u Hlávkovy koleje v Praze připomněly desítky lidí. Na své tehdejší spolužáky vzpomněl i pamětník, student z roku 1939 Vojmír Srdečný, jemuž je 98 let. "Většině z nás bylo 20 let. Německé vojsko a gestapo vniklo do vysokoškolských kolejí v Praze, Brně a Příbrami. Nákladními auty nás odvezli do kasáren v Ruzyni. V těchto místech bez soudu bylo zavražděno devět představitelů studentského hnutí. Nejmladší byl Václav Šafránek, kterému v době vraždy ještě nebylo 19 let," řekl Srdečný. Vzpomněl také na odvlečení více než tisícovky studentů do koncentračního tábora Sachsenhausen. Po letech snah se mu letos podařilo v archivu tábora získat seznamy tehdejších vězněných, které předal několika českým úřadům.

V ulicích se konala řada shromáždění

O svobodu je třeba neustále pečovat, zaznělo na studentském shromáždění na pražském Albertově. S projevy tu vystoupili rektor Karlovy univerzity Tomáš Zima či rektor brněnské Masarykovy univerzity Mikuláš Bek. Ten varoval například před diktaturou referend nebo snahami řídit stát jako firmu. Na Albertov v dešti dorazily desítky převážně studentů. Jejich zástupce Marcel Ladka uvedl, že méně známá oběť událostí z roku 1939, byl učeň Václav Sedláček. To je podle něj důkazem toho, že odmítání nesvobody nenáleží jen vysokoškolským studentům, ale všem.

Na pražské Národní třídě odstartoval čtvrtý ročník pouliční slavnosti nazvané Korzo Národní, kterou pořádá skupina vysokoškoláků. Program připomínající události 17. listopadu 1989 se skládá z koncertů, divadel, výstav, autorských čtení.

Na shromáždění Dělnické strany sociální spravedlnosti (DSSS) v dolní části Václavského náměstí dorazila podle policie necelá stovka lidí. Předseda DSSS Tomáš Vandas označil ve svém projevu polistopadový vývoj za zklamání. Velkou pozornost této akci věnují policisté. Účastníci shromáždění se po projevech došli na náměstí Republiky, kde se strhlo několik slovních potyček. Původně se očekávalo, že na Jungmannově náměstí se pravicoví extremisté mohou střetnout s jejich odpůrci z řad krajní levice, kteří pořádají vlastní průvod. Další shromáždění se sešlo na Újezdě, kde řečníci varovali před manipulací s informacemi.

Různé akce u příležitosti Dne boje za svobodu a demokracii se konají také například v Brně, Liberci, Zlíně, Českých Budějovicích či Jihlavě. Vzpomínková shromáždění na mnoha místech komplikoval déšť.